Dcera chce sourozence, ale další dítě neplánujeme. Co dělat?
Dobrý den. Je to pro mě citlivé téma tak proto anonym. Už dlouhodobě řešíme jeden problém. Dceři je jedenáct a strašně moc si přeje sourozence. Poprvé to zaznělo(že chce sourozence) když jí bylo sedum let. Od té doby nás otravuje že chce sourozence. Problém je v tom,že my s manželem už dítě nechceme. To by nebyl problém. Problém je v tom,že dokáže půlku dne proplakat,protože chce sourozence. Pořád se nám stěžuje,jak je život nespravedlivý,protože nemá sourozence. Říká,že jí je doma nuda,že si nemá s kým hrát. Ona je strašně stidlivá a nemá moc kamarádů. Co máme dělat? Už se nemůžeme koukat jak pláče a poslouchat jak je život nespravedlivý.
Stručné shrnutí
- Jedenáctileté dítě může dlouhodobě a intenzivně toužit po sourozenci a z toho plynoucí pláč a pocit „život je nespravedlivý“ jsou častým problémem, který rodiče řeší alternativami jako domácí mazlíček, hlídání jiných dětí nebo více kroužků.
- Pořízení dalšího biologického dítěte nebo dítěte do náhradní rodinné péče pouze proto, že to dítě chce, většina diskutujících nedoporučuje, protože to může vést k pocitu, že dítě nebylo chtěné, a k nečekaným komplikacím.
- Mezi konkrétní navrhovaná řešení patří pořízení kočky (rodiče v diskuzi se rozhodli pro kočku), pravidelné hlídání dětí kamarádek (zmíněna roční dcera a 15měsíční dcera), realistické panenky („panenky co i kakají a čurají“), a věkové přiměřené, upřímné vysvětlení důvodů rodičů (včetně strachu z opakování ztráty v 19. týdnu těhotenství).
Q: Jak vysvětlit jedenáctiletému dítěti, že další sourozenec nebude?
A: Doporučuje se věkové přiměřené a upřímné vysvětlení konkrétních důvodů; v diskuzi rodiče zmiňovali, že nechtějí znovu zažít strašný stres po ztrátě těhotenství v 19. týdnu, a plánovali o tom mluvit citlivě.
Q: Pomůže pořízení kočky nebo psa místo sourozence?
A: Domácí mazlíček byl uveden jako částečná náhrada — v diskuzi rodiče pořídili kočku a pes už byl v domácnosti — ale většina diskutujících varovala, že mazlíček nesplní úplně potřebu „parťáka ve stejném věku“.
Q: Pomůže pravidelné hlídání cizích miminek nebo péče o kamarádčino dítě?
A: Ano; v konkrétních případech v diskuzi dcera hlídala 15měsíční a roční dítě kamarádky a po hlídání byla nadšená, což dočasně snížilo její úzkost a pláč.
Q: Je rozumné pořídit další dítě nebo dítě do náhradní péče jen kvůli prosbám současného potomka?
A: Většina diskutujících radí ne; náhradní rodinná péče byla zmíněna jako možnost, ale bylo poukázáno, že pořizovat dítě „protože to chce dcera“ může vést k problémům a pocitu, že dítě není opravdu chtěné.
Q: Může puberta změnit intenzitu touhy po sourozenci?
A: Někteří diskutující zmiňovali, že s nástupem puberty se zájmy mění a touha po sourozenci často ustoupí; jiné příspěvky uváděly příklady, kdy touha po sourozenci přetrvala i do dospělosti.
Q: Jaké konkrétní náhradní řešení a aktivity byly v diskuzi zmíněny?
A: Byly zmíněny realistické panenky (včetně „panenek co i kakají a čurají“), pořízení kočky, pes, pravidelné hlídání dětí kamarádek (roční a 15měsíční), návštěvy u dětí, a zapojení dcery do kroužků (keramika 3× týdně, basketbal 1× týdně).
