Syn nechce do školky
Ahoj, ráda bych Vás požádala o radu. Syn má 2,5 roku. Je citlivé, přemýšlivé dítě. Děti má ale rád a z jejich společnosti se těší. V jeho půlroce jsem se vrátila do práce na 3 hod. denně, starala se o něj chůva (je pro nás taková třetí babička). Zvládli jsme to krásně, já možná hůř než on. Ve dvou letech jsem musela pracovní dobu prodloužit na 6 hod. denně, začali jsme proto postupně zkoušet docházku do soukromé dětské skupiny. Vybrali jsme zařízení, kde se nám líbil přístup, je tam poměrně málo dětí, počítá se s tím, že ještě nejsou samostatné v sebeobsluze. Začátky v říjnu 2018 vypadaly slibně - chodil jenom v pátek dopoledne, neplakal, zdálo se, že školku snáší dobře. Pak měl kvůli neustálým nemocem v zimě pauzu a znovu začal chodit v březnu - na 3 dny, jenom dopoledne (vyzvedává ho chůva). A z chození do školky se stal boj. Syn v podstatě každé ráno, kdy pochopí, že se jde do školky, pláče. Některé dny jsou lepší, párkrát šel úplně bez slz, ale většinou prostě alespoň v šatně slzičky jsou. Kromě toho někdy pláče ze spaní, že nechce do školky. Myslím, že v zařízení samotném problém není, chodí tam i syn kamarádky (ještě mladší) a zvládá to v pohodě. Snažím se se synem mluvit - dokola vysvětluji, že maminka a tatínek musí do práce, proto on musí na chvilku do školky, kde si jenom pohraje, napapá se a půjde domů. Slibuji, co všechno budeme dělat odpoledně. Zkusila jsem i podplacení čokoládou/hračkou. Nic ale nepomáhá, Přes to, že hezky plynule mluví, není schopen říct, proč do té školky vlastně nechce. V poslední týdny začal být hodně plačtivý, takový ukňouraný. Ačkoli se mu pořád hodně věnujeme... Dnes po ránu opět velká scéna, že do školky ne. Už po pravdě nevím, jak dál. Dle všech návodů by si už měl zvyknout. Ještě jsem uvažovala nad změnou zařízení (možná si tohle konkrétní prostě špatně zafixoval), ale po různých průzkumech se mi líbila pouze jedna školka, kam nás bohužel nepřijali. Pokud jste dočetli až jsem, moc děkuji a prosím o radu, jak dál. Případně o Vaš zkušenosti, pokud jste to měli podobné - zlepší se to? Jak mu pomoct?
Stručné shrnutí
- Dítě ve věku kolem 2,5 roku může při nástupu do dětské skupiny pravidelně plakat při předání, přitom bývá po odchodu rodiče v zařízení často v pořádku a zapojuje se do hry.
- Praktické strategie, které rodiče v diskusi uváděli jako účinné, zahrnují krátké a konzistentní rozloučení, ranní rituály (např. malování na ručičku, říkanka „maminka v dlani“), fotoalbum nebo „krabičku na pusinky“ a postupné navykání na dny ve školce.
- Alternativy k okamžitému pokračování docházky zahrnují dočasné snížení docházky, návrat k hlídání chůvou na dobu nezbytnou a právní/organizační úpravy (např. zkrácený úvazek zaměstnavatelem), přičemž odborné i rodičovské názory na dlouhodobé dopady předškolní kolektivní péče jsou rozporuplné.
Nejčastější otázky
Q: Jaké konkrétní rituály pomáhají dítěti snáze zvládat rozloučení ve školce?
A: V diskusi rodiče uváděli konkrétní rituály: krátké rozloučení, malování na ručičku se slibem „jsme pořád spolu“, říkanka „maminka v dlani“, krabička s fotkami a „pusinkou“ do ní, nošení plyšáka nebo fotoalba v batohu a domluvení přesného času vyzvednutí po obědě.
Q: Kdy má smysl počkat s docházkou do školky a dát dítěti více času?
A: Rodiče a učitelky doporučovali zvážit pauzu zejména při denním výrazném utrpení dítěte (dlouhodobý pláč, noční buzení, somatizace jako bolesti bříška) nebo pokud rodina má možnost finančně pokrýt dočasné hlídání; některé rodiny zmiňovaly přerušení a návrat po 3–4 měsících jako úspěšné řešení.
Q: Jak dlouho trvá adaptace dítěte na školku podle zkušeností v diskuzi?
