• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Asi se potřebuji jen vyzpovídat...

26. září 2010 
Ahoj,
hlavně se omlouvám, nevím ani proč to zakládám, spíš zas deprese a potřebuju se vypovídat. Asi mi postačí, že si to někdo přečte a budu vědět, že na to nejsem sama...
Možná na úvod, pocházím z rozvedené rodiny (bylo mi rok a půl-jako dceři, když se naši rozvedli, otec zájem nikdy nejevil, ani moc neplatil.
S manželem jsme chtěně zplodili dceru po 3 měsících, po dalších 3 měsících se brali. Předtím i těhotenství byl miliónový. Ale malá se narodila a nám začala krize :frowning2:. Jasně, vím, neměl tu pozornost. Ale on mi to taky neulehčoval, začaly hádky, nadávky až to vystupňovalo do toho, že mě vláčel po bytě, moc nechybělo k ráně, vše za přítomnosti malé :pensive: . Do toho se zjevil kamarád, který nás moc chtěl, manžel se mi naboural do telefonu a kupodivu v tichu odešel :frowning2: (Nic mezi námi nebylo!), rozešli jsme se, vyžadoval střídavou péči (on, který nikdy nepřebaloval, nekrmil, nekoupal, nedělal jí mlíko-16 měsíců jsem kojila, neuspával ji. A mě se zhroutil život, začala jsem bojovat. Ale jak to tak u chlapů bývá, zájem polevil, teď ji měsíc neviděl.
Ale jak jsem na to sama, člověka chytají pochybnosti, na vše špatné člověk zapomněl, uvažovala jsem, že ho vezmu zpět. Ale opět, včera scéna - po tel, strašná. Brečela jsem celý večer, noc, i ráno a nadávala si, jak jsem vůbec takového člověka mohla chtít zpět...
Účet mi nechal v mínusu, půjčku taky mě, svůj net - bohužel psané na mě taky. Takže já teď chodím víkendy do práce - přes týden nemám hlídání, vyčerpám si na tom veškeré hlídání, nemám možnost moc vypnout, odpočinout si, natož poznat jiné lidi. Peníze jsou jen na srovnání účtu. Poplatky 7500Kč, mateřská 7600,
je mi smutno. Takhle jsem svůj život rozhodně dopracovat nechtěla :pensive: . Natož aby to zažila moje dcera :pensive: :pensive: :pensive: :cry: :cry: :cry:
Teď se jen děsím Vánoc a všeho co bude, síly docházejí :cry: :pensive:
Omlouvám se za román, jen jsem to ze sebe potřebovala dostat :pensive: . Možná je to chaotické, co bude třeba, doplním
22. zář 2010 ve 23:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
nebavi me nic, funguju jen kvuli male. dny jdou- progarm se vzdy najde, ale ty vecery a noci :pensive:
22. zář 2010 ve 23:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sayast je dobře, že se chceš vypovídat, člověk to ze sebe musí nějak dostat. Upřímně řečeno bych nechtěla být s člověkem, který mě fyzicky ubližuje. Vím, že je to určitě moc těžké být sama, ale na druhou stranu lépe být sama než s tím kdo si mě neváží. Psala jsi o kamarádovi co vás chtěl?? Ten zmizel?? Co třeba zkusit nějaký inzerát??
23. zář 2010 v 06:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Say,ahoj...
už to,že jsi to vypsala je dobře......až se jednou budeš rozhodovat,jestli to s ním nedat do kupy,přečti si to.....
a ano--kde je ten kamarád????
Mrzí mě,že jsi dopadla takhle,ale Julinka si takového tátu n ezaslouží a ty takového chlapa taky ne.
Co sociálka????byla ses poradit????alimenty máš????a předběžné svěření do péče máte??
23. zář 2010 v 08:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
no, kamarad zmizel. byl to hodnej kluk, ale zacal mi prilis mluvit do male, do me, chtel se ke me nastehovat (sex za celou dobu nebyl). celkove byl jeho zajem spis o malou nez o me :sweat_smile:. tak jsem to ukoncila.
