Dcera se baví s každým na potkání. Co si o tom myslíte vy?
Dobrý den,mám 3,5 letou dceru,velmi upovidana,pusu nezavře. Dříve stydliva,nyní úplný opak. Jdeme ven a zdraví téměř každého kolemjdoucího,to by mi nevadilo,ale začala dělat to,ze se zastavi a s každým se dá do řeči typu: Jak de jmenujes,jak se jmenuje tvůj pes,kam jdeš,proč mas čepici a pak začne vyprávět ruzne věci,jakoze maminka máme brisku sestřičku a ze tatínek je v práci atd atd. Je mi to nepříjemné,tak jsem ji vysvetlila,ze s cizími lidmi se takhle nebavíme,ze se to nedělá. Pochopila to,ale když někdo projde,tak tedy pozdravi a pak zahlasi,ze se na nic nezeptala,ze je sikovna holcicka. Je vidět,ze ji to v hlavě srotuje a chtěla by se bavit,ale přijde mi to přes čáru. Co myslíte vy? Mám ji nechat,ať si děla,co chce nebo jsem udělala správne,ze jsem si s ni o tom promluvila?
Plus ještě tedy jedna otázka: je normalni,ze neustale skáče do řeči a i kolikrát mluví opravdu hodně nahlas? Ze chce byt slyšet a nedokáže vydržet? Také vysvětluji a domlouvam,ale zřejmě je to silnejsi než ona a tím,jak opravdu pořad mluví a mele cely den,tak je to pro ni těžké.
Ve školce mi to říkala i ucitelka,ze je dcera nejvíc slyšet,ze ji musí neustale usmernovat,ze by chtěla pořad povídat a ze potřebuje,aby se rozpovidaly hlavně ostatní deti,které nemluvi a dcerka je kolikrat nepustí ke slovu.
Když jsem četla články,tak všude bylo,ze to je tím,ze jsou deti nevychovane,ale já se opravdu snažím,nemohu rict,ze by dcera byla nevychovana,naopak,poprosi.podekuje,pozdravi,pomuze,...je tedy strašně aktivní a akční,taková malá motorová mys,tak jestli to nemůže souviset s nějakou hyperaktivní poruchou nebo je to přiměřeně k věku?
Děkuji za odpovědi,názory a zkušenosti.
Stručné shrnutí
- Děti ve věku kolem 3–4 let mohou být velmi extrovertní a často navazují rozhovory s cizími lidmi; rodiče v diskuzi doporučovali vysvětlovat pravidla bezpečného chování: „s cizími se nemluví“, „nic od cizích nebrat“, „s cizím nikam nejít“.
- Praktické způsoby zvládání přerušování ve skupině jsou: učitelka šeptá správné odpovědi dítěti do ucha, rodič krátce ukončí konverzaci a následně dítěti vysvětlí, a nácvik vhodných náhradních témat (např. nové rukavice, počasí, pejsek).
- Většina diskutujících považovala chování za temperament nebo normální fázi socializace; v diskuzi nebyl doporučen okamžitý podnět k vyšetření pro ADHD, přičemž někteří rodiče uvedli, že intenzivní mluvení může přetrvávat i ve školním věku (příklad: 7letý syn stále nahlas vypráví kolemjdoucím).
Nejčastější otázky
Q: Jak naučit dítě, aby s cizími lidmi nemluvilo?
A: Vysvětlete jasná bezpečnostní pravidla slovně: „s cizími se nemluví“, „nic od cizích nebrat“, „s cizím nikam nejít“, dovolte pozdrav a pak konverzaci zdvořile ukončete; v diskuzi rodiče doporučovali krátce ukončit a následně vysvětlit situaci.
Q: Jak omezit, že dítě neustále přerušuje a mluví nahlas doma i ve školce?
A: Praktiky uvedené v diskuzi zahrnují: klidné ukončení interakce s krátkým vysvětlením, opakované připomínky pravidel („počkej, až dopovím“), a pozitivní posílení za čekání; u školky se doporučuje domluvit s učitelkou konkrétní signály a postupy.
Q: Co může učitelka dělat, když dítě ve třídě přehlušuje ostatní?
A: Učitelka může šeptat dítěti správné odpovědi do ucha, zadat individuální úkoly nebo zaúkolovat dítě, aby dostalo pozornost jiným způsobem; v diskuzi byla tato metoda uvedena jako konkrétní řešení, které pomůže dát prostor introvertním dětem.
Q: Je hlučné a přerušující chování známkou ADHD?
A: V diskuzi většina rodičů a komentujících přisuzovala chování temperamentu a věku (3–4 roky) a jeden komentář přímo napsal, že pochybuje o ADHD; zároveň byl příklad dítěte, kterému se tendence částečně udržely do 7 let.
Q: Jak naučit dítě vhodná témata pro hovory s cizími?
A: Rodiče navrhovali natrénovat „náhradní témata“ jako nové rukavice, počasí, kočičky nebo pejsky a po každé interakci dítěti shrnout, co bylo vhodné; v diskuzi byla tato konkrétní doporučení několikrát zmiňována.
Q: Co dělat, když dítě říká cizím lidem osobní informace (např. o miminku v rodině)?
A: Děti učte, co nesdílet — konkrétní příklad z diskuze: vysvětlit, že „nechceme říkat lidem o miminku“ — a chování opravit po odejití, nikoli veřejným káráním.
Závěry z diskuze
Shoda
- Chování je převážně vnímáno jako temperament a běžná fáze socializace dětí kolem 3–4 let.
- Rodiče by měli dítě vysvětlovat pravidla bezpečného chování: „s cizími se nemluví“, „nic od cizích nebrat“, „s cizím nikam nejít“.
- Praktické strategie jsou krátké ukončení konverzace následované vysvětlením a nácvik vhodných témat.
Sporné názory
- Učitelka by měla dítě aktivně usměrňovat a rozmluvit introvertní děti versus učitelka by měla respektovat přirozenou povahu dětí a ne „bonzovat“ rodičům.
- Děti by měly být odrazovány od mluvení s cizími lidmi z bezpečnostních důvodů versus small talk s cizími považovat za ceněnou sociální dovednost, kterou je škoda potlačovat.
Otevřené otázky
- Kdy je nutné vyhledat odborné vyšetření (např. na podezření z ADHD) místo běžného rodičovského usměrňování?
- Jak najít rovnováhu mezi omezováním komunikace s cizími pro bezpečnost a podporou sociálních dovedností dítěte?
Zmíněné značky a firmy
Lidl
Zmíněné produkty a metody
šeptat do ucha, krátké ukončení a následné vysvětlení, naučit náhradní témata (nové rukavice, počasí, pejsek/kočka), pravidla „s cizími se nemluví; nic od cizích nebrat; s cizím nikam nejít“, pozdravit jako povolený akt, počkat až dospělý dopoví, role‑play
Místa a osoby
Lidl
@zelenaesmolda no zhubla hodně pokud vim, o nejaky cas pozdeji 😂❤️ a moc ji ti slusi byla to mlada holka v mym veku nooo
Moje dcera se taky hodně baví s cizím lidma, mezi tím 3-4rokem to bylo nejhorší.. S věkem se to trošku zlepšuje, v 6letech už nezdravi cizí lidi, neosloví kdekoho, ale s komunikací opravdu problém nema😃

@holkaokomodra treba se pani odhodla a neco zhubne :D