Jak zvládáte běžný rodinný model s pracujícím manželem?
Kdyz si predstavim beznou situaci - dve neskolkove deti a manzel do vecera v praci … Jak toto pro tu zenskou muze fungovat? Mate se spolu vubec o cem bavit? Asi je se mnou neco spatne, ale ja bych vubec neumela s takovym chlapem fungovat. Kdyz si predstavim, ze jsem cely den s deckama, on prijde nekdy v 6, zeptam se ho jaky mel den, tak cokoliv rekne, tak ja uslysim jen “jel jsem do prace bez deti, pak jsem se 8h bavil s dospelymi lidmi bez deti, pak jsem si vyridil tamto a tamto a pak jsem jel domu, bez deti …” potom bych zmizela nekam na dve hodiny pryc si odpocinout a vratila se na vecerku spat (s detma, protoze spime spolu). Si rikam, ze bych se asi radsi rozvedla a mela stridavku. Ale pritom vidim kolem sebe lidi, co takto fungujou vpohode. Jsem divna? Jak si toto prenastavit v hlave, abych toho chlapa za to nenenavidela? (U nas je chlap doma, jen mam obcas pocit, ze si toho dostatecne nevazim).
Ano, jsi divná 🙄
A můžu se zepat, chlap má třeba koníčky? Nebo prostě oba jste stále v domácnosti s dítětem a on po večerech pracuje? Takovýhle model jsem totiž asi ještě neviděla.
@prejeta_zaba No momentalne rekonstruujeme barak (to teda neni konicek), jinak dela praci, kterou zboznuje (IT) a jeste je muzikant, tak obcas o vikendu vali nekam hrat (v lete celkem casto).
@prejeta_zaba Aby ses nedivila, až bude trvat na tom, že si vezmeš OCR a budeš jim vařit a držet je potichu.
Ten nápad se střídavou péčí jsem měla taky jen jsem se styděla to přiznat. Prvních 2,5roku na mateřské to u nás vypadalo dle popisu. Zvlášť první rok jsem manželovi záviděla každou minutu ve světě dospělých bez děti. Cesta sám v autě mi přišla jako luxus za který bych vraždila. Naštěstí pak přišel HO a všechno se změnilo (pro mě k lepšímu). Ne každá jsme šťastná sama doma s dětmi cely den každy den v řádech let. Tím chci říct, že ti rozumím…
Jsem doma s dětmi “sama” skoro už 15 let. Muž má práci, kde je 7-17/18 každý den když je v ČR, poslední rok/dva je ale spíš mimo ČR 3-4 dny z týdne. Máme 3 děti, rodinu 350 km daleko, muž už rodinu nemá, takže bez hlídání. Ano, je to náročné, ale zase když je manžel doma, tak se téměř na 100% věnuje mně a dětem. Já nevím, ale já jsem si život zařídila tak, abych se nenudila, když je on pryč, s dětmi podnikám spoustu věcí, nejsem jen uvázaná doma. Takže když dorazí z práce, máme oba o čem si povídat - on se mi svěří s problémy v práci, s politikou, já ho ráda vyslechnu, on zase rád slyší, co jsme všechno podnikli my “doma”. Je to vždy o přístupu, z klasického modelu žena doma, muž v práci, se lze buď “zbláznit” nebo to vzít jako výzvu či přednost a najít si na tom pozitiva. My žijeme v domě, takže já jsem se, krom dětí, našla i v práci na zahradě, miluji kytky a starost o záhony, děti mi už se zahradou i “pomáhají”. A ano, baví mě i domácnost, mít možnost si vše zařídit a vybavit po svém, doladit interiér, muž je třeba nadšený, jak jsem nám to doma zařídila, líbí se mu náš domov. Kdybych jen seděla a nadávala na svůj “úděl ženy v domácnosti”, tak se rozhodně nemáme tak dobře a naše manželství už by bylo pryč. Ale snažím si plnit své sny, koníčky, vzdělávat se. A ano, lze to i s dětmi. Jen člověk musí změnit přístup ze škarohlídství a fňukání na aktivní a pozitivní přístup 😉
@prejeta_zaba A ty mas nejake konicky? Kdyz se cely den staras o deti a domacnost a potom se zase staras o deti a domacnost, protoze chlap jde po praci 'po svem'?
@ai30 O mně tu diskuze není, jen mě zajímal rodinný zakladatelky. 🤭 Ale škoda mluvit.
@crejzy Jezis dekuju za podporu ❤️❤️❤️
@bbn Mne je to jasny, ze je to o tom si to nastavit v hlave na ten pozitivni mod. Proto jsem zavedla tuto diskuzi 🙂
Máme ten běžný model a mně to nevadí. Jasně, je to náročné, zvyknout si na tu nesvobodu, na to, že si nemůžu nic udělat v klidu atd. Ale manželovi jeho roli nezávidím, nepřijde mi lepší než moje, má zase jiná úskalí a nevýhody. Manžel rozhodně nejezdí na "dovolenou do práce", jak píšeš, má hodně náročnou práci. Nemáme na sebe tolik času, kolik bychom chtěli, no ale to je asi normální v téhle fázi. Mluvíme spolu o tom samém jako dřív. Pokud tobě to ale nevyhovuje, proč bys měla být špatná? Udělejte si to jinak 🤷♀️
Muj manzel byl klasicky kacelarsky typ,pak zacal covid a byl ze dne na den doma,rikala jsme si supeeer,bude casu vice,pomuze,prd nic,jel sve tempo,covid kocnil manzel zacat hodne cestovat ze sve pozice v praci a ja zustavam 90 % casu v roce na 4 deti sama,kdybych se z toho mela hroutit,tak si stejne nepomuzu,musim to brat jak to je....KAzdy to ma jaky to chce mit co VAm prijde divne je pro jine normalni a mozna uz sterotyp a nechteji s tim nic delat....A nebo proste nemaji jinou moznost a muzou byt radi,ze ma chlap praci a treba dobre placenou....
