Dcera nechce být ve školce, mám špatný pocit
Ahoj, potřebuju se vypovídat. Dcera nastoupila před měsícem do školky (měla čerstvě tři roky) a já do práce na poloviční úvazek. Tu změnu nenese dobře ani ona ani já. Ráno ji do školky vodí manžel a dcera pláče ať nechodí pryč, pak se uklidní a hraje si, ale přes den si někdy vzpomene na mě a zase pláče. Skoro nic nejí ani nepije, to mě taky trápí. A navíc se už několikrát počůrala, třeba venku na procházce, protože se asi bojí učitelce říct, že se jí chce. Doma si normálně říká nebo se sama vyčůrá. Prostě se mi zdá, že tím že jí dávám do školky ji trápím a ona mi říká, že chce být se mnou doma. Takže přemýšlím co dál. Jestli si vzít v práci neplacené volno na pár měsíců než bude trošku větší nebo by ji mohl hlídat děda, ale není nejmladší a nevím jestli by to každý den zvládl. Vím že mi asi moc neporadíte, ale budu ráda za každý komentář
@vanilka_eva obvykle pomůže změna školky. Pokud totiž potíže přetrvávají,je spíš chyba na straně personálu školky (ne vždy,samozřejmě).
@helabella Právě že když vidím jak se trápí, je mi z toho nanic. Teď máme ještě horší období v tom, že manžel je v nemocnici už dva týdny a malé je po něm smutno. O to hůř se jí chodilo do školky a pak mi říkala, jak tam byla smutná, skoro nic nejedla ani nepila. Taky je pořád nachlazená co tam začala chodit a postupně jsme nemocní všichni a nemůžeme se z toho dostat. Teď jsem s ní na OČR a je nám doma fajn, i když jí není úplně dobře, ale je to taková pohoda, že nemusí do školky. Jsem ráda, že jí mám pod dohledem a když něco potřebuje, tak jí vyhovím. Ve školce musí fungovat sama a to je problém, ještě se to nenaučila.
A taky si myslím, že dítě si nemusí zvyknout za každou cenu, k čemu by to bylo. Radši budu hledat řešení
@vanilka_eva přeji hodně sil a aby se ti podařilo udělat to nejlepší rozhodnutí. Jelikož máš obrovskou výhodu v pol.úvazku a blízkosti školky (to je sen 🙂 , možná by stálo za to dát ještě jednu šanci adaptaci. Osobně bych poprosila paní učitelku (tu, která ti bude připadat přístupnější, příp.paní ředitelku) o pomoc. Zkusit holčičce pomoct co nejlépe, aby se netrápila. Skvělý tip dala @veverun
A zapojit dědu a nějakou placenou pomoc, aby mohla chodit "po o".
@marecekavendulka to je pravda, ale v dnešní době je zázrak, když se dítě do školky vůbec dostane 😒
@vanilka_eva Ahoj, jen bych se zeptala, jestli si třeba zkoušela malou dávat postupně do školky, myšleno jeden měsíc jí dát na den do školky, druhý měsíc na dva dny a postupně přidávat... Nebo hned ze dne na den do školky na osm hodin pět dní v týdnu?🙂
@vanilka_eva já bych si promluvila s učitelkama. Měly by ti umět pomoct i rozhodně by měly doporučit, co dělat. Já bych se práce nevzdávala, ale snažila se najít řešení, aby malá nemusela ve školce zatím spát (někdo z rodiny, přépadně někdo placený). Nevím, na jak dlouho jsi práci, ale určitě by to šlo (když ráno vodí manžel můžeš jít třeba na dřív do práce a můžeš být i dřív doma). Ty 3-4 hodiny ve školce by měla zvládnout. Ale je zase pravda, že s takovou docházkou si tam malá nenajde kamarády a bude takový sólista. Já jsem taky brala starší po obědě domů a po čase jsem zjistila, že moc nezná děti a s nikým se nedruží. Když tam začala spávat, tohle se zlepšilo a našla si nej kamarádku 🙂
@vanilka_eva Ahojky, kazdy tady bude mit jiny nahled na danou vec. Ja jen pridam muj pribeh. Maly do skolky nechodil, byl hlavne s semnou,cviceni, kamaradi,rodinne deti. Taky byl cita a ja ani nemela duvod davat maleho do skolky protoze se mu zhruba v 2,5 letech narodil bracha. Tak mi pomahal. Byl rad ze je u brachy. Pak jsem se rozhodla ze ho budu davat aspon do placene skolky-skupiny aby byl s detmi a s dospelymi. Byla jsem nervozni, bala jsem se ze tam bude vyvadet ikdyz se mooooc tesil. Prekvapil me. Prisli jsme tam,maly sel k hrackam,pak jsme se rozloucili a maly byl uplne v pohode. Ani jednou nebrecel, nebyl smutny a kdyz tam nekdo rval tak si pekne hral. Jen mi vzdycky rekl ze tam zase nekdo rval. Maly ma 3,5. Kamaradky davali daleko driv a jeste ctvrt,pul roku ppd prichodu rvali. Nevim mam ppcit ze maly ikdyz je velka cita tak byl tak nejak pripraven byt bez maminky. Ale chapu ze nektere maminky musi jit do prace driv. Ja ho tam davam jen nekdy protoze je to drahe,jezdime casto pryc a jedna babi jeste pracuje a moje rodice uz nemam. Uvidite, ale kdyby se to nezlepsilo tak bych ji tam nedavala ale nevim jestli to ve vasem pripade jde 🙂
