Jak zvládnout vztek šestiletého dítěte: Rady pro rodiče
Holky, dámy, mámy, jak se chovají vaše šestileté děti? Mám holčičku, v září už půjde do školy, šest jí bude za pár týdnů. Je od miminka hodně svá a emotivní, lepší období střídají horší a teď poslední týden se z ní stal ďábel, co se pořád vzteka, všichni jsou hnusný a blbý, já jsem si i vyslechla, že jsem nejhorší máma na světě (i babičky, které doteď nikdy nezlobila a vždy se k nim těšila, tak bojkotuje).
Týden teď byla zase nemocná, ale nemyslím si, že by ten týden doma měl takový vliv. Jsem z toho už nešťastná a hrozně unavená. Jak jí v něčem nevyjdu vstříc, tak řve. (chce jenom jedny konkrétní ponožky a najít je mám já, mám jí nalít novou vodu, protože ta, co jsem nalila před minutou už není čerstvá, včera jsme byly v papírnictví a udělala tam scénu kvůli bublifuku - jestli červený nebo modrý, že se nemůže rozhodnout a milion dalších traskavych situaci denně). Včera mi dokonce řekla, že se mám vzdát a tu vodu jí prostě naleju já, ona to dělat nebude 🙏😝. Nechápu, proč se všemi takhle bojuje. Když to jde, snažím se jí vyhovět nebo najít kompromis, ale ne vždy to je možné. O oblékání při odchodu z domu kamkoliv ani nemluvím. I tam, kam se těší (kino, knihovna), se obléká s revem půl hodiny. Já se snažím být v klidu, ale ne vždy to klapne. Co pomůže? Léky na uklidnění pro mě? 😝 Nebo?
Jinak má i chvilky, kdy je zlata, přijde se i omluvit, pomazlit, řekne, že nás má ráda. Aby za deset minut zase kvůli něčemu křičela. Včera mi řekla, že jí napadají věci jako že je táta blbej, ale že ví, že není. Nebo že nás nemá ráda, ale že ví, že má. A že žárlí na sestřičku a byla by ráda kdyby jí vůbec neměla. Ale že někdy je zase ráda, že jí má.
Snažím se jí chápat, ale moje nervy. Vím, že důslednost a velká dávka pochopení by snad mohly pomoct, ale zase si říkám, jestli je normální? 😝 Nemám srovnání s jinými dětmi ve stejném věku a měla jsem za to, že teď už by z ní mohl být rozumný človíček 😎. Tak mi řekněte, co vaše šestileté děti, jak se chovají???
Má i dobré chvíle, přijde se omluvit
Ty bydlis s námi viď? Naše má taky šest, a je úplně stejná, ke všemu je strašný flegmatik, takže moje nervy jsou na pochodu a obcas teda to fakt nedávám a sesypu manželovi a bulim jak malý děcko. Vždycky si nechala v klidu vysvetlit, na všem jsme se domluvili a teď? No je prostě na ranu.. Někde jsem četla, ze se tomu říká puberta meniciho se chrupu. Takže pevné nervy nám všem 🙏🍀😃
Říká se tomu první puberta, u nás to navázalo rovnou po období vzdoru. 🙈 Všechno je trapný, hnusný, před každou činností je potřeba pět tisíc řečí, u každé nelibosti hysterický záchvat - no radost. 🤣
@zmrzlinka
@ajja87
@prejeta_zaba Aaaaa, bože můj, jsem tak šťastná, že je to i jinde, díky 😝🙏🙏🙏!
soucítim...
zkus načíst něco z respektující výchovy. možná bych se i zamyslela, jestli, když píšeš, že dřív to bylo docela v pohodě, tak jestli se něco od tý doby nezměnilo, co by mohlo tu změnu zapříčinit.
a oproti klasickýmu období vzdoru je tady výhoda, že aspoň komunikačně opravdu mluvíš už se skoro dospělým člověkem, tak to prostě zkus vykomunikovat. že tě trápí, že vám to nefunguje, že tě trápí, že má takový a makový pocity (žárlení atd), že je pro ni tohle a tamto problém, a jak byste to mohli zkusit napravit. teřba se něco opravdu dozvíš, co nečekáš. a možná taky ne. časem se to určitě zase narovná, aspoň částečně.
