Dceři se věnuji maximálně. Rozmazluji jí tím?
Ahoj všem!!
Chtěla jsem vás požádat o názor a vaše zkušenosti. Okolí - hlavně prarodiče a manžel mi neustále vyčítají, že naši pětiměsíční holčičku moc rozmazluji a jednou to bude problém. Pořád od nich slyším různé většinou hrůzné příklady z rodin známých - kde dítka rodiče téměř tyranizují...Tak mě to dnes docela nahlodalo..
Nenechávám totiž maličkou brečet, beru ji hned do náruče, kde se uklidní. Přes den spinká výhradně v kočárku nebo na mě, jinak neusne a večer tak taky usíná. Nechce se moc chovat u jiných - nikdo mi ji nehlídá ani nevozí, tak není zvyklá, většinou spustí, když si ji někdo vezme a já ji hned transportuji k sobě. V noci spinká tak od 1 hod. se mnou. Celý den na ni mluvím a zpívám jí, snažím se jí věnovat maximálně. Je na mě hodně fixovaná, stavíme, tak manža nemá čas a fakt nikdo nehlídá, takže je pořád se mnou...
Myslíte, že je čas to nějak měnit? Chci, aby věděla od malička, že je milovaná a bude mít ve mě vždy oporu, ale zase mě děsí představa svíjejícího dítka, co si vše vydupe. Jak to máte vy?
Stručné shrnutí
- V prvním roce se dítě běžně silně fixuje na matku; doporučená řešení v praxi jsou postupné nácviky usínání v postýlce, střídání pečovatelů a postupné zvykání na jiné osoby.
- Metody „nechat dítě vyplakat“ a extinkční postupy (např. metoda 5,10,15) jsou v diskusi kontroverzní; někteří rodiče hlásili zhoršení chování po jejich použití a jiní rodiče je považují za nástroj pro samostatné usínání.
- V diskusi byly doporučeny konkrétní zdroje pro rodiče: knihy Zdeňka Matějčka (Prvních šest let ve vývoji a výchově dítěte; Co děti nejvíc potřebují; Co kdy a jak ve výchově dětí) a titul Nejšťastnější miminko v okolí.
Nejčastější otázky
Q: Jak naučit dítě spát v postýlce místo u matky?
A: Rodiče popisují metody postupného ukládání: stát u postýlky a hladit dítě každých ~5 minut, střídání pečovatelů a trpělivost; jedna maminka uvedla, že systematické střídané uklidňování trvalo cca 3 dny, než dítě začalo spát samo.
Q: Je bezpečné nechat kojence delší dobu plakat?
A: V diskusi byla konkrétní rodičovská zkušenost, že po 15 minutách nechání dítěte křičet byla zjištěna prasklina bubínku a zánět ucha; někteří rodiče proto varují před dlouhým necháváním křičet, jiní praktikují krátké přestávky v okamžitém zásahu.
Q: Kdy začít omezovat uspávání u prsu a zavádět režim/usínání bez kojení?
A: Některé pediatrické rady a rodičovské zkušenosti v diskuzi uvádějí, že od cca 3. měsíce lze začít zavádět režim bez usínání u prsu; v příkladu jedna matka plánovala zavést příkrmy za měsíc a kojit dál do 1–1,5 roku.
Q: Ovlivní nošení a časté uspávání na rukou pozdější samostatnost dítěte?
A: Názory se liší: někteří rodiče v diskuzi uváděli, že časté nošení a kojení v prvním roce vedlo k pocitu bezpečí a následné samostatnosti, zatímco jiní popisovali zvýšenou závislost a problémy se samostatným usínáním ve věku 1–2 let.
Q: Jak zvyknout dítě na hlídání u prarodičů nebo jiných osob?
A: Doporučená opatření z praxe: půjčovat dítě postupně, brát s sebou oblíbenou hračku, nebrat dítě okamžitě z cizí náruče, zkoušet krátké odchody a opakované návštěvy u téže osoby, aby si dítě „otrkalo“ prostředí.