A: Čas adaptace se uváděl velmi rozdílně: příklady z diskuse zahrnují „3 dny“ až „5 minut po odchodu rodiče dítě v pohodě“, jiní uváděli „asi měsíc“, „měsíc a půl“ nebo i několik měsíců, v některých případech se zlepšení dostavilo po 2–4 týdnech nebo po opakovaném nástupu.
Q: Jaké pomůcky a doplňky rodiče ve vlákně doporučovali?
A: Doporučovaly se konkrétně knihy „Co mě čeká ve školce“ (Jiří Šandera) a „Půjdu do školky“ (nakladatelství Svojtka), Bachovy esence proti strachům, plyšák či cumlík, fotoalbum a krabička na pusinky jako bezpečnostní předměty.
Q: Může změna osoby, která dítě do školky vodí, ovlivnit adaptaci?
A: Ano, v diskusi rodiče uváděli, že zklidnění nastalo, když dítě začal do školky vodit otec nebo jiný pečovatel bez dramatického emočního projevu, protože dítě často silně reaguje na úzkost rodiče při loučení.
Q: Jaká odborná literatura nebo studie se v diskusi zmiňovaly o vlivu předškolní péče?
A: V diskusi byl zmíněn výzkum Jay Belského a také práce pediatra Matějčka; uživatelé odkazovali na Belského studii publikovanou v APA (1988) jako podklad pro varování před dlouhodobou kolektivní péčí u velmi malých dětí.
Q: Jaké pracovní a právní možnosti mohou rodičům pomoci vyvážit práci a docházku dítěte?
A: V debatě bylo uvedeno, že zaměstnavatel musí umožnit zkrácený úvazek; rodiče také navrhovali domluvit například tři plné dny v práci místo více krátkých dopolední, nebo upravit rozvrh tak, aby dny ve školce nebyly pro dítě „nekonečné“.
Závěry z diskuze
Shoda
- Mnoho dětí v úvodu docházky pláče při rozloučení, ale učitelky často hlásí, že dítě se obvykle po odchodu rodiče uklidní a zapojí do aktivit.
- Krátké, předem domluvené a konzistentní rozloučení a ranní rituály rodiče uváděli jako účinné nástroje pro usnadnění adaptace.
- Děti se liší v „zralosti“ pro kolektivní péči; u některých je adaptace otázkou týdnů, u jiných měsíců.
Sporné názory
- Někteří zastávali názor, že dítě do 2–3 let „potřebuje mámu“ a že předčasná kolektivní péče může škodit, zatímco jiní argumentovali, že školka přináší sociální přínosy a pro pracující rodiče je prakticky nezbytná.
- Vědecké interpretace byly rozporuplné: jedna strana odkazovala na studia (Jay Belsky, Matějček) varující před dlouhodobými dopady u nejmenších dětí, druhá strana zdůrazňovala benefity socializace a hospodářskou nutnost.
Otevřené otázky
- Zda opakovaný ranní pláč vede k dlouhodobé emoční újmě u konkrétního dítěte, nelze obecně určit a zůstává nezodpovězené.
- Je lepší dočasně snížit docházku nebo „vydržet“ s cílem rychlejší stabilizace – rozhodnutí závisí na rodinné situaci, finančních možnostech a intenzitě potíží dítěte.
- Jak nejlépe vyvážit pracovní potřeby rodiče (např. zkrácený úvazek) s emocionálními potřebami dítěte v konkrétním domácím kontextu.
Zmíněné značky a firmy
Svojtka, Tesco, Lidl, APA
Zmíněné produkty a metody
Bachovy esence, Co mě čeká ve školce (Jiří Šandera), Půjdu do školky (nakladatelství Svojtka), říkanka „maminka v dlani“, malování na ručičku, krabička na pusinky, fotoalbum, plyšák/cumlík jako přináška, rituály a konzistentní rozloučení, postupné navykání na dny ve školce, zkrácený úvazek
Místa a osoby
Jay Belsky, Kevin Leman, Matějček, Jiří Šandera, USA, Francie, Belgie, APA
@drep Spoustu toho chápu, mám lékaře v rodině, tak vím, že ta situace fakt není jednoduchá. Ale já bych v tomhle případě, kdy tím živitelem rodiny je žena, asi zvážila, jestli posléze neponechat na RD alespoň na nějakou dobu muže - tedy v případě, že by dítě vypadalo, že to odloučení ponese špatně.
