Jak zvládnout druhé dítě s cizím partnerem?
s otcem prvního dítěte jsem se rozešla, protože byl finančně negramotný sice bydlel ve velkém domě se zahradou a bazeném, ale taky s maminkou a dum díky dluhum nebyl uplně jeho, celou dobu jsem si s ním utahovala opasek, ale on byl finančně nezodpovědný a já byla pořád jen ve stresu aby napučované penize vracel s dítětem prakticky nepomáhal. pak jsem zjistila že jsem po druhé těhotná, byla jsm s ním jen kvuli rodině a dítě vzbniklo z jediného sexu a přes špatně aplikovaný phramatex. Nedokázala jsem si představit jak to finančně zvládneme a jak já budu schopná se postarat o druhé dítě, když jsem byla naprosto vyčeraná a nevyspalá už po prvním (každou noc buzení a pláč do čtyř let) i když sem chtěla velkou rodinu, rodina mě umluvila at jdu na potrat, že pak od bývalého neodejdu a že se dvěma dětmi už si pořádněho chlapa nenajdu. Odešla jsem a nastěhovala k mé rodině, tam jsem taky byla neštastná, ale zůstavala, jsem abych našetřila na vlastní bydlení. Protože jsem po odchodu od bývalého nic neměla všechny peníze jsem cpala do jeho domu. Potkala jsem kluka zamilovala se a neplánované otěhotněla, on mě ale nemiloval a že se mnou nebude. Tak další probrečené noci s dilematem, zda nechat či nenechat. Nakonec byl další potrat. z toho už jsem se psychicky opravdu hroutila. Pak přišla slavná korona, kdy jsem musela sedět měsíce doma- takže seznámení 2 roky taky nešlo. Sen o úplné šťastné rodině se rozplýval. Potkala jsem známého a ten mě začal uhánět. Známý mě nikdy nebral (jen jednou před mnoha lety jsme spolu měli úlet), dál jsem se snažila něho potkat, až me známí uhnal, ukecal mě. Dostala sjem zrovna nový podnájem tak se ke mě okamžitě nastěhoval- prakticky cizí člověk, s tím že už nám není 20 takže to nebudeme protahovat. Po tu dobu jsem to sním chtěla ukončit, ale zároveň jsem tomu chtěla dát šanci. Po 3 měsících jsem plánovaně otehotněla. Ale on mě vubec nebere nejsme na sebe vůbec naladění, je mi uplně volný, netěším se když má přijet. Ted jsem sama a je mi fajn. ale ted nějak nevím co bude dál. Budu mít vytoužené miminko, ale dá se říct s cizím člověkem, protože k němu prostě nic necítím. To že někdy budu štastná to už jsem vzdala, ed vlastěn štastná jsem, jsem na tom líp než za posledních 5 pět let, ale névím co stímhle pseudo vztahem. Hlavně ted přichází doba oznamovaní těhotenství a já netusím, co mám říkat na dotazy na otce.
Zdrzim se hodnoceni tvych dosavadnich rozhodnuti a zamerim se jen na soucasnost.
Jsi tedy rozhodla si mimco ted tedy nechat, je to tak? Pak bych to brala, ze jsi se rozhodla mit dite jako samozivitelka s 2 detmi a tak by i smerovaly odpovedi na pripadne dotazy. Ze tatinek neni, ze je chtene pouze miminko.
Pripadne u vybranych osob s podrobnostmi ze biologicky otec neni vhodny partner, ale uz jsi dost stara na cekani na prince na bilem koni a ze jsi touzila po tom mit dalsi dite.
