Jak zabránit tchyni navštěvovat naši zahradu?
Ahoj. Před 2 lety jsme si koupili vysněnou zahradu, abychom měli z bytu kam jezdit, když bude hezky. Zahrada je krásná a spíš menší. Na zahradě je chata se zázemím a je to takový náš druhý domov kousek od bytu. Radost mi ale hodně kazí tchýně s tchánem a další část rodiny. Oni taky totiž bydlí v bytě ve stejném městě a vždy byl jejich sen malý domek, ale nikdy si ho nesplnili. Jde mi o to, že vlastně kdykoli jsem na zahradě tak oni přijedou a to dokonce bez toho aniž by dali vědět. Prostě se zvednou a jedou. Žádný telefon nebo zpráva jestli jsme tam, nebo jestli můžou. Já jsem z toho už hodně zoufalá a myslím že to na mě manžel už poznal. Ale jak nastavit pravidla aby se neurazili ? Zahradu jsme financovali celou sami. Já už nemůžu, protože teď jak začíná být hezky, tak mají něco málo už vysazeno z naší dobré vůle a budou tady prostě jezdit. Když řeknu že to zaliji (i jejich sazenice) tak řeknou že to nemusím, že to udělají sami. Já je ráda uvidím, ale třeba párkrát do týdne na posezení, kávu nebo grilování. Ale kdykoli jsme tam a něco děláme tak mám po náladě, když vidím parkovat auto. Holky, prosím, nechci mít neustále tchýni na zahradě. A teď když začíná léto to bude ještě horší. Ale taky nechci být ta zlá.
V tomhle bych byla ta zlá. " Mám vás ráda, ale zahradu jsem si koupili, abychom měli soukromí. Rádi vás občas pozveme na kávu/ grilování, ale pouze po předchozí domluvě."
Bohužel je z nás momentálně podobná situace a nic jiného na ně nezabralo.
V tomhle bych byla ta zlá. " Mám vás ráda, ale zahradu jsem si koupili, abychom měli soukromí. Rádi vás občas pozveme na kávu/ grilování, ale pouze po předchozí domluvě."
Bohužel je z nás momentálně podobná situace a nic jiného na ně nezabralo.
@michaela666 No právě mají i klíče. Bojím se reakce a i manželovi reakce. Přece jen jsou to jeho rodiče. Ale bohužel se mi zdá, že to berou jako "společnou zahradu" ?
A klíče jim dal kdo? Jak tohle vůbec vzniklo, že tam chodí jako domů?
A klíče jim dal kdo? Jak tohle vůbec vzniklo, že tam chodí jako domů?
@te_reza Klíče byly troje. Jedny jsme jim dali, protože nám ze začátku pomáhali to dát dohromady (zahrada nebyla posekaná a další takové věci). Ale i kdyby klíče neměli, tak stejně vědí že tam jsme a stejně přijedou. Už je to pro mě ubíjející. Nemyslí to zle, chtějí pomoct, ale nepotřebuji je tolik vidět. Jsem pod neustálým dohledem a to mi na tom vadí. A navíc chci trávit většinou čas jen s manželem a dcerou, ale návštěvám se nebráním. Ale opravdu skoro vždy přijedou a nebo tady jsou. Jsme třeba u nich a ptáme se co budou dělat a odpověď je "že pojedeme odpoledne asi na zahrádku když je hezky"
Jaký máte s manželem vztah, že máš strach i jemu říct, že se ti to nelíbí? Je potřeba to komunikovat s ním a pak by to měl ideálně i on komunikovat se svými rodiči. Jako narovinu ti říkám, že čím déle to budeš tolerovat, tím pak bude horší to utnout.
No...už to, že tam mají vysazeny své plodiny byl blbý nápad. To bych jim třeba nedovolila. Teď se tam o to jezdí starat 🤷♀️ Prostě ty hranice tam vámi zatím vůbec nebyly nějak stanoveny a chápu že se obáváš jejich reakce. Bohužel ale pokud to tam chcete mít jako VAŠI oázu klidu, kam oni mohou přijet, ale pouze na OHLÁŠENOU a vámi POTVRZENOU návštěvu, bude nutné si hranice stanovit.
