Je běžné nechat pětileté dítě spát u známých?
Od kdy necháváte děti spát u kamarádů? Stala se nám taková věc, kdy jsme si pozvali přátelé k nám na návštěvu. Jejich mladší dcera je stejně s naší dcerou (5 let) a návštěva při odjezdu navrhla, že si odvezou dceru na přespání. Ať si děti pohrají a užijí si prázdniny. Děti začaly hned nadšeně pískat a naše dcera si běžela balit batoh. Mě se začalo hlavou honit milion otázek a scénářů. V jakém stavu mají auto, jaká je řidička, jaké mají autosedačky, jak dobře je vlastně známe. Jejich plán byl, že jí hodí do jejich sedačky a jedou, my jsme do sedaček opravdu investovali a vybírala jsem pečlivě a dlouho, takže představa, že následně hodím dítě do nějaké sedačky a čau, to mi je hrozně nepříjemné. Celkově jim moje otázka na značku a stáří sedačky přišla nepodstatná, sedačka jako sedačka. Dcera to opravdu hodně obrečela a doteď se ptá, kdy tam pojede konečně spát. A mě to vrtá hlavou, poslali byste v klidu takhle staré dítě spát k známým? Je to běžná věc a jsem hysterická nebo to není běžná věc?
Na přespávačky děti začaly jezdit opravdu brzy, nejmladší děti dokonce ve dvou letech. Ohledně dopravy jsem podobně "hysterická" jako ty, děti do pěti let jezdily proti směru, takže vzájemné vození moc neprobíhalo, děti jsem na přespávačky téměř vždy vozila a zase odvážela. Občas si ze mě kvůli tomu někdo utahoval, ale nikdy nikdo neměl problém to repsektovat, spíš naopak, ptali se, několik známých dokonce přehodnotilo používání podsedáku. U pětiletého dítěte bych ještě navrhla odvoz mým autem, nestyděla bych se říct, že to není projev nedůvěry, ale rozdílné představy o bezpečnosti na silnici. Protože nejde o jejich řízení, spíš to může někdo napálit do nich.
Nejsi vůbec hysterická, jednou nás mamka chtěla hodit na vlak, abychom nemuseli k vlaku busem, no místo toho abych si půjčila úplně hroznou posmerku od sousedky, tak jsem tim busem raději jela. A co se týče přespávání, tak pokud by to nebyla rodina, tak dříve než ve škole ne. Starší byla na přespávacce az v 8 a nic jí neuteklo. Navíc takové rozhodování o mě beze mě bytostně nesnáším, to by si neco poslechli.
U nás ve vesnici, takže bez auta.
Sel spát starší syn tehdy, 6-7let ke kamarádovi do stanu. Mladší brácha šel s nimi, tehdy 3-4 roky
Strejda/táta spal ve stanu taky. Synovec tu spal ve 3,5 letech (tady mi to přijde jedno jestli rodina nebo kamarádi, záleží jak hodně se vydáte apod.)
Ahoj, me to v 5ti letech přijde brzo, ale třeba ségra to ma jinak a u nich furt někdo spi nebo neteř jinde už tak 3-4 roky, takže když bylo neteri ty 4-5 let. Asi je to dítě od dítěte. Dcera na to nebyla a není. Poprvé spala jinde asi v 8mi letech. Já osobně s tím problém nemám a jsou u nás dveře otevřené, když to vím předem aspoň den. Driv jsem řešila i ty druhé rodiče, jestli jsou s tím ok a to spíš kvůli nim než kvůli sobě 😃 teď je dceři 17, takže tohle už odpadlo, ale pořád platí, že se zepta a to i v případě, když nejsem doma.
Mě přijde, že Te to zaskočilo a ze sedačky jsi vyrobila zastupny problém, abys nemusela priznat, ze jsi zaskocena. Tim nezpochybnuju ty argumenty o bezpečnosti - každý to máme jinak nastavené a vlastně to trochu i chápu. A ani nerikam, ze to bylo schválně, spíš nějaký podvedomy reflex..... pokud by dcera chtela, tak bych ji odvezla a přivezla příště. Některý děti jsou holt salamisti a odloučení, socializaci miluji a je to pro ne dobrodružství... a nehledala bych výmluvy, proc to nejde, ale spíš řešení, jak to jít může.
Mě by to nevadilo,no tak sedačku půjčím naši, kterou má dcera a je to,ano trochu se zdrzime,ale i dcera si bude balit batoh,tak mezitím nainstalují autosedačku,nevidím v tom problém 🤷 a vůbec neřeším jaký bude mít režim ,když bude ponocovat,dcera mi přišla s nalakovanými nehty,no a co,tak si to pořádně užila a bylo jí 4 roky a má hezký vzpomínky,hledáte problémy kde nejsou
@martinka0209 sedačka půjčit nešla. Neměli Isofix v autě, padl i nápad, že pojede na podsedáku. Já jsem jim říkala, že by dcera mohla jet s naší sedačkou.
Mně se strašně líbí, jak když někdo chce prodat použitou autosedačku, nebo i věnovat, tak se slétne hejno, jak bezpečnost především a stará sedačka a tak vůbec. A ne, nejde o to, že se přece jede jen jednou. Ona i ta představa, že jako rodič je člověk postavený před hotovou domluvenou věc, už to vidím, jak jsou všechny vodvázané a juchaj nadšením. Ne každý je salámista a spontánní a je to tak v pořádku, každá to máme jinak, ale tohle nálepkování hysterky, to je fakt pecka.
Kdyby syn chtěl, tak úplně v klidu 🙂. Sedačku máme pro syna kvalitní, pokud někam jede bez nás, tak ji přesouváme. Na druhou stranu třeba na dovolených v půjčených autech taky jezdí v tom, co nám půjčovna dá, po Praze jel párkrát taxíkem úplně bez sedačky… Takže pokud by nebyla možnost a cíl cesty by nebyl na druhé straně republiky, tak bych ho asi nechala jet v sedačce, která je k dispozici.
Samozřejmě bych syna nechala spát jen u lidí, kterým důvěřuji. Ale já se s jinými lidmi nepřátelím 🙂.
Za mě tedy taky hysterka rozhodně nejsi. Za prvé chápu řešení autosedačky, to je pro mě bez diskuze. Teda můžou nastat situace, kdy to jinak nejde, ale tohle je něco jiného.
A teda o to víc to chápu s tvýma zkušenostma.
Ale co by mi vadilo ještě víc je to, že to vybalili před dítětem, aniž by cokoli předem řekli.
To upřímně taky nesnáším. Syn je ještě malý, ale tohle obracení se na dítě, v podstatě ignorování rodičů, fakt ne. Oni možná ti "dospělí" tuší, že rodiče by s tím třeba hned nesouhlasili, tak do toho tahaj chudák dítě.
Mě teda hysterická nepřijdeš, je to za mě úplně normální, jde o dítě, ne křečka. Sama mám s takovými věcmi problém, ale svym způsobem jsem si zvykla, nato, že dceřin otec s tím problém nemá a když je u něj vyměňuje si děti se známými běžně na hlídání. Prostě se snažím nato nemyslet. Samotnou mě totálně šokovalo, když společně s dcerou mi otec předal i cizí kamarádku s tím, že na výlet pojede s námi a její rodiče s tím jsou v pohodě. Holčička ze slušné rodiny a nikdo se nezajímal kdo jsme, čím jedeme, kdo řídí...Tím neříkám, že to je zlé, ale přijde mi v pořádku, že každý to cítíme nějak a ty prostě takto.