Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Jak si vytvořit lepší vztah s nevlastní dcerkou?

lovka121
12. únor 2016

Maminky, poraďte, jak vyjít s nevlastní dcerkou. Žiju s přítelem a mýma dvěma klukama 6 a 9. Navíc má přítel holčičku 3 roky, která je u nás jednou za čtrnáct dní, někdy v týdnu, je to různé. Přítel mi neustále vyčítá, že když je u nás malá, jen na ni nasazuju. Přitom se jen dožaduju, aby mi odpověděla na pozdrav, aby respektovala pravidla v našem domě. Svoje kluky vychovávám vlastně sama, přítel se toho neúčastní, pouze je vyzvedne ze školy, odvede na kroužky, ale aby si s nimi někdy pohrál, nebo vymyslel nějakou aktivitu s nimi, to zatím nefunguje. A ani mu to nenutím, vím, že je nemůže mít tak rád, jako vlastní holčičku. Nikdy jsem mu nevyčetla, že by se o ně nestaral, nezajímal.
Pokaždé, za těch čtrnáct dní je ale kvůli malé dusno a my spolu téměř vůbec nemluvíme. On si myslí, že na ní hledám jen chyby. Třeba když řeknu, že nemusí celý den sedět u televize, že by bylo lepší jít ven na procházku, nebo se jí věnovat jinak, hrát si, číst si, něco vyrábět. Holčička ale celé dny jen leze po tátovi, sedí u tabletu nebo televize a to mě úplně vytáčí.Všechno si vybrečí, protože on nesnese pohled na její uplakanou nešťastnou tvářičku, když jí něco nedovolí. Pokaždé, když ji veze k nám domů, staví se v hračkářství a nakoupí jí, protože má pocit, že jí tím asi vynahradí to, že s ní pár dní nebyl. Bohužel když to řeknu nahlas, je vždycky zle a celé se to otočí proti mně. Jsem sobecká?
Máte zkušenost, kdy se to poddá, kdy nás začne brát tak, že prostě k jejímu tátovi teď patříme? Že se všechno nemusí motat jen kolem ní, když je u nás?
Mám ji ráda a vlastně mi na ní nic nevadí, spíš mi vadí to, jak se k ní chová její táta, jak ji rozmazluje a vlastně ani nechce, abych si s ní nějaký vztah utvořila.

kika_21
12. únor 2016

@lovka121 Měla jsem nevlastního tátu, byl stejně přísný na nás jako na svou dceru z předchozího- vlastně z 1. manželství. Ta byla v té době dospělá. Dohodněte si pravidla, nejlépe jednotná pro všechny u vás jsoucí děti. Hračku ať jí klidně koupí, Vaši kluci mu to možná řeknou sami- třeba, že chtějí taky.Ale pravidla -např. TV 2 hodiny, jinak pobyt venku, by měla být stejná. Jeho dcerka je ještě malá a on jí chybí. Ráda se mazlí, to je přirozené.Na tom se nic nedá změnit. Můžete říci:byla bych ráda , kdyby ses věnoval klukům, vymyslel společnou hru, to by se mi líbilo a děti by měli radost. 😉