Bylo by možné, aby to s nimi vykomunikoval tvůj muž? Jaký on k tomu zaujal postoj? Mě by to teda vadilo hodně.
S klíči ten samý problém. Neměli jste jim je dávat a neměli jste jim dovolit vám pomáhat. Berou to jako společnou zahradu.
Jako nedělala bych to složitější než to vlastně je. Stačí říct, že to cítíte tak, že potřebujete někdy svůj prostor a proto jste si zahradu koupili. A pokud budou chtít zajet, jsou vítáni, ale ať vám prosím dají vědět předem, že je to na domluvě. Někdy se vám to nebude hodit, jindy ano. Aby to zas nepochopili, že vám jen oznámí že přijedou, to by se nic nevyřešilo.
@te_reza Klíče byly troje. Jedny jsme jim dali, protože nám ze začátku pomáhali to dát dohromady (zahrada nebyla posekaná a další takové věci). Ale i kdyby klíče neměli, tak stejně vědí že tam jsme a stejně přijedou. Už je to pro mě ubíjející. Nemyslí to zle, chtějí pomoct, ale nepotřebuji je tolik vidět. Jsem pod neustálým dohledem a to mi na tom vadí. A navíc chci trávit většinou čas jen s manželem a dcerou, ale návštěvám se nebráním. Ale opravdu skoro vždy přijedou a nebo tady jsou. Jsme třeba u nich a ptáme se co budou dělat a odpověď je "že pojedeme odpoledne asi na zahrádku když je hezky"
@marry88 to si budete muset vykomunikovat mezi sebou a nejlépe co nejdřív. Páč jestli vám pomáhali, můžou mít taky pocit, že k tomu, aby vám pomáhali to dát do kupy vám byli dobří, ale chodit už tam nemůžou 🤷 domluvit se, že by tam chodili, když vy tam nejste by nešlo?
@te_reza Klíče byly troje. Jedny jsme jim dali, protože nám ze začátku pomáhali to dát dohromady (zahrada nebyla posekaná a další takové věci). Ale i kdyby klíče neměli, tak stejně vědí že tam jsme a stejně přijedou. Už je to pro mě ubíjející. Nemyslí to zle, chtějí pomoct, ale nepotřebuji je tolik vidět. Jsem pod neustálým dohledem a to mi na tom vadí. A navíc chci trávit většinou čas jen s manželem a dcerou, ale návštěvám se nebráním. Ale opravdu skoro vždy přijedou a nebo tady jsou. Jsme třeba u nich a ptáme se co budou dělat a odpověď je "že pojedeme odpoledne asi na zahrádku když je hezky"
@marry88 Rekni to manzelovi stejne, jako jsi to napsala sem. Ze budete zvat rodice na kafe/grilovacku, ale jinak nechces, aby to byla sdilena zahrada. Pokud se urazi, tak byste primarne meli resit komunikaci v manzelstvi, a pak az zahradu.
@marry88 Narovinu řekněte, ať si koupí svoji zahrádku.
@marry88 Rekni to manzelovi stejne, jako jsi to napsala sem. Ze budete zvat rodice na kafe/grilovacku, ale jinak nechces, aby to byla sdilena zahrada. Pokud se urazi, tak byste primarne meli resit komunikaci v manzelstvi, a pak az zahradu.
@ai30 O pomoc jsme nežádali, protože jsme zahradu kupovali pro sebe. Ale to víte že se začalo hned pomáhat a byla „brigáda“. Manžel pracuje asi do 17h a to už tam dávno byli, aniž by nám řekli. Takže jedeme na zahradu a oni jsou samozřejmě tam a už tam dělají to svoje.
S manželem jsme o tom mluvili, chápe to ale je mu to taky takové nepříjemné, ale pokus proběhl na podzim. Urazili se, ale zase jak je hezky tak mám pocit, že to začíná nanovo a toho se bojím. Mí rodiče jsou úplně jiní, protože ti zavolají a zeptají se, jestli jsme na zahradě a jestli něco nemáme a podle toho se domluvíme.
