Zdvořilé dítě
Setkala jsem se včera se zajímavým názorem, tak se o něj chci podělit. Malou s manželem učíme znakovku, slovo prosím bylo mezi prvníma. Teď je jí 16 měs a chápe, že ho má použít, když něco chce. Včera na plavání dostala svačinku, ale chtěla to, co měla jiná holčička - párek. Stoupla si před paní a hezky dělala prosím. První jsem jí napomenula, ať nežebrá, že má svoje, ale paní měla pro dcerku párek nakrajený na kousíčky a že jí dá kousek. Pointa příběhu přichází. Paní měla potřebu mě poučit, že děti se nemají učit o jídlo prosit, protože je to věc, kterou mají dostat automaticky. Je to pro ně prý ponižující a mohou utrpět psychickou újmu. Odpověděla jsem, že je sice pravda, že najíst dostat musí, ale chci aby byla slušná a zdvořilá. Prostě na slovíčku prosím a jeho používání nevidím nic špatného.... 🙂
Stručné shrnutí
- Někteří rodiče uváděli, že dítě ve 16 měsících rozumělo a používalo slovíčko "prosím", a jiní zmiňovali začátek používání "kuju" kolem 18 měsíců.
- Většina rodičů považuje za vhodné učit děti říkat "prosím" a "děkuji" při žádosti o cizí jídlo nebo laskavost, zatímco o hlavní jídlo (snídaně/oběd/večeře) by se podle většiny prosit nemělo.
- Mezi konkrétními výchovnými metodami rodiče doporučují naučit "tři Pé": Pozdravit, Poprosit, Poděkovat, a někteří používají také znakování ("znakovka") u nejmenších dětí.
Q: Jak brzy dítě zvládne používat slovo "prosím" a "děkuji"?
A: Rodiče v diskuzi uváděli, že některé děti začínají používat "prosím" už kolem 16 měsíců; jeden rodič zmínil, že jeho dítě začalo používat "kuju" od 18 měsíců a jiné děti děkují běžně kolem 3 let.
Q: Je vhodné učit dítě říkat "prosím" i při žádosti o jídlo cizího dítěte?
A: Ano, většina diskutujících považovala za správné, aby dítě poprosilo o kousek cizí svačiny, protože jde o zdvořilost vůči osobě, která jídlo vlastní.
Q: Má smysl vyžadovat "prosím" před každým jídlem doma?
A: Většina rodičů uvádí, že o hlavní jídla (snídaně/oběd/večeře) se prosit nemusí, ale je vhodné učit dítě poděkovat a respektovat přípravu jídla slovy jako "děkuji".
Q: Jaké alternativy ke slovnímu prosění rodiče používají u nejmenších dětí?
A: Diskutující uváděli použití "znakovky" (znakového jazyka pro kojence) a modlitby před společným jídlem jako doplňkové metody k verbálnímu "prosím" a "děkuji".
Q: Co dělat, když druhý dospělý kritizuje, že dítě má používat "prosím"?
A: Rodiče doporučovali ignorovat kritiku a pokračovat ve výuce zdvořilosti; jako konkrétní reakci jedna maminka navrhla připomenout vhodnost konkrétní potraviny pro malé dítě (např. že párek nemusí být vhodný).
Q: Může učení prosit vést k psychické újmě dítěte?
A: V diskuzi jedna účastnice tvrdila, že učit děti prosit o jídlo je ponižující a může způsobit psychickou újmu, ale většina diskutujících s tímto názorem nesouhlasila a považovala riziko za nepravděpodobné.
Závěry z diskuze
Shoda
- Většina diskutujících považuje učení slov "prosím" a "děkuji" za pozitivní součást výchovy.
- Rodiče rozlišují mezi žádostí o vlastní jídlo (které se prosit nemusí) a žádostí o cizí jídlo nebo laskavost (kde je prosit na místě).
Sporné názory
- Někteří účastníci tvrdí, že učit děti prosit o jídlo je ponižující a může způsobit psychickou újmu; jiní to považují za normální projev zdvořilosti a odmítají riziko újmy.
Otevřené otázky
- Může dlouhodobé učení dětí prosit ovlivnit jejich sebeúctu v dospělosti?
