Bydlím s "příšernou" tchýní pod jednou střechou

Bydlím už rok se svým partnerem a svými dětmi v bytě partnerových rodičů. Otec partnera se v bytě nezdržuje, chodí se sem maximálně najíst a sebrat nám peníze na nájem, ale partnerova matka tu bydlí s námi. Na tom by nebylo nic špatného, pokud by vztahy mezi námi třemi dospělými nebyly na bodu mrazu. Děti do našich "problémů" nezatahujeme, partner má moje děti rád jako vlastní (i když nejsou), ale s "babičkou" je problém. Od začátku věděla, že mám děti, vypadalo to, zpočátku, že by je mohla mít ráda, jako jejich skutečná babička, kterou děti nemají. Začala jsem chodit do práce, a s "babičkou" jsem se domluvila, že za malou úplatu bude hlídat tříletého klučinu (nechtěla jsem po ní nic extra, jen aby mu dala pravidelně najíst, trochu si s ním pohrála, nebo ho vzala na hřiště). Zpočátku to šlo, postupem času s ním přestala chodit ven, posadila ho před televizi a kromě jídel si ho celý den ani nevšimla. Když jsem se ptala proč odvětila mi, že za tu almužnu, kterou jí dávám mi nebude dělat chůvu pro cizího parchanta. Proběhla velmi ostrá výměna názorů (a hlavně nadávek na adresu jak moji tak dětí, což jsem nehodlala jen tak nechat), která ovšem zůstala bez vítěze. Vztahy mezi námi tak ochladly ještě víc, bojím se teď i chodit do práce, aby zase náhodou nebyl nějaký problém. S partnerem jsme se rozhodli vzít si hypotéku a odejít do vlastního. Jenže dokud nebude všechno vyřízeno, budeme tu muset ještě nějakou dobu být. Jak byste to řešily vy?
prcekverunka
10. únor 2014
A jak to budete řešit ve vlastním? Kdi Ti bude syna hlídat? Co ho dát do školky, ať nemusíš zatěžovat babičku, která o Tvoje dítě nestojí...? Chápu, že Tě to mrzí, ale nemůžeš jí vnucovat, aby měla Tvé dítě ráda jako svoje vnouče.
hansed
10. únor 2014
pokud by byly problémy velké, asi bych zkusila najít si podnájem (ale záleží na tom, jak rychle budete mít hypotéku). Hlavní je mít klid, protože i když děti do problémů nezatahujete, tak to cítí....
tadlen
10. únor 2014
podnajmem 🙂
blahova_andrea
11. únor 2014
taky jsem pro nájem. jim stejně platíte a akorát je "doma" dusno. to bych raději platila jinde a měla klid. aspoň já tak celý život žiju :-N s babičkou nic nenaděláš. pro někoho je krev nade vše, někoho neudělá babičkou ani pokrevní vnouče, někdo zas miluje každé dítě, protože žádné za své rodiče nemůže a lásku si zaslouží (taky mám 2 nevlastní děti). hypotéka je často na dýl, takže si sami musíte promyslet a spočítat, na co máte finance a na co nervy a co vám za co stojí a co už je moc.
jancabunka
23. únor 2014
To musí vyřešit partner, hlavně se za tebe musí postavit a ukázat své matince že jste jeho rodina .
pajafra
23. únor 2014
Já bych taky byla pro podnájem, pro malého najít školku a pokud by školka nebyla, tak nějakou hodnou kamarádku, která je doma se svým dítětem, nebo hodnou důchodkyni v okolí (za nějakou úplatu) - třeba v kombinaci se soukromou školkou.
elvira
24. únor 2014
Jo, vyřešila bych to bydlením solo... Ale moc nerozumím jedné věci - dvě dospělé baby se dohodnou na hlídání děcka - obě strany souhlasí... Pak to přestane jedné straně vyhovovat /možná že na to fyzicky ani psychicky nestačí/ a místo aby přišla a z oka do oka řekla, že jí to zmáhá, tak tu starost tak trošku odrbává a nakonec nazve dítě parchantem?
No, "dospělý" přístup...

A hlídání bych se snažila vyřešit jinak - sice je se školkama problém, soukromé stojí dost peněz, ale kdo hledá, tak řešení najde. 😉