Jak zvládnout život se začínajícím podnikatelem a rodinou?
Dobrý den ve spolek. 👋🏻
Omlouvám se za anonymitu, ale cítím se takto bezpečněji. Prosím, jak se naučit žít se začínajícím podnikatelem? Jsme s manželem spolu 11 let, máme 2 děti (5,5 roku a necelé 2 roky). Celou dobu, co jsme spolu, tak manžel byl vždy zaměstnanec… Práce střídal, to mi nevadilo, ale vždy byl zaměstnanec. Měl jasně stanovené dny práce a v těch dnech jasně danou pracovní dobu. Za tohle všechno mu vždy náležela jasně daná mzda. Od počátku března šel manžel podnikat sám na sebe. Dělá různé věci, staví stánky na výstavy (většinou v zahraničí), montuje světlovody, zapojuje fotovoltaiku, do toho se sem tam mihne v dílně se dřevem, kde „stlouká“ nábytek na zakázku… No zkrátka je toho hodně co zvládá. Takhle to vypadá, že musíme být za vodou, ale opak je pravdou. Najednou mi ze života zmizely všechny ty jeho „pracovní“ jistoty a mě to drtí, ale neskutečně. Třeba dneska… říkal mi, že bude v práci jen dopoledne, že to zapojit bude hračka, ale bylo 14h kdy mi psal omluvnou sms, že to nejde, a že tam jsou komplikace. Bylo 16h, kdy mi volal, že teprve odjíždí z té montáže, a že pospíchá někam za zákazníkem kvůli terase pod bazén, co si u nich pán objednal (o tom jsem věděla, že tam musí), aby si prohlédl terén, ujasnili si s pánem jeho představu, a mohl tak udělat kalkulaci. No a tak mi nabídl, že si vezme děti s sebou, abych mohla být chvilku sama a zrelaxovat se. Jenže když si manžel pro děti přijel, tak starší se šprajcnul, a i když předtím říkal, že pojede s tátou na výlet, tak se mu nakonec nechtělo. No s nechutí jsem ho vytáhla z toho auta a odvlekla ho domů, kde jsem na něj pak šíleně řvala, že jsem chtěla být chvíli sama, abych si odpočinula. A naštvaně jsem odešla do sprchy, kde jsem křičela, brečela a zmlátila sušičku tak, až se promáčkla. Mám v sobě hrozně moc vzteku a nejsem schopná ho zpracovat, ani pustit ven, protože jsem pořád s dětmi, dopoledne s mladší a odpoledne s oběma. Když jsme se bavili o tom, že by šel manžel podnikat, měl jasnou představu se kterou mi to naservíroval, a já souhlasila s tím, ať to zkusí. Teď toho ale strašně lituju. Náš vztah se zhoršil, můj vztah k dětem se zhoršil, prostě všechno je špatně. Manžela miluju a nechci ho opustit, ale poslední dni nevidím jiné východisko. Chci zase nějakou tu jistotu, nechci jen čekat na to, až manžel milostivě bude mít volno a nechá se s dětmi vyhodit ven (protože dobrovolně s nimi nikam sám nepůjde). A když si dovolím projevit nevůli vůči jeho pracovnímu konání, vpálí mi, že to dělá pro nás, abychom my měli kde bydlet, co jíst, do čeho se oblíkat… Takže se pak vlastně ještě cítím špatně, protože on chudáček celý dni dře a já si „užívám“ s dětma. Jenže já si to vůbec neužívám, vlastně dost lituji, že ty děti máme. Ale když je pak vidím večer jak spí, rozbrečím se a říkám si, jaké mám štěstí, že je mám, a že jim nic není. Jiné hlídání pro malou moc nemám. Jednou týdně na dopoledne mám k dispozici manželovu babičku, ale jsem teď s dětmi tak často sama, že mi to očividně nestačí. Jak se naučit žít vedle začínajícího podnikatele? A jak dlouho trvají ty začátky? 🙏 Děkuji všem, kteří dočetli až sem a také těm, které pro mě budou mít „světlo na konci tunelu“. ❤️
Ano šlápla. Protože se zrovna pohybují v tomto oboru a tohle mě doslova vytáčí
@elfka21 myslim ze se to uplne nevylucuje. Zaměstnanec ktery nema prilezitost a vsichni v okoli jsou zamestnani se proste musi najit a nabrat odvahu do toho podnikani. Zakladatelka psala, ze casto zamestnani menil...
