Rozhodnutí o křtu dětí v nevěřící rodině: Zkušenosti rodičů
Zdravím 😊
Už dlouhou dobu přemýšlím nad křtem svého syna a nemůžu se nějak rozhodnout. Já jsem věřící, pokřtěná, mám i svaté přijímání, do kostela občas chodím, čtu si Bibli. Manžel pokřtěný není a nevěří v Boha v církevním pojetí. Věří si tak nějak po svém, v přírodu, ve Stvořitele. Ohledně otázky křtu se neshodneme. Manžel nejdříve se křtem nesouhlasil. Říkal, že toto by si měl každý za sebe rozhodnout sám. Potom ale řekl, že jestli chci, ať křest domluvím, ale že nebude v kostele nic slibovat. S farářem jsme už na toto téma mluvili a křest by umožnil. Já ale pořád nějak tápu. Říkám si, jestli mám malému určovat v tomto směr a zapsat ho k určité církvi (římskokatolická). Taky mám k církvi určité výhrady, i co se historie týče. Zároveň ale je prý křest cestou spásy a vstupu do Božího království (nyní ale už církev tvrdí, že Bůh sám není vázán na své svátosti a spásy tedy může dojít i člověk nepokřtěný, podle toho, zda byl dobrým člověkem).
Takže teď nevím, jak se mám rozhodnout a dost mě to trápí.
Zajímá mě tedy, z jakého důvody jste nechali nebo nenechali děti pokřtít?
Máte někdo zkušenost se křtem batolat nebo starších dětí? Syn bude mít příští měsíc 2 roky a narozeniny vychází na neděli, tak přemýšlím, jestli křest domluvit na den narozenin. Zároveň mám ale obavu, jestli syn v kostele po dobu obřadu vydrží a zda při samotném křtu nebude neklidný nebo zda nebude plakat.
Předem děkuji za Vaše zkušenosti.
Stručné shrnutí
- Rodiče v rozporu o víře mají možnosti: křest jako miminko v římskokatolické církvi, individuální křest bez mše, církevní požehnání místo křtu nebo počkat na křest v pozdějším věku či dospělosti.
- Křest obvykle zahrnuje slib rodičů, že dítě povedou k víře; někteří faráři vyžadují, aby rodič slíbil výchovu ve víře nebo aby byl alespoň jeden rodič pokřtěný, zatímco jiné farnosti udělují dispens nebo preferují alternativy.
- Praktické řešení pro průběh obřadu zahrnuje volbu věku dítěte (v diskuzi se uváděly věky 2 měsíce, 4 měsíce, 16 měsíců, 2 roky, 3 roky, 4 roky), sjednání křtu mimo mši (individuální obřad trvající např. ~15 minut) nebo společné křtiny více dětí.
Nejčastější otázky
Q: Jak křest probíhá v římskokatolické církvi a co od rodičů vyžaduje?
A: V římskokatolické církvi rodiče při křtu obvykle slibují, že dítě povedou k víře; v praxi někteří faráři požadují, aby rodič ten slib dodržel nebo aby byl alespoň jeden rodič pokřtěný, jinde lze získat dispens nebo křest domluvit i bez úplného závazku rodiče.
Q: Lze domluvit křest mimo mši a jak dlouho takový obřad trvá?
A: Ano, v diskuzi bylo několikrát uvedeno, že lze domluvit individuální obřad bez mše; jeden účastník uvádí, že individuální křest trval přibližně 15 minut a lze jej konat např. po nedělní bohoslužbě.
Q: Co mohu dělat, když s křtem nesouhlasí druhý rodič?
A: Možnosti z praxe zahrnují: domluvit křest s tím, že druhý rodič na obřadu nic neslibuje (ale někteří faráři to odmítnou), požádat o požehnání místo křtu, nebo počkat a nechat dítě rozhodnout samo; doporučuje se konzultovat konkrétní faráře a farnost kvůli rozdílným pravidlům.
Q: Jaké alternativy k dětskému křtu existují v protestantských sborech?
A: V některých protestantských sborech (např. evangelické) se děti nekřtí jako miminka a místo toho se dělá „požehnání“ během nedělního shromáždění; křest se provádí později, až když člověk sám vyzná víru (konfirmace/konverze).
Q: V jakém věku bývá křest běžně prováděn a zapamatuje si ho dítě?
A: V diskuzi se uváděly příklady křtů od novorozeneckého věku až po 4 roky; někteří rodiče křtili kolem 2–3 let a jiní volili křest u 4letých či v dospělosti; více účastníků uvedlo, že děti mladší ~5 let si obřad spíše nepamatují a že chování během křtu se liší (někdo plakal, někdo byl v pohodě).
Q: Má členství v církvi praktické důsledky ve školství nebo poplatcích?