A ať si koupí vlastní zahradu bych řekla, ale zdravotně na tom nejsou tak dobře aby zvládli udržovat zahradu.
At si to preberou, jak chteji - narovinu jim rekni, ze je to vase zahrada a oni maji vstup maximalne 1x tydne. Vic casu ze s nimi travit nepotrebujes a ze chces soukromi, mit cas na muze a deti. Je to vas prostor a pokud chteji, at si vytvori vlastni - nabidni jim pomoc s hledanim jejich zahrady a jeji upravou do zacatku, aby na ni zvladli sami hospodarit.
Tak v první řadě – řekla jsi jim něco? Pokud ano a pořád to pokračuje, tak asi budeš muset být trochu nepříjemná. Prober to s manželem, možná když to půjde přes něj, nebudeš za tu špatnou ty.
Jejich snem byla zahrada a teď se jim sen splnil a nestálo je to ani korunu. Mají tam vysázené plodiny a jezdí se o ně starat. Vás k tomu nepotřebují, když mají klíče. Když vyměníte zámky, urazí se. Když jim řeknete, že je zahrada vaše, urazí se. Měli jsem chalupu, pak už jsme tam téměř nejezdili, buď tam byla tchyně celé léto nebo její sestra. Sami jsme tam nebyli ani jednou, nakonec jsme ji prodali. Do smrti nám to obě vyčítaly. Na opravu nedaly ani korunu, topily i v létě, my stále dělali dřevo. Jezdili jsme tam jen makat. S některými příbuznými se nedomluvíš, pravdu mají jen oni.
Pokud chcete, aby to bylo skutečně VAŠE a aby se vám tam věčně nevtírali, tak si prostě budete muset dupnout a oni ať se klidně urazí. Nevím, jste dospělí, tak si to snad zvládnete zařídit a obrnit se před případnou citovou manipulací ( uražení se atp)
Pokud máte problém s nimi o tom mluvit a bojíte se, že se naprdnou, tak se smiřte, že vám to tam prostě budou okupovat.
Třetí cesta není.
Buď se ohradíte a budete mít klid ( je to vaše právo užívat vaši zahradu jak se vám zachce a mít tam lidi pouze když vám se chce).
A nebo se nechte staříky převálcovat, nic jim neříkejte, ale pak se nedivte, že se chovají, jako by to bylo jejich.
Já nevím co jiného chceš vymýšlet nebo slyšet 🤷♀️
Já to třeba absolutně nechápu, že se dospělí lidé za sebe neumí slušně postavit a neumí eliminovat toxické chování druhých lidí ( byť neuvědomělé - snad).
Ono na ně ani nic jiného než říct to rázně narovinu a stát si za tím nepomůže. Pokud už si tam něco pěstují, tak to berou jako svoji zahradu.
U nás je to naopak- moji prarodiče už na zahrádku v kolonii nestačí a tak jsme jim nabídli pomoc. Jenže oni to teď berou tak, že my tam budeme chodit makat, starat se každý den a oni nás budou úkolovat co a kam máme sázet. Samozřejmě podle svých představ a pak nám za to dají nějakou zeleninu.
Až se rozhodnou, že na to nestačí, tak bude údajně zahrádka naše. Jenže podle jejich slov to pořád bude o tom, že oni budou mít hlavní slovo.
A teď " babo raď". 🤷 My bychom jednou na zahrádce chtěli posezení, grilování a část zatravnit pro děti. Oni potřebují vlastní brambory ( zaberou 3/4 prostoru) a dědovi kamarádi tam chodí na panáka, když vidí pohyb....Takže diametrálně odlišná představa.
Ono na ně ani nic jiného než říct to rázně narovinu a stát si za tím nepomůže. Pokud už si tam něco pěstují, tak to berou jako svoji zahradu.
U nás je to naopak- moji prarodiče už na zahrádku v kolonii nestačí a tak jsme jim nabídli pomoc. Jenže oni to teď berou tak, že my tam budeme chodit makat, starat se každý den a oni nás budou úkolovat co a kam máme sázet. Samozřejmě podle svých představ a pak nám za to dají nějakou zeleninu.
