Jak pomoci synovi ve střídavé péči?
Ahoj, potrebovala bych asi nekoho se zkusenosti nebo nejakou detskou psycholozku, mozna staci jen nazor. Syn bude mit v lednu 5. Dva roky mame s ex stridavku tyden/tyden. Syn bych rekla to celkem v pohode vzal. Nikdy nebyly problemy. Jenze ted zacal rikat, ze se radsi zabije kdyz se mu neco nelibi nebo se zacne mlatit do ruky nebo do hlavy. Dela to i kdyz je ve stresu nebi na nej mluvi vic lidi co jsem si vsimla. V srpnu jsem s nim byla 9 dni v nemocnici z toho 5 na jipu byl na tom spatne. Nejspis prodelal ten syndrom u deti po covidu, odebirali mu i kostni dren s podezrenim na leukemii. Byla jsem u nej kazdy den. Na jipu jsem sedela od 6ti od rana do noci nez usnul, pak jsem odchazela. Byla jsem vycerpana.. ex tam byl vseho vsudy 2x po pul hodine za celych 9 dni. Psal mi jak jsem super a tak.. stejne si neuvedomil, ze by mozna pro syna byla lepsi pece jen na mne s tim, ze by si ho mohl vzit kdykoliv si jen zamane nebo by chtel syn. Myslim, ze hlavne nechce platit alimenty… syn je u tatinka v pohode, proto to nejak neresim, vim, ze ma pravo na oba stejne. Opravdu delam veci tak aby byl hlavne spokojeny on a ne ja, i kdyz me to moc trapi. Posledni dobou zacal rikat, ze uz ho nebavi chodit s tatkou do hospody (ex hodne pil, proto spolu nejsme byl vybusny a agresivni) a ze chce byt jen u mne. Jenze on to vzdycky tak placne a kdyz se ho zeptam vazne, ze to zacnu s tatinkem resit aby byl hlavne on spokojeny ze se na nej nikdo zlobit nebude, tak nejsk proste neresi..ex na nej neni zly, ba naopak ho rozmazluje, ale to je jen moje domnenka. V tydnu kdy ho ma ex mu minimalne 2x volam a mame se synem videohovor. Vzdy vypada stastne a spokojene. Ex se taky dost zmenil po nasem rozchodu (k lepsimu). Mam pritele a syn ho ma strasne rad. Zitra mam pracovni vecirek a kdyz jsem se zeptala jestli chce at ho pohlida strejda nebo tatka tak si vybral strejdu. Na dite mi prijde takovy nestastny.. vseho se boji.. nechce zadne krouzky. Bavi ho jen kopat, ale na treninku brecel. Vubec nechce do kolektivu, ale ve skolce ho chvali.. ze je strasne sikovny. Jeste s tim ex ma sice dva domovy, ale bydlime od sebe 5 minut autem. Kdyz neco zapomene u mne nebo u nej. Vzdycky mu pro to zajedu. Nevim, jestli na nej nejsem nejaka moc hodna…. proste me mrzi ze mi pak syn rika: mamo si zla a zacne si ublizovat nebo se bije.. nikho ho nebije, vzdy se snazim po dobrem a kdyz zvysim hlas mi rekne, ze se semnou nebavi a ze me kasle🤦🏼♀️zaroven me mrzi, ze misto aby si v 5ti letech uzival tak je furt takovy nabruceny. Fakt mu vsichni davame prvni posledni.. k detske psycholzce s nim je zbytecne.. on komunikovat nebude. To vim 100%😒co si o tom myslite? Mam na nej byt ostrejsi? Vzdy mu vse pekne vysvetluju ja fakt nevim .. pripadam si jak neschopna matka. Mate nekoho koho milujete vi. Nez sebe a chcete aby byl stastny a on pak rekne, ze se radsi zabije… to fakt boli jeste kdyz je to tak male dite.😔
@anonym_autor tady se s dovolením bohužel přidám, jestli někdo bude mít nějakou zkušenost. Taky mám doma jednoho "nešťastníka", kterej když je naštvanej nebo není po jeho, tak říká, že ho nikdo nemá rád. 😔
@anonym_743f80 pokud neni zadny jiny problem, tak nerika to jen proto, aby dosahnul sveho a vi presne co ma rict aby ublizil? Deti jsou hodne vycurane. 😃
@anonym_743f80 pokud neni zadny jiny problem, tak nerika to jen proto, aby dosahnul sveho a vi presne co ma rict aby ublizil? Deti jsou hodne vycurane. 😃
@anonym_autor to jsou. Ale neříká to jen tak. Je to spíš frustrace z toho, že není, co zrovna chce. Snažím se tomu nepodléhat, ale příjemné to není. Snažím se vysvětlovat, ale zatím bez úspěchu. On je celkově hodně introvertní a nesebevědomý.