Závěry z diskuze
Shoda
- Nezařizovat další dítě pouze kvůli přání stávajícího dítěte.
- Nabízet náhradní zkušenosti: domácí mazlíček, pravidelné hlídání u kamarádek, více kroužků a návštěv u dětí.
Sporné názory
- Někteří tvrdí, že puberta a změna zájmů problém obvykle vyřeší; jiní uvádějí zkušenosti, kdy touha po sourozenci přetrvala do dospělosti.
- Někteří doporučují sdělit dítěti rodinnou ztrátu (potrat v 19. týdnu) jako vysvětlení; jiní považují dítě za na to ještě „příliš malé“ a radí odklad sdělení.
Otevřené otázky
- Zda dlouhodobě stačí řešení jako kočka nebo občasné hlídání miminek k trvalému snížení pocitu samoty.
- Jak a kdy nejlépe sdělit dítěti citlivé rodinné události (ztrátu těhotenství v 19. týdnu) tak, aby to nepůsobilo traumata.
- Jak ovlivní vztah dětí velký věkový rozdíl (zmíněn rozdíl 11 let) v dlouhodobém horizontu.
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
kočka, pes, realistická panenka (panenky co i kakají a čurají), realistické umělé miminko, hlídání dětí (roční dcera, 15měsíční dcera), náhradní rodinná péče, adopce, umělé oplodnění, kroužky: keramika (3× týdně), basketbal (1× týdně), těhotenství, potrat (19. týden), puberta
Místa a osoby
žádné
Tak jsme dneska kamarádce hlídali 15 měsíční dceru. Naše dcera si hlídání moc užila. Hrála si s ní, krmila, uspávala atd. Dcera z toho byla moc nadšená. Když si kamarádka přišla pro dceru, tak když odcházeli, měla slzy v očích. Po tom co se zavřeli dveře následoval pláč. Začala plakat a prosit, aby jsme jí pořídili sourozence. Sedla jsem si s ní a promluvila. Vysvětlila jsem jí, že miminko už nechceme, že by to pro nás bylo těžké atd. Pak odešla do pokoje a plakala tam. Asi po hodině se uklidnila a přišla za mnou do kuchyně a začala mi pomáhat s vařením. Když přišel manžel tak jsme to s ním probrali. Uvidíme co a jak dál.
Tak ji hlídejte častě ji a pravidelně a své dceři vysvětlujte...puberou to určitě vymizí...
@marcicek84 Tom máme v plánu, že jí budeme hlídat častěji. Kamarádka je ve třetím měsíci těhotenství, tak bude ráda, že ji občas pohlídáme dceru. Ona je celkem živé batole.
Jestli můžu přidat názor, tak synovi je nyní 6 let.Ano,skoro 3 roky už chce sourozence, já se necítila a nebyly podmínky. Ať už v podobě mých zdravotních problémů či stavby domku a dočasného provizornějsiho bydlení.Až nyní se to ve mě otočilo(dostavěli jsme,zabydleli se..) a čekáme 2.dítě. Ale protože jej oba chceme,ne kvůli syna.Ano,chci zároveň, aby tu někoho měl do budoucna,ale také jsem prostě znova pocítila touhu jej mít. Takže pokud to necítíte, nedělejte to.My jsme s bráchou téměř o 14 let od sebe a byla jsem stále jako jedináček.I těch 11 je hodně a druhé dítě by se asi dost pravděpodobně cítilo jako já..
Budeme s manželem doufat, že ji to brzy přejde.

@zuzkasim naprosto souhlasím. rodiče často chtějí děti chránit,ale občas to dělají špatným způsobem. Podle spousty rodičů jsou děti na hodně věcí malý, ale přitom to není pravda. my dcerce vysvětlujeme rozdíl mezi chlapečky a holčičkami, byť rozdíl vidí-ona je holčička,bráška je kluk a začali jsme s tím když se syn narodil, dcerce byly 2r a 1m, pro někoho to je brzo, pro mě akorát.někdo to považuje za blbost,já ne.