Neteř bije moje děti
Zdravím vás holky, potřebovala bych poradit. Mám dvě děti, chlapečka (4 roky) a holčičku (skoro 2 roky). Občas k nám jezdí moje sestra se svojí dcerou Eliškou (2 roky) nebo někdy i my k nim jezdíme. Problém je v tom, že Eliška je docela velkej rváč. Jednou mou dceru poškrábe někdy ji chce tahat za vlasy nebo ji dát po puse a nebo i mému synovi vrazila pořádnou facku.
Stokrát jsme s mým přítelem říkali, že by sestra měla dávat občas Elišce na prdel - vždycky to dopadne tak, že buď to se urazí a nemluví s námi a nebo nás ani nevnímá. Mám občas takové nutkání, když se něco takového stane, zvednout se a dát Elišce jednu výchovnou, ale obávám se, že by se sestra zase nafoukla. Jsem prostě v úzkých, takhle to dál nemůže pokračovat.
Děkuji za rady a pomoc.
Katka
Stručné shrnutí
- Dvouleté dítě (v diskuzi jmenovaná Eliška, 2 roky) může tahat za vlasy, škrábat a dávat facky menším dětem; doporučená okamžitá opatření jsou odtažení dítěte, napomenutí a dočasné oddělení nebo ponechání v koutě, dokud rodič nereaguje.
- V diskusi převládá názor, že fyzicky trestat cizí dítě („dát na prdel“, „plácnout přes zadek“) není přijatelné; preferovaná řešení jsou domluva s rodičem, nastavení pravidel („u nás platí naše pravidla“), a v případě neúčinnosti omezení kontaktu.
- Praktická doporučení zahrnují: důsledné nastavování hranic doma i při návštěvách, naučit vlastní dítě reagovat (odtáhnout se, říct „to mi bolí“), a v akutní situaci intervenovat dospělým (chytit ruku útočníka, odnést dítě nebo okamžitě opustit setkání).
Q: Jak mám reagovat, když dvouleté cizí dítě bije nebo tahá za vlasy moje dítě?
A: Okamžitě zamezte dalšímu ublížení tím, že dítě odtáhnete nebo oddělíte, stručně mu přísně vysvětlete „tohle se nedělá, to bolí“, požádejte rodiče o důsledné řešení a pokud rodič nereaguje, dočasně omezte nebo přerušte kontakt mezi dětmi.
Q: Můžu dát plácnutí nebo „výchovnou“ cizímu dítěti, když ubližuje mému dítěti?
A: Většina diskutujících považuje plácnutí cizího dítěte za nepřijatelné a radí nezasahovat fyzicky; v diskuzi se ale objevily i názory, že „plácnutí přes zadek“ někdy funguje — tato tvrzení jsou sporná a ze zdrojové diskuze nejsou podložena konkrétními vědeckými odkazy.
Q: Jak mluvit se sestrou nebo rodičem agresivního dítěte, aby situaci řešil?
A: Doporučuje se diplomatická, důrazná domluva: popsat konkrétní chování (např. „Eliška 2 roky tahá za vlasy a dává facky“), navrhnout konkrétní kroky (napomenutí, odsun do kouta, pravidla návštěv) a varovat, že pokud se nezmění chování, styk omezíte.
Q: Kdy je vhodné omezit kontakty s rodinou kvůli chování dítěte?
A: Omezit styk je doporučeno, pokud rodič opakovaně nereaguje na napomenutí a dítě nadále ubližuje (opakované škrábání, facky, kousání), nebo pokud doma nelze zajistit bezpečí vlastních dětí.
Q: Jak naučit čtyřleté dítě bránit se proti agresivním vrstevníkům?
A: V diskusi bylo doporučeno učit dítě jednoduchým frázím („to mi bolí, nenechám si to líbit“), separovat ho od agresora, procvičovat asertivní chování doma a v případě potřeby dospělý má zasáhnout a vysvětlit situaci.
Q: Jaké konkrétní kroky lze použít během návštěvy, aby se situace neopakovala?
A: Nastavit pravidla před návštěvou („u nás platí pravidla, hračky půjčujeme na dohodu“), držet děti pod dohledem, mít připravený plán separace (jiná hra, jít do jiného pokoje) a dohodnout s rodinou, že v případě opakovaného napadení se návštěvy omezí.
Q: Jsou fyzické tresty efektivní proti dětské agresi?
A: V diskusi byly smíšené názory: někteří účastníci věří v okamžitou „výchovnou facku“, většina ostatních považuje fyzické tresty za nevhodné a doporučuje důslednou neverbální i verbální kontrolu chování; z diskuze nevyplývá vědecky verifikovaný závěr.
Závěry z diskuze
Shoda
- Dvouleté děti často zkoušejí hranice a agresivní projevy (tahání za vlasy, škrábání, facky) vyžadují okamžitou reakci dospělého (odtáhnout, napomenout, oddělit).
