icon

Křičím na dceru.

25. srp 2020

Mám doma skoro 5 letou dceru. Odmítá si uklízet, je drzá, vystekava, a my s přítelem už ztrácíme nervy. Denně se u nás křičí, já to už špatně snasim. Třeba dneska jsme ji uložili, dali oba pusu, zavřeli jsme do ložnice že jdeme taky už spát (přítel unaveny z fyzicky náročné práce a já uspávala miminko) a ona sedí v posteli a opakuje mami mami mami tati tati tati. Jak gramofonová deska. Po chvilce to přítel nevydržel a vylitl na ni ať spí, že jsme ji uložili. Takhle je to ale pořád. Přijde mi, že ten rev vyvolává snad ráda :( . Snažíme se jí ptát co by chtěla, proč zlobí, co by si přála ale efekt je nulový. Pres den si s ni povídám, chodíme ven na hřiště a na prochazky...pozorbost ma..Jsem z toho vyčerpaná a připadám si, že výchovu absolutně nezvládám :(

Strana
z6
avatar
jelenice_zavodnice
27. srp 2020

@klokanka31 Ale no tak, to co pisu neni nic o babkach a mejdanech. Pokud existuje matka, ktera rekne, ze ma jedno dite proto, ze chce se mu naplno venovat a sama vi a prezentuje to, ze na vic deti by uz nemala cas, energii nebo prostredky, tak je uplne v poradku. Pokud ale matka tento nazor stavi a uvadi jako to jedine a akceptovatelne reseni pro vsechny, tak to sobecke a egocentricke je. A ty deti, ktere maji dalsich treba tech devet sourozencu, jak si uvedla, maji obvykle uplne jine, spis existencni problemy, nez rozumny dialog s matkou pri odchodu do skolky.

avatar
korin
27. srp 2020

Nasekala jsem si tři děti a taky bývám autoritativní, ale to jsem byla už s prvním... Zastávám názor, že každé dítě vyžaduje jiný přístup a některé děti zkoušejí hranice vytrvaleji než jiné.

avatar
zelenaesmolda
27. srp 2020

@klokanka31
tvoji rodice jsou bohuzel produktem autoritativni vychovy zase svych rodicu...

avatar
antoinet
27. srp 2020

Koukám, že se tu dnes vedlo hodně debat, ale já bych diskuzi vrátila na začátek.
Zakladatelka cítí, že mají doma problém, že ten vzájemný jekot matka-dítě není v pořádku a chce radu, jak s tím pohnout.
Napadá mě:
- číst knížky o výchově, bývají plné osvědčených konkrétních rád
- zapojit více tatínka, večer každý na starosti jedno dítě plus třeba jeden den o víkendu vezme starší na výlet, to fungovalo mě, dodělala jsem resty, mazlila se s miminkem a psychicky si odpočinula
- pak mi pomohlo se hodit do pohody nějakou srandou, pustit si třeba Přátelé
- dítěti vysvětlit krizové situace v době, kdy je v klidu, aby to pochopilo, po dobrém
- co nejvíc ji utahat, vymyslet nějakou aktivitu, která ji taky rozradostní (u nás skvěle funguje velká hromada domácí plastelíny)
- občas si hrát na miminko, ona uvidí, jak je to absurdní a že už je vlastně velká, odměnit ji za pomáhání s miminkem něčím pro velké slečny

avatar
krtcice
27. srp 2020

@jelenice_zavodnice mohla bych tě poprosit, abys mi také napsala do SZ, o čem v tom webináři povídali?

autor
27. srp 2020

@antoinet ♥️ díky!

avatar
klokanka31
27. srp 2020

@jelenice_zavodnice Já se teď v té tvé reakci trochu ztratila 🤔 já chtěla říct, že když si některé (a neuvádím nikoho zde) stěžují že je dítě náročné, že už chybí nervy, a doufají že to přežijí, protože je nebaví ukřičená domácnost, proč teda takové jdou, a udělají si děti další, a třeba jen o rok dva od sebe...