Muj byl take asi 4x ci dokonce 5x zamestnany, ale nikdy dele nez rok. Je rad sam svym panem. Ale ted na stari se uz zase kouka po nějakém mistecku
( treba tam nekdy vydrzi zase i rok🤣)
A abych odpověděla na tvou otázku ve které mám taky velké zkušenosti už x let. Buď si na to zvykneš nebo ne. Nic mezi tím neexistuje. OSVČ je úplně jiný model života i soužití rodiny, než zaměstnanec. Nikdy nebude mít pevnou dobu. OSVČ je pánem svého času ale OTROKEM.
Vydrž, je moc brzo. Pokud se mu začne dařit, půjdou příjmy nahoru. 😉Výhoda podnikání je taky v tom, že se dá vydělat výrazně víc, než v práci. (Pokud nebyl vrcholný manager nebo doktor obvoďák…)
@biedronka10 Rozumím a chápu tvůj hněv, ale já opravdu nejsem ten, kdo to může změnit. Promiň.
Ty ne, lidí snad. Zákazníci by se měli už začít naučit si vždy pořádně daného řemeslníka prolustrovat. Pak když dojde k problému tak koukají.
@elfka21 Ne, to fakt nebyl. Díky za podporu. Nu jak jsem zjistila, on sám není spokojený s tím, že je takhle přelétavý, a furt pryč. Tak snad se zamyslí a něco málo se změní.
@biedronka10 Nevím jak ve kterých firmách to funguje, ale v této si lidi objednají zboží u firmy a ta tam někoho pošle, zákazník nemá moc možnost ovlivnit kdo přijede. Z pohledu zákazníka se pracovník může zdát jako zaměstnanec, nikoliv externista.
Jo jo vím o čem mluvíš. A pak máme co dělat, abychom ty prusery po takových firmách napravili
Naštěstí mám dítě jen jedno, ale partner má tedy dvě práce, jednu jako zaměstnanec a druhou na dohodu, je to tedy taky mazec, vrací se skoro každý den kolem 22 hod, víkendy zas lítá kolem baráku.. pro mě bylo vysvobození mé podnikání, kdy jsem si vydělávala na soukromou školku alespoň 2x do týdne, aby mě nemrsklo. Nevím, jak to máš se školkou, nečetla jsem celou diskuzi, ale se školkou už nebude vše tak černé 🙂 Držím palce,, chápu, že to teď není jednoduché, když jsi byla zvyklá mát chlapíka doma, ale dá se zvyknout.. začátky jsou vždycky těžké a nikdy nejde nic podle plánu..
@konidana otázka, co je to zbohatnout. 😉 Někomu stačí, že má na všechno, co by rád. A může to být skromný člověk. A že si navíc může udělat třeba volnou středu jen tak a nikoho se neptat na svolení. Ale vidím na svém muži, že když člověk už jednou ve vodách podnikání plave, nemusí nutně zůstat u jednoho. On je truhlář, ale už to omezuje (je to fyzicky fakt náročné a s lidmi a termíny jsou a budou vždy problémy) a buduje obchod, e-shop, rekonstruuje byty k pronájmu, přestavuje dodávky na obytná auta, máme mini-ubytování, zaměstnává dva lidi, protože nemůže být všude. Prostě, co ho napadne a jaké jsou zrovna příležitosti. A já se starám o roční dceru, čekám druhé a když malá usne, jdu a pomáhám mu v přípravě obchodu, abych si připadala, že taky trochu vlastně podnikám. 🤣 A obdivuji, co všechno zvládá.
@elfka21 můj je taky truhlář, a jak píšeš už tu těžkou práci,po víc jak 30 letech v procesu, už úplně nedává. Tak zkouší rozvíjet svého koníčka(vyrábění z kůže) a doufá, že se chytí třeba i kluk. U nás je problém v tom, že on je zaseklý bez jakýchkoli inf.technologií, neovládá počítač, nemá chytrý mobil, a nic z toho nechce z principu.
Výhoda je to , že je svým pánem, posledních letech už pracuje jenpo-čt... A také toho zvládá strašně moc..
Já jsem možnost, že by muž podnikal, odmítla. Chci, abysme měli jistotu příjmu a on čas se nám věnovat. Ano, jsem náročná, ale prostě nebyl správný čas se třema malýma dětma, jednou by litoval, že mu uteklo jejich dětství a to má větší cenu než zbohatnout. Až budou všechny ve škole a já na plném úvazku, tak prosím, ty dva roky to vydrží a já už pak vše zvládnu sama.