- Je vhodné komunikovat s rodičem agresivního dítěte a domluvit pravidla setkání nebo omezit kontakt, pokud rodič nereaguje.
Sporné názory
- Někteří diskutující považují občasné fyzické tresty („plácnutí přes zadek“, „výchovná facka“) za účinné.
- Jiní diskutující považují fyzické tresty cizího dítěte za nepřijatelné a doporučují verbální důslednost a separaci bez fyzických zásahů.
Otevřené otázky
- Proč některé děti (v diskuzi zmíněná Eliška, 2 roky) útočí převážně na konkrétní dítě — je to žárlivost na sourozence, temperament nebo jiný důvod?
- Jak dlouho omezit kontakty, než se chování dítěte skutečně změní?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
dát na prdel, plácnout přes zadek, fyzický trest, odtáhnout dítě, napomenutí, nechat v koutě, oddělit/separovat děti, omezit kontakt/styk, nastavit pravidla domácnosti („u nás platí naše pravidla“), vysvětlování dítěti („to bolí“, „to se nedělá“), naučit dítě bránit se/asertivita, zvýšit hlas/houknout, ukázat zrcadlo (ukázat, že druhý pláče)
Místa a osoby
Eliška
@lalen1 Podívejte, chci po dítěti, aby ostatní děti neplácalo. Docílím toho tím, že ho plácnu, jakmile něco takového udělá. Tohle má být selský rozum? Selským rozumem přece dojdeme k tomu stejnému - pokud po dítěti nechci, aby něco dělalo, tak to nebudu dělat sama jemu.
A jinak - přesně jak píše @kaja2016. Tady nikdo nepsal, že nad tím mávne rukou. Hranice se skutečně dají nastavovat i jinak než tím, že dám dítěti na zadek.
Trochu navíc mícháš pojmy s dojmy. Když napíšu, že je určitá míra agrese u dvouletých dětí normální, neznamená to nutně, že neagresivní dítě je nenormální. Taky to neznamená, že to chování omlouvám. Znamená to, že takto agresivní dítě není nenormální a že je třeba nastavit mu hranice a ukázat, co může a co ne. Já to udělám domluvou, Ty mu dáš na zadek, Tvoje věc. Ale nemůžeš k tomu nutit ostatní a tvrdit, že pokud tohle nebudou dělat, jsou to špatné matky.
@teatime ale ja preci nepsala, ze bych dala diteti na zadek.. napsala jsem, ze kdyz se to neresi, a ano je tu i diskuze o tom, ze tonektery matky neresi... viz hlavni prispevek... tak by nafackovat potrebovala matka a za tim si stojim..
A moje dite vedelo uz hodne brzy, ze zrovna kousani a stipani neni ok.., ze to boli a bolest se proste nedela..
Ale to je porad dokola..
Spis bych chtela videt reakci vas vsech, kdyby dite prislo s modrinou od poradnyho detskyho kousnuti.. Jak by jste rekli, ze to dite co vase kouslo je milacek a maminka co se uala, ze to se holt muze nekdy stat je spravna maminka 😂
A zajimal by me vyzkum, ktery ukazuje to kde se bere agrese v detech, ktery tu agresy nepoznaly doma. Kdyz bite deti tu agresy maji vzitou z domova...
@lalen1 Hele tohle jsem přehlídla, jako já neznám ten kontext, já teda na pískovišti potkávám děti, které všechny jednají adekvátně k věku, tzn.občas nějakou tu hračku vezmou, někoho od strčí a podobně. Takže podobné problémy nemáme. Maminky na to reaguji taky primerene, donekonecna vysvetluji a hlavne vychovavaji jenom svoje deti, ne ty cizi...Jako dokážu si představit, že kdyby kvůli dětskému placnuti dělala neči maminka scénku, tak by mě to taky přišlo ujetý..Já znám osobně jednu maminku jejíž dítě nikdy nikoho neplaclo. Když něco chce, tak se prostě rozbreci. A samozrejme, ze ma pocit, že druhý děti jsou nevychovaný a agresivní...přitom jeji dite vlastne vydira placem (kdybych to označila podobným slovnikem, jako ona ty agresivní a nevýchované deti). Já nevím, podle mě 2 létě dítě proste ještě dospěly socialni kontakt neumí a tak se snazi dostat to co chce prostředkamá, kterym rozumí každé zviratko..Neumí přijít a říct, ahoj, můžu si prosím tě půjčit tvoji hračku, aha, ty nechceš ji půjčit, ale já myslím, že už sis s ni hrálo dostatečně dlouho a teď jsem na řadě já... tak prostě dělá, to zviratkovske a pak tu jsou rodiče, aby dítěti ukázali, že takhle to my lidi nedelame a naučili ho, jak to dělají dospělí... Hlavně jako kolik dospělých se chová slovne agresivně, nebo pasivně agresivně, pomlouvá, ponižuje, okrádá na daních a já nevím co
@lalen1 Nee, vodku ne, já radši whisky 😂 Ty mi teda dáváš, holka. Příště si radši tu nadsázku v příspěvcích rozmyslím. 😂
@lalen1 Hele a teď k zamyšlení. Moje dítě nikdy nepřišlo s kousnutím, nikdy ho nikdo nešikanovál, maximálně do ní někdo strčil, vzal hračku a maximalne kvuli tomu chvilku plakala, pak pribehla druha maminka , svoje dite ukaznila, deti byly zase kamaradi, žádný problém, zádná tragédie, ale proč to pisu....Já si myslím, že děti hodně dokážou vycítit a moje dcera by si nejake sikanozni chování proste nedala líbit....Naproti tomu znám maminku, jejíž dítě se bránit neumí a dostává porad dokola od někoho na papuli. A od toho se pak odvýji i to, jak vnímá ta maminka ostatní děti a mluví o tom samozřejmě před dcerou a tak i ji vytváří obraz o světě...A agrese je normální věc prosím tě, mas ji ty, mam ji já, všichni tvorové...