Q: Jaké knížky rodiče v diskusi doporučovali pro pochopení vývoje a výchovy dítěte?
A: V diskuzi byly doporučeny knihy Zdeňka Matějčka: Prvních šest let ve vývoji a výchově dítěte; Co děti nejvíc potřebují; Co kdy a jak ve výchově dětí, a dále titul Nejšťastnější miminko v okolí.
Závěry z diskuze
Shoda
- Responsivní péče (rychlé uklidnění, kojení, nošení) poskytuje dítěti pocit bezpečí a je v prvním roce považována většinou diskutujících za vhodnou.
- Kontakt s jinými lidmi a postupné zvykání na jiné pečovatele se považuje za důležitý pro pozdější samostatnost dítěte.
- Názory okolí a starších generací často kolidují s moderními postoji rodičů; mnohé matky doporučují naslouchat vlastnímu instinktu.
Sporné názory
- Nechat dítě „vyplakat“: někteří rodiče považují extinkční metody (např. 5,10,15) za účinné, jiní je označují za škodlivé a sdílejí konkrétní negativní zkušenosti.
- Kojení a časté nošení: jedni tvrdí, že vedou k bezpečnému a sebevědomému dítěti, druzí tvrdí, že mohou zvýšit závislost a problémy se samostatností.
Otevřené otázky
- V jakém přesném věku a jakým způsobem je nejvhodnější zavést důsledné uspávání v postýlce bez prsu?
- Jaký optimální režim střídání pečovatelů nejlépe snižuje fixaci na matku a zvyšuje ochotu dětí ke kontaktu s jinými lidmi?
- Jak empiricky porovnat dlouhodobé dopady přístupu „responzivní péče“ vs. „důsledné nácviky samostatnosti“ na sociální adaptaci dítěte ve školce a škole?
Zmíněné značky a firmy
Avon, Vltava2000, MMB, knihy.abz.cz
Zmíněné produkty a metody
metoda 5,10,15, šátek (nošení dítěte), clona Lilinka (MMB), kojení do 1–1,5 roku, příkrmy, spánek v postýlce vs. spaní s rodiči, kniha Nejšťastnější miminko v okolí, knihy Zdeňka Matějčka (Prvních šest let ve vývoji a výchově dítěte; Co děti nejvíc potřebují; Co kdy a jak ve výchově dětí), separační úzkost
Místa a osoby
Zdeněk Matějček, Rokycansko, Mýto, Praha
Ahojyk holky,jsem bezradná.....Mám skoro půl roční holčičku,kterou nadevšechno miluji..A potřebuji poradit....Když ráno vstaneme,tak je malá ok,žvatlá si v postýlce a pak u mě v posteli,mazlíme se a blbneme,pak jdu dolů,abych zatopila a vemu malou dolu,vělšinou má dopoledne v pohodě,že ji můžu nechat třeba v postýlce a žvatlá si tam,nebo si prohlíží ručičky,což je tak půlhodka max. Pak si většinou hrajeme,kolem 11 jde spinkat,pak se probudí a přebalím,nakojím,povídám si sní,hraju,(pak jde kolem 2 spát tak na hodku)ale tak kolem 4 začíná peklo(někdy je to ale i často přes den-když musím zatopit,přiložit,pověsit prádlo,jít na záchod...)dám ji do postýlky a ŘEV. Zkoušela jsem mluvit na ní,zpívat jí,stojím kousek od ní třeba,ale ona ne-prost ě jen co jí položím,tak spustí,musím ji nechat někdy brečet,jinak bych se ani nemohla vyčůrat..jsme v baráku,a tak musím přikládat,občas nanosit dříví,však to znáte taky,prostě člověk musí občas něco udělat..Sice mi to rve srdce,ale nechám ji brečet,ale jen po tu chvilku co musím něco nutně udělat a pak ji vezmu do náruče a je klid! Holky prosím poradtě mi!!Je to tím,že jí třeba něco bolí,nebo je to tím,že je "rozmazlená"někdy jí totiž stačí že stojím u postýlky a mluvím na ní,ale někdy ani to nezabere(většinou odpoledne). Jsme vážně bezradná ☹ Nejhorší je že když ji chytne ten pláč a řev,tak je to úplný AMOK,nemůže popadnout pomalu ani dech,je rudá,uplakaná... 😒 Jinak v noci spinká dobře,vzbudí se na kojení,usne u prsa a spinká...
