Jak si po letech samoty zvyknout na emoční intimitu v partnerství?
Ted je to 6.rok co jsem odešla od manžela. Pár pokusu o vztah proběhlo, nicméně ne klaplo to, občas jsem si se 3 dětmi připadala jako prasiva. No a teď jsem poznala konečně pořádného mužskýho. Mám děti ve stridavce. Když nejsme spolu, často se mi ozývá a říká, jak mu chybím. No, a já si na něj ne že nevzpomenu, ale se 3 dětmi před Vánoci nevím kam dřív skočit. Vím že by chtěl slyšet jak se mi stýská, ale nejde mi to přes pusu když to tak úplně necítím (byt se na něj moc těším). Je pro mne nějak těžší nebo nezvykle být pořád v kontaktu, ikdyž si to přeji. Už jsem se přistihla, jak si říkám "jezis, už zase mi volá.... " Měly jste někdo podobnou zkušenost?
Momentálně to máš tak, jak to máš. Asi bych to nějak extra neřešila, pokud to jemu nevadí...není třeba mít výčitky svědomí. Neznamená to, že ho nemáš ráda, jen jsi zaneprázdněná. Na druhou stranu by to chtělo se sama sebe zeptat, jestli jej miluješ. Miluješ ho? Pokud ano, neřeš.
Jestli je tam, Ježiši, už zase volá, tak bych to neviděla, že to bude dlouhodobě fungovat. Ty máš i jiné role než je partnerka a být mámou tří dětí, když jsi s nimi sama, tak je vše na tobě, když neřešíš děti, domácnost, práci, tak jsi pak ráda, že máš chvíli klidu. Pokud on nehodí zpátečku, tak tě začne štvát.
Tak mu neříkej, že ti chybí, když ti to nejde přes pusu. Buď sama sebou, stejně je to ve vztahu neudržitelné, když se přetvařuješ, aby jsi si ho udržela. Chybím ti, to je takové, že se na tebe někdo upíná, svazující, ale řekni, že se těšíš na společné chvíle. Vybavily se mi 4 dohody a to chybíš mi, je něco jako jsem kámen, co se ti věší na krk. (Tam to bylo na větu, jsi mé jediné štěstí.)
Pokud mi nekdo nechybi , je to pro me dukaz , ze mi neni dulezity ( srdcem )
Je to dobrej chlap a myslíš, že by to mohlo fungovat dlouhodobě? Pokud ano, nastav už teď způsob komunikace: Je možné, že on tohle považuje za nutný projev zájmu a taky se do toho trochu nutí. A oboum se vám uleví, když mu upřímně řekneš "promiň, ale můžeme si třeba zavolat až večer? teď něco řeším" nebo "promiň, ale můžeš mi raději psát? Když něco řeším, telefon hrozně vytrhává z toho, co dělám. Seš milej, ale fat nemůžu furt odbíhat k telefonu." ... Mno a nebo je to závislák, který prostě potřebuje ten neustálý kontakt - jenže pak to může být sebekvalitnější muž, ale dlouhodobě vám to klapat nebude, protože prostě nezvládneš "nasytit jeho potřebu".
A ne, neříkej, že ti chybí, když ti nechybí - nejste malé děti, abyste si lhali jen proto, že se to tak v romantických filmech dělává. Vymez si svůj čas a prostor. Stejně to budeš muset udělat, pokud byste chtěli žít spolu - udělej to už teď.
@anonym_autor Já ve většině vztazích