Pokud Vam to nefungovalo ani ve fazi nejvetsi zamilovanosti a bez ditete, je miziva sance na spolecny spokojeny rodinny zivot s dalsimi zavazky a bremeny. Jen tedy asi te bude stat nejake sily se vyrovnat s faktem ze tohle tvoje rozhodnuti poridit si za techto okolnosti dite ovlivni pomerne dost lidi a to vyznamne a na dlouhou dobu (tebe, prvorozeneho, mimčo, biologickeho otce atd). Velmi pravdepodobne prijemne nebude ani komunikace ohledne financi a vychovy ditete s novym tatinkem
Promiň, ale děláš jedno špatné rozhodnutí za druhým. Myslíš, že ti někdo pomůže v pronajatém bytě se 2 dětmi? Nepomůže, tak zůstaň u jednoho. I tak budeš mít co dělat, abys vás uživila. Příběh je tak neskutečný, že zavání trollem. Už ti někdo řekl, že existuje antikoncepce a že je účinná?
@1pomnenka ja si nemyslim ze je to troll, myslim, ze i vim, ktera mistni uzivatelka to je...
@budouci_maminka Já teda nevím kdo by to mohl být, ale troll to nebude. Bohužel takových příběhů jsou stovky....
Preboha.
Za prve by som velmi seriozne porozmysla o sterilizacii po tomto tehotenstve.
Za druhe, s tym poslednym chlapom si si naco robila vedome dieta ked s nim nechces byt? Myslis si, ze sama utiahnes mimino a dalsie dieta? Alebo s nim budes len aby vas zivil?
Ja vlastne ani neviem co mam k tomu povedat. Ale ak si myslis, ze tvoj najvacsi problem je co povies kto je otec dietata tak nechapavo krutim hlavou.
@lauriak zvladnu dve deti sama, zvladla jsem prvni sama , zvladnu i druhe, navic mi prvni bude pomahat. On dite chtel taky. Ja myslela ze nejake zamilovani prijde, jsem naivni. Jsem jen z toho smutna. Financne se uzivim sama, mam leta dve prace. To vite ze je mi smutno, takhle jsem si svuj zivot nepredstavovala ale porad jsem cekala, ze se to otoci. A nakomec clovek zjsiti, ze jednej na koho se muze spolehnout, je on sam. Na zazraky neverim, to detako, se melo stat. Jen prostenevim jakdal s nim fungovat. Protoze ci vic nad tim premyslim, tim je to horsi.
To ze to zvladnes za soucasnych okolnosti to verim. Jen me by bezely hlavou katastroficke scenare; co bude s detmi, kdyz se mi neco stane, kazde ma sveho tatinka, ktere o ne moc nestoji, jakou by pak mely vychovu?
Co kdyz budu mit uraz nebo dlouhodobou nemoc? Mam dost financni rezervy? Jak a kdo by se o ne staral v pripade moji hospitalizace? Co kdyz nove miminko bude zdravotne postizene? Jak budu zvladat peci o nej, o starsiho a financne to utahnout?
Atd..
S chlapem, co jsi ho vlastne nechtěla, chtěla ses s ním od začátku rozejít sis vědomě pořídila dítě, závazek na celý život? Divný.. Možná podvědomě lituješ těch potratů, když jsi otěhotněla neplanovaně, a přesto dvě chtěla. Ok, tak zvedni hlavu, druhý mimi budeš mít, s jeho otcem se rozejdi, naplánujte péči a finance, jak budete fungovat jen jako rodiče.
@lv tech potratu lituju celou dobu. Jen me porad krmili vsichni jak nekoho potkam a budu stastna, rok a pl jsem se placala s tim co jsem cekala to treti dite. A pak uz se mnou uz chlapi uplne vymetali asi mi to moje nestesti koukalo z oci. Kdybych vedela to, co vim ted, ani na jeden nejdu, jenze clovek cas nevrati. Ted jsem prave spokojena, nemam depky tesim se na miminkoy jen me mrzi ten vztah ted. Ale zas kdyby to nebylo, tak se vsichni netesime na miminko, myslim ze nas to vsechno nekam posune. Ted kdyz jsem v pohode, takvidim jak moc jsem bylanestastna. Jen bohuzrl neni ta laska.
Nezůstávaj ve vztahu, kde neni láska, to je další ztráta času. To tě spokojenou neudělá, kdežto vytoužený mateřství jo. Můžete pěkně fungovat jako rodiče.