@ajja87 taky jsem si už pobrecela, že jsem asi opravdu hrozná máma 😎😂.
jestli je to spíš jakoby "nadanější" typ, možná ji už nebaví školkal a ocenila by nějaký jiný podněty a kámoše.
Ano, taky máme doma pubertu, už sedmiletou. Vodu bych jí nenalívala ani omylem, naopak vedu tu mojí k tomu, aby si čím dál víc věcí zařizovala ona. Ale je to občas k smíchu - měla tuhle donýst tři talíře k večeři - no donesla jen svůj. Odeslala jsem jí pro zbylý dva, což donesla, ale jí to urazilo tak moc, že odmítla večeřet. No v tu chvíli jsem se samozřejmě moc nesmála, připadala jsem si špatná, ale nechala jsem jí tak. Teď už mi to přijde fakt k smíchu - její blbost, když se připravila o večeři...
jo a teda, u nás se zkouší každá nelibost zvrátit děěěsným pláčem/řevem jak kdyby jí byly spíš roky dva. Tak na to jsem nakonec "vymyslela" že může brečet když potřebuje, ale bude u toho celou dobu řvaní dřepovat. Takže křik tu nevydrží dlouho, jen se někdy tahle scénka opakuje třeba 4x za sebou
Jo dcera ma takovy turbulence od konce skolky, par mesicu je to zlato nejvetsi a pak se jednoho dne vzbudi a z moji hodny spolupracujici holcicky, je nakvasena ropucha smrncnuta 7 hlavou sani, plynule jsme timto turbulentnim obdobim prosly do 3 tridy, predpokladam ze prepuberta plynule prejde v pubertu a pri trose stesti se do dospelosti obou svych deti nezblaznim…protoze mladsi je blizenec, ten nez se dohodne sam se sebou tak jak uz mam pocit ze se na me vyprd a ignoruje moje zadosti…protoze ma fakt dlouhy reakcni odezvy…tak na nej houknu, on pak rve jak tur, ze me slysel a ze to udela, tak proc ho honim…
Neboj, bude hůř 😆
Mám takovou dceru, občas je zlatá a z toho bych ji vystřelila na Mars. Už je jí skoro 13, takže puberta 😃
Uf, to jsem ráda, ze nejsem sama. Náš půjde v září taky do školy a taky katastrofa, a neposlechne ani za nic. Už jsem z toho na nervy, snažím se po dobrým, posléze po zlým, ale má že mě akorát prču. Dokonce mi sám řekl, že chce raděj facku, než poslechnout 🙈
Vodu ji prostě nenalívej,je dost velká aby si to úděl sama .nechce se oblékat když jdete do kina?nevadí,však může zůstat doma a hotovo. Abych dítěti hledala ponožky přesně které chce? Tak to vůbec. Buď si vezme ty co mu dám nebo si je může najít sám
@bara88 přesně tak to dělám a odměnou je mi řev a také to, že mě tituluje nejhorší mámou na světě 😝😁. Asi musím vydržet a doufat, že jí to časem přejde. Nebo přijde něco ještě horšího 😂.
@maxulekapcule jsou to malé potvory, viď 😎. Hodně sil nám všem 🙏!!!
včera mi syn před usínáním řekl:
"mami, já se tak těším, až budu mít šest." bude mít šest na konci června, tak jsem čekala, co jako k tomu dodá, oči se zavíraly víc mně než jemu, ale zíval, tak jsem si řekla, že počkám, co to bude za prohlášení. a přišlo:
"to si budu moct dělat, co budu chtít," dodal, zasněně. tady jsem trochu zaváhala, únava byla hodně silná, takže jsem se nadechla k reakci o trochu později, když mi to celý zopakoval ještě jednou, to už jsem byla v pohotovosti a řekla jsem mu: "jasně, jak si splníš všechny povinnosti, budeš si moct dělat, co budeš chtít."