avatar
ilema
27. srp 2020

@klokanka31 já ti to vyvracet nebudu, nemáš s tím zkušenost a stavíš mámy těchto dětí do pozice, kdy by měly být pomalu v depresi, že určitě za to můžou samy. Tak ne, tyhle děti jsou ve většině případů prostě extrémně přecitlivělé. Jestli si myslíš, že mě to nenapadlo a že jsem po těch jejich záchvatech stokrát nevedla už v klidu debatu na téma, stačí říct a vyjdu ti vstříc. S pastelkami to byl jen příklad, cos sama uváděla. Dceru dokáže nakrknout samozřejmě ještě víc, když není po jejím, možná z toho to pramení, fakt nevím. Ale jsou situace, kdy není prostor pro rozmlouvaní a hotovo. Pak jsem neústupná, většinou z principu, protože řvaním u mě nedosáhne svého. Jak jsem psala u psycholožky byla a o tom, že bych někde udělala takovou zásadní chybu, jak píšeš ty se tedy ani na jednom sezení nezmiňovala.

avatar
klokanka31
27. srp 2020

@ilema Děti extrémně přecitlivělé? A jaké byste chtěly mít děti? Tvrďáky co nedají najevo pocity? 🤔

avatar
ilema
27. srp 2020

@klokanka31 Ježíš, co mi to zase podsouváš 🙄 nechci mít tvrďáka, ale taky třeba vidím značný rozdíly mezi neteří, synovcem i moji dcerou, druhorozene je ještě malé. Neteř je pohodářka, kterou nic moc nerozhazí, synovce je všude plno, občas reaguje na některé věci taky přehnaně emotivně, dřív než třeba dořeknu jiný návrh, když něco nejde, jak bylo v plánu. A moje dcera prostě reaguje přecitlivěle na hodně standardních situací, které jiné děti zvládají v pohodě. Teď jsem je měla dva týdny na prázdninách a neteř jí kolikrát sama řekla, ale teta za to přece nemůže a snažila se jí uklidnit, sice marně, ale snažila, ona tohle vůbec nezná.

avatar
jelenice_zavodnice
27. srp 2020

@klokanka31 Protoze to svoje dite miluji a chteji pri nej to nejlepsi jen se jaksi potrebuji naucit, co je pro ktere dite nejlepsi. Tedy, treba se nektera jako super matka uz narodila, nevim, ja takovou neznam... Dle tvych myslenkovych pochodu by pak mohly matky vice deti napr. losovat mezi detmi nebo si nechat jen to “oblibenejsi” dite a ostatni vratit, pokud by tim “narocnym ditetem” bylo dite druhe nebo treti... Ted bez ironie, autorka potrebuje nasmerovat a ne se posmivat a sirit sebestredne nevyzadane nazory o nasekanych detech...

avatar
jelenice_zavodnice
27. srp 2020

@krtcice Napisu zitra.

autor
28. srp 2020

Jsem ráda, že to tady zaznělo. Kdyby mi přišlo vše ok,nepíšu sem. Ale nestojím jak solný sloup, zkouším možnosti. Nechám si ráda poradit. snesu konstruktivní kritiku, ale to, co tady některé předvedli, je bullshit. Každému, kdo se pokusil mi poradit, nasměrovat, těm moc děkuju. Zbytek si běžte koupit čokoládu na nervy, protože mi hlava nebere, co vše vás dokáže tak rozohnit. Je to jen diskuze. Bože

avatar
katkatomaskova
28. srp 2020

@zelenaesmolda V osmnácti si povede vlastní život a tak to bude naprosto v pořádku, já se jen budu snažit, aby ho vedla slušně, měla se dobře, dokázala se v tomhle šíleným světě bránit. Určitě nepočítám s tím, že ji budu vychovávat do 18, o tom nemám iluze 🙂 Třeba se v devítce rozhodne odejít na školu do druhého koutu republiky, kde na ni budu mít těžko jakýkoliv vliv, a budu jen doufat, že jsem ji vychovala jako slušného člověka 🙂
Jak už jsem psala - určitě je ta direktivní výchova vhodná na ty časné roky, kdy má dítě pochopit, že jsem rodič, až jí bude pět, šest let, a bude na to zralá, ráda z ní udělám parťáka, ale pouze v případě, že mě bude poslouchat 🙂

