Proč moje dvouletá dcera stále zlobí a křičí?
Holky já už zkusila všechno, ale holka mě fakt vůbec neposlouchá, zlobí a rve.. má ze mě jenom prdel..
Řve od rána do večera - buď protože je naštvaná, ze ji něco nedám nebo se vzteká i jenom tak kolikrát..
Dám příklady - Udělám polévku, kterou ji dám k hamání a dám ji lžičku, ochutná a jí a v zápětí do ní cpe ruce rikam “Nene Terezko, to neděláme, to je jídlo a to se papá, nestrkaji se tam ruce” takže co udělá vezme to mrskne to na zem a začne rvat.. Tak to uklidim, dam ji tedy ještě jednu a dám ji lžičku, ona si vytáhne vidličku ale jsem furt milá rikam “ne Terezko, tím bys to nenabrala, vidličku dáme k něčemu jinému nebo si ji sem poloz a papej lžičku.. “ ona totálně histerak vyhodi příbory a řve, no tak ji dam proste přes prsty a ona řve 2x víc a začne kolem kopat a vztekat se. A takhle je to u všeho.. když jsem na záchodě, vezme toaletní papír a začne ho trhat.. říkám “to ne, to máme na utreni zadečku, to se netrha” tak ho položí na postel, ja v klidu na záchodě a prijdu a toaletní papír nahazeny poflusany v pití, tak ji sjedu a ta zase řve a vše odhodí. Dnes ráno do mě teda dost kopala rikam ze to nesmí, ze mi dela bebí a bolí mě to a ona ještě víc kopala, asi 3x jsem ji to řekla a dostala na zadek (měla plenu) a ta se tlemila a v zápětí řev.. a po 3 min pokračovala..
Řve všude, furt proste.. na hřišti si dnes sypala Písek na hlavu, vztekala se, ze ji houpu pak ze ji nehoupu..
A takhle je to každý den, celý den když tedy nespí..
i s hračkami proste furt..
Můžete mi rict proč? Je to normální?
Nebo jsem udělala chybu ve výchově?🤦🏽♀️
Stručné shrnutí
- Tantrumy a častý křik u dvouletých dětí jsou v diskuzi popisovány jako běžné vývojové období, kdy dítě učí regulovat emoce a často nechápe zákazy; rodiče v diskusi uváděli, že u nich trvalo od cca 1,5 roku do 3 let nebo mělo nejhorší průběh několik měsíců.
- Rodiče a vychovatelé v diskuzi doporučovali nevychovávací přístupy a konkrétní zdroje pro rodičovské strategie, konkrétně metodu "Nevýchova" (YouTube, placený kurz), knihu "Respektovat a být respektován", knihu "Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly" a knihu "Zkoušeli jsme všechno".
- Praktické postupy doporučené v diskuzi zahrnují stanovení pevných hranic, používání pozitivních příkazů v infinitivu ("Polévka se jí lžící"), přesměrování pozornosti, nabídku volby, přirozené důsledky (např. "když budeš skákat do kaluží, budeš mít mokro v botech a půjdeme domů") a společné uklízení po nehodě místo opakovaných zákazů; fyzické tresty (dát na zadek, přes prsty) byly v diskuzi sporné.
Q: Proč dvouleté děti často křičí a vztekají se?
A: Diskuze uvádí, že dvouleté dítě často křičí, protože ještě nemá plně vyvinutou nervovou soustavu a učí se regulovat emoce; pedagogové ve vláknech považují intenzivní vztekání za běžné období vývoje.
Q: Jak dlouho může trvat období intenzivního vzteku u batolat?
A: Rodiče v diskuzi pozorovali variabilní délku od několika měsíců (někdo uváděl "nejhorší období mělo asi půl roku") až do přibližně 3 let; neexistuje jednotná doba, kdy to u všech přejde.
Q: Funguje fyzické trestání jako "dát na zadek" nebo "přes prsty"?
A: Ve vláknech někteří rodiče uváděli použití fyzických trestů, ale jiní rodiče a vychovatelé napsali, že fyzické tresty u nich nefungovaly a preferují metody bez fyzického trestu jako Nevýchova nebo knihy o respektující výchově.
Q: Jaké knihy a kurzy rodiče ve vláknech doporučují proti častým výbuchům zlobení?
