• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Nekojím. Mám výčitky

12. února 2015 
@intacta To mas pravdu :wink: .Dej se do klidu a budte i s mimcem v pohode.Ja jsem odkojila prvni dceru az do cca sesteho mesice a u druhe to proste neslo-reflux, buzeni co hodina a me totalni vycerpani.UM mi tehdy doporucil i pediatr,
23. kvě 2014 ve 20:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
no, mohla bych si založit podobné téma - Kojím. Mám výčitky. - Že já idiot vůbec začala, můj život se točí jen kolem toho podělaného kojení už dva roky, a nejsou to vůbec hezké roky. Když si vzpomenu na ty šílené bolesti(které se ozvou i nyní, když si dá synátor víc do nosu), na ty naprosto šílené noci, a na jeho těžkou závislost na prsu, kterou už tu řešíme asi půl roku.Brrrrr. Celou rodinu to ovlivnilo v negativním smyslu - dcera z toho měla psychické problémy, s manželem jsme byli na rozvod, a já málem skončila na léčení na psychiatrii.

Takže kojení není to o co tu běží, důležité úplně nejdůležitější ze všeho je spokojená maminka a spokojené miminko :wink:
23. kvě 2014 ve 21:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (11)
nic si z toho nedělej, na ostatní se víš co. Já měla málo kvalitní mlíko od začátku a to jsem kojila snad nonstop, zkoušela jsem kdeco pít a kdeco jíst a stejně to nepomohlo,tak jsem musela přejít na UM, vydržela jsem to cca do 6měs. Malá je zdravější než děti v okolí. Nemá cenu se tím trápit. Nikomu tím nepomůžeš.
23. kvě 2014 ve 21:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nemám sílu číst všechny komentáře. Ale řekla bych, že tohle je hodně dané tou kojící propagandou v našem státě. Kojit, kojit, kojit.... člověk to slyší na každém kroku a UM je něco jako sprosté slovo. Nevím, jakou máš zkušenost z porodnice, ale já hrozivou. Nutili mě tam kojit za každou cenu, přestože to absolutně nešlo. Malý pořád řval hlady a ubýval na váze, já kojila nonstop, několik nocí jsem kvůli tomu vůbec nespala, ale ani to nestačilo. Pořád vyhrožovali, že dokud nepřibere, nepustí nás domů, takže jsem měla strach, že tam budu zavřená nadosmrti, protože více kojit už nešlo. Opakovaně jsem za nimi chodila, že to nejde, byla jsem psychicky i fyzicky úplně vyřízená, ale pořád mě jen hecovali, ať se víc snažím a ve "volném čase" ještě odsávám. Nikdo se ani neptal, jestli kojit chci.... A popravdě, za tuhle cenu jsem nechtěla a dělala jsem to jen proto, aby mě z toho vězení pustili domů. Samozřejmě jsem se šprajcla, kojení od té doby vnímám jako nejotravnější povinnost, odsávačka leží hluboko na dně skříně a nemůžu ji ani vidět a malého hned od propuštění z porodnice dokrmuju UM. Takže teď kojím a dokrmuju, taky mi do toho každý mluví a snaží se mě "rozkojit" a nechápou, že takhle je to pro mě i pro malého lepší a jsme oba spokojenější. Pokud někdo nekojí a používá jen UM, taky v tom nevidím žádný problém. Prostě si vybral variantu krmení, která je mu bližší.... Možná nuceně vybral, to je jedno. V každém případě není důvod si to vyčítat, a kdyby tu nebyla ta děsná propaganda, asi by to nikoho ani nenapadlo. Za XY let tu třeba bude zase trend "kojit co nejméně," ani bych se tomu nedivila.
23. kvě 2014 ve 21:34  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@intacta taky jsem prestala kojit hned po sestinedeli. Bylo v tom spousta duvodu. Jeden z nich byl ze jsem musela jit do nemocnice...
Mala presla plne na nutrilon a muzu ti rict ze to bylo to nejlepsi co jsme pro sebe mohli udelat.

Kdyz jsem koncila s kojenim tak me to hrozne mrzelo a myslela jsem si jak jsem spatna matka. No proste jsem to obrecela. Podle me jsme my mamky nekojicky deptany ruznymi clanky a nazory jak je kojeni prospesne a jak je spatne nekojit a uplne me dostava nazor, ze malo mleka je jen z nedostatku sebevedomi. A kdyz uz nejde kojit tak svoje miminka ochuzujeme o plnohodnotnou stravu a davame jim nejaky chemicky blivajz.

