Diskuse: Co dělat, když partner neprojevuje zájem o sex?
Prosím o názor, přesně podle titulku, tak se vyjádřil přítel poté, co dlouhodobě řeším jeho nezájem o sex. Neměl tolik sexuálních partnerek, není tak zkušený, což mi nevadí, ale proč ten svět sexuality nechce objevovat semnou? Stále mu stojî, ale ani jednou se na me za poslední 3 roky nevrhnul. Jsme spolu 5 let - první rok to bylo ok. Vždy začínám já. Stále výmluvy, že řeší finance, pracuje - jenže to já ale taky. Brala jsem to nejdřív tak, že to neni jeho priorita, respektovala jsem to. Ale on vypadá, že to opeavdu nepotřebuje vůbec, nechápu to…. Tělo jsem měla vypracované, starám se o sebe, nic nic nic. Loni už jsem to nevydržela a musela jsem udělat ve vztahu tu nejhorší věc, vyspat se s někým jiným. Nelituju toho, zachránilo mi to vztah, vím, že jiné kvality upřednostňuji, ale dnes je to opět skoro rok a já se dostávám do stejnýho bodu…opět stejná pohádka - já toho mám ted v hlavě hodně atd atd….jenže já jsem těhotná a obávám se, že náš vztah ztroskotá na tomto problému později, nechci zkončit jako všichni ostatní kolem mě - hlavně s dîtětem, bez partnera , protože kdysi zůstavaly za každou cenu. Chtěla bych dodat, že přítel dost přibral, mě se to nelíbí, nejsem spokojenà, ale stejně ho neodsuzuji, právě naopak, chodíme spolu cvičit, taktne mu říkám ať se hlídá v jídle. Podle mě se stydí za to při sexu a navíc je kuli tomu víc línej. No dalo by se k tomu napsat jestě x informací, ale takhle aspoň stačí, budu ráda za názor, nebo podobnou zkušenost.
@pampelina18 to je každopádně pravda, ale nevíme jaké pocity a myšlenky ji k tomu vedly, jak nevěru vnímá ona, jak její chlap a jestli je nevěra horší nebo lepší než rozchod 🤷♀️ a to i treba pro toho chlapa. Jinak ale i já jsem spíš zastáncem jednat na rovinu, ne někomu za zády.
Jinak já už jsem nevěrná byla, chlapovi jsem to poctivě nahlásila, že holt se to prostě stalo a co mě k tomu vedlo, a chlap to zpracovat a odpustit chtěl, ale nešlo to a vztah se na tom rozpadl. Ale já prostě nechtěla žít ve lži a hrát si na šťastný vztah, když to nebyla pravda. Chtěla jsem, aby se ten chlap mohl svobodně rozhodnout co tedy s tím udělá a on se rozhodl podle svých možností s tím dál žít a já jsem i zpětně ráda, že jsem to řekla. Vlastně ta nevěra byla stejně v mem případě zoufalým voláním mého podvědomí, že v tom vztahu je toho špatně víc než jsem ochotna sama sobě přiznat. Ale to jsem já a můj pohled na svět. A píšu to mimo jiné i proto, že spoustě lidí to bude připadat hrozně ujeté, ale mě to tak vyhovuje. Když udělám chybu, nesu si za ni následky. (ale to i ten partner, protože ta chyba nebyla jen moje) tam když už jsem se s ním nerozesla, neměla jsem na to koule a měla jsem pocit že se to přece musí vyřešit, tak ta nevěra to už nešlo neudělat, tam už mě proste pocity dotlačily. Zpětně už vím i proč a proč je tedy dobře že to ten vztah nevydržel. Potřeby potlačené až za hranicí mě, které prostě jednou bouchly. Ted z toho mám i po letech poučení, že své potřeby není radno takhle potlačovat. To už je lepší se rozloučit s partnerem, než se sebou samou 🙂 (ale zas nikdo není dokonalý, je potřeba tu společnou cestu hledat 😁)