ještě to musíme probrat, aby nezapomněl na to důležitý - plnění povinností
kde k tomu přišel, za mě - školka
já jsem po titulu nejhorší mámy pustila těm svým kvítkům výměnu manželek a rychle je to přešlo 🤣🤣🤣
@dashyyy to jsi na ně vytasila tvrdý kalibr 😆. Nevím ale, zda by to tu sestiletou přesvědčilo, nebo by tam zase odkoukala něco, co by se mi nelíbilo 😝. U vás to pomohlo? 😁
Já vím, že se vás to ještě netýká, ale mě psycholožka radila, jak přežít pubertu a právě to, že musím uznat, že jsem ta nejhorší máma na světě...
@normalnimatka děkuji za odpověď! O respektující výchovu se pokouším od té doby, co se narodila, ale někdy je toho už moc a i já bouchnu jak papiňák. Umím se omluvit, když to prezenu, i moje děti to umí, ale ty poslední dny je pro mě tohle chování tak nové, že to těžko vydejchavam 😔. Asi si to její "nadávání" beru moc osobně. Chci reagovat správně, vztek jí nezakazuji, je to emoce, kterou máme všichni. A taky chápu, že testuje hranice, co si může dovolit... Ale nechci, aby si myslela, že je v pořádku urážet ostatní. Po jejím uklidnění si to vždycky vyrikame, ví, že mě to mrzí a je mi to líto. Jí taky, alespoň to tvrdí 😆. Ale pak stačí zase kravina a už v tom opět litame.
@normalnimatka na školku si občas stěžuje, že jí nebaví, ale to holt musí přežít, škola už se blíží 😁🙏.
@jancazao asi mi nezbývá, než to přijmout a snažit se přežít 😁🙏. Začnu meditovat 😎😝
@jannym soucitim s tebou! Nakvašená ropucha je trefné přirovnání 😎🙏. A jak se ti daří držet nervy na uzdě? Já to prostě někdy nedám a pak mě to mrzí. Nechci křičet, chci jít příkladem 😆🙈.
no a o kolik je mladší její sestřička?
@xxx3d o 2 roky 🙂
tak nezvládnutá žárlivost to asi nebude, nevím, když bys to chtěla nějak řešit, tak třeba navštívit poradnu, ale za mě, testuje si hranice a může cítit emocionální zmatek v tom, že už "je" velká, jakože půjde do školy a přitom si kolikrát neví rady, viz. ty záchvaty při triviálním (z našeho pohledu) výběru barvy bublifuku a jak je si nejistá, "sekne" po tobě, taky po kom jiným, že jo 🙂
mně třeba malej říkal, že si najde jinou maminku, jinou rodinu, protože jsem mu zakázala pohádku, neb už bylo pozdě, nebo poroto, že jsem mu nechtěla koupit nějakou hračku, prostě krz úplný hovadiny, ale z jeho pohledu jsem mu já ublížila, tak mi to "vrátil"
a zachovat klid, nekřičet, neplakat a promluvit o tom, no... celoživotní učení trpělivosti...
@xxx3d jak jsem to ze sebe vypsala a po přečtení všech odpovědí a nějakých článků to vidím stejně jako ty! Díky za odpověď ❤️. Musím zapracovat na sobě a svých reakcích a věřím, že brzy si to sedne. Tu psycholožku zvažuji spíš pro sebe 😆🙏. Reakce dcerky jsou podobné jako tvého syna, tak jsem ráda, že to "je normální". Ano, celoživotní zkouška trpělivosti, to je přesné 😂.
Mám doma to samé 😕 Taky nevím co s tím.Manzel je na tři týdny služebně pryč.Syn je nemocný a dcera se chová jak spratek.Tesim se už v září nastoupí do školy.Pripada mi to,že chytá moresy od malých dětí ve školce.