@drep Ona medicína je v tomhle prostě specifická, protože to je obor, kdy prostě ženská chce dělat tu "kariéru", ale zároveň to nelze dělat z domova. V tom to máte opravdu jako lékařky těžké 😞 Oosbně ale nejsem pořád přesvědčená o tom, že když je někdo skutečně dobrý, má po těch dvou letech problém. Nemáme tu nedostatek lékařů? 🙂 A toho doktora s roční pauzou jednoho znám 😃 Jo, problém u ženy, co je fakt sedm let doma, ten bych teda viděla...Furt tu máme taky částečné úvazky, opravdu je nutnost jít na něj v půl roce, nestačí třeba v roce a půl? A jak tu píšou holky, v takovém případě, kdy je muž bez příjmu, bych prostě zapojila chlapa co nejvíc....
A teda máš pravdu, že to je fakt silně individuální, o tom já se nepřu. Syn by teď myslím s přehledem dal jedno, dvě dopoledne v nějaké miniškolce (třeba 4 děti na učitelku). Jeho stejně starý kamarád nepustí samotnou mámu ani na záchod. V půl roce se napak jeho kamarád nechal v klidu hlídat tři hodiny babičkou a ještě se hezky prospal, syn mě nepustil na déle jak 1,5 hod. a i to se muselo hodně plánovat.
Tak jako existenční, do toho řadím i situaci, kdy nejste schopní pořádně splatit hypotéku.
@xxx3d Ja treba s timhle postojem nesouhlasim, kdyz s dotycnam neresonuju, tak se mam jen usmivat a mlcet. V cechach je tohle mezi zenami docela zvykem, ale jedine k cemu to vede je, ze se pak vzajemne stvou a pomlouvaji za zady. Nic na tom preci neni odpovedet uprimne na otazku, kdyz se nekdo zepta.) Jedine, ze riskujes, ze pak dotycny na tebe vyjede, protoze mu pripomes to, co od druhych sice oficielne nevi, ale vyciti a i sve vlastni nahlodavajici myslenky, ze mozna jeho postoj neni ze vsech uhlu pohledu idealni. Proto se taky prece pta, ne?.-)
@kata267 No dite take neni stredobod meho zivota. Ale materstvi o tom je, ze se matka na nejakou dobu vzda sama sebe, aby vybudovala novy zivot. To vi kazda mama, ze kolik pece diteti das, tolik jsou jeho sance na kvalitni zivot. Ono to neni na furt ta pece a za nejakych 12 let os porodu uz na tebe pubertak dost pece, takze opravdu to neni "obet" celozivotni. Hele ja jsem v nejakem romantickem rozpolozeni, ale to mas jako se zahradnicenim. Kolik pece das, tolik se ti vrati. Neni to obet, je to proste materstvi, kdyz se diteti venujes peclive, tisickrat se ti to vraci...Tezko se to vysvetluje, to se nusi zazit.-)
@kaja2016 jo vsak ja nerikam ze to neni pravda, jen ze ne kazda to tak musi citit a chtit...a myslim to na deti minimalne tak 2+ do te doby jsou to opravdu uplny mimina 🙂...me to moje pripadny romanticky rozpolozeni ted asi nejak "kazi" neustale jecici a na noze,prilepeny deticky 😀
@fifina86
tak na tech 3m detech to fakt nepoznas,tohle se vetsinou projevi behem zivota a pak se patra po pricine psychickych problemu...
taky jsem zila na zapade,materska 9m,pak bud je mamina doma nebo jde na castecny uvazek do prace a stridaji se s partnerem nebo maji aupair ci chuvu kdyz si to muzou dovolit
@zelenaesmolda ale poznas to na dospele populaci, ze neni nijak patologicka ;) Ty chuvy jsou zalezitosti tech “vyssich” pater. Nasi velmi dobri pratele (oba VS, pracujici na odpovidajicich pozicich) museli odlozit druhe dite, protoze nebylo realne, aby obema platili jesle (ziji za oceanem, materska 1rok, pak jesle, ale platis si je sama). Jejich ditko po nastupu do jesli (pobyt 8hodin) v noci plakalo, budilo se apod. V jeslich jim rekli, at vydrzi, ze to je adaptacni proces. Po mesici prestal.
Tak to proste ve svete chodi, jen v CR je vse v rukavickach, ale lepsi lidi z toho fakt nejsou ;)
@fifina86
tak nevim jestli je dobre pro dite aby vydrzelo,prestalo plakat protoze to proste vzdalo.
@bayt ono v mém případě je to takové balancování, jak to udělat, abych to, že budu nějakou dobu full-time doma nezaplatila tím, že dalších patnáct let nebudu doma skoro vůbec, jako jsem nebývala jako bezdětná ( u nás mají 80 hodin přesčasů i kolegové důchodového věku), že budu v práci o Vánocích a na prvního září a o velikonocích a podobně.