MM ted naposled vyhrozoval ze si ji brat nebude, platit taky ne a byl celkove hnusnej, tak me akorat presvedcil, ze vzit ho zpet urcite ne, ze se nezmeni :frowning2:
na socialce jsme byli hned pred tema 2 mesici, ale tim ze zacal vyzadovat stridavou peci, tak nam to vse stoji. budu tam muset zajit znovu a zazadat o svereni do me pece. alimenty mi dal jednou,2 tisice. dalsi bych snad mela dostat o vikendu, jestli prijede
inzerat, ja mam strach, ted dlouho zadnyho chlapa nechci ani videt :stuck_out_tongue_closed_eyes: :pensive:
23. zář 2010 v 08:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sayast to je těžký... říct že tvé situaci rozumím ti asi nepomůže... já to taky měla s prvním dítětem ale kur**sky těžký, takže přece jen maličko vím o čem mluvíš... za sebe ti můžu jen poradit najít si tu nějakou kamarádku která tě psychicky podrží, pokuď máš tu možnost poprosit rodiče nebo tchánovce aspoň o malou pomoc (je úplně jedno v čem - ať finanční, ať v tom že maličkou pohlídají nebo že jí nebo tobě něco koupí.. prostě cokoliv) a zajít si na sociálku na péči o dítě pro radu co dělat a pak na soud si podat žádost o výživné a potom později na exekuční si vyřídit exekuci na jeho plat (budeš tak mít ošetřený vyplácení toho výživného - i kdyby měnil práci každej měsíc... potáhne se to s ním jak smrad :sweat_smile: )... no a pak... pak už jen zatnout zuby a vydržet to (a v žádném!!! případě ho NEbrat zpět)... jsem skvělej příklad toho, že to jde... mám teď úžasnýho manžela, nádherný vztah, krásný bydlení a navíc čekáme další miminko... zní to jako klišé ale moc Vám holky držím pěstičky ať je co nejdřív líp :wink:
23. zář 2010 v 08:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sayast to že chlapa nechceš vidět je určitě přrozené... po tom všem. Je důležité se dát alespoň trochu dohromady hlavně kvůli Jůlince. A co tvoje rodina? Máš jejich podporu?
23. zář 2010 v 09:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
nechápu ty chlapy.....Jůlinka je tak nádherná holčička...ale i kdyby nebyla,je to prostě jeho krev,jak může nemít zájem????
Rozhodně bych řešila finanční stránku celé věci,když nebudeš mít takhle strašně moc vyhrocený rozpočet,bude se ti hned o moc lépe dýchat.

@sayast a co ti vadilo na tom,že ten kamarád se zajímal o Tvou dceru..vždyť to by bylo fajn,že by měl případně hezký vztah....někdo k dětem partnera hledá hodně dlouhou cestu a dělá to pak potíže....
23. zář 2010 v 09:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sayast Držím pěstičky, ať vše zvládneš, rozhodně ho neber zpět, chlapi se nemění.. Veř mi. Zažila jsem to se svoji maminkou, byla s jedním od mých 4 let a na konci se k sobě jen vraceli a po měsíci rozcházeli, protože ona na něj byla tak zvyklá, že si to s jiným chlapem a ani sama, já už u ní nebydlela, nedokázala představit....
23. zář 2010 ve 14:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
zpet ho uz nechci, i kdyz ta samota je strasna :pensive: . ale muzu aspon dychat. vse mu vadilo a ja jsem moc "mekka" na to abych se umela poradne prosadit, ale pracuji na tom :wink:
v mamce mam obrovskou pomoc, plati za me hypo, kdyz ji neco zbyde, podstrci jeste stovku (taky nemaji moc penez a strasne si ji za vse vazim), juli hlida vzdy kdyz jdu do prace, kdyz ma cas, i povozi. ale sama chodi do prace,. tak toho ma taky dost. v tydnu v praci, o vikendech ma juli. ale ne vsechny pravidelne. mam 5 sluzeb do mesice, tak ma i trocha volna. ja ji jinak nechci vyuzivat, tak hlidani mimo praci temer nechci, jen vyjimky. tata, s tim se moc nevidam, ani malou moc nevidel, rad se napije, tak penize sam nema a jeste kolikrat vola me, takze tam nic. tchyne, tez bez penez a malou i hodinku treba pohlida, ale clovek ji k tomu musi "nutit". asi ma pocit ze nechce obtezovat. snazim se ji vysvetlit ze je to jeji vnucka a me to nevadi. tak jsme snad na dobre ceste. je na me strane. moje babi vozila asi 5x, moc nechce, to mi radsi pomuze se psem :dizzy_face: , financne pomuze, ale chce vzdy vratit :wink:
@janicka006 jani, co se tyce toho meho kamarada, je to slozitejsi. juli mel strasne rad, byl by skvely tata, ale chodili jsme spolu 2 mesice, s tim ze po mesici se ke me nenapadne nastehoval :sweat_smile:. fakt postupne, clovek se ani nenadal, manzel jeste neni dstehovany a on uz chtel vyklidit policku ve skrini, zacal mi kecat do vychovy, do meho radu, resilo se jen jestli ma vyprane ponozky, co je k jidlu, pohralo s juli a slo spat. jak manzelstvi po 50 letech. navic mel sex problem, k nicemu mezi nama nedoslo. a to ja ted nechtela. ne zit od 24 let s hodnym chlapem, ale bez sexu. navic zajem o malou byl tak moc velky, ze se mi to az nezdalo :sweat_smile:. no, kterej chlap by po mesici posilal zenu do hospody, do prace a chtel hlidat "cizi" dite :sweat_smile: (ne ze bych o ty hospody stala :stuck_out_tongue_closed_eyes: , vyjimecne ano, ale ne na ukor ditete)
kamaradky mam, s tema si delame program pres den, ale vecery, noci, kdyz mala usne, ty me nici a privadi v depresi :frowning2:. najednou na cloveka vse padne, nic ho nebavi
ja ted hlavne chci, aby ta mala byla stastna, nic ji nechybelo a chlap se jednou najde, casem, az se clovek sam se sebou srovna...
mmch, od te doby co je manzel pryc, tak mala je jak vymenena :dizzy_face: . temer neplace, je pohodova, usmevava holcicka, krasne na vsechny reaguje, snazi se povidat, je uplne jina :dizzy_face: . driv byla zakriknuta, drzela se jen me, neusmala se, natoz aby na nekoho ciziho zamavala
23. zář 2010 ve 21:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sayast - našla jsem tvoje téma. Je mit o moc líto, musí to být ukrutně náročné. Je to hodně čerstvé, takže to bolí o to víc. Dobrá zpráva je, že takto to hodně bolí asi jen na začátku a že čas mnoho věcí sám vyřeší, srovná a zahojí...Ten kamarád to byla nejspíš jen záplata na čerstvé rány a v tomto je dobře se držet instinktu...Věřím, že malá tě z toho hodně dostane, protože při dětech člověk nemá prostor smutnit, oni prostě člověka rozhýbou - jak sama píšeš - přes den jste v pohybu, horší jsou večery, ty se postupně srovnají a až to přebolí, bude to velká úleva, že to trápení s chlapem netrvalo déle a že jsi z toho vyvázla...Ono není snadné poradit něco, co by druhému pomohlo v tak těžké životní situaci - možná jen se pokusit nechat věci plynout...Držím palečky. Jak jsem ti psala - moje máma se dlouho trápila, neměla z manželství úniku a bylo to způsobené otcovou nemocí (život může být krutý, ne vždy může druhá strana za neštěstí druhého, někdy se lidé trápí a chtěli by ven ze svazku a nemůžöu se na svého partnera ani pořádně zlobit a přesto trpí)...takže moje filozofie je, že raději sama a v míru než zaseknutá někde, kde již dávno nechci být. Hodně síly.
23. zář 2010 ve 23:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@blandik dekuju, mas naprostou pravdu :dizzy_face:
uz je jen lip :slight_smile:. ale bojim se podzimniho pocasi, vanoc. mam totiz rodinne dispozice k depresim a alkoholu :pensive: . i jsem si toho uzila uz tolik, ze by to bylo na roman :pensive: . ale to dite, ta mala, ta za to stoji :dizzy_face: . musim bojovat uz kvuli ni :dizzy_face:
23. zář 2010 ve 23:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sayast - tím, že si to uvědomuješ, ty dispozice, tak to určitě neuděláš. :wink: Musíš bojovat k vůli malé a kvůli sobě, je ti 24, život celý před sebou a te'd v něm máš i svou holčičku..Zvládnete to. Po zímě, příjde jaro a to už pak bude všechno jako znovuzrozené.
24. zář 2010 v 00:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
musim, jinou moznost nemam :slight_smile:. a na jare uz bude vse veselejsi, ja budu v pohode, vse pokvete. s ditetem to je za chvili, vse tak leti :frowning2:
24. zář 2010 v 00:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Say...vidíš,že i Julinka,ač malinká to vnímala..to co se doma děje...
to stojí za to přece být sice sama ale se štastnou dcerkou a v klidu.Máš pravdu s tím podzimem,Vánoci,ale to uteče jako voda a na jaře budete na toto,co je dnes vzpomínat s úsměvem :wink:
24. zář 2010 v 15:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sayast je mi líto že to u vás takhle dopadlo,myslela sem že je to u vás v pohodě.
ale uvidíš všechno přebolí a bude už jen fajn,důležité je i to že máš pomoc a podporu v rodině(mamku) :wink:
26. zář 2010 v 09:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sayast tak aspoň něco se povedlo.. a to, že je maličká teď šťastná.. :dizzy_face: na tom opravdu záleží nejvíc :dizzy_face: :dizzy_face: moc ti přeji ať zimu zvládnete v pohodě, ať máte krásné Vánoce, krásnej Novej rok (ono se to nezdá, ale je to za chvíli :sweat_smile: ), o půlnoci si něco pěkného přej a na jaře už, jak sama píšeš to bude o něčem jiným... a ono, i když se to nezdá, je možná i nakonec dobře že to dopadlo tak jak to dopadlo.. Julinka by si mohla do života odnést že takové chování v rodině je normální a to by asi nebylo dobře... takhle jste aspoň holky v pohodě, můžete si krásně užívat jedna druhou a třeba časem... nějakýho správnýho tátu najdete... :wink: :dizzy_face:
.. jsem dneska nějak naměkko tak mě ber trochu s rezervou jestli píšu nějak divně :sweat_smile: :grinning:
26. zář 2010 v 09:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek