Těhotenské nálady a partner. Jak to zvládají?
Zdravím, chtěla bych se zeptat, jak vaši partneři reagují na vaše těhotenské nálady? Zvládají to nebo je to problém a nechápou to?
Od té doby, co jsem otěhotněla, tak mám častější výkyvy nálad, rozčílí mě i maličkosti, co bych normálně neřešila a uvědomuji si, že někdy jsem na partnera protivná. Je mi to líto, nedělám to schválně, ale přijde mi, že on to těhotenství vůbec nebere v potaz, a to čekáme už druhé dítě. Zajímalo by mě, zda je to u chlapů normální, že ten "jiný stav" prostě ignorují nebo jsou vaši partneři naopak chápaví?
Třeba dnes jsem byla opět protivná, vyčinila jsem manželovi za nějaké maličkosti v kuchyni. Za normálního stavu bych to buď přešla nebo to řešila víc v klidu. Jeho to ale rozčílilo a byl na mě dost hnusný. Mě to rozbrečelo, jsem teď hodně citlivá. Když viděl, že brečím, to ho rozčílilo ještě víc a hnusně mi říkal, proč jako sakra musím brečet. S pocitem, že mu na mě nezáleží, jsem odešla do koupelny. Po chvíli přišel a ještě mi vynadal, že na tohle teď fakt nemá čas a ať si tady teda klidně brečím. Že jsem na něj byla protivná a že si to přece nenechá líbit. A pak uražený odešel.
Já nevím, asi bych teď v těhotenství čekala víc pochopení a podpory. Nebo vám přijde, že je chyba na mé straně a manželovo chování pochopitelné?
Předem děkuji za nestranný pohled.
Já nevím, přijde vám
Tak záleží jak často a jak moc jsi protivná. Já jsem také těhotná podruhé, taky občas protivná, ale chlap vždy mlčí, nevyjadřuje se. Občas jsme se také pohádali, i na chlapi je toho moc občas, zase chapej i ty ho. Bude lépe, ale omluvila bych se a řekla bych, že prostě jsem protivná a, že to tak je teď.
Neměla jsem tyhle stavy tolik v těhotenství, ale když se mi vracel cyklus. Manžel je doktor, takže i logicky věděl, co se děje. Je zlatej, snažil se mi být oporou i emočně, ale občas bylo vidět, že je to na něj moc a nedává to. Nehadali jsme se víc, ale prostě tam byla taková ta obranná zeď.
Devět měsíců je dlouhá doba a to dítě máte spolu. Musej se snažit oba.
Všechna tři těhotenství jsem byla nesnesitelná a protivná i sama sobě. Vím to, manželovi jsem se za to několikrát omluvila.
Hnusný na mě nebyl ani jednou, i když bych si to kolikrát asi i zasloužila. Chápal to a já ho za to obdivuji. Lehké to se mnou fakt neměl.
Asi jsem byla taky emočně rozbouřenější, ale nikdy jsem nebyla hnusná nebo nespravedlivá. Normálně jsem chodila do práce a dost pochybuju, že by pacienty zajímaly nějaký mý nenálady a ano by mi to k nim nepřišlo fér. Stejně tak jako muž chápal, že jsem unavenější/zmlsanější/citlivá, ale nikdy jsem nečekala, že okolo mě bude tančit po špičkách. A předpokládám, že jsi dospělá žena, takže víš, že magické slovo “promiň” dokáže vyřešit spoustu situací. Přijde mi dneska, že část těhotných má pocit, že si z nich musí celý svět dřepnout na zadek, protože ony jsou přece těhulky a čekají toho mimíska a mají nárok na úplně všechno🤷♀️
Taky mám občas špatnou náladu, ale když to náhodou přijde, řeknu to rovnou. Spis než protivna jsem ale smutná a přítel to proste pozná. Ačkoli to není nijak extra citlivý člověk, spis naopak. Ale pozná to a proste mu to i řeknu. Někdy jsem protivna spis protože jsem fakt unavená teď a mám toho dost z práce a ještě domácnost, ale on se teď hodně snaží mi pomoct a když vidí, ze uklizim, tak se sebere a jde mi pomoct. A když sem nějak nepřiměřeně nepříjemná, tak se pak omluvím. Ale málokdy k tomu dojde, protože já raději odejdu než abych na nej měla být hnusna....
A první tři měsíce mi bylo hodně zle a nic sem nezvládla, přežila jsem to v praci a pak sem nebyla schopna nic. Takže většina věci proste byla na něm a zvládl to výborně, jen jednou mě teda hrozne zamrzelo, když prohlásil “jsi těhotná, ne nemocná”. Ale ono už toho na nej taky bylo moc a proste ač to zamrzelo, tak sem to pochopila. Teď už se vše srovnalo, unava je, ale funguju zase normálně a po těch 3mesicich sem mu koupila čokoládu, ze to vydržel. Protože ano mimco chceme oba, ale je taky jen člověk a byl zvykli, ze se starám spis já o nej... A narovinu, když proste víš, ze si na nej byla nepřiměřeně hnusna, tak je lepší se proste přijít první omluvit a vyrikat si to...
U nás to samé, taky žádné pochopení. Ani pro moje nevolnosti. Asi sytý hladovému nevěří 😨. Teď po porodu je chápavější, když už to mimčo i vidí 😀.
Těhotenský newsletter
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu
Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Podobné diskuze
Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.
Ja jsem byla tehotna 3x a kdyz jsem vedela, ze nejsem ve sve kuzi mlcela jsem, nebo slusne rekla. Tak jak bezne. Myslim, ze vymlouvat se na tehu je hloupost.