A: V diskuzi byla zmínka, že v Rakousku je vysoký podíl křesťansky identifikovaných obyvatel a že v místních školách bývá předmět náboženství; také byla zmíněna existence církevního poplatku v Německu a podle některých příspěvků podobný mechanismus existuje i v Rakousku — tento údaj byl v diskusi uváděn jako zkušenost účastníků a nebyl formálně ověřen.
Závěry z diskuze
Shoda
- Křest jako obřad obvykle nese závazek rodičů „vést dítě k víře“ a to je pro mnohé klíčový faktor při rozhodování.
- Postupy a požadavky se mezi farnostmi liší; je běžné o věcech diskutovat přímo s farářem.
Sporné názory
- Některé názory doporučují nechat dítě rozhodnout samo a křest odložit až do dospělosti či adolescence, proti nim stojí názor, že křtem dítě dostává „základ“ a rodiče by jej měli křtít i bez záruky, že dítě později víru přijme.
Otevřené otázky
- Jak konkrétně postupuje daný farář nebo farnost, když jeden z rodičů není pokřtěný nebo nechce slibovat výchovu ve víře?
- Jaký je nejlepší věk a forma obřadu (mše vs. individuální křest vs. požehnání) pro rodinu, která chce minimalizovat stres dítěte a zároveň zachovat rodinné tradice?
Zmíněné značky a firmy
Římskokatolická církev, Apoštolská církev, sborliberec.cz, arcibiskupství, evangelická církev, katolická základka
Zmíněné produkty a metody
křest, požehnání, biřmování, první svaté přijímání, konfirmace, individuální obřad bez mše, křestní list, dětská Bible, církevní poplatek (Kirchensteuer), náboženství (školní předmět)
Místa a osoby
Rakousko, Vorarlberg, Německo, Česko, Liberec, arcibiskupství
@veronicka89 tak to jo, to chápu. Tady je to zas spíš naopak, co vím, tak starší má ve třídě jen jednu holku z věřící rodiny, ta chodila i do náboženství, a u mladší asi nevím o nikom 🤔
@denuliss
Klidne to muzete probrat s fararem. Myslim, ze kdyz mu to podas takto, muzete si o tom spolu hezky podiskutovat (teda... Asi zalezi co mate za farare taky, no.)
Maly je pokrteny. Ja to tak citila. Ja jsem verici, z pomerne laxne praktikujici rodiny. Nicmene jsem pred nekolika lety pocitila potrebu svou viru praktikovat vice a brat ji vazneji (a ted s tim bojuji, ne jako souboj ano-ne, ale spis jde o to "jak". Jak to nemam z domu a spousta veci pro me neni automaticka, citim se obcas ztracena, i proto bych chtela, aby se me deti necitily ve vire osamocene) a muj neverici tehdy-jeste-ne-muz me v tom podporil.
Pokrtit dite je obrovsky zavazek ve kterem vlastne slibujes, ze to dite budes k vire vest. Historicky se nejprve krtili az starsi. Aby mohli dobrovolne a zcela prijmout Krista a vse, co to obnasi. Postupem casu, jednak proto, ze by v tom obdobi ani nikoho nenapadlo, ze by dite v budoucnu neverilo v Boha, jednak kvuli vysoke detske umrtnosti, se zazila praxe krtu novorozenat. Nicmene rada protestantskych cirkvi to takto nedela a deti do cirkve jen "uvede" a krti az pozdeji.
Myslim, ze je to dulezite rozhodnuti a mela bys to udelat tak, jak to vnimas ty. Bez ohledu na okoli nebo prarodice a tak.
@martinka_33 par lidi z AC znam. Jsou prima. Hrozne se mi na AC libi ta rozradostnena opravdovost viry nebo jak to nazvat, aspon u tech, co jsem potkala. Dokonce jsem chvili premyslela, kdyz jsem si uvedomila, ze bych se k vire potrebovala vic primknout, jestli cirkev nezmenit. Ale mame v rodine dost marianske tradice a jejich vyznam je pro me dulezity, stejne jako pribehy a svedectvi, kterym verim. Porad to ve me ale obcas "zahloda" 🙂
@denuliss teď máme třetí skoro dvoutýdenní a ano chodíme do kostela skoro každou neděli. Jen chci zdůraznit, že do evangelického. Mě jako nevěřící mi tam přijde lepší atmosféra k malým dětem, ale když brečí nebo dělá scény, tak odcházím do sálu. Děti chodí od mimin a cca od dvou let chodí do nedělní školky. Je jich tam víc stejné věku, tak jsou tam už jako doma 😄

@j.kriv ne ale dite se chlubi ze jde na 1.svate prijimani...a ve skolce mluvi o kmotrovi nebo kmotre ... 🙂
A ve skole maji predmet nabozenstvi a tam v podstate chodi taky jenom ti pokrteni ... ( neni to podminka