A: Doporučované zdroje zahrnují knihu "Respektovat a být respektován", knihu "Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly", knihu "Zkoušeli jsme všechno" a metodu/kurzy "Nevýchova" dostupné na YouTube i v placené verzi; také byla zmíněna činnost a stránky Milana Studničky (Facebook, "dovychovat").
Q: Jak řešit konkrétní scény typu rozmetání jídla nebo trhání toaletního papíru?
A: Rodičovské rady z diskuze zahrnovaly klidné popsání požadovaného chování ("Polévka se jí lžící"), nabídnutí alternativ (např. letáky místo toaletního papíru), a po nehodě společné uklízení s dítětem jako přirozený důsledek; také se doporučuje přesměrování pozornosti nebo nabídnutí jiné činnosti.
Q: Co dělat na veřejném hřišti, když dítě začne křičet a sypat si písek do vlasů?
A: V diskuzi rodiče doporučovali laskavé přesměrování na jinou atrakci (klouzačka, kolotoč), vysvětlení krátkým argumentem ("nedávej si písek do vlasů, nechci, aby ti zůstal celý den"), případně odejít jako přirozený důsledek, pokud chování nelze zvládnout.
Q: Jak pracovat na svém chování rodiče, když dítě neustále zlobí?
A: Rodiče ve vlákně zdůrazňovali nutnost psychohygieny a času pro sebe, uváděli, že méně přetažení a klidnější přístup snižuje četnost vzteklých scén; doporučovali také opakovat si, že jde o přechodné období.
Závěry z diskuze
Shoda
- Tantrumy a intenzivní vztekání jsou u dětí kolem dvou let v diskuzi považovány za běžné vývojové období.
- Doporučené alternace k zákazům jsou pevné hranice, přesměrování pozornosti, nabídka volby a přirozené důsledky.
- Uvedené zdroje pro změnu přístupu zahrnují metodu "Nevýchova", knihu "Respektovat a být respektován" a knihu "Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly".
Sporné názory
- Někteří rodiče obhajují fyzické tresty (dát na zadek, přes prsty) jako účinné okamžité opatření, zatímco jiní rodiče a vychovatelé tvrdí, že fyzické tresty nefungují a preferují nevýchovné či respektující metody.
- Někteří rodiče považují používání dětské mluvy/slangu (např. "hamání") při komunikaci s dítětem za přijatelné a někteří to označují za nevhodné.
Otevřené otázky
- Přesný časový průběh, kdy tantrumy u konkrétního dítěte definitivně přejdou, zůstává nejasný.
- Dlouhodobá účinnost fyzických trestů versus metod typu Nevýchova není ve vlákně vyřešena.
- Jak postupovat v krajních situacích na veřejnosti, kdy rodič při opakovaném křiku obává zásah sousedů či úřadů, zůstává v diskuzi prakticky nezodpovězené.
Zmíněné značky a firmy
YouTube, Facebook, Nevýchova
Zmíněné produkty a metody
Nevýchova, Respektovat a být respektován, Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly, Zkoušeli jsme všechno, Milan Studnička (dovychovat), přirozené důsledky, infinitivní příkazy, nabídka volby, přesměrování pozornosti, společné uklízení, dát na zadek, přes prsty, poslat za dveře
Místa a osoby
Milan Studnička
Upřímně? těžko,je fakt těžký si to v sobě někdy srovnat když už toho mám fakt nad hlavu tak je to těžký,ale snažím se...někdy to u nás vypadá tak že křičím já a křičí i syn...on brečí já brečím....musím nadechnout přehodnotit situaci a řešit to v klidu,někdy to jde někdy ne...ono to chce na ně jít opravdu pomalu,vše vysvětlovat tak aby to pochopily,dát jim možnost volby.Nekdy ani možnost volby nepomůže.... zvlášť ve chvílích kdy je něco baví někde se jim líbí,ale už je potřeba jít domů a onx nechápou proč a v tu chvíli nastává problém a ony se dokáží projevit vztekem, Plačem,nebo že se prostě nechtějí hnout z místa....je to náročné období,ale děti nebudou navždy.
Je to jen období, děti nemají vyvinutou nervovou soustavu a učí se pracovat se svýma emocema...někdy se toho na ně navalí několik na jednou a neví jak s tím naložit,je to těžké,sama mám dost divoké dítě a někdy se mi fakt chce brečet 😣 ale jako se učí můj syn,učím se i já pracovat na sobě a jemu pomoct si tím projít...cesta je to kolikrát trnitá.Drz se🍀