Jak to vidi dal se vztahem ten tvuj "partner"? Jste ted spolu nebo ne? Jako kdybych byla chlap, ktery si s nekym planovane zaklada rodinu a zenska me po otehotneni odkopla, tak to bych si fakt pripadal zneuzite, pouze jako darce spermii... jako chapu, ze touha po miminku byla asi velka, ale tohle mi prijde hodně sobecke.
Asi je posun, že otec o to dítě aspoň stojí, což je skoro lepší stav, než když ne.
Potkat super partnera je možné, ale většinou se to povede když to člověk neplánuje (mě po rozchodu vytáhla kamarádka do letního kina a já šla abych se z rozchodu trochu oklepala. To poslední co jsem chtěla byl další chlap a ejhle, jeden tam na mě "čekal" a teď jsme manželé. Ale jsem si skoro jistá, že kdybych se seznamovat chtěla, seznámila bych se když už s nekym, tak ne s ním ale s nějakým slušně řečeno troubou 🙂 )
Když vidím tady tu čočku...návrhy na potrat nebo dokonce sterilizaci, tak tě naopak podpořím. V mém okolí byly donedávna samé spořádané rodinky...všichni "hodní lidé", vysokoškoláci, zajištění...slovy některých z příspěvků..."dělali jsme správná rozhodnutí" a nedávno se to všechno zaclo hroutit, rozchod...rozvody a páry co spolu najednou zůstávají "kvůli baráku". Lidi se mění, vztahy se mění. Z tvého příspěvků cítím jednu super věc, že to dítě chceš, že mas ráda svoje děti a zvladneš se o ně starat sama. S takovým nastavením to dáš s otcem i bez. Možná je lepší mít vytoužené miminko s cizím člověkem než udržovat zdání šťastné rodiny a uvnitř se trápit. Tady nekdo hezky radil...trochu si ujasnit roli biologického otce a podle toho vše oznámit. Ale i kdybys řekla, že o tom zatím nechceš mluvit, tak se nic nestane. Co je komu do toho...
@pettypet diky 🙂
Ja ti napisu skutecny pribeh, co se stal v me rodine. Bratr si vzal holku s jednim ditetem. Holka mela vztah, udelali si spolu dite, pak zjistili, ze jim to proste nefunguje a rozesli se (i zasluhou meho pitomeho bratra, ktery ani nedokazal vysvetlit, proc si ji vzal. Po ani ne dvou letech se rozvedli, bratr neni rodinny typ). Po rozvodu se holka s ditetem odstehovala nekam na sever, neutahla v praze bydleni. Tam poznala zase nejakeho pitomce, se kterym otehotnela, ale jelikoz to byl alkoholik a finance mu nic nerikali, tak se s nim po narozeni ditete rozesla a opet se stehovala a zpet do prahy. V rodnem listu ho nema zapsaneho jako otce. Nicmene najednou přišel problem. Dlouhodobe mela problemy s ledvinami, porad to prechazela a když uz zacalo byt hodne spatne, tak ji byla doporucena hospitalizace. Jenze najednou resila co s detmi. Jedno tatinka melo, ale druhe ne. Predstava, ze by mela dat dite na chvili nekam do klokanku, nebo kam se daji v takovem případě umistit, pro ni neprichazelo v uvahu a v nemocnici by ho taky nenechali s ni. Tak to opet vyresila spatnym rozhodnutim a lecbu neresila. Jednoho dne doma zkolabovala, starsi dite ji zavolalo záchranku a holka skoncila v komatu. Za par dni zemrela na sepsi po t, co ji selhalo nekolik organu a transplantace uz nebyla mozna. Bohuzel jeji rodice nebydli v cesku a nemela nikoho, kdo by ji pomohl. Takze misto toho, aby jedno dite bylo par dní v nejake instituci, tak obe deti prisly o matku. A taky si celou dobu myslela, jak to jako samozivitelka zvladne, prece kdyz ma praci a dokaze alespon nejake bydleni zaplatit, tak to bude v pohode.