Podle me je i jina cesta nez jen kojeni.....

At se dari:slight_smile:
23. kvě 2014 ve 22:33  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v únoru 2018 (28. tt)  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@mysicka_lb Zkušenost z porodnice nemám taky moc příjemnou.Malá byla spavé miminko a nutili mě ji budit co dvě hodiny,ale já ji neprobudila a neprobudila. A nikdo mi neukázal jak na to.Vždy jen-musíte ji vzbudit a přijít na zvážení, nakojit a opět přijít na zvážení.Já nespala, abych nepropásla dvouhodinový interval.A malá stejně nepřibírala.Zůstala jsem v porodnici dobrovolně o dva dny déle, neboť jsem si tím kojením nebyla jistá,ale stejně ty dva navíc byly k ničemu, stejně se mi nevěnovali a bylo to pořád stejné :frowning2: chtěla jsem je prosit o nějaký dokrm UM, ale bylo to pořád kojte, kojte,to se rozkojíte...
23. kvě 2014 ve 22:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@intacta Ahoj, u prvního dítka jsem nekojila, nebylo prostě čím. Všude a všichni propagovali kojení, ale já prostě neměla mléko, byla jsem z toho v depce, po 3 týdnech jsem to vzdala na popud manžela,protože už se na mě nemohl dívat jak se tím užírám. Teď máme druhé dítko, mléka mám minimum-možná max 5ml z obou prsů, takže malého na chvilku přiložím, pak dokrmím. A nestresuju se, protože když mléko není,tak prostě není. Holt všechny nejsme stejné a kojení nám všem nebylo dopřáno. Takže se tím nestresuj, tvoje holčička není první ani poslední co nebude kojená :wink:
23. kvě 2014 ve 23:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky mám podobnou zkušenost jako vy všechny tady. V porodnici jsem měla mléka dost, ale postupně se vytrácelo i když byl malý pomalu nonstop u prsu. Asi v 8 týdnech, kdy proplakal hlady celý den i noc jsem nasadila UM. Vždycky jsem malého přiložila k prsu a nechala ho vycucnout MM a pak stejně ještě vyzunknul celou dávku UM. Samozřejmě jsem si taky prošla obdobím, kdy jsem si to vyčítala, ale na druhou stranu...... UM je plné živin a vitamínů, které miminko potřebuje a přitom neobsahuje nic, co by mu ublížilo. Co na tom, že některá maminka kojí dítě do dvou let, když se sama stravuje potravinami plnými Eček, modifikovaných složek a dalších fujtajblů nebo při kojení navíc kouří.
23. kvě 2014 ve 23:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, nekojit je stejně normální jako kojit. Dle známého doktora je ten poměr cca 50:50. Akorát kojomasáž je taková, že ti nekojící se tím nechlubí (nebo dokonce jako zakladatelka přehnaně stresují). Prostě to nejde, tak dávej um a neboj, na dítěti se to neprojeví. Max. v pozitivním smyslu, protože budeš víc v pohodě:slight_smile:
23. kvě 2014 ve 23:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, ja musela prestat kojit ke konci sestinedeli v podstate z minuty na minutu. Bylo to v nemocnici, kde jsem skoncila s malou po jejim vypadku dechu - diky Nanny malou stale mame. Kojila jsem plne od prvniho prilozeni a to po sekci, byla jsem jak chodici mlikarna a ani vetrat prsa nemohla jelikoz mi vzdy teklo skoro proudem stale. :grinning: duvody zastaveni laktace resit nebudu, jen to byl strasny sok - jednu chvili kojis a hned dalsi mas uz zabandazovany prsa a dite na flasce. Orvala jsem to hodne, hormony pracovaly na plne obratky a co bych dala za to, ze by se odstavovalo postupne ze neni mliko aj. Strucne psychicky se na to pripravit.
Naslednych par tydnu bylo pro me vselijakych, ruzne vycitky ci pochybnosti se dostavily taky.
Je to presne tim jak uz zaznelo - kojit, kojit, kojit. Casto se mi stavalo, ze mezi prvni dotazy lidi bylo: kojis/kojite?