blahova_andrea
12. únor 2016

@lovka121 toto je bohužel dost běžná věc. tatínek dcerku vidí málo a tak potom, když ji na chvíli má, tak je vše povoleno, nic nemusí, koupí se vše, co jí na očích uvidí...do jisté míry je potřeba to tak brát a smířit se s tím. ale nic se nemá přehánět. chce to spolu mluvit a tu "jistou míru" tak nějak probrat a najít společnou hranici. dcerka zas vídá tatínka málo, je pak na něj fixovaná a chce být jen s ním. znám to taky. mám dvě nevlastní děti. tatínek je také moc nevychovává, prostě tu chvíli, co jsou tu si je chce užít, chce, aby tu byl klid a ne zákazy, příkazy, pláč...ne, že by se tedy pokaždé stavoval v hračkářství, na to naštěstí nemáme peníze a on i dost nerad nakupuje 😀 když se dětí zeptám, co by rády, tak vše se točí jen kolem tatínka...jíst budou to, co on, ven půjdou jen, když půjde i on...jako na všem se dá pracovat, ale chce to opatrně a chce to čas. nejde to přes noc. ber to tak, že ona je to nelehká situace pro vás všechny, ne jen pro tebe. Sobecká tím, co píšeš pro mě rozhodně nejsi. Nebo jsem potom taky 😀 Také chci, aby děti dodržovaly jistá pravidla, aby zdravily, děkovaly, nebily se mezi sebou...nejsem jejich maminka, ale když jsou u mě, tak mě musí poslouchat. tatínek je spíš velký kamarád, který jim teda uvaří oblíbené dobroty, když se netrefím já, nakoupí pamlsky, nechá je točit po dvoře volantem,...pravidla fakt stanovuji já. ale já tu pravomoc hned na začátku dostala. dostala jsem povolení do jisté míry vychovávat od jejich maminky i tatínka. to ale neznamená, že tu taky nejsou neshody, že já nebo přítel vidíme něco jinak, že nikdy nedojde i na hádky typu tvoje děti, moje děti, peníze atd...to k tomu bohužel patří. u nás to není nic vážného, žádné scény, jen občas blbé kecy 😀 musíte hlavně komunikovat, bez toho nic nevyřešíte. žijete spolu, chcete fungovat, být rodina a tak je potřeba spolu mluvit, přání a obavy vyslovit, snažit se...on přítel na moje výtky nebo nápady taky reaguje jinak když to řeknu v afektu, v pro něj nevhodnou chvíli, kdy toho má moc a jinak, když si počkám, mluvím klidně, k věci, mám pádné argumenty, návrhy k vylepšení...je to o tom co řekneš, ale důležité je hlavně jak a kdy to řekneš 😉
samo se to rozhodně nepoddá. na tom musíte zapracovat vy dospěláci. musíte trávit čas všichni spolu, jít na procházku, jet na dovolenou, na hřišti klidně aby ty jsi dělala s ní bábovky a přítel klukům třeba ukazovat nějaké fígle na prolízkách nebo se s nimi honil kolem stromů a hráli na vojáky...ona musí cítit, že vy jste teď rodina...společně...že ty ji bereš skoro jako svoji a tatínek zas vzal kluky skoro za svoje. dokud budete společný čas trávit jen u televize, dokud se tatínek bude věnovat jen své holčičce a ty jen svým klukům, tak zlepšení nečekej. u nás není vůbec nic neobvyklého, že chválím nevlastní a křičím na vlastního. prostě podle zásluh, všichni mají stejnou výchozí pozici, když jsou tu. u dětí se střídáme podle toho, kdo co potřebuje, co kdo z nás líp umí nebo ví, podle toho, kdo má čas...přeci jen jsou celkem čtyři a to už je veselo 😀 ale nikdy ne podle toho, kdo je čí!
jak to popisuješ, tak nevidím problém v dětech, ale v rodičích. tebe to trápí, takže jediná rada je ta komunikace. musíte chtít oba toto změnit, hodně o tom mluvit a hodně se snažit a pak uvidíte výsledky dost rychle. ale bez spolupráce tvého chlapa to nepůjde. sama s tím nic nenaděláš ☹

hojda
12. únor 2016

Taky to vidím tak, že si tatínek malou kupuju a snaží se tak odlehčit svému svědomí, že od ní odešel☹. Tohle by si měl vyřešit asi nejdřív on sám a pochopit, že to je špatná cesta, hlavně pro malou. Jinak mi přijde, že to není moc akční typ rodiče ☹, což je škoda. Asi by měl ty dárky nahradit aktivitami, třeba i společnými s vámi (ty a tvé dětmi). Zkus mu to navrhnout.

andelka
12. únor 2016

Tak možnosti jsou dvě. Buď budete každý vychovávat své potomstvo podle sebe,nebo společně všechny tři. A to je na vás jak si to vykomunikujete, vy jste dospělí,rodiče. Chování chlapa je bohužel časté a pochopitelné. Holčička je malinka, chce to čas. Není úplně snadné vymyslet činnost pro všechny věkově rozdílné děti a ještě různého pohlaví.

terezapetrova
12. únor 2016

@lovka121 no nevím ale delat dusno, ze mi trileta neodpoví na pozdrav to mi tedy prijde zvláštní a ze nerespektuje pravidla v domě tak záleží na tom jaká jsou..

kika_21
12. únor 2016

Ten táta vyžedoval ráno a večer, abychom se sestrou pozdravily ☹ , raději jsem třeba čekala na Silvestra na půlnoc, abych nemusela třeba ve 22 hod . něco říkat.Pravda je, že dcery často nepozdraví, když přijdou , nevím pak, zda jsou doma. Ony se mi proto pak ještě smějí. 🙂

shine2015
12. únor 2016

@lovka121 tohle byva casty problem...na druhou stranu jspu ji tri roky,je mala....

Otazkou je,co jsou ty vase pravidla ve vasem dome...

