Definice partnerství, jaká je podle vás?

@serrena no, tak on je rozdíl v tom, že jeho dítě s námi nežije pořád....zatímco on by s tím dítětem strávil většinu času...

@degial Je to samozřejmě Tvoje věc, Tvůj život. Dnes je to tak, že v podstatě žádná pravidla neextistují. Dříve na takové vztahy, - třeba jen na soužití pohlíželi druzí dost negativně, to jsem poznala na vlastní kůži, bylo mi to dokonce řečeno a to jsme spolu žili vyloženě jako pár a měli jsme společné plány. Osobně bych však v takovém vztahu, za takové situace, kterou zmiňuješ asi nesetrvala, byla by to pro mne ztráta času. Jo, jasně, kdyby to trvalo tři měsíce, budiž, ale takovou dobu, kterou si uvedla?
Víš, já mám letitou kamarádku, která léta bydlela sama, byla a je sama sebou zabezpečená. Děti snad nikdy neplánovala. Našla si partnera, on má byt, ona taky, ale byli povětšinu času spolu, jako partneři. Po několika letech to začalo haprovat, on byl chvíli u ní, pak zase u sebe a takhle to bylo pořád dokola. On je rozvedený, má dvě děti, - větší, další děti nechce a i kdyby chtěl. Nakonec se ale vzali i přes to, že spolu v podstatě nejsou. Důvod? Kamarádce zjistili v podstatě neléčitelnou chorobu, o rakovinu se nejedná, je to onemocnění ale velice vzácné a protože nemá dědice, tak to vyřešili takhle. Sňatek prostě formální na základě formálního vztahu, on ji pomáhá s překážkami, které ji nemoc přináší.... atd. Ale to je jen tak naokraj.
Prostě bych v takovém vztahu, jako máš ty byla tak možná ve dvaceti letech, ale jestli je Ti jak píšeš 28, chtěla bych od vztahu více.
Nečetla jsem celou diskuzi, tak nevím, možná jsi to už napsala. - Jak vaše rodiny se k takovému vztahu staví? I když jim dohromady do toho nic není......

Mí rodiče předpokládají, že děti mít budeme...hlavně máma je na vnoučata natěšená. Neví, že přítel vlastně děti vůbec nechce a já jí to říkat ani nehodlám, protože by byla hodně zklamaná. Svatbu rodiče neřeší,v tomhle jsou dost "moderní". On rodiče už nemá, ale příbuzní z jeho strany se už taky na děti ptali. Vždycky řekne, že už děti máme: psa a andulky 😖. Podle mě všichni kolem předpokládají, že je to vážný vztah s plány na budoucí závazky... ale on není ☹ Zvláštní je, že v minulém vztahu, který trval 8 let, jsem si připadala víc v partnerství než teď, a to jsme spolu v podstatě nebydleli...Pro mě jsou ty společné plány asi podstatnější než společné bydlení...Bydlet totiž člověk může s kýmkoliv (třeba i s kamarádem), ale plánovat svatbu a děti lze pouze s partnerem. Tak to prostě cítím...

@degial pokud to tak cítíš a taky tušíš, že se jeho postoj nezmění, tak mu to na rovinu řekni (nebo napiš, ono se to dá přečíst znovu a lépe pochopit, při povídání toho neřeknesš tolik, protože ti do toho skočí, navíc si můžeš myšlenky správně formulovat) a asi bych být tebou s ním v takovém případě "neztrácela čas". Přece jenom je ti 28, než by sis našla jiného partnera, než bys zjistila že to je ten pravý na založení rodiny, tak ti bude přes třicet, pak to těhotenství nemusí hned přijít... prostě čas utíká a děti nikde.. pokud tušíš, že fatk je jeho rozhodnutí definitivní, tak bych to přes koleno nelámala. I když ženy řeší věci různě.... Znám jednu, která si začala se čtyřicátníkem se dvěma už skoro dospělými dětmi (teda nebydleli s ním, ale to je jedno) a on od začátku říkal, že děti nechce. Sice i od něj je nefér si začít s holkou pod třicet, která děti pravděpodobně chtít bude, ale to je jiná polemika. Ona došla ke třicítce, začla chtít děti, začla na něj tlačit, tak jí teda ustoupil a domluvili se, že teda jedno jo. Nicméně on byl vyčerpaný (pracuje na směny), finančně ho vyčerpávaly ty skroo dospělé děti, do toho mladá žena na mateřské s ubrečeným dítětem, bylo vidět, že toho je na něj prostě moc. No a asi v necelých dvou letech dítěte ona otěhotněla znovu (tvrdí, že selhala antikoncepce při ATB, což samozřejmě možné je, ale nějak tomu nevěřím, dost hlasitě říkala, že chce druhé dítě) a dopadlo to skoro rozvodem, protože on po ní chtěl potrat, ona ho nechtěla. Jako dítě si nechali, ale ten chlap je nespokojený a to celkem permanentně, protože nikde nemá klid... neobhajuju ho, každý svého štěstí strůjcem, ale nelíbí se mi postoj žen, že teda najust otěhotní a chlap to "musí" přijmout.