ahoj, já vím, oni mají na zádech vypínač. Položíš - zapnuto, řev. Zvedneš - vypnuto - klídek. Je to úplně normální, já si říkám, že neumí zpracovat v hlavince to, že ji odkládáš. Neví, nechápe, že je to na chvilku, bojí se. Mě se osvědčilo hodně od malinka, vlastně tak od šesti týdnů, na maýho max mluvit a všechno mu vsvětlovat. Z tonu hlasu brzo pozná, co se bude dít, že mu nic nehrozí. Vždycky mu předem řeknu, že bude chvíli v postýlce, protože....dám mu pusu a on to snad i chápe 😀 😀 . Brzo ráno takle je schopnej počkat na mlíčko, než umíchám. Tak to zkus, chce to trpělivost. Když se zapomenu a třeba letím otevřít nebo k telefonu a jen tak nahonem ho "odložím", taky spustí 😝 😝 😝 .
Bereninko,tak tojsi mě uklidnila,jsme si mylsela,že jsme snad jediní...já an malou taky hodně mluvím,i jsme ji zoušela vysvětlit usmívat se na ní,že jdu jenom přiložit,že se jdu jenom vyčůrat,že nenosím plínky jako ona,tak na ten záchod prostě musím-ona se na mě třeba usměje,al jakmile se vzdálím,tak spustí...a já si pak připadám jako špatná matka že ji nedovedu utišit jinak než jen v náručí,že se zbytečně stresuje a brečí i když vlastně nemá důvod...
nene, to určitě ne, neblázni, tenhle kouzelnej čudlík mají myslím všechna miminka. Možná mě ještě napadlo zkusit ji něčím zabavit, než se vzdálíš. My máme takovýho šílenýho osla, co se mu zmáčkne packa a on hraje JINGLE BELLS. Je to hrozná hračka, dostali jsme ji, ale funguje 😀 😀 😀 . A nejsi špatná matka, to je jasný, když máš starost, proč malá pláče. Tak se netrap a vydrž, až jí bude 18, bude ráda, že jdeš někam a má prééééééé
To jsi napsala hezky až jí bude 1á tak bude brečet že jsme s tátou doma a ona nemá volný byt 😀 Zkoušela jsme jí zabavit,dát ji hračku do ruky,nebo i hrajcího hrošíka,kterého má ráda,ale prostě ho zahodí vidí že jsem pryč a je zle...
sněženko - to že brečí když odcházíš je vlastně dobře - jsi tak dobrá matka, že dítě je na tebe napojené, vnímá tebe, tvoji blízkost a taky vnímá, když odcházíš a reaguje na to nevolí - pláčem. Důležité je, že se vždycky vrátíš a jseš jí poruce, když to potřebuje a nikdy ji nenecháš samotnou víc než je nezbytně nutné. My máme ústřední, takže nevím, jak technicky řešit odběhnutí ke kotli - ale občas jsem běžela pro balíček dolů a malý prostě taky řval v postýlce. Pak jsem hned běžela k němu. Rozhodně to není rozmazlenost a taky se to nesmí nikdy dělat cíleně "aby si nezvykalo, že hned přiběhnu" jak to tu prosazují některé matky - nakopak: dítě musí vědět, že vždycky přiběhneš a přiskočíš, když se dostane do nesnází. Tak si vypěstuje jistotu v tobě, důvěru ve svět, sebedůvěru atd.....
