Jak řešit spory mezi předškoláky na hřišti?
Bavím se o tříletých, čtyřletých, cca, mám dva kousky. Na hřišti se prostě vždycky vyskytne nějaká situace, kdy se jakoby pohádají, chytnou , ten mi udělal tohle, mami, ten mi nepůjčil tohle... mám to jako na houpačce, pomoct s řešením, vysvětlit, nebo to nechat na nich.
Dokud netekla krev zásadně na nich🤣 samozřejmě záleží na situaci. Ale zásadně nedělám dětem rozhodčího, mám dva kluky a to bych se "upiskala"😁
Samozrejme ne vzdy, ale vetsinou resim s nimi. Prostredni je hodne drzy a dela naschvaly, nejstarsi cti pravidla "az moc".
Ano, vstupuji. Jak jinak se mají naučit řešit spory?
Dokud si netrhají vlasy tak neřeším, ale moje dva kousky jsou tvrdohlavý a u nich konec nikdy není, takže po velkých hádkách, co trvá fakt už dlouho tak jsem nucena zakročit. Hlavně i kvůli sousedům.
jen jestli tomu dobre rozumim- mluvis o sporech mezi TVYMI detmi? Tam nedelam nic, ty si to musi vyresit samy 🙂
Pokud se perou, tak ano tam rozhodně zasahuji. Pokud se jen hádají a řvou, nechávám být. Pokud už mě jejich hádky nebaví, tak na ně akorát zařvu, že buď se domluví společně, vystřídají se u dané hračky nebo činnosti, jinak přijdu a seberu tu věc oběma. Většinou se pak přestanou hádat a opravdu začnou hledat řešení. 😆 Na hřišti s cizími dětmi, jak kdy. Pokud moje dítě vyloženě šikanuje jiné, tak samozřejmě zasahuji. Pokud se mladší dítě snaží vecpat mezi starší a ty i to nestojí, snažím se své dítě nenásilně odloudit jinam. Pokud se jedná jen o nějaké drobné hádky a přetahování o lopatku, nechávám být.
Já do sporů občas jdu, ale ve chvíli, kdy vidím, že "už to nedají". Mám dvě děti s poruchou komunikace - starší oficiálně autista, mladší porucha řeči. Prostě ani v devíti letech si některé věc nevykomunikují a když dítě přiběhne za mnou, tak se ho samozřejmě zastanu. Samozřejmě zastavím situace, které hrozí fyzickým násilím. ... Situace "mami, on mi to nepůjčíl" utínám "ale on to používá/ono je to jeho", ale v situaci, kdy ve hře na policajty a zloděje druhé dítě honí to moje s tím, že "jsi zloděj" i přes opakované "ne, nech mě být", tak samozřejmě za tím dítětem dojdu a zopakuju mu "nech ho, on s tebou nehraje".
Někdy je potřeba zasáhnout, když už vidíš, že je to fakt špatné. Jinak bych to nechala, ať si to vyřeší po svím.
Zatím v té situaci nejsem, ale pokud mě budou volat a já budu mít čas, tak si o tom s nimi promluvím. Kdyby byli schopni si to mezi sebou vyřešit, tak by mě nevolali...
No a když se mi bude zdát, že už to nějakým způsobem překračuje nějaké meze (budou se prát, budou na sebe hodně sprostí), tak se to pokusím zarazit. Jinak je nechám, ať si to zkusí spolu vyřešit.
Ale to je zatím jen teorie. Uvidíme, jak to půjde v praxi. 😂
Pokud nedochazelo k fyzickemu nasili, nebo mi jejich rev nerval usi, nechala hsem je at se s tim popasuji sami
Neexistuje paušální odpověď. Pozoruji a rozhoduji se dle situace. Záleží, kdo je na druhé straně sporu (zda menší, slabší nebo větší, silnější, převaha počtu dětí), zda jde o relativně malicherný spor nebo něco většího, zda se do toho už promítá určité násilí (i kdyby to bylo házení pískem do obličeje, sprosté nadávky atd.), zda je to situace, kterou už moje dítě mohlo řešit, nebo něco zcela atypického. Takže to, zda zasáhnu, nebo ne, záleží podle okolností. Někdy taky vyčkám, jak se s tím moje dítě popasuje, zasáhnu, až když vidím, že ta pomoc je třeba.
Děkuji za odpovědi. No já se snažímpodle situace- spíš je nechat, ale když vidím bezpráví - na jedné i nebo na druhé straně,tak mi to prostě nedá. Vždycky se jako zeptám o co jde, apak to vyhodnotím a konám. Když jde o kyblík a lopatku, tak to fakt neřeším.

Nechávala jsem to na nich.