Tys s jeho podnikáním souhlasila, tak mu teď musíš dát plný prostor, aby uspěl, nemůže to dělat na půl plynu. Máte jen dvě děti, navíc občas hlídání, to si klidně užij sama pro sebe a to, co tě těší. Musíš se prostě emancipovat, uvidíš, že to má i výhody 🙂
Teď si prostě procházíš zklamáním z reality, ale posílí tě to. Buď se v tom můžeš utápět a vylívat si na dětech, že dny neplynou tak, jak jsi chtěla, nebo to vzít jako příležitost.
@biedronka10 Nebyt těchto "rádobyremeslniku", kteří jsou z me vlastní zkusenosti někdy tisíckrát šikovnější, než ti s opravnenim, tak na opravu nebo postavení čehokoliv bude člověk čekat nekolil let. Já jsem za takové lidi ráda, a už se nám minimalne dvakrát stalo, že takový člověk nám napravoval odflaknutou práci po odborníkovi... je to o lidech, na koho narazis. Důležité je, jak je zkuseny a šikovný, nejde o ten papír.
Jinak k tobě, autorko... nevím moc, co ti poradit. Oproti mne třeba to máš naprosto luxusní, já si o nějakém hlídání mohla celých skoro 6 let na rodicaku nechat zdát, babičky daleko atd. Chlap taky OSVČ, ale na tom jsem si nasla spíš výhody. Oproti tvému muži tedy má jako osvc vyšší výdělky, než by mel jako zaměstnanec, což je pro mě velké plus, ale jako obrovskou výhodu beru i to, že když jsem třeba potrebovala k zubaři nebo něco takového, byla možnost, aby byl doma, aniž by si musel brát v praci volno, ale staci se s ním domluvit dostatečně dopředu. I když já jsem teda většinou děti brala všude s sebou, ale hodilo se to třeba, když jsme jeli na nějaký výlet nebo dovolenou. Mohli jsme vyrazit kdykoliv, zase tedy když si to naplánoval předem, takže jsme si několikrát užili třeba zářijové Mirakulum nebo liberecký Babylon totálně bez lidí, nebyli jsme odkázáni na víkendy, kdy pak naopak třeba pracoval, ale mne to nějak nevadilo. Děti mám 2 a 5 , od září už jdou oba do školky a ja do práce a myslím, že na tuhle dobu "volného rezimu" budu ještě ráda vzpomínat🙂. Jinak to, že je ochotný si vzít děti s sebou k zákazníkovi, to je pro tebe obrovské plus, i když to neklaplo, ale je vidět, že se chlap snaží a rád by ti vysel nějak vstříc, ale sám toho má hodně. Chápu, že takové srovnávání kdo všechno je na tom hůř ti asi moc nepomůže, ale třeba ti to pomůže uvědomit si, jak to máš i přes to, co je teď pro tebe náročné, vlastně super 😉
Otázka taky je, jestli bude pracovat sice na živnost, ale pro jednu nebo dvě firmy (což mi připadá dost podobné jako být zaměstnanec v tom, že si ten čas úplně organizovat nemůže) nebo fakt bude volný a shánět si práci sám. Nevím, jak to v tom oboru chodí. Ta druhá možnost je super v tom, jak psala už Majaveja, že si může udělat čas v době, kdy musejí být zaměstnanci v práci. My jsme v zimě třeba jezdili do jednoho hotelu do bazénu v úterý kolem oběda, abychom tam byli sami. ☺️ Pak pracoval do večera, ale to neva. Prostě… má to výhody, jen je potřeba je hledat a využívat. A nehonit za každou cenu jen co největší peníze, nepropadnout tomu a nestat se zase křečkem v rozjetém kolečku, jako většina zaměstnanců.
@mandala no já si dokážu přiznat že mám problém sama ze sebou a nehazim to na vlastní děti a muže
@majaveja Tady bych se @biedronka10 docela zastala. Zrovna na fotovoltaiku je ze zákona dané, co mají mít pracanti z vzdělání. Musí mít nějaká konkrétní školení, padesátka tuším nestačí, má být ještě nějaký vyšší level… je toho víc.
Jinak souhlas, že je každá práce o lidech, o tam jak přemýšlí a jak jsi pečliví.