A ze to je tzv tstinkova holcicka a ze ji miluje s tim se smir. Je to jeho dite....nemyslim to zle,ale je mala a situaci si nevybrala....a pro holky je tata proste nejdulezitejsi muz v zivote...ono mozna ldyby zeny dostavaly od svych otcu bezmeznou lasku a obdiv,nebylo by jich zolik nestastnych a nehledaly by tolik chyb na svych muzich....

lovka121
autor
12. únor 2016

Pravidlama jsem nemyslela nic extra, jen to, že třeba jíme společně u stolu oběd a věčeři a ne jak je ona zvyklá, že jí na gauči u televize, protože doma u mamky takhle zvyklá prostě je. Nic zásadního, jak říká tatínek její. Ale u mě to patří ke společnému soužití úplně normální. Ona není zvyklá jíst téměř nic a ve třech letech místo oběda, ve kterém se často jen pošťourá, dostane láhev s kakaem. Vím, že jí nepředělám návyky za těch pár dní v měsíci, co u nás je, ale je to pak poměrně složitý, když to vidí moje děti a ptají se mě, proč oni musí jíst u stolu a ona ne 😒

blahova_andrea
12. únor 2016

@kika_21 a to ti přijde špatné, že se po dětech chce, aby pozdravily? aby ráno řekly dobré ráno nebo ahoj, když vylezou z pokojíčku a jdou se třeba tulit za rodiči do postele? to samé večer...je divné popřát si dobrou noc, rozloučit se po tom dni? to ti tak vadilo? 😨 mě to tedy přijde jako samozřejmost a jako hezký zvyk či rituál a vlastně slušnost 😅 a u starších, když už chodí i ven sami...naši vyžadovali se rozloučit při odchodu a pozdravit při příchodu. co je na tom divného, že rodiče chtějí vědět, kde mají dítě? zda je doma či odešlo někam ven a kam nebo s kým? to vedeš holky dost volně tedy, když to po nich nechceš a ještě se tomu smějete. mě musí syn hlásit i to, když jde dolů k prarodičům

koordinatorka_odboje
12. únor 2016

@lovka121 nejsi sobec, ale velice špatný diplomat. Nauč se nepříjemné věci říkat opatrně a zaobaleně

blahova_andrea
12. únor 2016

@lovka121 tak ve třech letech jsou děti hodně vybíravé a hodně toho nejedí a mají pár oblíbených věcí, co se točí dokola. ona má holt kakao. ale nevím, proč by nemohla sedět u stolu, oběd aspoň tedy ochutnat a pošťourat a pak teprve dostat to kakao na zaplácnutí 😅 taky mi toto nepřijde jako nijaká hrozná pravidla. já mám nevlastní dcerku od jejích 6m, takže my si na sebe zvykaly od doby, kdy se jelo podle řádu miminka a já se pak postupně prosazovala, jak rostla 😅 neměla s mojí autoritou problém. ale nevlastní synek už měl 5 let, téměř šest, když jsme se seznámili, tak už jsem čekala horší situace. měla jsem veliké štěstí. člověk to dítko nepředělá. ani vlastně nechce, ani to vlastně nejde, ale jednou je u mě a tak ho stejně buzeruju 😅 nevrzej židli, nekousej si nehty, nevytahuj to triko, nemlaskej u jídla... 😀 mě to přijde jako kraviny a jako běžné rodinné samozřejmosti. u nás se z toho naštěstí nikdy věda nedělala 🙂 ale zase to byly moje pravidla nebo potřeby. muž mi nebránil, ale ani mi nepomáhal je prosazovat. chlapům jsou tyto "maličkosti" většinou prostě šumák 😅 ☹

madulinka
12. únor 2016

Ahoj, osobní zkušenosti nemám. I když, .. u nás je čtyřletá zvyklá na ty naše pravidla, a jinde jí to dělá problém, když to dělají jinak (myslím třeba i to stolování, banality jako vyčištění zubů po snídani a ne před snídaní,..).
Tříletá je opravdu malinká, a určitě ti to naschvál nechce dělat. Chová se tak, jak se může chovat doma. A pokud se jí to dovolí - ze strany tatínka, a ona ví, že to dovolí, bude se toho dožadovat. Já to zdůvodňuju tím, proč by to nedělala, když ví, že může? 😅
Problém vidím v chování tvého manžela, protože si neumím představit, že by 2 děti jedly u stolu a třetí sedělo s jídlem u televize. Nesnáším nespravedlnost 🙂
Prostě bych to manželovi takhle řekla, že chceš, aby děti měly stejná pravidla a ty se budou dodržovat, jinak vám to přeroste přes hlavu, až budou starší. Pokud si jí on vykupuje dárečky, tak ať se spíš snaží být doma, to potřebuje dcera nejvíc..

