Jak se s tím vyrovnat a přijít na jine myšlenky?

@sinicka dekuji za odpověď. Na žádné terapii jsem nebyla, s nikým sem si nesedla a nepopovidala si, jak sem psala, nikdo o tom nevi.. Vim, ze uz to nikdy nedopustim, tohle si nikdo nesmi dovolit. Vim ze mam pravo na klidný život, bez násilí.. Jsem si vedoma, ze ten špatný je on a na psycharnu, kam me x krát posílal patří on, ne ja. Jen me těch posledních par dni ta otázka proc nějak trapi.. Ja jeho chování nezlehcuji a neomlouvám, nikdy sem nic špatného vuci nemu neudelala , nic jsem si nezasloužila... A co se týče dalšího partnera, snad budu opatrnější a nevyberu si špatně..
Myslim, ze ale dalsi partner je az v daleké budoucnosti....

@maca016 po rozchodu to bolí každého, ale oběti DN jsou náchylnější k tomu vzít ho zpět.. zahojí to čas, přebolí to. Na otázky proč asi nejsou odpovědi.. hlavně si taky uvědom, že se není za co stydět. Jednou o tom třeba budeš moct mluvit otevřeně a řekneš si “měla jsem to udělat už dávno”.. chápu, že to nechceš probírat se známýma a kámoškama, na tohle je ideální nějaký terapeut. V dnešní době jsou i online, můžeš tam zavolat. Jsou i bezplatné linky. Zkus zavolat na Bílý kruh bezpečí. Jsou tam fajn lidi. Když to pro tebe bude nekomfortní, prostě zavěsíš. Vypadá to, že to máš v sobě srovnané a něco rozjitřilo ránu. Ten ex se může ozvat klidně za týden, nebo za 3 roky a bude prosit a slibovat. Měla bys být pevná ve svém postoji. 💪🏻 tohle je děsně složité a obsáhle téma. Moc ráda bych ti pomohla, protože jsi pro mě hrdinka, ale víc už neumím. Každá žena, která si tímhle musí projít a být silná je hrdinka. A každý muž, který si dovolí k ženě to, co by si nedovolil ani k jinému muži je srab a neměl by v naší společnosti co dělat.

@sinicka Ja doufam, že se nikdy neozve. Pomalu mi docházeji věci, jako proc nemel blízké přátelé, nestykal se s rodinou apod.
Kouknu na nějaké ty linky a treba se rozhoupu a zavolám si tam.. Ted je mi spetku lip, po těch par napsaných řádcích... Ja mu nedovolim zničit mi život, ten at si dal nici sobě.

@maca016 Ahoj, jsi dost uvědomělá a určitě to zvládneš! To je to co si připomínek každý den.
Jinak já měla tu stejnou zkušenost jako ty. Jako přes kopírák. Popsala jsi to úplně přesně.
Moje zkušenost je taková, že se mi během toho dvouletého vztahu vyvinuly úzkostné ataky. Po rozchodu se mi vystupňovaly ( protože ten můj ex hrál hru na kočku a na myš i po rozchodu). Asi po roce od rozchodu, kdy jsem fakt chtěla být konečně sama, užívat si cestování a neřešit chlapa ani žádný vztah ( byť jsem do budoucna po hezkém vztahu toužila), jsem potkala svého současného přítele 🤣😅
No každopádně bohužel první 3 roky naseho vztahu byly strašný. Trpěla jsem brutalnimi uzkostmi, PTS a mělo to dopad na náš vztah. Pri hádkách jsem mívala šílený záchvaty, někdy jsem do něj i bušila ve snaze se ubránit...hele naprosto šílený 😒. Spoustu věcí se vynořovalo až v tom vztahovém soužití. Když jsem byla single, tohle jsem vůbec nezažívala.
Přítel to samozřejme úplně nezvládal tak jak by měl a bylo tam dost nepochopení. Na druhou stranu se divím, že jsme to spolu vůbec vydrželi.

Všechny ty záchvaty bylo samozřejmě nezpracované trauma jako prase.

Až po 3.5 letech jsem se rozhodla jít na terapii. Tam jsem byla 6x a opravdu jsem pouze mluvila nahlas o tom co se mi stalo atp. To mi ulevilo v určitém smyslu, ale PTS mi to nevyléčilo. Ale vím že to bylo potřeba.
Pak jsem rok chodila dle potřeby ( nejdřív intenzivně každý týden, pak 1x za měsíc) k terapeutovy, který se hodně zaměřoval na práci s vnitřním dítětem. Protože co si budem povídat, člověk který je zdravě sebevědomý a umí si zdravě určit hranice, ten by násilníka poslal do háje už po jednom či dvou napadení. A ne, nenechal by se posléze opít rohlíkem.
Hele teď je to rok, co je mi dobře a můžu říct, že to mám vše zpracované a je to za mnou!!! Vztah s partnerem máme naprosto skvělý, konečně plný pohody a míru v duši. Možná to tak mělo být a muselo to mít svůj čas a uzrát. Ale v koutku duše cítím, že jsem vše měla řešit daleko dřív a tím 3 letým peklíčkem bychom si s partnerem ani nemuseli projít.

@reeeza jo a celý ty tři roky jsem toho ex pořád měla nějakým způsobem zažranýho pod kůží. Tohle oni umí. Vytvořit v partnerce určitou závislost na tom nádherným co jí umí dát. V kontrastu s násilím a psychickým trýzněním je totiž i prkotina vnímaná jako něco naprosto nepřekonatelně krásného.

Malinký zářící světýlko v nekonečné tmě a beznaději.

@reeeza asi mas pravdu, potřebuju se nahlas vypovídat někomu, prostě to vsecko ze sebe vysypat... On me naštěstí ted vic, nez měsíc ne kontaktoval a doufam, že to tak bude dale.
Muzu se jen zeptat jakeho terapeuta navštívit? Psychologa, psychiatra? Taky si snim, ze jednou budu mit hezky vztah, ale vim, ze se první musím vypořádat s tím, co se mi teď deje.