Chvíli jsme to tak měli a já to naprosto nedávala. Paradoxně nám dost pomohl covid, kdy manžel začal dělat z domova a já si konečně taky zvládla najít práci (pár hodin týdně na HO - online výuka na VŠ). A později už jsme si to víc rozdělili mezi sebou, že já si našla na částečný úvazek další práci, dítě začalo chodit do školky. S druhým dítětem jsem vlastně ani pracovat nepřestala, jen jsem si výrazně snížila úvazek (psala jsem z porodnice když se mi dítě narodilo 3 týdny před termínem, 2 týdny před koncem plného úvazku, že už se bohužel nezvládnu podílet na tom projektu, na který jsem se ještě na závěr vrhla) na pár hodin týdně. A od té doby to máme rozdělené, že manžel jezdí do práce na 6 nebo 7 a občas děti mezi 15 a 16 vyzvedne ze školky, já je naopak do školky ráno vodím a vyzvedávám další dny. Mám teď úvazek 0,7. A doma vaří manžel, já peru, zbytek domácích prací dělá zrovna ten, komu se to v danou chvíli hodí (a ano, máme doma bordel jak v tanku, protože se to obvykle nehodí ani jednomu). Je to náročné, ale vyhovuje mi to. Být nonstop doma s dětmi tak by mi jeblo, ten rok mi to úplně stačilo a nikdy víc bych do toho nešla.
No ano někdy jsem záviděla i cestu do Lidlu, ale mnohem častěji jsem si užívala svobodu, že jsem "skoro" paní svého času Vzala jsem kočárek a vyrazili jsme někam do města, na hřiště, za kamarádkou...
Ale neumím si představit, že bych byla za to, že je v práci na manžela naštvaná nebo mu to vyčítala.
Máme to tak a úplně na pohodu, večer spolu prokrafem pomalu do půlnoci. Jenže to bude tím, že můj chlap nechodí každý večer kalit do hospody, vlastně jsme oba abstineti, takže pohoda. Přijde domů a má pohodu, nepotřebuji, aby hlídal a obstarával děti, stačí, že si s nimi hraje. Doma má uklizeno, navareno a obstarání vše podstatné. Přijde domů, udělám kafíčko a krafem, hrajem si s dětmi v 7 jdou spát a pak máme už jen pro sebe. Ráno vstáváme o hodinu dřív než musíme, protože opět zase krafem. 😂😂
Ještě dodám, že pro mě to je opravdu dovolená a užívám si to s dětmi na maximum. Utíká to jako voda. Jsou dny náročné a někdy méně náročné. Ale pořád je to úžasný. Můžu si dělat co chci narozdíl od lidí co chodí do práce 😂😂, takže nechci po manželovi nic víc. Jelikož vím, že to má v práci těžké a já si mohu užívat.
@pampelina18 Tyjo, tak my toto mame uplne naopak, ja su ranni ptace, nemam problem jit spat v 8 a vstat ve 4, a on zas chodi spat po pulnoci. Kdyby neni na HO, tak se doma skoro nepotkame 😀
😂😂😂 tak to bych nechtěla. To je hrozný
Jakože chceš radu, jak si ten pozitivní přístup nastavit v hlavě? No, já jsem dost nerváček, dřív jsem se hodně hroutila, když to nebylo tak, jak jsem chtěla, jak jsem si představovala že to bude. Asi nejvíc mě změnilo 3. dítko, covid a úmrtí tchýně. Tyhle 3 věci po sobě mi nějak ukázaly, že to co řeším, co hrotím, je fakt nepodstatné a lepší pro mne samotnou bude změnit to myšlení na pozitivní. Ze začátku to bylo naprosto vědomé, kdy jsem sama sebe v hlavě musela ujišťovat, že takhle je to ok, že to bude dobré. Dneska už teda vstávám rovnou s pozitivní náladou, že super, je nový den, nové zážitky, slunce svítí, ptáci zpívají ☺️ Většinou se opravdu nenechám rozhodit, ani když venku zrovna leje (myšleno tak, že mi zase naskočí “vždyť je to super, příroda potřebuje déšť). Ale samozřejmě jsou i dny, kdy je to naprd, ty máme asi každý, ale oproti letům předchozím je jich fakt minimum, asi tak 4 do roka? Asi nejvíc mi opravdu pomohlo na začátku to vědomé pozitivní nastavení, prostě nenechám se rozhodit ničím, co přijde, všechno co se děje má nějaký smysl …
@prejeta_zaba Chodi spat mezi 11 a 1, vstava pred 8 rano. Ja chodim spat no idealne mezi 8 a 9. No ja a malej jime uplne jiny veci nez tatinek, ten jak v necem neni maso, tak to nechce. My jime radi ryby a to on vubec. A ja nekdy treba vynecham obed uplne.