zuzineckah
12. únor 2016

@lovka121 já tě docela chápu. Kluci bydlí s vámi, jsou na ta pravidla, která popisuješ zvyklí a dodržují je. Přítel by si měl uvědomit, že to, že dcerku usměrní a přizpůsobí její chování tomu, jak to máte zaběhlé, to jeho lásku k ní nijak neomezí. Jistě 3 leté dítě nemusí u stolu poslušně sedět a jíst, ale má minimálně vědět, že je to u vás běžné a kromě toho tím i získá návyk, který snad nikdo nemůže označit za špatný...
Si v docela blbé situaci. Jediné řešení je promluvit si s přítelem o tom, že to z tvé strany není buzerace, ale že jste rodina, rozhodli jste se žít společně, akceptovat navzájem i své děti a měli byste držet spolu.
Určitě se dá pochopit, že dcerce ulevuje, protože je s ní málo, ale nevzal to za dobrý konec... Musíte si o tom asi jen promluvit, chce to hodně trpělivosti, tolerance, ale snad pochopí, že tím chceš jen to nejlepší pro vás všechny včetně jeho dcerky.

kika_21
12. únor 2016

@blahova_andrea Vadilo mi, jak to říkal. Třeba řekl ...i ta kráva zabučí...Byl velmi přísný, křičel na nás často. Byl přesto spravedlivý a nikdy nás neopustil. 🙂

kika_21
12. únor 2016

@blahova_andrea Jedné je 19, druhé 16. Často já jsem třeba venku s malými, tak se někdy i míjíme. Holky jsou super, mají mou plnou důvěru. I tak mi to vadí. Bojím se ale, aby nebyly nuceny, jako to bylo, když jsem byla malá já. 😉

blahova_andrea
12. únor 2016

@kika_21 no tak to mohl opravdu zvolit lepší slova, ale my to často v telecím období slýchali i od vlastních rodičů. prostě dítko vždy není naladěné a rodič také ne 😅 když to pak je opakované denně a i několikrát, tak to v rukavičkách fakt přestane bavit 😉 vlastně to u vás dobře dopadlo, ne? přísnost nějaká být musí a pokud byl spravedlivý a staral se, tak je vlastně vše v pořádku.

blahova_andrea
12. únor 2016

@kika_21 tak já byla nucena taky, trauma z toho nemám, naopak to považuju za správné a budu to vyžadovat i od svých dětí. pokud jsem odcházela a naši nebyli doma, tak snad existoval papír a tužka. napsat vzkaz a nechat na stole či lednici nikoho nezabije. dnes je navíc doba mobilů, takže fakt nevidím problém v tom, aby rodiče věděli, kde mají děti. naši nám taky věřili, pustili nás prakticky kamkoliv, jen prostě chtěli vědět kde jsme

kika_21
12. únor 2016

@blahova_andrea Já ale vím, kde jsou- ve škole, nebo na stadionu.Jinde nejsou a když jsou, vím to předem. Jen časy příchodů ze školy mám u 2 starších popletené, navíc nejstarší navštěvuje již 2 školy. 🙂 Samozřejmě, že by děti měly zdravit. Byla bych to asi taky ráda dělala, ale já byla tvrdohlavá a otec neuměl dát najevo city k nám, byl prostě přísný. netulil se k nám, byl u nás od mých 4 let, sestře bylo 10. Vlastní otec odešel, ten je mírný, nebylo ale na něj spolehnutí-tak si vyber.Dobré je, řeknou-li ráno ahoj jen tak, protože jsou rády, že nás vidí. Nebo i večer. 🙂

antoinet
12. únor 2016

A když papá na tom gauči, tak tatínek je kde? Takto malé děti se těžko vychovávají pomocí vyřčených pravidel, klíčový je vzor, takže myslím, že bude jíst tak jako tatínek.
Napadá mě udělat večeři formou dětských soust, takové jednohubky, nakrájet ovoce apod. A stolovat všichni spolu, třeba taky přijde🙂
A jinak ze svého okolí znám bohužel spoustu dospělých holek, které jsou hodně materiálně rozmazlené, ale citově strádají a všechny je taky opustil otec a všechny mají pocit, že v jejich nových rodinách nejsou vítané, například na Vánoce. Takže ta životní křivda by se jim neměla vynahrazovat penězi, ale pokusit se o takový druhý domov. Co třeba, kdyby ses s ní pustila do těch výtvarných aktivit? Třeba ji to chytne a bude se k vám těšit i na tebe🙂