Zakladatelko, jak psaly už maminky výše. Zkus se nespoléhal na chlapa a zařiď si program podle sebe. Jinak je to opravdu cesta do pekel. Můj je sice zaměstnanec, ale stejně domu chodí většinou mezi 17-20 hodinou, ráno odchází brzy, na mě jsou 3 děti, domácnost, zahrada. Někdy řekne, že se vrátí driv, a zrovna se jim něco podělá a naopak se zdrží, někdy řekne že to bude mít na dlouho a objeví se tu driv než obvykle… neříkám, že mi to úplně nevadí, ale zvykla jsem si. Také je dobré si zpracovat nespokojenost a vztek tak, aby to neodnášely děti, ty za to opravdu nemůžou. A o co víc ty budeš naštvaná, o to víc ony budou vyvádět a ta péče o ně bude náročnější. Drž se, určitě to není jednoduché, ale dá se to 😊
@majaveja výborne, takže já můžu jít dělat lékaře, i bez vzdělání, to je super
@biedronka10 tohle je diskuze o něčem jiném, už jsi napsala, cos chtěla ne?
Já Ti nechci brát iluze, ale píšeš, že manžel se v podnikání teprve hledá, zjišťuje, co by ho bavilo - to měl dělat ještě v době, kdy byl zaměstnanec. Podnikatel "hledač" bez pořádného business plánu bude v lepším případě dlouhodobě "jen" na nule nebo s nízkým výdělkem, v horším případě na tom nechá gatě. Takže tady to není o tom, že se situace časem ustálí - každý rozjezd podnikání je náročný na čas a i ty finance - spíš to může být horší.
@elfka21 to může být diskuze o čemkoliv, proto se to jmenuje diskuze.
@biedronka10 chápu tvé naštvání, ale tohle je MOJE diskuze a rozhodně není na téma „rádobyřemeslníků“. Tu si můžeš založit ty.😉
Manzel pracuje v noci, o vikendu, na dovolene. Nikdy to u nas nebylo jinak a ja si moc nedovedu predstavit mu neco nedovolovat🙂 Ruku v ruce s tim ale jde i casova svoboda, kdyz potrebuju v tydnu zaridit neco, kam nemuzu vzit deti s sebou, je s nimi on. Odjedou spolu na prodlouzeny vikend k babicce nebo jen tak treba v utery na cely den na hory. Takze to ma nevyhody, ale i velike vyhody. Jine hlidani nemame a kdyby byl zamestnanec, mela bych to v tomto daleko tezsi.
Můj muž je také OSVČ a pracuje Po - Čt (v 99%) takže pohoda. Záleží jak si to celé nastavíte.
@biedronka10 ale on nemusí mít žádné vzdělání elektrikáře pokud dělá ty panely pod někým. Můj je elektrikář a dělá i fotovoltaické panely, takže se v tom pohybuje. Pracovat pod ním může kdokoli, zaměstnává 2 kluky, kteří nemají v elektrice žádné vzdělání, ale když to ten dotyčný podělá, nejde vina za viníkem, ale za partnerem. On se zaručuje za ně, že vše udělají správně, musí po nich vše zkontrolovat a pokud něco, jde to jen a jen na jeho hlavu. On je samozřejmě nenechá hrabat se v elektrice, ale dělají přípravné práce - tahají kabely, bourají, přidělávají držáky na střechu, nosí tam panely. Totéž může dělat i zmiňovaný manžel, na to nemusí mít školu, stačí, že je šikovný a pracovitý. 😉 I kdyby ho ta firma poslala zapojovat, je to blbost té firmy, ne autorčina manžela.
@biedronka10 ,-) https://www.novinky.cz/krimi/clanek/od-solarnih...
Tak jestli to půjde na vrub firmy, co to instalovala, tak potěškoště…
Jako upřímně - když si člověk projde tvé příspěvky v diskuzi - asi sama tušíš, proč ti tak v soužití s tvým mužem vyhovovalo, že je v zaměstnaneckém poměru - alespoň trochu stability a záruky, vzhledem k jeho pracovně přelétavé povaze. I teď vidíš, že si práci neumí zorganizovat, nemá žádný business plán. Očividně stále jednou nohou v průšvihu - vzhledem k absenci odborného vzdělání.
Být tebou - minimálně bych nekompromisně převzala kontrolu nad financemi, fakturací a platbami odvodů.
@biedronka10 Díky. Nicméně na nic z toho jsem se neptala a nemyslím si, že by to bylo jakkoliv relevantní pro moje pocity a obavy. Ale mrzí mě, že jsem ti šlápla na kuří oko.