Až se rozhodnou, že na to nestačí, tak bude údajně zahrádka naše. Jenže podle jejich slov to pořád bude o tom, že oni budou mít hlavní slovo.
A teď " babo raď". 🤷 My bychom jednou na zahrádce chtěli posezení, grilování a část zatravnit pro děti. Oni potřebují vlastní brambory ( zaberou 3/4 prostoru) a dědovi kamarádi tam chodí na panáka, když vidí pohyb....Takže diametrálně odlišná představa.
@michaela666 Z vlastní zkušenosti nebrat, nikdy vám ji nedají, potřebují někoho, koho můžou komandovat. Nakonec zahrada spadne do dědického řízení. Jo, kdyby vám ji darovali hned, je to něco jiného.
Já bych to nechala na manželovi- obecně mi v příbuzenstvu přijde lepší, když problémy řeší každý s tím svým. A když se urazí, tak ať - druhá varianta je, že se budete cítit špatně vy. A jim bych to zabalila, že máme vás rádi, rádi vás vidíme, bla bla…, ALE…
@michaela666 Z vlastní zkušenosti nebrat, nikdy vám ji nedají, potřebují někoho, koho můžou komandovat. Nakonec zahrada spadne do dědického řízení. Jo, kdyby vám ji darovali hned, je to něco jiného.
@1pomnenka Vidím to stejně. Jenže vymezit se vůči tomu mě stálo dost stresu, takže autorku chápu.
Pokud nechceš napřímo konfrontovat, tak už mě napadá jedině poslat dceru ke kamarádce/na hlídání (podle věku) a manžela v době před (ne)očekávanou návštěvou svést. Však oni si to příště rozmyslí 😉
Tvl, takže jste je nejdřív vykořisťovali na to, dát to tam dohromady, teď tam mají něco zasazeno, maji svoje klíče a právem to tedy berou, ze nedělají nic špatného. Laskavě se nejdřív srovnejte doma s manželem. Chudáci prarodiče, děláte z nich blbce.
@marry88 Popravdě už je to dost rozjetý vlak na to, to bezbolestně ukončit..navíc mi připadá, že oni vůbec netuší, že ti to vadí. Takže by asi dost koukali to najednou utnout. Že mají klíče bych i pochopila - určitě někam v létě pojedete a bude se vám hodit, že někdo může zajet zalít. Napadá mě jediné, a to navrhnout nějaký rozpis dnů, kdy tam budou oni a kdy vy. A na tom trvat. Trochu vlk se nažral a koza zůstane celá. Ale musela bys mít na to plnou podporu manžela, to je jasné 😉
Ja pisu za tchyne😊.Absolutne nechapu Vase tchanovce.V zivote bych se mladym do zivota nepletla.A to jsem dvojnasobna tchyne.Tedy mam 2 zetaky.Do prcic,coz nechapou,ze chcete byt spolu jako rodina? Nikdy bych toto nedopustila..Jak to resit? Jedine pohovorem s nima,musi Vas podporit manzel.A kdyz to tchanovci nepochopi,tak holt vymenit klice.Nabidnout jim,ze po predchozi domluve je radi uvidite/ nesmi to byt casto/,ale bez ohlaseni je to pro vas neprijatelne.A hlavne🙏🙏🙏,reste to co nejdriv, bude to cim dal pro tchanovce i pro vas horsi.A kdyz to nepochopi,tak holt se neda nic delat.Ale nenechte,si vzit vas rodinnej zivot Ten je priorita.