Takze si hlavne dobre vsechno promysli a doufej, ze az budes potrebovat, tak budes mit nekoho, kdo ti pomuze.
@veve559 to je hrozny pribeh. Chudaci deti. Kazdopadne, u me prvbi otec funguje, sam si zacal brat vic. Ale samozřejme to clovek nikdy nevi. Prave ze jsem sl po druhe na potrat z tojo duvodu, ze mi nejdriv kamaradky tvrdili jak me podpori a pomuzou, kdyz se rozjodnu mimco nechat a ja pak rekla, ze jsem se rozhdola nechat a najednou zacali otacet, s tim, ze jako jses si fakt jista, a bude to desne tezky a me doslo ,ze by to jsou jen reci s tou pomoci. Ze bych na vsechno byla sama. Ted uz mam statsi dite temer samostatne. Mam ted jakys takys byt neco nasporeno. Zatim i jiszou brigadu a hlidani -samozrejme clovek nikdy nevi, co se muze stat.
Na kamaradky se nemuzes spolehat. Kolik mas tak dobrych kamaradek, ktere by byly ochotne ti kdykoliv a jakkoliv pomoci. Já mam takovou jen jednu a zname se od mala. Ostatnim bych asi ani dite nesverila. Hlavne hledej podporu u otcu deti a nejlepe ve vlastni rodine. Nahoda je blbec a nekdy se zivot tak hrozně zkomplikuje, ze pak je opravdu nezbytna jista pomoc. Ne jen nejake sliby.
🤣🤦
Nepřestane mě fascinovat, jak si někteří chodí pro potraty jak pro rohlíky do krámu a někteří se snaží o vytoužené dítě roky a třeba i marně 🤷♀️
Tohle je fakt strašný. Co nějaká antikoncepce, když teda nechceš dítě? Tohle fakt nepochopim.
Přijde mě, že ses moc upnula na velkou šťastnou rodinu za každou cenu... Moje kamarádka se rozešla s dlouholetým přítelem v 35 letech s tím, že rodinu už nestihne. V 39 našla dalšího přítele, ve 40 první dítě, v 41druhé dítě... Nikdy člověk neví, co mu osud přinese, nemá cenu něco lámat přes koleno, když k partnerovi nic necítíš. Co dělat neporadím, samoživitelky obdivuji, na druhou stranu dítě bych si asi vzít nenechala ( zvlášt po třetí)... Co říkát rodině ? Prostě byl to omyl, ale tohle dítě už si vzít nenechám... Přeju hodně štěstí ❤️
no nevim, jestli to je tak, jak to fakt píšeš, tak bych ještě dala i šanci tomu vztahu. že tě úplně jao nebere a netěšíš se na něj, neznamená, že byste nemohli fungovat jako dva kamarádi v jednom bytě s tím, že spolu vychováváte dítě.... jasně, ideální to fakt není, ale ty si vůbec nedokážeš představit s ním bejt? vytáčí tě? nebo je tam spíš neutrální vztah? pokud neutrální, dala bych tomu šanci, pořádně se poznala, a pokud se oba těšíte na dítě, tak bych to prostě zkusila. aspoň se snažit s ním zůstat za dobře, a bejt tam pro to dítě. pokud on chtěl dítě, ty taky, teď se vám povedlo, a ty bys ho odkopla, tak nevim, takhle si to asi on nepředstavoval, ne?
ačkoliv mi to přijde přitažený za vlasy. aspoň to, že jste oba chtěli to dítě plánovaně, ačkoliv se vlastně neznáte. jak jste si tu budoucnost představovali? že se budete jako střídat? no nevím.... každopádně držim palce.
Jako sorry, normálně se takto nevyjadřuji, ale tady mi to prostě nedá... v tvém příspěvku je asi špatně úplně všechno a buď je to troll, nebo jsi úplně hloupá... 🙈🤦