A proc nekojim! To hormonalnimu naporu jen pridalo k pocitum, ze jsem asi spatna matka atd. O to tezsi to pro me bylo, protoze to nebyla moje volba ci hricka prirody.
Kdy doslo ke zlomu... Kdyz jedna osoba stale nedokazala pochopit behem hovoru proc nekojim a davame Sunar. To uz mi ruply nervy a se zvysenym hlasem a dost stroze ze me vypadlo "... a to ji mam nechat umrit?!?!!"
V tu chvili jsem si rekla a dost, kazdymu je do toho hovno. Pro me to je stejne intimni vec, jako jine a byla jsem rozhodnuta na dotazy zda kojim odpovidat proti typem - me vas vaginalni vytok, ci hemeroidy atp taky nezajimaji. :grinning:
Pomalu jsem se s tim srovnala a rekla si, ze aspon ze zacatku mala mlikem i kolostrem dostala to nejdulezitejsi.:slight_smile:
Podstatny pro me bylo videt spokojene a pohodove dite, ktere netrpi hladem a bylo mi jedno zda dostava jidlo z prsu anebo flasky. Ani nase pediatra nebyla kojena a to vubec, pry nechtela vubec k prsu a to s ni obihali v porodnici i cizi "mlikarny" :grinning:
Pamatuj: spokojene dite = spokojena mama, na reci se vyser :wink:
24. kvě 2014 v 07:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
byla jsem na tom vlastně stejně, odstartovalo se to už v porodnici a pokračovalo to dalších 14 dní. MAlá se nechtěla přisát, pořád jen brečela, když už se to povedlo a sála, pustila se a začlo to nanovo. Nespustila se mi laktace, byla jsem bez mléka od samého začátku a já v myšlenkách že jsem selhala hned na začátku protože nedokážu svý dítě nakrmit. Po 14 dnech koloběhu "pokus o kojení, řev, beba, spokojená dcerka" jsem to vzdala a připravovala hned UM. Rodině která se vyptávala jak to kojení jde jsem prostě oznámila že kojení nebude protože nemám mlíko a hotovo, nejvíc těžce se s tim smiřoval kupodivu přítel. Ted už se mi to píše a řiká lehce ale byla jsem z toho taky hotová, vynervovaná, všude byly ty slyvný cedule jak kojení základ a blablabla. každý krmení byl stres rpo nás obě. Jak jsem dcerka převedla na UM najednou jsem zjistila jaké mám zlaté, hodné a spící dítě, láhev přijala bez rpoblému, já měla dokonalý přehled kolik toho vypije a ona se hezky, v klidu a bez breku najedla až do sytosti. Byla spokojená, dobře prospívala a to bylo pro mě to nejdůležitější.
24. kvě 2014 v 09:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@intacta Ahojky...taky to máme pododbně, kojila jsem 14 dní, nebo spíš nekojila, neměla jsem skoro mlíko a malej řval pořád hlady, tak jsem začala odsávat a zjistila jsem, že odsaju jen 100-200ml za den, tak se ani nedivim, že měl hlad...odsávala jsem dál, pokaždé, když chtěl malý jíst, pak jsem dostala opar a mlíko se uplně ztratilo...opravdu se tím netrap, takových je a když mlíko neni, tak neni, z prstu si ho prostě nevycucáš :wink: Hlavně, že mimčo nepláče hlady a je spokojený...to jestli jsi dobrá máma se nepozná z toho, jestli kojíš, nebo z toho, že máš doma perfektně uklizeno, pozná se to z toho, jak se miminku věnuješ, jak a co ho učíš a hlavně je důležitý, že ho miluješ a už nikdy nepřestaneš :wink:
25. kvě 2014 v 08:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kubik se narodil o měsíc dřív a 4 dny byl v inkubátoru. Na kojení mi ho půjčovali 1-2x denně (prý je to pro něj náročné, a hádej se tam s nima), proto se mi laktace velice špatně rozjížděla. Domů jsem si pozvala laktační poradkyni a kojení se rozjelo :slight_smile: Je to strašně příjemný pocit, kojit své dítě. Promiň, nemám čas číst všechny příspěvky, tak nevím, jestli sis třeba taky pozvala laktační poradkyni. Radím, zkus to aspoň.