My bydlíme dost daleko od rodiny, takže jsme na rodinné návštěvy koupili menší byt v blízkosti tchyně, ať máme kde spát jako rodina (všichni prarodiče mají garsonky nebo jsou jiné důvody, proč by nedělalo dobrotu spát všichni pospolu třeba týden až 14 dní v kuse). Ze začátku jsme tam tchyni měli furt. Byla šťastná, že nás tam má a i když pochopila, že spontánní návštěvy nejsou vítané, vždy si našla důvod. Vezu vám jahůdky ze zahrádky, byla jsem v penny a koupila koblížky tak si je spolu sníme.... Vlastně nic zlého nedělala, ale kolikrát se nám to prostě nehodilo. Byli jsme domluvení třeba na odpolední kávu a stejně se tam přišla podívat i ráno jak se máme. Chtěla nám tam uklízet - že když jsme pryč, tak tam alespoň utře prach, zaleje kytky - to jsem zarazila, že vůbec není potřeba. Kytku tam úmyslně nemám ani jednu a prach si v tak malém bytě setřu za chvilku v den příjezdu. Beztak nám tam chodí "na kontrolu" když tam nejsme. Ano, má klíče, protože jsme 500 km daleko, takže kdyby cokoliv (jednou se tam rozjel hlásič požáru, protože mu došly baterky, tak mohla odemknout sousedovi - takže sebrat klíče jí nemůžeme, navíc má v baráku jako brigádu úklid společných prostor). Její kontrola našeho bytu spočívá v tom, že si tam sedne, pije kafe a vzpomíná na to, jaké to je, když jsme tam. Tyhle její kontroly jsme zatím nevyřešili, nicméně spontánní návštěvy ji přešly poté, co jsme jednou po obědě horko těžko uspali dceru a i my rodiče jsme odpadli, protože dceři lezly zuby a my se x nocí po sobě nevyspali. Jen co jsme opravdu zabrali, zvonila tchýně, že se na nás jde podívat. To jí manžel rázně vysvětlil, že to takhle dál nejde. Jasně, neuvědomila si, že nám po obědě dítě spí, nemohla vědět, že jsme usnuli taky. Manžel jí tenkrát řekl, že když přijedeme, chceme taky některý den trávit spolu jako rodina. Na to mu řekla, že ona je přece taky rodina. Sice to podle mě úplně nechápe, co nám vadí, proč ji tam třeba během 14ti denní dovolené nepotřebujeme mít každý den, ale začala to respektovat.
Ja pisu za tchyne😊.Absolutne nechapu Vase tchanovce.V zivote bych se mladym do zivota nepletla.A to jsem dvojnasobna tchyne.Tedy mam 2 zetaky.Do prcic,coz nechapou,ze chcete byt spolu jako rodina? Nikdy bych toto nedopustila..Jak to resit? Jedine pohovorem s nima,musi Vas podporit manzel.A kdyz to tchanovci nepochopi,tak holt vymenit klice.Nabidnout jim,ze po predchozi domluve je radi uvidite/ nesmi to byt casto/,ale bez ohlaseni je to pro vas neprijatelne.A hlavne🙏🙏🙏,reste to co nejdriv, bude to cim dal pro tchanovce i pro vas horsi.A kdyz to nepochopi,tak holt se neda nic delat.Ale nenechte,si vzit vas rodinnej zivot Ten je priorita.
@ahyt Tvoje vyhoda je, že jsi matkou holčiček/žen. Ty tímhle vtíravým syndromem trpí významně méně 😀
@marry88 Popravdě už je to dost rozjetý vlak na to, to bezbolestně ukončit..navíc mi připadá, že oni vůbec netuší, že ti to vadí. Takže by asi dost koukali to najednou utnout. Že mají klíče bych i pochopila - určitě někam v létě pojedete a bude se vám hodit, že někdo může zajet zalít. Napadá mě jediné, a to navrhnout nějaký rozpis dnů, kdy tam budou oni a kdy vy. A na tom trvat. Trochu vlk se nažral a koza zůstane celá. Ale musela bys mít na to plnou podporu manžela, to je jasné 😉
@majdaptak Rozpis dnů kdy tam budou oni a my fakt ne, to už je jako oficiálně společná zahrada a to nechci. Není to jejich zahrada a chci aby jezdili pouze na návštěvy.
„Nejhorší“ je, že oni to vlastně myslí dobře, ale už je toho moc. Po posledním výčtu pravidel jak to bude fungovat to fungovalo tak, že se urazili a nejezdili vůbec a na zahradu se vůbec neptali. Ale to byl podzim a pak zima a tak se to neřešilo. Ale teď od jara to podle mě začíná nanovo. Tu kytka, tu bylinky a tady si můžeme prosím nasadit hrášek ? Ale tím to končí a jsem rozhodnutá, že víc se sadit nebude. Jistě, hodně nám pomohli, ale my jsme se neprosili a oni tady jezdili automaticky. Tchán si chtěl dělat dokonce dílnu v „kůlně“, ale to se zastavilo po naší poslední rozmluvě (už si tam stěhoval věci, nářadí). Mě nikdo nic neřekl a prostě se to bralo tak automaticky.