@anonym_autor to jsou. Ale neříká to jen tak. Je to spíš frustrace z toho, že není, co zrovna chce. Snažím se tomu nepodléhat, ale příjemné to není. Snažím se vysvětlovat, ale zatím bez úspěchu. On je celkově hodně introvertní a nesebevědomý.
@areh to je i muj syn mam pocit😒
Nemam rad, jsi zla, biti sam sebe - značí nespokojenost s danou situaci, s kterou si nevi rady, nebo se mu nelibi. Zkus to pojmenovat, neco jako “vidim, ze se ti nelibi ted uklizet hracky, nekdy je to otrava”. Psychologa bych nezatracovala, umi komunikovat s dětmi úměrně k veku a hrou vede terapii.
Ale ty jsi jeho máma a tvou rolí je chápat, že nic z toho co říká, není osobní. To už by bylo fajn mít zpracovaný. Není to útok na tebe, nevypovídá to ani nic o jeho skutečných pocitech k tobě, je to pouze vyjádření toho, že je zahlcen něčím, co zatím neumí úplně vykomunikovat, uchopit, zpracovat a tak plácá a plácá. Ty jako máma se nezaměřuj na sebe. Mělo by to po tobě sklouznout a nic z toho by na tobě nemělo ulpět, natož tě zranit. Měj to trochu na háku, obrň se, nauč se nebýt tolik z cukru. Ta jeho slova opravdu nemají význam, resp. mají význam jiný, než myslíš. Nemám tě rád, jsi zlá znamená jsem pořád ještě sobecké stvoření a chci mít to co chci a ty jsi mi to odmítla. Nedostal jsem to, co jsem zrovna chtěl 😅 ( zkus ho odmítnout, ale nabídnout alternativu, nejlépe dát mu vybrat z jiných přijatelných nabídek). Každopádně když to budeš takhle řešit, budeš řešit sebe na úkor syna. V těhle situacích se plně zaměř na něj a buď v klidu. Ber to s nadhledem. Vidíš tvorečka, který zrovna neví co se sebou. Pomoz mu to pojmenovat a naveď ho, co by s tím mohl udělat. Zaměř se na něj a buď nad věcí.
Ale ty jsi jeho máma a tvou rolí je chápat, že nic z toho co říká, není osobní. To už by bylo fajn mít zpracovaný. Není to útok na tebe, nevypovídá to ani nic o jeho skutečných pocitech k tobě, je to pouze vyjádření toho, že je zahlcen něčím, co zatím neumí úplně vykomunikovat, uchopit, zpracovat a tak plácá a plácá. Ty jako máma se nezaměřuj na sebe. Mělo by to po tobě sklouznout a nic z toho by na tobě nemělo ulpět, natož tě zranit. Měj to trochu na háku, obrň se, nauč se nebýt tolik z cukru. Ta jeho slova opravdu nemají význam, resp. mají význam jiný, než myslíš. Nemám tě rád, jsi zlá znamená jsem pořád ještě sobecké stvoření a chci mít to co chci a ty jsi mi to odmítla. Nedostal jsem to, co jsem zrovna chtěl 😅 ( zkus ho odmítnout, ale nabídnout alternativu, nejlépe dát mu vybrat z jiných přijatelných nabídek). Každopádně když to budeš takhle řešit, budeš řešit sebe na úkor syna. V těhle situacích se plně zaměř na něj a buď v klidu. Ber to s nadhledem. Vidíš tvorečka, který zrovna neví co se sebou. Pomoz mu to pojmenovat a naveď ho, co by s tím mohl udělat. Zaměř se na něj a buď nad věcí.
@anonym_2f092b moc hezky jste to vystihla, tohle je hlavne muj problem, protoze ja si celkove veci moc beru i od ostatnich lidi, pak se tim celkem uziram a trapi me to. Na tomhle musim zapracovat
Ahoj
Já si myslím, že ten problém může být i v tom, že s ním neustále jednáte v rukavičkách a se vším mu vycházíme vstříc. Pokud bude dítě mít život vytvořený pouze z tobogánu pozitivních zážitků, tak bude na jakýkoliv diskomfort, kdy není vše na 100% podle toho jak chce reagovat přehnaně. Dítě si musí zažít i nepohodlí. Neříkám, že je potřeba ho mlátit a držet zkrátka, ale prostě v rámci elementární přípravy na život je fajn některý situace prostě nechat vygradovat a to dítě zažije i nepohodlí.