Ale na druhou stranu zastávám názor, že když to nejde a stojí tě to moc sil a stresu, nemá to smysl. Dělej to, jak to prostě jde. Šťastná maminka= šťastné miminko :slight_smile:
Já jsem nikdy kojená nebyla (prostě to nešlo) a vyrostla jsem na Sunaru a myslím, že je u mě vše ok (kromě velké vazby na své rodiče :grinning: )
25. kvě 2014 v 09:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj taky jsem z toho byla špatná.Myslím si jak to tady psali holky,že jsem se tak blbě cítila jen díky ty propagandě kojení.Všude kam jsem přišla se mě každy ptal:Kojíš?Proč nekojíš?Nemáš mlíčko?atd. atd. a to dokonce i u zubaře. Ted na tom že nekojím nachazím spousty pozitivum:slight_smile: Nemáme problémy s přibíráním,malí krásně papá lžičkou,lahvičky mu nedělají problémy,čaj taky docela pije.V noci k němu může vstávat přítel atd.atd.Řekla bych že Maximka to nak nepoznamenalo,pořád se s ním mazlím a zatím měl jednu jedinou rýmu a to v době když jsem kojila:slight_smile: A teda ještě takové dobré pozitivum je to že mě prsa zůstali pevná,což si myslím že po několika měsíčním kojení bych asi neměla:slight_smile:
Nedělej si z toho hlavu,nekojíš no a? důležite je že své miminko miluješ:slight_smile: :slight_smile:
26. kvě 2014 v 08:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Před porodem mě vůbec nenapadlo, že bych zrovna já měla mít někdz problémy s kojením, ale stalo se. Už od samého začátku jsem dcerku musela dokrmovat, po 16 dnech toho největšího trápení, kdy jsem za 15 minut nakojila 5-10 ml, odsávačka nic neodsála, dcerka neustále plakala, obě totálně nevyspalé a frustrované, mi manžel řekl, ať se na to vybodnu. Díky tomu jsem zjistila, že i on byl na UM a narozdíl ode mne nebyl v životě skoro nemocný, zato mne skolí cokoli, a to jsem byla plně kojená a dlouho. Takže se vykašli na řeči ostatních, kteří neberou nic jiného než kojení. :wink: Třeba to bude znít jako fráze, ale opravdu to už cítím sama - spokojená maminka, spokojené dítko. :wink:
29. kvě 2014 ve 04:29  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
já jsem první dítko taky měla na UM,ted kojím a chtěla bych kojit co nejdýl.rozhodne ale nejsem ten typ,co "odsuzuje" nekojící maminky.někdy to prostě jinak nejde,neni na tom nic špatného..já preferuji kojení i proto,že UM stojí skoro 2000 měsíčně (tolik sme platili my,nevím jak jinde)..pro mě osobně je důležité,jak se cítí miminko + maminka. :slight_smile:
13. čer 2014 ve 13:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@gepe palec nahoru :slight_smile: ano,základ je jeden,nenechat dítě umřít hlady..já sice kojím jak divá,ale pro jistotu mám ve skříňce nutrilon,co kdyby...
13. čer 2014 ve 13:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
První dceru jsem kojit nezvládla. Měla jsem ragády a málo informací. Asi po měsíci jsem to vzdala úplně. Vlastně už z porodnice jsem odcházela s krabicí Nutrilonu, protože jsem si nebyla jistá, co budu dělat doma až to kojení nepůjde.
Teď mám druhou dceru a protože se nestresuji jinými věcmi kolem miminka, kterých je opravdu najednou hodně nových, kojím relativně v pohodě. Opět jsem měla nesmírně bolestivé ragády a náběhy na záněty, ale za pomocí laktační poradkyně kojím, malá krásně prospívá a musím tedy říct, že mám radost, že jsem to tentokrát zvládla.
Nepřipadejte se méněcenné a pokud chcete kojit druhé mimčo, pozvěte si laktační poradkyni rovnou do porodnice (to mi pomohlo nejvíc), protože ty bláboly, co šíří v porodnicích jsou někdy neuvěřitelné a určitě to zvládnete :wink: Držím palce!