blahova_andrea
12. únor 2016

@kika_21 aha, tak to já byla pořád někde i mimo školu, brigády, kamarádi, často jsem i spala jinde, takže jsem prostě informace podávala, ne vše bylo předem, tak aspoň aktuálně na ten lísteček 😅 je fakt, že já mám prcky zatím malé, takže dobré ráno přejí sami od sebe první s úsměvem a hrnou se za námi, to samé ukládání a přání dobré noci. kdo ví co mě čeká za 15-20 let, že? 😅😉

kika_21
12. únor 2016

@blahova_andrea Ale, však Vás budou mít rádi, nebojte. Hezký večer! 🙂

lovka121
autor
13. únor 2016

@antoinet To já s ní dělám ráda, hrajeme se s modelínou, malujeme. Není vůbec zvyklá hrát si sama, protože pořád jsou okolo ní jen dospělí a ona je vždy středem pozornosti. Ale za to se na ní nemůžu zlobit, to já vím, je to přirozené. Když jsme spolu samy, je to fajn, poslechne, poví mi. Ale jakmile je na blízku táta, okamžitě přestává a jen se něj věsí, chce po něm tablet nebo telefon a já jdu stranou. Mrzí mě spíš na tom chlapovi, že jí to všechno dovolí a k ničemu ji nevede. Přece co má dítě z toho, že neustále jen chodí po baráku s tabletem, večer než jde spát, vybrečí si tablet, místo toho já bych jí třeba četla pohádku.
Připadám si jak v začarovaném kruhu, vždycky to přítelovi řeknu, uzná, že mám pravdu, ale pokaždé se to vždycky zvrtne a nemluvíme spolu my dospěláci a samozřejmě se to přenáší i na děti, které jsou zrovna na blízku.

lovka121
autor
13. únor 2016

Když máš dítě jedno, je to samozřejmé, že je středem pozornosti doma. Ale když jsou pak doma tři, nejde přece jen motat se okolo jedné a na ty ostatní se vykašlat. Je sice obtížné najít společný program, když mají od sebe tak velký věkový rozdíl. Ale není to nemožné a navíc se přece dá ten den rozdělit na čas, kdy je to víc pro velké, třeba jet někam na kole, a na část, kdy je to pro tu menší, hrát si na písku. Bohužel můj partner tohle vnímá tak, že když chci jet s klukama na tom kole, nechci být s ním a jeho malou a považuje to jako útěk od nich, nevšímání si jich.

lavazza
13. únor 2016

Já myslím, že to děláte dobře...Je dobře, že si chcete s malou vytvořit vztah. Ale taky musí být nějaká pravidla...Je sice malá, ale pravidla a návyky musí být...Horší je když je zvyklá od vlastní matky, že si není zvyklá hrát sama, že se kolem ní pořád někdo točí...

blahova_andrea
13. únor 2016

@lovka121 no stále to vidím stejně...problém není v tobě, ani v dcerce....je v tatínkovi ☹

lovka121
autor
13. únor 2016

@lavazza Nevím, jak je zvyklá u maminky, neznáme se totiž, znám ji jen z vyprávění přítele nebo jeho rodičů. Každopádně to vypadá tak, že maminka tráví hodně času s holčičkou po dětských koutcích, kde je malá v kolektivu s dětmi, a doma se moc nezdrží. Je s ní ještě na mateřské, ale odloží ji k babičce, nebo k nám, kdykoliv jen je to možné. Třeba ji vracíme v pondělí a ve středu už je u babi a v pátek ji máme my. Pak si jen stěžuje, že výchova nás všech se jí vůbec nelíbí, že to na malé prý zanechává špatný vliv 🙂

lovka121
autor
13. únor 2016

@blahova_andrea Bohužel já hledám chyby na sobě a dost mě to trápí. Partner si nikdy žádnou vinu nepřizná, vždycky mi jen řekne, že na malou mám averz. Na Vánoce jsem to byla já, kdo jí nakoupil všechny dárky k nám pod stromeček, on sám nic nekoupil a co víc, všechny věci jí pak dal domů k mamince. Když jsem jí nakoupila nějaké oblečení s tím, aby u nás něco měla, dostala to pak domů a on mi řekl, že jí postupně musíme vybavit oblečením, že maminka jí nic už s sebou dávat nebude 😖

blahova_andrea
13. únor 2016

@lovka121 no jako já bych ho asi propleskla, ať se probudí! 😅 🙄

lavazza
13. únor 2016

@lovka121 To by mě z něj asi trefilo po pravdě...u Vás fakt chyba nebude...Jak to tak píšete, tak u maminky moc času netráví...to je jak kdyby si ji jen půjčovala:( To je vtipný, že si stěžuje na výchovu, když jako s matkou malá tráví nejméně času...To je fakt smutné...

Sem začni psát odpověď...

Odešli