Zapomene si plyšáky u táty? Vysvětlit, že už je pozdě, teď se to musí zvládnout a vyzvedne se zítra. Nejí co dostane na talíři? Vysvětlit, ze ma moznost sníst co dostal, nebo bude hlad... Bolí ho nohy na procházce? Zabavit, ale nenosit...
Umetat neustále cestičku "hlavně aby byl šťastnej" je cesta do pekel. Jasně že je smutnej a melancholickej když zažívá jen pozitiva... Štěstí je i o tom, že ti občas na 100% dobře není a pak jsi ráda, když se to změní...
Ahoj
Já si myslím, že ten problém může být i v tom, že s ním neustále jednáte v rukavičkách a se vším mu vycházíme vstříc. Pokud bude dítě mít život vytvořený pouze z tobogánu pozitivních zážitků, tak bude na jakýkoliv diskomfort, kdy není vše na 100% podle toho jak chce reagovat přehnaně. Dítě si musí zažít i nepohodlí. Neříkám, že je potřeba ho mlátit a držet zkrátka, ale prostě v rámci elementární přípravy na život je fajn některý situace prostě nechat vygradovat a to dítě zažije i nepohodlí.
Zapomene si plyšáky u táty? Vysvětlit, že už je pozdě, teď se to musí zvládnout a vyzvedne se zítra. Nejí co dostane na talíři? Vysvětlit, ze ma moznost sníst co dostal, nebo bude hlad... Bolí ho nohy na procházce? Zabavit, ale nenosit...
Umetat neustále cestičku "hlavně aby byl šťastnej" je cesta do pekel. Jasně že je smutnej a melancholickej když zažívá jen pozitiva... Štěstí je i o tom, že ti občas na 100% dobře není a pak jsi ráda, když se to změní...
@anetka1701 Ten chlapec půlku života trávil v nefungujícím vztahu rodičů s agresivním otcem, teď co týden mění domov, má za sebou evidentně vážnou nemoc… Tobogán pozitivních zážitků si teda fakt představuju jinak.
Urcite si nemyslim, ze bys na syna mela byt prisnejsi. ALE osobnost se formuje i prekonavanim nastrah, prychologove v posledni dobe pomerne hojne upozornuji na to, ze deti potrebuji zazit i diskomfort. To samozrejme neznamena dite sidit, ale umerne veku a riziku, pokud si napr. neco zapomene a neni to zas tak dulezite tak ho v tom "vymachat". V danou chvili ta emoce muze byt samozrejme silna a negativni, ale dite to zvladne
Druha vec - samozrejme to myslis dobre. Ale neptej se ditete, jestli chce byt jen s tebou, jestli to mas zacit resit. Nemuze ti na to odpovedet. Co cekas, ze rekne? Jo mami, u taty uz byt nechci, nemam ho rad? To dite preci svemu rodici nechce udelat. Udelas mu tim v hlave zmatek, to neni neco nad cim by melo dite premyslet. Co kdyz ty pak ve skole po nem budes chtit aby delal ukoly, tata ne a dite "fikane" prijde s tim, ze chce byt jen u taty protoze mama je zla?
Mate stridavku, ktera asi vicemene funguje. Nehadate se a jste schopni se domluvit. Rozumim, ze chces syna u sebe vic - tak to ale res pres expartnera. Urcite bych resila, ze bych nechtela aby syn chodil do hospody, jestli mas pocit, ze otci jde spis o alimenty nez o to mit syna u sebe, muzete se dohodnout, ze u tebe bude o nejaky ten den vic. Ale ta dohoda musi byt mezi vami, nechtej po diteti aby tohle rozhodovalo a netlac ho do toho ani nenapadnymi poznamkami.
Dite potrebuje hranice a prostor v nemz se pohybuje volne. Kdyz ty hranice nema, ma pocit, ze muze (musi) rozhodovat o vsem, tak muze byt ztracene uplne stejne jako dite vychovavane naopak prilis prisne. Misto toho aby se mohlo "uvolnit" a volne si hrat v bezpecnem prostoru, tak premysli nad vecmi, nad kterymi presmyslet nema, muze to pro nej byt , trochu paradoxne, ale nesmirne narocne. Zkus se zamyslet, jestli se tohle u vas trochu nedeje
Jinak jak pisou holky vyse, psychologa nezatracuj, oni vedi ze deti si s nimi nebudou povidat na prvni dobrou
@anonym_autor tady se s dovolením bohužel přidám, jestli někdo bude mít nějakou zkušenost. Taky mám doma jednoho "nešťastníka", kterej když je naštvanej nebo není po jeho, tak říká, že ho nikdo nemá rád. 😔