@martiina_k Takhle právě skončit nechci, proto to taky řeším už teď....

Tvuj se dost zklamal....z toho asi prameni jeho chovani....pred rozvodem problem s detma a svatbou nejspis nemel.Vypada to ze trocha zahorkl.I pro chlapa je tezke vicemene ztratit svoje dite ,nemoct se podilet na vychove a videt ho 1x za 14dni....a predstava ze by se zo opakovalo...... .
Kazdopadne to je hlavne jeho problem,kteremu se bud postavi,nebk bude odsouzen ke stalemu meneni partnerek nez teda najde nekoho ,kdo to ma stejne.Ty si s nim promluv o tom jak vidis svoji budoucnost ze jsou veci ze kterych nehodlas slevit...ale dej pozor aby to nevyznelomjakomultimatum spis proste informace .A dejte si nejaky cas o tom porozmyslet .Kdyz rekne ze nechce .nebo chce nebo nevi...kazdopadne ty promysli co udelas ,jestli je pro tebe priorita on nebo budouci deti,ci nadeje na jeho zmenu nazoru. Jinak vek fakt neres ....sance ze najdes 28letyho kluka ,ktery bude chtit deti v tomto veku neni taky kdovijaka......Mam spoustu kamaradek zijicich s vrstevnikama ,kteri se citi byt jest v 35 letech na dite mladi a neresi biologicke hodiny partnerky.

@pavlak5 je to tak, je zklamaný a má z dalších závazků strach...jenomže já nehodlám nést následky za to, že to on s jeho ex podělali...Nejhorší je, že si to začínám brát osobně...jakože mu nejsem na vážný vztah dost dobrá...Závazky si udělal s bývalkou, a já se mám spokojit jenom s drobty. Řešili jsme to už několikrát, bez výsledku. Já mu řekla svůj pohled na věc, on mi řekl svoje...já se většinou rozbrečím, pak si řeknu, že tomu dám čas...a jede se dál...

@degial já to vnímám asi jako ty,v současném vztahu se cítím být v partnerství,i když spolu nebydlime a věci jako svatba a dítě nejsou v plánu ( neříkám že 100% ale spíš ne). Je to o vnitřním pocitu. Zda si připadás jako partnerka se kterou se počítá.
Vaše situace je složitá, hodně pro i proti. Prijde mi škoda to vzdát,protože jeho přístup chápu, ale taky chápu tebe,že bys chtěla víc.

@degial Naprosto tě chápu, taky jsem si v mém předchozím vztahu nepřipadala (pro něj) dost dobrá na svatbu atd. A hádej co - fakt jsem dost dobrá nebyla. Ale taky jsme si jednou za čas řekli názory, já si polakala, a jelo se dál. Přesně jak u tebe. Jinak jsem s tím vztahem byla spokojená, proto jsem to neřešila radikálně. Nakonec se rozešel on se mnou, po těch deseti letech. Člověk pak potřebuje nějaký čas, aby se z toho oklepal, čas na hledání nového partnera, ... Jak jsem tu psala, já jsem měla celkem kliku, a i když pak šly věci rychle - po roce žádost o ruku, po dalším necelém roce svatba, otěhotnění bez problémů... Stejně to vyšlo tak, že jsem rodila v 38 letech. Být tebou, tento vztah bych opustila, i když to není lehké rozhodnutí...