- Jak nejvhodněji reagovat, když cizí dospělý přímou kritikou zpochybní rodičovský přístup v přítomnosti dítěte?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
znakovka, tři Pé (Pozdravit, Poprosit, Poděkovat), modlitba před jídlem
Místa a osoby
žádné
Mě by tedy zajímalo, jak by se paní tvářila kdyby slečna přišla a párek jí jen tak vzala. Protože o jídlo se neprosí. 😀 Všem se nezavděčíme. A slovo prosím by děti měli pochopit mezi prvními to neznamená, že nedostanou najíst. 😀
S dovolenim prispeju svym cerstvym zazitkem. Moje 17 mesicni dcerka pribehla na jednom verejnem miste v hracim koutku ke chlapeckovi tak ctyrletemu a objala ho, jak je zvykla z domu objimat sveho strasiho brasku. Byla rychla, jednala naprosto spontanne, jak uz to deti delaji. Ten ji odhodil tak, ze udelala skoro kotrmelec. Byla vydesena, a jen kapku zaplakala, pak ji vzala do naruce starsi dcera, tak se hned uklidnila. Ale tatinek chlapecka sedici kousek od nej jen koukal a nerekl ani "popel". Nevim, co ho k tomu vedlo, mozna byl pysny, ze ma syna, ktery se o sebe "umi postarat". Ja u toho nebyla, bohuzel. Predstavuji si to naopak: chapu chlapecka, ktery ma mozna kvuli zkusenosti nejake obranne reakce, jiste ho nase mala prekvapila. Nechapu tatinka, ktery okamzite nesel k synovi a nevysvetlil mu situaci, nechtel po nem, aby nasi dcerku treba pohladil a rekl: promin. Protoze tak jsem byla vychovana ja i muj partner, jsou tak vychovavany i moje dcery. Pak jsem se tedy ptala sebe i partnera, jestli delame dobre, ze ji vychovavame k lasce a ohleduplnosti k druhym? Nebude to tak, ze si do ni kazdy bude moci kopnout? Ne, podle prispevku vyse vidim, ze to tak neni. Tak vam za to dekuji. Je to jejich problem, ze se chovaji ciste sobecky a jen jim se to bude vracet. Treba na vlastnich detech, coz boli nejvic. Nereste druhe. Je hezke, co tu pisete, protoze vychovavate deti ke slusnosti a ucte a lasce k druhym. Potesily jste me, maminky, moc. Dal budu svou dcerku ucit, aby pohladila kyticku, videla krasu stromu, dekovala a poprosila, kdyz neco od nekoho chce. A nazory druhych me dal nebudou zajimat 🙂
To já si zas tedy myslím, že by dítě mělo poprosit i doma. Sedne si ke stolu a čeká. Z "prosím oběd" přece nemůže mít trauma. Muž by měl také poprosit a poděkovat.
beru to takhle: maminko prosim das mi obed? asi neni uplne spravne, obed dostat ma, ale maminko prosim udelas na obed to a to? je v poradku. je to uhel pohledu nemyslim ze by to druha maminka myslela zle určitě ma taky v necem pravdu. Nicmene, lepsi dite co poprosi nez smrad co ke me prijde a rekne s natazenou rukou DEJ... to se mi otvira prostrednicek v pesti.
Asi jsou ve vzduchu negativní vlny. Včera jsem si s jinou maminkou povídala v herně astejný názor - poprosit o něco vnímá jako formu ponižování se. 🙂 Odpověděla mi, že se dá hezky říct, aniž by se muselo prosit. Tak jsem prostě staromódní a nevadí mi to. 🙂
to se budou maminky divit az daji dite do skolky a oni jim ho tam chudacka budou ucitelky "ponizovat".
@ivana_sed u nás se také prosí, ale pokud se straší syn zeptá: "Mohl bych dostat.....?" Tak to beru také jako zdvořilý dotaz a přímo slovo prosím nevyžaduji (většinou ho stejně použije). Ale samozřejmostí je potom také poděkovat.
U nás děti většinou o snídani/oběd/večeři neprosí resp. občas když se s obědem zpozdím tak ano, ale jinak je většinou volám k nachystanému (nebo je tam odvelím po té co mi pomáhají s přípravou), ale jsou zvyklé po jídle za oběd poděkovat a většinou mi i pochválí, že to bylo dobré.
Každopádně pokud chci něco co není moje tak je snad automatické poprosit.
A souhlasím se třemi zlatými "Pé" pozdravit, poprosit, poděkovat.
Tvoje malá je v 16 měsících očividně vychovanější, než druhá matka. U nich je nespíš běžné, že lidem na ulici berou svačiny bez tázání a prosby. 😀
Myslím, že je super, že malá prosí a měla by to být jedna z prvních věcí, co dítě umí. Když jsem někde v prostorech, kde je vícero dětí, vyloženě mě šte, když přijde dítě, co je dost staré a krade mojí dceři křupky... Nepoprosí, nic, přiběhne, podívá se na mě, jestli to vidím, čmajzne jí a uteče. To bych ho vždycky nejradši zastavila a křupku si vzala zpět, ale nebudu dělat kvůli jedné křupce rozruchy, je mi jasné, že bych ještě dostala vynadáno od jeho ctěné maminky, co si to dovoluju... 🙄 😀