Kdybych si dnes znova vybírala, co budu dělat, už bych do medicíny znova nešla a už vůbec ne do intenzivní, jenže já byla tehdy přesvědčená, že děti mít prostě nebudu.
A ještě, ono třeba u dvouleté pauzy extrémně závisí, co děláš za obor. U pediatra nebo angiologa to asi takový problém nebude, u plastického chirurga to bude obří problém, protože manuální zručnost a cit pro operování člověk ztrácí hrozně rychle (říkám z pozice bývalého chirurga).
@zelenaesmolda a co ma ta maminka delat? Do prace musi, z jednoho platu nevyziji a chuva je taky nad jejich moznosti. A znova pisu, je to bezne v dane spolecnosti a ta spolecnost je ok.
@zelenaesmolda ale ona v tom vyrostla, proste automaticky pocita s tim, ze jde dite do jesli v roce (stejne jako v CR ve 3letech do skolky). Opravdu si nepredstavovala, ze bude plakat. Na druhou stranu, verila pracovnicim v jeslich, ze to je normalni adaptace a prejde to, coz preslo a dite je ok.
@bayt protoze se zlepsuje diagnostika, je vetsi povedomi ... za moji babicky zadne ADHD nebylo, proste to bylo nevychovane dite, dostalo na zadeka konec a mohla bych pokracovat ... ted je to jinak ...
@zelenaesmolda ano, je to bezne, nikdo se nad tim nepozastavuje, ale tady kdyz chce maminka do prace, tak je v ocich druhych krkavci matka ...
@fifina86 To je jen jeden duvod. ADHD bylo i za tve babicky a matky, akorat se tomu casto rikalo lehka mozkova dysfunkce a nic se nedelalo, protoze se nevedelo co. Ale treba problemy s depresi, uzkosti a u cim dal mladsich deti. Muzu ti vypravet o rodine, kde matka delala karieru a rozjizdela podnikani, otec take, dite uz jako predskolak program do sesti do vecera (skolka, krouzky...) a to byl mazec, jak se to podepsalo na diteti. Ona byla velmi sympaticka a milujici matka, jen ji tohle nejak nedochazelo. A ve firme to tak delal kazdy. Kdyby byla vyjimka, ale nebyla....
@bayt Ono je taky vcelku diskutabilní, jak moc se o tom mluví dnes a jak moc se o tom mluvilo v minulosti. Já si úplně nemyslím, že by dramaticky stoupal počet duševních poruch nebo jen diskomfortu. Jen se o tom více mluví a přestává to být ve společnosti tabu. To co píšeš je taky svým způsobem extrém. Víš co, já třeba měla štěstí, že mamka byla učitelka a více méně s námi byla doma. Proto jsem na toto povolání "presedlala". Ale co si pamatuji od kamarádek, jejich rodiče také pracovali od "nevidím do nevidím". I můj manžel ti řekne, že první když přišel domů, zatopil, udělal co bylo potřeba, pak se učil a rodiče chodily až kolem páté a šesté.
@bayt a jeste dodam, ze treba muj manzel prosel klasicky jeslema a lepsiho partnera a otce svych deti bych nenasla. Ono nejde hodnotit a hazet vse do jednoho pytle. Chtelo by to trochu nadhledu a tolerance a ne tady zoufale kopat jen za jednu pravdu, protoze je “nejpravdovejsi”.
@fifina86
jenze oni treba nemaji na vyber kdezto u nas ano a v tom je ten podstatny rozdil 🙂
@bayt Jojo. Souhlas. Ja mam sousedku, doktorku, 3 deti, vracela se do prace az ve trech letech nejmladsiho a na castecny uvazek. Jasne ze to lze. Nelze to, pokud chces asi budovat karieru. To neni i lekarine, to je v kazde profesi. Take mam karieru, ale pri MD jsem pracovala "pouze" do 1 roku ditete v tech pauzach, kdy dite spalo. A chodila do skoly cca 2 hodiny 1x tydne mimo domov, plus 1den cca 1x za mesic ( ale ten jeden cely den me vyslovene ubijel a uprimne jsem z te skoly odchazela ihned, jak me potvrdili ucast casto i dve hodiny po zacatku). Kazdej to mame jinam. Me se po dcerce styskalo a i po matersky si ted hledam castecny uvazek a to prezto, ze se rozvadim a uz tak male prijmy se jeste umensi. Na najem jidlo a vytvarne potreby bude, tak co, vetsina zajimavejch aktivit a detma skoro nic nestoji. A k mori se da jet i pracovne, vsechni jde kdyz se chce.)