A po rodině jsme ještě ti špatní, že byli zdrcení z toho co jsme řekli. Že to byl jejich sen. Ale už je toho opravdu moc, doma je vídám skoro denně a na zahradě by klidně byli každý den. Manželovi jsem řekla, že chci aby pravidla respektovali jako mí rodiče a to tak, že pokud budou chtít přijet, tak dají vědět jestli se to hodí nebo ne. Ale ještě komunikace neproběhla a myslím, že to zase budou brát jako podraz. Ale na mě jde už prostě vidět ta averze, když přijedou.
@petrasipkova1 dost expresivni vyjádření. Vy si jako v rodině nepomáháte. My třeba ano, ale neznamená to, že když jsme segre stěhovali pračku, že si tam budu chodit prát ne ?!
Tchán nám taky pomáhal stěhovat, klíče má u sebe a nechodí sem občas užívat nás byt.
Tvl, takže jste je nejdřív vykořisťovali na to, dát to tam dohromady, teď tam mají něco zasazeno, maji svoje klíče a právem to tedy berou, ze nedělají nic špatného. Laskavě se nejdřív srovnejte doma s manželem. Chudáci prarodiče, děláte z nich blbce.
@petrasipkova1 Žádné vykořisťování se nekonalo. Jezdili tam sami bez našeho vědomí, když byl manžel v práci a já doma. Pak přijedeme a oni tam stále byli. Vyklízeli staré kůlny, odváželi bordel, prostě to tam kultivovali. Opakuji, že jsme pomoc nevyžadovali, ale oni chtěli a bavilo je to.
Vrchol nastal, když jsme byli týden na dovolené, přijedeme na zahradu a tam nové záhony, kolem plotu vysázené a vymulčované maliny, borůvky, rybízy. Angrešty a další podobné věci vysázené na "hlavním" place na pěstování. A to nejsou sezonní rostliny. A potom byla naše rozmluva, kde jsme řekli jak to chceme a urazili se a dokonce s námi několik dní vůbec nemluvili.
@petrasipkova1 Žádné vykořisťování se nekonalo. Jezdili tam sami bez našeho vědomí, když byl manžel v práci a já doma. Pak přijedeme a oni tam stále byli. Vyklízeli staré kůlny, odváželi bordel, prostě to tam kultivovali. Opakuji, že jsme pomoc nevyžadovali, ale oni chtěli a bavilo je to.
Vrchol nastal, když jsme byli týden na dovolené, přijedeme na zahradu a tam nové záhony, kolem plotu vysázené a vymulčované maliny, borůvky, rybízy. Angrešty a další podobné věci vysázené na "hlavním" place na pěstování. A to nejsou sezonní rostliny. A potom byla naše rozmluva, kde jsme řekli jak to chceme a urazili se a dokonce s námi několik dní vůbec nemluvili.
@marry88 sorry, ale dělat mrtvého brouka a nechat je vyklízet staré kůlny pro mě vykořisťování je.
@marry88 sorry, ale dělat mrtvého brouka a nechat je vyklízet staré kůlny pro mě vykořisťování je.
@petrasipkova1 Nevím jestli nechápeš psaný text, ale zkusím to ještě jednou. Je to bavilo, dělali to sami z vlastní vůle. Jsou z bytu a rádi jeli a něco manuálně dělali.
Za to jsme jim poděkovali a dále to nabíralo ráz "společné" zahrady, ale společná nikdy nebyla.
Už je to pochopitelné a nebo si dál pojedeš svou ? Mám ti to nakreslit ? Chápeme se ?

Pokud je zahrada oplocená, tak prostě branku zamykat a mít klíče jen u sebe. Případně před prarodiči nadhodit, že když se jim zahrada tolik líbí, jestli by neuvažovali o nějaké vlastní (někdy se dají i jen pronajímat, třeba od města).