Na konci "opuštění" musí být vždycky ta náruč, pak jí chvíle samoty neublíží. 🙂 Čůrat musíme všichni 😀
Naše batole ovšem považuje dodnes za děsnou legraci, může-li u mě stát na záchodě - ale aby ho to inspirovalo na nočník, to ne 😝
Možná blbej nápad.... ale co jí třeba na těch pár minut pustit televizi? Moje Lucka je televizí úplně fascinovaná a já to v těhlech případech někdy dělám.
no jo, to zabírá - takovej krtek a paraplíčko na DVD to jistí - malý se může potrhat smíchy. 😀
Kubako,to jsi napsala moc krásně 🙂 no je pravda,že jsme na sebe napojeni,protože kolikrát já se ráno vzbudím a říkám si v duchu-malá ještě spí,kouknu z postele do postýlky a za pár sekund se vzbudí 😉 fungovalo to tak ještě když jsme byla těhu,to jsem ráno ležela v posteli a malá se nehýbala,tak jsem třeba začala vnitřně panikařit jako jeslti je ok a jestli třeba nespí a on a se vždycky pohnula aby i udělala radost a uklidnila mě
Jsme ráda,že jsme na sebe napojené,jen škoda,že pláče,rve mi to srdce,ale jak říkáš,čůrat musíme chodit všichni 😀
jjaannco,tv jsme zkoušela,dát ji třeba do toho lehátka,ale to je ouvej už jen co ji položím do lehátka tak spustí-a nějaká tv ji vůbec nezajímá
na tv se ráda kouká když je o mě opřená a je na klíně,nebo někdy i sama,když jsme u ní a třeba obědváme,tak na nás kouká z lehátka 🙂
kubaka - mám pocit, že ty naši mrňousové mají cosi společného, a nejen ten odpadkový koš 😀 😀 až na to, že já když potřebuju ráno na záchod tak musím vzít malého s sebou a, fuj je to nehygienické, ale není zbytí, posadit ho proti sobě na nočník, protože to je největší šance, že se vykaká. Kdybych ho nechala v postýlce, vykaká se tam, to už jsem zjistila.
timbuctu - myslíš, že já jsem na toaletě sama?? 😀 😀 Přeci je děsná zábava stát před mámou a culit se na ní. Neexistuje, abych dokázala zavřít dveře víc jak na minutu. Jakmile začal v půl roce lézt, už tam byl se mnou. Nebo aspoň u otevřených dveří. Máme super čistý hajzlík, protože samozřejmě bezva hračka je toaleťák atd. Nočník ovšem ani omylem. Je na to dost velký, ale zdržovat se vyměšováním do krásného nového černého nočníčku z IKEA je pod jeho úroveň . 😖
Nikdy nikde nejsem sama - leda uteču z domova do kina a nechám ty své tři chlapy doma. To jsem pak SAMA 😅
No, tak na záchod se musím zavírat, protože Lucince bohužel nestačí na mě koukat, protože štětka na záchod je přece super hračka. Párkrát jsem jí zkoušela ubránit, ale byl z toho větší řev, než když se zavřu. 😉
no to Alex už, musím se přiznat, dostal přes prstíky ☹ Už ví co znamená, když řeknu NE, ale schválně, a ještě na mě kouká jak se vztekám, tam vleze a na štětku sahá. Nebere, jen sahá, abych jako viděla že se mě hned tak nelekne 😀 No tak dostal. Ale vydrželo mu to asi týden ta lekce, dnes jsem ho od ní odnášela a museli ho slyšet i sousedi jak ječel... Taky se mu náramně líbí takový to vonítko v záchodě jak visí pod prkýnkem. Kupodivu zatím nepřišel na to, že si může zvednout poklop který kvůli tomu zavíráme 😅
Ale zavřít se na záchodě, holky, to se fakt nedá.
Dekujeme 🙂