13. čer 2014 ve 13:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Prvního syna jsem kojila 6.týdnů a druhého syna pouze 5 dní - vůbec žádné výčitky jsem neměla a nemám , v dnešní době se to hrozně řeší, hrozně mě štve, že každý se zeptá " A kojíš ? " Co je komu do toho sakra. Pro mě je nejdůležitější spokojené miminko. Jinak prvnímu synovi bude 6 let - ještě nikdy neměl ATB - sem tam rýmu a kašel, ale nikdy nebyl nemocný vážně. To jen pro ty co tvrdí, že kojené děti jsou méně nemocné než nekojené. Není to pravda. Takže maminky co nekojíte - netrapte se s tím :slight_smile:
13. čer 2014 ve 13:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem plně kojila asi týden. Přiznám se, že to byly muka, zkrátka to nešlo. Měla jsem málo mléka, malá pořád řvala, měla chudák hlad, ale to jsme nevěděli. Když jsme po týdnu zjistili, že šla dost s váhou dolů, řekla jsem, že se na celé kojení můžu vys...a přešli jsme na UM. Teď si vyčítám, že jsem to neudělala dřív, protože ten první týden, to byl fakt horror. Já nervy nadranc, malá ubrečená, no nikdy víc. A výčitky? Možná první den, takové to, že jsem něco nezvládla atd, ale když jsem viděla, že je dcera konečně najedená a spokojená, tak mě rychle přešly. Hlavní bylo, že je spokojenost na obou stranách :slight_smile:
13. čer 2014 ve 13:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já kojila 3 měsíce,hrůza děs,málo mléka,snad 10x denně,hrůza,přes kloboučky,nevěděla jsem kolik mimi vypilo,už nikdy,ať si mě klidně některé maminky za to osoudí,ale v životě už bych kojit nechtěla,malý je zdraví a je mě uplně jedno jestli pil mateřské mléko nebo umělé,takže to,že nekojím by mě rozhodně netrápilo,ale co člověk to názor :slight_smile:
13. čer 2014 ve 13:30  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj, měli jsme to podobně, syn už od začátku odmítal sát, měl silnou žloutenku, usínal, případně nešel vzbudit na krmení....krmila jsem ho stříkačkou po prstu, donekonečna odsávala, nespala jsem pomalu ani 2 hodiny v kuse, byla pořád ve stresu, mléka jsem sice měla dost, ale..... vydrželi jsme to 2 měsíce, pak dostal lahvičku s Nutrilonem a najednou to bylo spokojené dítě, které dobře pilo a prospívalo a já si konečně odpočinula....po téhle zkušenosti bych to podruhé vzdala asi mnohem dřív....mimochodem synova imunita tím nekojením nijak neutrpěla, teď je mu 6 a dosud měl jednu angínu (a jedny antibiotika) a nedávno neštovice....jinak sem tam běžné rýmičky :slight_smile: , takže nenech se tou "masáží" o nutnosti kojení zdeptat, miminko bude nejspokojenější, když bude mít spokojenou a zdravou mámu a je v podstatě jedno, jestli bude pít mateřské mléko a nebo jiné...dneska je už hodně na výběr, tak každý může vybrat to, které děťátku sedne nejlíp :slight_smile: . U nás to byl zrovna Nutrilon, Sunar mu sice chutnal víc, ale měl po něm šílenou zácpu....
14. čer 2014 v 17:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Obě děti jsem kojila 14 dnů. Málo mléka, pokaždé, máme to pravděpodobně v rodině, protože mamka i ségra na tom byly podobně. Teď podruhé jsem to měla i s laktační poradkyní, mléko se hezky spustilo, malá se krásně chytala, takže druhé kojení bylo dokonce 3 dny bez dokrmů. Holt když neteče, tak neteče. Přitom teď podruhé jsem byla i víc v pohodě. Starší dcera zdravá, v 11 letech měla zatím atb asi 4x, jinak tu a tam rýmička, jinak nic (klepu na dřevo).
14. čer 2014 v 18:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sice už mám velkého syna, ale vzhledem k tomu, že jsem taky nekojila, přidám svůj příspěvek.
