Dítě nejedlík. Řešili jste s psycholožkou?
Pěkné odpoledne.
Máme předškoláka nejedlíka.
Uznávám, že částečně to bude naše chyba, ale problémy jsou od narození.
Aktuálně uvažuju, jestli to řešit s psycholožkou.
Má velmi omezený sortiment potravin, které sní. Nechytne se ani na pochutiny a sladkosti. Na jednu stranu super, ale nese to s sebou i problémy.
Pak mu dělá problém jist ve skupině. Ve školce to ještě jde, doma taky, ale jak je větší skupina, tak to je stres pro všechny.
Máte s tím zkušenost, že vám, respektive dětem, psycholožka pomohla?
Já jsem slyšela od kamarádky, že její maminku, vypapala její maminka a teď má v dospělosti těžkou obezitu a je to smutné.
A hezky jsi vystihla tu podstatu problému - vadí mu přílišná pozornost ve vztahu s jídlem. Je to pro něj stres. On jen potřebuje vědět, že mu věříte v jídle (blbý obrat). Přestat řešit jídlo a jeho. Hlavně prarodiče, ti tomu umí dát korunu. A spíše ho chválit ve vztahu s jídlem, ale ne cíleně, jen náhodně. Je na 5 percentilu, to je pořád dobré. A pokud prospívá, tak jen hlídat výživové hodnoty.
Máš můj obdiv. Já vydržela tři dny. Dostal to do režie manžel a já jen lezla po stropě v jiném pokoji. Taky jsem si nechala od někoho poradit. Pěkné blbá rada. Od té doby jsem četla i o dětech, co je tahle metoda, však on se nenechá vyhladovět, dostala na kapačky.
Jinak na tvém místě bych asi psychologa poradila. U nás se to trochu lepší časem, ale taky jsem nad tím uvažovala. Je hodně zvláštní, jak někde jí a někde nejí. Jinak tohle točení pár jídel je mor a uchyluje se.k tomu hodně rodičů. Kdo nezažil nejedlika, nepochopí.
Ahoj, my teda problém nemáme, ale v okolí pár kamarádek řešilo, ALE to prave ty děti zkousely. U vas je to úplně něco jineho a podle mě je psycholog na místě. Hlavně, když se zhoršuje a ji min jídel. Moc se mi líbí názor, že bys měla synovi dát důvěru a jídlo přestat řešit. Aspoň bych to na tvém místě zkusila. Dát mu to na jeho zodpovědnost, třeba by to pomohlo a za zkoušku nic nedáš. Určitě ho to musí rozčilovat. Zkus si to představit jak by ses cítila ty.... Jinak naše malá jedla od mala BLW metodou, dává to tu volnost a možnost dětem si vybrat, co budou jist. A vždy mám podmínku nové jídlo ochutnat. Nikdy nenutí dojidat (vzpomínka na ZŠ, kdy jsme nechutné jídlo museli dojít, až se nám z toho chtělo zvracet). A fajn je, že ji zeleninu, to zase málo které dítě dobrovolně ji 😉
@martiina_k ptala jsem se logopedky a reagovala tak, že to může souviset, tak ho prý nemáme nutit a víc neřešila.
@mourovatakocka on ji nejlépe ve školce, protože se na něj nezaměřuje pozornost. Pak ji skvěle, když jsme sami dva doma.
On jí nejlépe zeleninu a zeleninová jídle. Nejhorší jsou chvíle, kdy se do toho začne motat někdo další.
@nelinecka1 jíst nenutime, dojidat taky ne. Pokud si myslím, že by mu něco mohlo chutnat, snažím se, aby ochutnal.
Tak jsme měli včera termín u psycholozky (od léta objednaný). Dozvěděla jsem se, že některé děti nemají potřebu jíst. Nemáme ho nutit a nemám to řešit. Což už děláme. Prý žádné dítě dobrovolně hlady neumře.
Tak jsem se nedozvěděla nic nového.
Děvčata, jaké máte zkušenosti, že pomohla změna přístupu?
Od prosince jsme si vzali k srdci radu psycholožky. Jídlo neřešíme. Nenutíme. Ale je to stále horší.
U nás změna přístupu nepomohla. Jídlo neřešit by neprošlo, máme výkyvy, kdy jsem z ní na prášky, ale musí ochutnat vše, co jíme my, a sníst vše,co jí naložím na talířek. Nepochybuju, že nechat to na ní, nejedla by klidně nic 😟 Paradoxně díky nucení a tomu, že si trvám na svém, se naučila víc jíst a říkat si, co by si dala, když se zeptám.
No a jsme u toho - má vývojovou dysfázii... tam bude nějaký problém v senzitivitě. Pokud má klinická logopedka kurz Terapie orální pozice, tak to dokáže vyšetřit a povede terapii i tímto směrem. Zkuste jí tento problém sdělit, že nechce jíst. Tak jak jste to tady napsala. A pokud ten kurz nemá, tak opravdu najít ergoterapeuta, nebo terapeuta ze SI (senzorická integrace).