@mipon Můj druhý syn měl jít v září do školky. Na konci září měl 3. Od června jsem ho na to připravovala. Nechtěl. Byl velký mamánek, nehlídaný, i muž je s námi jen o víkendu. Líbil se mu traktor šlapací. Tak jsem mu slíbila, že když nebude plakat ve školce a já budu moc jít do práce že mu takový koupím. Od té doby začal vyprávět, že mama brm brm a já prr prr. (Taky ještě nemluví tolik-takže domluva je všelijaká). Každopádně. Jak se čas blížil, už začal být takový rozmrzelý, že nechce do školky,...atd. Ale já jsem mu zase hezky vysvětlila pozitiva..... Naštěstí měl manžel dovolenou když šli děti do školky. První den tam byl s ním. Druhý den odešel a byl v pohodě. Další týden to bylo ale těžší. Při loučení plakal...Učitelka mi ho vytrhávala z náručí (což nesnáším) a on plakal ještě víc. Ohradila jsem se, přičemž učitelka byla trochu protivná. Nakonec se uklidnil a já pak utekla. Učitelka se mi nakonec odpo omlouvala. Další dny jsem odcházela bez rozloučení, vždy jsem se zdejchla. Malý si začal dávat pozor. Když jsem si o tom s ním vyprávěla. Spíš já mluvila. Ptala jsem ho jak by to chtěl. Jestli by chtěl mě víc obejmout. Prý ano. Ptala jsem se ho jestli bych ho mohla dát paní učitelce do náruče. Že je to jako náruč maminky, že ho pochová a že mi může zamávat z okna. On že ano. Takže ráno po probuzení jsem mu zopakovala na čem jsme se domluvili. On s tím opět souhlasil. Došli jsme do šatny a opět jsem řekla jak to bude, opět souhlasil. Došli jsem do třídy, na chodbě mi dal pusu, hned šel k paní učitelce, paní učitelka s ním šla k oknu a mě zamával a já odjela. Od té doby to takhle bylo úplně bez pláče. Pak ale ho už nemohla kvůli zranění brát na ruce a měla jsem strach co bude. Navíc šel do jiné třídy a plakal. Zase jsem to s ním odpo probírala a ptala se jestli do té třídy-kam chodí když jdeme moc brzy chce. On že ne. Tak jsem mu slíbila že budeme chodit později. Přímo do té naší třídy. Navíc jsem mu vysvětlila že paní učitelka ho nemůže brát na ruce. a že mi zamává na chodbě. Souhlasil. No a teď mi mává ze dveří třídy, když odcházím ze schodů. 🙂 A traktůrek opravdu dostal. Měl zrovna i narozeniny. Takž jsem to spojila. A byl nadšený
@vanilka_eva
Dobrý den, mohu se zeptat jak to s vámi dopadlo ve školce? Jestli si malá nakonec zvykla?
Moje dcerka chodí od pondělka do středy do školky jen na dopoledne, a zatím se moc netěší :-/ ale prý tam krásně jí, nepočůrává se, nic...jen chce být pořád u p.učitelky 🙂
Přitom od září jsem každý den poslouchala jak chce jít do školky, že se těší na děti a na hračky a dokonce jsem ji dávala do zvykáčku na dvě hodiny dopoledne a v pohodě, nebrečela, byla hodná 🙂 tak nevím co ji přelítlo přes nos
@vanilka_eva -- moc mě mrzí, že se vaše malá tak trápí a ty s ní ☹ Myslím, že sama cítíš, že to asi není ono. Moje nejstarší šla do školky ve 4 letech a nedala to. Na pár měsíců (půl roku ) jsem ji ze školky stáhla. Potom se tam vrátila a ačkoliv školku nemusela, tak už byla schopná to zvládat.
Pokud je možnost (i třeba složitá finančně), tak bych využila té možnosti si nechat malou doma. Jednak evidentně potřebuje dozrát a jednak jí přece není nutné nechat trápit. Ano, možná by si ve školce zvykla, ale za jakou cenu? Nemám moc ráda, řeči o tom hlavně vytrvat, dítě si zvykne, nesmíte ustoupit -- opravdu je tak nutné, aby si ve 3 letech dítě zvykalo na školu s takovým stresem? Nestojí za to mu dát trošku času a pak by to třeba šlo bez stresu? Neberu to jako vyřvaný ústupek, ale spíš jako reakci na potřebu dítěte. Chápu, že spousta maminek nemá jinou možnost. Ale pokud to jde, tak bych nenechala dítě trápit.