avatar
katkatomaskova
28. srp 2020

@klokanka31 Ano, dítě má rodiče uznávat. Ty neuznáváš svoje rodiče? Neposlouchala jsi je jako malá? Nerespektuješ jejich názory teď v dospělosti? Nenecháš si od nich poradit? Nepomáháš jim, pokud potřebují?
Tohle všechno znamená uznávat rodiče, nevím, čemu se divíš 😉
A netvrdím, že je moje dítě prázdná nádoba - to byla po narození, teď už jí jsou dva, to těžko bude prázdná. A citově plochá není absolutně, ta je tak temperamentní až je to někdy moc 😂 Je jednoduché odsoudit z pár vět, co tu člověk napíše, když nemáš ani páru, jaké to dítě ve skutečnosti je. A docela by mě zajímalo, jak jsi takovou věc usoudila z věty, že jdu o tři kroky dál od své dcery 😉

avatar
klokanka31
28. srp 2020

Čokoládu na nervy? Já na dítě neřvu 😉

avatar
klokanka31
28. srp 2020

@katkatomaskova To je moc otázek... 1)jestli uznávám rodiče - tátu ne 2)ano, musela jsem poslouchat na slovo jak pes, jinak hned křik, výprask 3)Jejich názory nerespektuju, vůbec se nestotožňují s mým stylem života 4)nenechám si poradit, nemám jediný důvod 🤔 5)nepomáhám, protože jsou plně soběstační, a já sama mám svou domácnost a rodinu, taky mi nikdo nepomáhá. Ano, když třeba máma byla nemocná, skočila jsem jí nakoupit, ale to je tak vše

autor
28. srp 2020

@klokanka31 úplná reklama na dokonalost. Proč se vůbec připojujes když nemáš pochopení pro můj dotaz? 🙄

avatar
klokanka31
28. srp 2020

Jaká dokonalost? Ty ses na něco ptala, ale já mám pocit že ty nechceš poradit, ale hledáš spíš pochopení že je to správné. Navíc nereaguju na tebe tak buď v klidu

avatar
katkatomaskova
28. srp 2020

@klokanka31 A určitě za tohle všechno může jejich pedantská výchova, že 😉 Já netvrdím, že řezat dítě nebo na něj řvát je špatně. Já říkám, že je potřeba být důsledná, protože jinak to dítě nemáš šanci vychovat. A tímhle už končím, protože mě nebaví, jak všichni kromě tebe děláme všechno blbě a jak nám to tady všem pěkně nakládáš 🙂

avatar
klokanka31
28. srp 2020

@katkatomaskova Já neříkám že všechno děláte blbě, dle mého jde výchova i po dobrým. Ale každý ať si vychová podle svého... 😉

avatar
katkatomaskova
28. srp 2020

Teď koukám, co jsem napsala za kravinu. Správně má být - netvrdím, že řezat dítě nebo na něj řvát je dobře

autor
28. srp 2020

@klokanka31 píšu ze spatne snasim, že se u nás rve, to znamená že si hodně dobře uvědomuji že to není ok a je potřeba s tím něco dělat!

avatar
lv
28. srp 2020

@klokanka31 můžu se zeptat, kolik dětí, náročných na vychovu, či slozitou povahou, temperamentem máš?

avatar
zelenaesmolda
28. srp 2020

Jak už jsem psala - určitě je ta direktivní výchova vhodná na ty časné roky, kdy má dítě pochopit, že jsem rodič, až jí bude pět, šest let, a bude na to zralá, ráda z ní udělám parťáka, ale pouze v případě, že mě bude poslouchat...
Jenze tak,jak to pises to proste nedava smysl.Tvuj partner te taky musi poslouchat?Protoze bud jsi neci partak a domlouvate se spolu a hledate reseni nebo jsi podrizena a pak musis poslouchat.

autor
28. srp 2020

@zelenaesmolda samozřejmě jsme parťáci všichni.. nikdo mě nemusí poslouchat, nejsem direktivní tip. Kde jsi vyčetla že by mě měl partner poslouchat?

avatar
zelenaesmolda
28. srp 2020

Promin,ta odpoved nepatrila tobe.Patrila
@katkatomaskova ale zapomela jsem ji oznacit 🙂

autor
28. srp 2020
avatar
klokanka31
28. srp 2020

@lv Dítě s náročnou povahou nemám žádné... 😊

avatar
klokanka31
28. srp 2020

@zelenaesmolda Ale dává to smysl co píše - jednoduše musí dítě poslechnout tak jako tak. Když po dobrým, bude jako parťák. A vzhledem k tomu co psala mně, tak od svýho dítěte očekává že ji bude uznávat, poslouchat a pomáhat i za x let, až bude mít svou rodinu.

Strana
z6