@guinea tam jde o to, že jsme spolu relativně krátce a já fakt nevím, jestli ještě třeba nepotřebuje čas vstřebat to zklamání z minulého vztahu. Ten rozchod ho hodně vzal a vím, že ještě 3 měsíce předtím, než mě potkal, doufal v návrat ke své ex. Vůbec mám strach, že v tom celém hraje roli především ona, resp. jeho city k ní (o tomhle jsem tu už jednu diskusi zakládala).

@degial já ti něco řeknu. Sama jsem skočila do dalšího vztahu velmi brzo, vlastně jako tvůj, ještě před rozvodem (docela se táhl), ale mému příteli to trvalo několik let, než to zklamání z krachu manželství vstřebal. Není to nic zvláštního.
Pokud zjistíš víc proti než pro, tak z toho vztahu odejdi. Pokud tě to stresuje, a nejsi si jistá jestli se odpoutal od ex..Jsi mladá, ale ne zas tak, abys měla čas čekat dalších x let ve vztahu, kterým si on není jistý.

@andelka já jsem šla taky ze vztahu do vztahu. Kvůli současnému příteli jsem se vlastně rozešla s bývalým. Ale já jsem se oklepala docela rychle....Přijde mi, že s tímhle mívají spíš problém chlapi. To je těžké posoudit: kolik je "pro" a kolik "proti". Mně vyhovuje on jako člověk, ale nevyhovuje mi to aktuální nastavení vztahu. S bývalým jsem to měla právě naopak: měli jsme moc hezký a pohodový vztah, ale nevyhovoval mi on jako osobnost. Musím to celé ještě promyslet, každopádně díky za rady.

@degial držím palce. Ono to fakt není jednoduché. Já osobně bych mu šanci dala. Ale je to na tobě, ty víš..cítíš..co jiného třeba ti ještě vadí..

Ahoj všem, cítím tak trochu potřebu napsat, jak to nakonec mezi mnou a přítelem dopadlo. Krátce po založení této diskuse jsem s ním toto téma otevřela a chtěla definitivní vyjádření jeho postoje k našemu problému. Po krátkém rozhodování mi oznámil, že děti prostě už nechce ☹ Od té chvíle jakoby se ve mně něco zlomilo, uvažovala jsem i o okamžitém rozchodu, ale pak jsem si přeci jen řekla, že našemu vztahu ještě poslední šanci dám. Měla jsem vytyčenou dobu, kterou jsem ochotná ještě počkat (cca půl roku). Po tuto dobu jsem měla v úmyslu už toto téma neotevírat a nechat to na něm, s tím, že jsem se snažila tak nějak vnitřně smiřovat s rozchodem, zároveň však si užívat aspoň ty pozitivní okamžiky, které ten vztah přinášel. Bohužel jsem to nezvládla a celý ten měsíc se hrozně trápila ☹ Vygradovala to včera, kdy jsem probrečela skoro celou noc a dál už jsem prostě nemohla...Dnes jsme se definitivně rozešli... Děkuji všem za rady, které jste mu tu poskytly, některé mi dost pomohly. 🙂

@degial přeji hodně štěstí 😵

@degial tak se drž, ono asi těžko teď člověk napíše něco, co tě povzbudí. Snad to jednou budeš vnímat jako správné rozhodnutí. Držím palce.

@degial Ahoj, jsem ráda, že jsi napsala, jak to dopadlo. Určitě je lepší, že se to rozlousklo teď, než třeba za 5 nebo 10 let. Jak se k rozchodu postavil přítel, teď už bývalý?

@guinea Moc v dobrém jsme se bohužel nerozešli.... ☹ Ono bylo ode mně blbé, že jsem si tu nejistotu nechávala pro sebe, přítel netušil, co se mi děje v hlavě a pak, když to přišlo, tak byl v šoku...Mrzí mě to hrozně moc ☹

@degial Určitě si dělala, jak nejlíp mohla, nevyčítej si to! Naopak příteli mohlo taky dojít, že když už opravdu děti nechce a ty ano, tak že rozchod je nevyhnutelný... Brzy bude líp, uvidíš! 😊

Taky myslím,že pokud řekl jasně, že další dítě nechce,musel počítat s tím,že se k tomu nějak postavíš.
Zas bude dobře,neboj.

no on právě tvrdil, že teď určitě nechce a do budoucna mi "nemůže nic slíbit"...Já jsem spíš očekávala odpověď typu: teď sice ne, ale do budoucna jo...