@lalen1 Zakladatelka téhle diskuze jasně napsala, "že si s přítelem říkali, že by sestra měla dávat občas Elišce na prdel" a o několik příspěvků dál, že sestra ji "odtáhne nebo napomene" a to je všechno. Takže ano, ta sestra to řeší, ale nebije ji. Jsou samozřejmě mamky, které to neřeší vůbec, ale o tomhle ta diskuze nebyla.
A moje dítě teda přišlo s nějakým "zraněním" od jiného děcka několikrát, ať už to bylo kousnutí, škrábnutí, modřina... V tomhle se fakt rozcházíme. Sice je mi líto, že mu někdo ublížil, ale zároveň to pro mě prostě neznamená, že jeho matka je špatná. Jasně, pokud jí řeknu, že má kluk od jejího kousanec a ona mě pošle do řitě, že si ho mám hlídat, taky si pomyslím něco o kravách. Ale když vidím, že se snaží tu situaci vysvětlit, vyřešit, omluví se (což je tak v 90% případů), pak je to podle mě ok.
A co se týče té otázky, kde se bere agrese v dětech. Představa, že agresivní děti jsou jen ty, které ji znají z domova, je mylná, i když chápu, jak to myslíte. Zkusím to jednoduše: dítě zkoumá své tělo, své možnosti, tím se rozvíjí. Časem tak například zjistí, že rukou může bouchnout a vyvolá to nějakou reakci. Zuby může kousnout a vyvolá to zase nějakou reakci. A zkouší to používat na své okolí. Některé dítě pochopí hned, že se to nemá, jinému to trvá. Proto je v určitém věku ta agrese celkem běžná. Časem by právě měla vymizet tím, že mu rodiče dávají hranice. Pokud pak je takhle agresivní třeba sedmileté dítě, už to je problém. A může právě značit, že dítě takové agresivní chování používá, protože ho vidí doma.
@lalen1 ona agrese z velke casti souvisi s temperamentem, je pravdepodobne (i kdyz ne nutne), ze temperamentni dite bude agresivnejsi nez klidas. Ona agrese jako takova nemusi byt nutne spatna vec, kdyz se vezme za dobry konec a zameri se dobrym smerem, da se treba velmi dobre zuzitkovat ve sportu (nemyslim tim, ze bude dite mlatit spoluhrace, ale proste ze tu agresi bude vybijet tim sportem, coz mu da potrebny drive, bojovnost a ambiciznost).
Vidim to na svych detech, starsi je strasne klidny, hodny, nikdy nikoho nebil (taky jsem si vzdycky myslela, ze je to moji skvelou vychovou :D), ale na druhou stranu je trosku sedavej panenko v koute, do vseho ho musime strkat, vseho se boji, takovy trochu pasivni typ. Oproti tomu mladsi je divocak, raketa a obcas ma trochu sklony ke kousani a skrabani. Ja to samozrejme resim, porad ho sleduju, co dela, kdyz je v kontaktu s jinymi detmi a kdyz neco provede, tak mu durazne vysvetlim, ze tohle teda ne a muzu rict, ze to nese ovoce, pomalu to prestava delat. Bez fyzickych trestu. Ono to jde, ale clovek nad tim musi vic premyslet a je to bez na delsi trat. Ale zas ty vysledky jsou na porad 🙂
@kaja2016 "Samozřejmě holčička hrozný brek, její máma mě přímo vraždila pohledem, no radši jsem dceři spustila "kázání", aby ta druhá máma neměla pocit, že to neřeším"
Kdyby se mama nedivala, tak jsem pochopila, ze by zadny kazani neprobehlo....
Nevim jestli ona matka chlasta vodku, to uz jde mimo me 😀