Měla jsem hodně těžký porod s masivním krvácením a tak tak jsem to přežila. Dostávala jsem transfuze a syna mi přinesli až za dva dny. Kojení se nespustilo, mléko jsem neměla. Sestřičky mi řekly, že mám být ráda, že jsem přežila. A syn bude mít brzy 15 let, nikdy nebyl vážně nemocný, nemíval antibiotika a je zdravý :slight_smile:
Takže, pokud to nejde, tak to prostě nejde :stuck_out_tongue_closed_eyes:
14. čer 2014 v 18:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mě se bohužel stalo to, že jsem měla akutního císaře (celé těhotenství bez problému a když jsem šla v 36. týdnuna kontrolu, tak mi zjistili preeklapsii), malou mi jen ukázali, a ten den odvezli kvůli arytmii do 50km vzdálené fakultní nemocnice. Druhej den mi hodili odsávačku ať odsávám, nikdo neřekl proč (jsem prvorodička, přiznávám, že jsem moc v těhotenství neštudovala), já vystreslá, úplně vygumovanej mozek, když jsem jim šla ukázat, že už jsem něco odsála (asi 5 ml :grinning: ) tak řekli ať to ani nenosim, že je to málo - takže další depka, do toho jsem se musela doprošovat imformací o malý, pak mi přinesli telefonní číslo, ať si teda do špitálu volám sama a měli klid. Když ji po 5 dnech vrátili (naštěstí nic nezjistili, arytmie zmizela), přišla sestra, doslovaji narvala k prsu, malá samozřejmě nechtěla, dvakrát cucla a konec, řev, tak že jí dokrměj, no víc jak 10ml na nakojení jsem nikdy nedala, malá řvala i v noci, a já při vidině dalších dní ve špitále jsem řekla, že už to zkoušet nebudu. Nakrknutá sestra ji odnesla, že ji teda budu krmit flaškou. Chování zaměstnanců nemocnice příšerný, slyšela jsem jak mě pomlouvají, že nechci kojit, fakt jsem to už psychicky nezvládala, vůbec jsem nejedla,nespala (malá naštěstí po UM jo) a pak jsem odešla na reverz s nutrilonem domů. Holka pěkně přibírá, spinká, je v pohodě, a peníze za UM mi problém nedělají. Horší je to s otázkama, jak je vůbec možný, že NEKOJIM??? když jsem hledala na netu info o UM, různý tipy atd, našla jsem jen hafo tipů jak se rozkojit, jak co nejvíc a nejkvalitněji kojit a nejlíp pořád a do nekonečna, na ulici na záchodě v práci prostě vždy a všude :grinning: :stuck_out_tongue_closed_eyes: tak jak z tohodle nemít depku???
30. led 2015 v 08:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fileka to je otřesný přístup, kde jsi rodila?
30. led 2015 ve 14:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mafeska rodila jsem v Jičíně teď v prosinci a nebyla jsem sama, kdo si stěžoval, a to neřeším že na pokoji byla plíseň na rámech oken, i když jsme větrali co to šlo, tak jsem se vrátila domů zahleněná s ucpaným nosem... :frowning2: tam už nikdy!!!
31. led 2015 v 08:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fileka tak to je fakt strašný :frowning2: já mám taky otřesný vzpomínky na porodnici, v životě už tam nevlezu. Jejich kladné recenze skončily mým nástupem, šla jsem tam s klidem že je to tam super a dostala jsem ledovou sprchu, přístup personálu na šestinedělí děs a hrůza.
31. led 2015 v 08:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Když se mi narodila první dcerka, taky jsem po příchodu z porodnice neuměla dítě ani pořádně přiložit, po 2 týdnech jsme přešli na flašku a mlíko jsem odstříkávala odsávačkou a na střídačku dávala i UM. Taky jsem to obrečela, ale ve skutečnosti je to jedno, důležité je být v pohodě. Když se narodila druhá a po dvou týdnech jsem začala mít strašlivě bolestivé bílé bradavky a strašlivě málo mléka, bez váhání jsem koupila UM a vyvařila lahvičky, nemá cenu to lámat za každou cenu přez koleno. Hlavně klid a pohoda, to miminko potřebuje a jestli tahá mlíko z lahvičky nebo z prsu, je mu ve skutečnosti jedno :grinning: HLAVU VZHŮRU :sunglasses: Když nejde o život ......................
31. led 2015 v 09:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
sice za 20 týdnu rodím, ale teď už vím, že nebudu moci kojit ze zdravotních důvodu. Trochu mě mrzí, že nezjistím jaké to je kojit a dítě bude závislé jen na umělém mléku. Lepší je pít umělé mléko než pít špatné mléko.
31. led 2015 v 09:03  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek