Babička - přecitlivělost na pláč a rozmazlování
Mám skvělé vztahy s tchyní, nemám maminku,tak si v ledasčem pomáháme. Vídáme se tak jednou za měsíc. Jediný problém je ten, že jako babička nesnese, když malá zabrečí (a že ona brečí málokdy,je to pohodové miminko,klepu to na dřevo). Hned ji bere na ruce a chová a vytahuje ji z houpátka, ve kterém přes den leží. Já z toho kvetu, od narození jsem malou naučila,že když pláče, zásadně ji neberu na ruce,ale jen slovy uklidňuju, případně houpu a hladím po hlavě, chovám ji opravdu jen občas a vždy zásadně,když je v pohodě a nepláče, je to proto,abych ji nenaučila, že po každém breknutí se chová (mám vážně nemocnou páteř a až bude mít deset kilo, nebudu ji moct tahat jako kočku). Navíc je naučená, že se jí chvíli věnuju,ale pak jí nechávám svůj klid, každý člověk se musí naučit být sám. A Lucinka je doma zlatá, když.pracuju,v klidu si hraje na zemi pod hrazdičkou nebo v houpátku, když pláče z rozmaru (už to poznám, že to není bolest nebo hlad), nechávám ji vždy vyplakat 3-5 minut a pak se jí věnuju,většinou už pak vztek opadne a je usměvavá 🙂. Jenže babička reaguje na každé breknutí okamžitým taháním, šišláním apod. A pak přijedeme po víkendu domů a musím holku zase umravňovat. S babičkou se nechci hádat, máme se jinak moc rády, ale nevím,jak jí taktně naznačit, aby tohle nedělala a klidně malou chvili nechala "bulíčkovat",že jí to neublíží. Co byste dělaly vy, zkušené maminy?
Ahoj. Nechci a nebudu moralizovat. Myslím, že každý má takové dítě jaké zvládne. Můj syn je od miminka "náročný" - plakával kvůli bříšku, kvůli tomu, že mu nešlo se otočit, kvůli tomu, že ze země nic neviděl a hlavně kvůli tomu, že nesnesl být sám. Velmi brzy jsme začali nosit a spí s námi v posteli (ač jsem tvrdila, že to nikdy nedovolím). Já ho chápu, protože on je přesně jako já. Doteď si pamatuju úzkost, když jsem neměla mámu nablízku. Proto mu dávám vše co můžu, nechci aby se musel bát, že tu pro něj nebudu. On je prostě pro mě nejvíc a dala bych mu všechno. Navíc, když pláče tak mě to drásá, nemůžu to poslouchat. Asi jsem pošahaná ale mám to prostě tak 🙂 a k tobě - chápu, že máš nějaký vzor ve výchově (a i když ho nechápu) a nezbývá ho než akceptovat. Ty zkus akceptovat babičku, popř. se domluvit na nějakém kompromisu - třeba, že ji bude chovat přes den ale v noci nechá uklidňování na tobě.
@caverina
Jj to je presne...chybi nam mnohdy zdravy rozum.
@maudd ona prave moje holka v noci spi jak dudek,ale treba si lehounce kvikne ze spani a spi dal, to i dospeli nekdy...ale ona prijde a samozrejme ji vzbudi.
@lili_liska_z_lesa tak ji popros aby vám dopřála soukromí. Nebo se domluv s manželem, ať jí to vysvětlí.
@maudd a taky...ja byla na mamku,ac me v detstvi nenosila,taky fixovana...a toho se bojim a chci tomu u moji male zabranit...aby od malička byla i s jinymi lidmi-tátou,dědou,pratetou atd. Protoze v mem pripade je realne,ze nastane situace,kdy bude delsi dobu beze me.
Jinak treba mi vubec nevadi,kdyz ji nosi dedecek (jeden nebo druhy), popr. tata. Od tech chlapu me to tolik nestve,nevim proc :D asi proto,ze me v detstvi houpal na kolenou taky jen deda 🙂
ty jo, teda ja cumim jak prakticky cokoliv co autorka v diskuzich napise je hnano ad absurdum uplne nekam jinam....ja taky dceru imrvere nechovam a neletim k ni na prvni zabrekani a ano, moje tchyne presne tohle dela a ano, mne to taky stve a jelikoz ji mam rada, tak taky nevim, jak ji to taktne rict....myslim, ze diskuze byla o tomhle a ne o tom, jaka je autorka matka....
@kajalka díky já si raději ponecham svůj rozum a dal budu nemoderní,protože si myslím že právě řídit se tím co napíše nějaký psycholog je v dnešní době strašně moderní..já neříkám že v něčem nemůžou mít pravdu ale rozhodně se to nedá aplikovat plošné na každé dítě,protože nejsou všechny děti stejné jako nejsou stejní všichni dospělí...
@caverina Když jsem zjistila, že jsem těhotná, přemýšlela jsem o výchově a měla jsem hned jasno, že chci vychovávat své dítě bez používání fyzických trestů (narozdíl od svých rodičů). Jenže mi bylo jasné, že tu mezeru po fyzických trestech musí něco zaplnit. Ale co? Věděla jsem, že pokud to něčím nenahradím z vědomého rozhodnutí, sklouznu k zažitému vzorci z dětství - k mému selskému rozumu. Tak to mám naučené. Proto jsem začala hledat v knihách a vybírat, co si vezmu za své a co mi nesedí.
@mr_falko Předpokládám, že kdyby tady každá napsala svůj názor, že babička se chová instinktivně a není na jejím chování nic špatného, tak by se to také nesetkalo s přijmutím.
Autorka pravděpodobně čekala, že napíšeme, jaká je tchýně saň, která by mimino měla nechat řvát, přece si nebude zvykat na pozronost.
To si tu bohužel většina komentujících nemyslí, proto se snaží vysvětlit, proč se podle nich babička chová v pořádku.
@pavlina212 jj.fyzicke tresty rozhodne ne...a vubec vzdy je lepsi trestum predejit, proto ta moje "drsnejsi" vychova v tom smyslu,ze nic neni hned a bez prace...je lepsi davat diteti pevne mantinely,nez ho pak trestat. Ja byla vycvakana jak prusky vojacek a nasi na me nikdy ani nekrikli. Stacil jediny mamin pohled a bylo jasno.
@brusinka_ jde spis o to, ze babicka se chova dobre, ale neslucuje se to s tim, jak svou dceru vychovava autorka a v tom je kamen urazu. Jak rict, at respektuje mou vychovu nebo jak si zvyknout, ze se proste chova tak, jak se chova....v tom chtela poradit a ne hodnotit, kdo co dela blbe....tim tady zbytecne vznikaji treci plochy a diskuze je uplne jinde.
my jsme taky dost spartanska vychova, nejsme liberalni, nectem knizky o vychove, jedname instiktivne a jeste si za tim stojime, protoze to proste delame tak, jak nejlip to v tu danou chvili citime..je to snad blbe, ze to neni podle knizek, vyzkumu, zvyku apod? pochybuju
@lili_liska_z_lesa Myslíš, že láska a přijetí by měli být dítěti dávkovány za odměnu? V čem to bude pro dítě prospěšné?
@lili_liska_z_lesa Tak já z tvých příspěvků cítím velikou lásku k dcerce, nechápu moc, jak se hned sesypou ostatní, nosící matky.. Nepřijde mi, že jí odpíráš kontakt, když opravdu o něco jde.. nevím, proč zase hned tolik odsudků.
Dámy, uvědomte si, že dítě se výchovou poznamená vždy, už z podstaty toho pojmu. Důležitá je láska. A dítě ji pozná, i když neni non stop nalepené na matce.
@lili_liska_z_lesa ahojky, uplne ted prejdu nazor na vychovu a to, kdo ma a nema pravdu, Tvuj dotaz znel jinak, tak tedy k nemu - mne ohledne reseni s tchyni pomaha jit na to doopravdy vecne, pragmaticky, bez zbytecnych emoci. Taky spolu mame super vztah, respektujeme se, jen ona je takova ta maminka oplyvajici vseobjimajici peci a je ohledne toho i precitlivela. Uvedu priklad - za tyden mam termin porodu, ale uz dva tydny tchyne kazdy den vola, jestli UZ (i kdyz jsem ji uz predem upozornila, ze tohle presne nechci). Manzel ji asi pred tydnem trochu sprdl, ze chceme ted soukromi, a at porad nevola. Tchyne se urazila, ze je prece maminka, jde o prvni vnouce a ma starost. Tak jsem tam nabehla ja (bydli kousek), a u cajiku ji rekla, ze ji chapu, ze ma starost, tesi se, ale ze ja jsem z toho akorat ve stresu a manzel uz taky, a ze ji muzu slibit, ze jak se mala narodi, tak spolu s mymi rodici bude prvni, kdo se to dozvi. A zatim dobry 😀
Ano, neni to nic svetobornyho, ale jen tim chci rict, ze na dobre mineny logicky argument se tezko rika neco proti, zvlast kdyz nezapomenes i na nejakou tu pochvalu a vyzdvihnes tchyniny prednosti. A opravdu mam zkusenosti z okoli spis s tim, ze v ramci zachovani "dobrych" vztahu snachy spis jen tak na pul pusy pronesou "vzdyt ji tolik nechovejte...", coz jde samozrejme jednim uchem tam, druhym ven, nebo se ji to proste zbytecne dotkne, nez aby rekla "chtela jsem s Vami mluvit ohledne toho chovani... jste moc laskava (skvela, bozi), ze......... ale........blabla argument."
@caverina vychovává dle svého osobního pocitu-z největší části. Snažím se čas od času neco přečíst, abych viděla názory někoho jiného (přece se nerodíme experty na výchovu a nevím, co je špatného na tom si nechat poradit či otevřít dveře jinam). Zejména jsou to zkušenosti psychologů, kteří pravé odstraňuji následky špatně výchovy. Já například jsem se v tom několikrát našla a já naopak nechci opakovat chyby me maminky tvrdé výchovy. Na druhou stranu jsem ji i trochu pochopila, byla jiná doba apod. Na následcích jsem pracovala několik let a myslím, ze jsem usla kus cesty, ale nikdy to nebude ono a vždy je slabší období, kdy se zase vše vynoří...A nikdy bych nechtěla mít takový vztah k rodičům, jaký mám já, jaký ma manžel či i několik známých. PS: ma tchyně je si tvého řazení, velmi chladný člověk apod. a mysli si, ze je vše v pořádku. Její tři děti a ostatní již nikoliv.
@brusinka_ kdyby obcas pochovala a pomazlila,ok. Ale holka jen knikne,neni to treba ani plac,treba si jen breptne pro sebe (nebo,jak je jejim zvykem,"nadava"hrackam) a babicka si hned mysli,buhvijak holka netrpí. Proste chybi nadhled.Pritom dite musi brecet,kdyz neumi mluvit...
@mr_falko
Já vlastně nechtěla reagovat na autorku. Myslím, že babička se chová naprosto srávně a tak, jak jí velí instinkt. Mě jenom přišlo strašně líto holčičky...tak sem se prostě neudržela, prostě to člověla píchne hluboko u srdce i když to není moje dítě a musela sem to komentovat ( jako většina holek tady).
Ja osobne si myslim,ze je prinosnejsi,kdyz dite zije v klidné,harmonicke rodine,kde se nezvyšuje hlas,rodice se nehadaji,mluvi se klidne a polohlasem,nez ho cely den tahat a pak s nim mrsknout vztekle do postylky,protoze logicky kazdy clovek vyhori,kdyz se na kazde zabreknuti muze strhat...lepsi klidni a pohodovi rodice, i kdyz.trochu povzneseni a vydechli. Nikomu neublizilo pet minut revu, ale nervni matka,to je horsi.
@lili_liska_z_lesa Já si myslím, že tvoje dcera dostává dost lásky, ví, že ji miluješ a pokud si za touto výchovou stojíš, tak je to v pořádku. Nejhorší je nejistota a zmatky. K babičce- řekla bych jí, že vychováváš jiným způsobem a že bys byla ráda, kdyby to respektovala. Na druhou stranu si nemyslím, že by to bylo ke škodě- děti velmi brzy rozliší, ke komu se jak chovat. Bude mít prostě mazlící babičku, která se pak sama bude muset vypořádat s případnou neposlušností.
@lili_liska_z_lesa když mě nespí ani 20 měsíců stará holčička celou noc. Tam hnízdečko ani zavinovacka nepomůže. Ona se ujistí, že tam jsem, pohladime se a spí dál. Ale 3x za noc se ozve. Ono vás to taky může ještě překvapit. Taky jsem měla usměvavou, spokojenou holku, období vzdoru z ní dělá ujecenou opici a já jsem bezradna. Jako bych s ní doteď nekomunikovala. Je zaseknuta a jede si svou
@marion2017 podle čeho soudis že jsem chladný clovek?
@lili_liska_z_lesa My se prostě neshodnem. Já totiž nechci své dítě vychovat k poslušnosti. Chci mu předat své morální hodnoty a podporovat jeho sebedůvěru tak, aby měl odvahu se podle nich v každé situaci chovat. Problém s poslušností vidím v tom, že nikdo neví, jaké se v pubertě a v dospělosti objeví autority, které by pak na úkor sebe poslouchal (kápo dětské party, nemorální šéf v práci, Konvička 😀 , vypočítavá partnerka apod.).
No ale vlastně něco společného máme 🙂 .....odpor k fyzickým trestům a potřebu pevných mantinelů.
@caverina pardon, myslela jsem autorku. Jinak jsem chtěla ještě napsat, ze knížky jsem četla cca 2-3, zajímala jsem se o Montessori apod., ale ne se vším mohu souhlasit. Beru to jako inspiraci a řídím se hlavně pocity, znám i matky, které mají MTS. jako bibli, což asi taky neni OK.
@lili_liska_z_lesa ja si myslím, že ta "fixace" se odnaučit nedá. Prostě to v tom dítěti je a člověk musí poskytovat tolik kontaktu,kolik potřebuje...až se nasytí, zvládne fungovat i u jiných. Alespoň u nás to tak je. Když ví, že se vrátím, tak je v klidu, hraje si...žádný problém.
@marion2017 já si taky rada nechám poradit ale vsecno ma sve meze...a nemyslim si ze by autorka byla chladny clovek..taky jsem neletela na kazde zaplakani,taky jsme pořád nenosila...a dnes mam se synem skvely vztah a vim ze mi duveruje
nebudu psát kdo má pravdu a kdo ne..ale jedno si fakt neodpustím..to jako fakt své děti vychovávate podle nějakých knížek??podle nějakých "vzorcu"?? každé dítě je přece jiné a každé potřebuje více "tohoto nebo tamhletoho mene". naše mamy nás vychovavaly podle sveho rozumu,my vychovavame podle knížek...se bojím domýšlet podle čeho budou vychovávat naše děti...