Je tu někdo, kdo žije s přítelem jen kvůli dětem?
Je tu někdo,kdo žije s přítelem jen kvůli dětem? Každý z nás si zije svůj život... Po 10-ti letech zamilovanost opadla a každý si podnikáme,to co chceme...
@vendulka Psalas, že nemůžeš dát mladší dítě do školky a že začneš pracovat až od prosince... Aspoň si přečti, cos psala předtím, než tu zas něco vyplodíš...
@sulemina Jo, chudák chlap a chudáci děti.
@somalicats nemuzu dat?psala jsem ze snad dam od prosince...
@sulemina
@somalicats přesně...holky takovou babu, co mu bude doma vyhrávat, utrácet prachy a čekat na šuka.. s jiným na zachodkách ....tu najde na každém rohu....a pro něj snad i dobře, když od neho ona odejde....jiná p něm hrábne všema deseti 😀 😀 😀 😀
jen chudáci deti
@vendulka Psalas, že Ti mladší do školky nevezmou, pak jsi psala, že od prosince. Teď zase tvrdíš, že nesedíš doma, předtím jsi psala, že se těšíš, až půjdeš do práce a vypadneš z domu. Hele, nechodíš Ty se tomu svýmu za zády někam ku*vit?
vendulka touží po záchodkové story a my nemáme pochopení 😉
@somalicats hele ale tím by se to vyřešilo...přispívala by do rozpočtu a ještě měla to co hledá....dve mouchy jednou ranou 😀 😀 😀 😀 😀 😀
@somalicats ano nastoupi snad v prisinci..penize taky davam sice nevydelavam ale davam tak jako kazda na rodicaku...nesedim doma bo chodim s detma na krouzky,na vylety,vytvarim aktivity a nesedim jen doma a necakm az chlap dojde dom...jen to obracite v to co to neni
@somalicats vyřešila by se celá situace 😀 😀 😀 😀 a me tady bloknou 😀 😀 😀 😀 😀
PS my to obracíme hihi
no jasny to ze jsem napsala to ze kdyz uz jsme v kine by mohl prijit s tim ze si dame nekde sex jsem spatna a prahnu po sexu na wc...nevim kdo je to na hlavu kdyz si to prebere takto
vidím to na bloknutí nás všech konzervativních slepic 😉 🙂 , jen nechápu vendulko proč to všechno jsi psala, hlavně to těžké protiřečení si..
jasne ze z materske kdyz nemam hlidani pro.mladsi a cizim ho davat nebudu tak asi tezko muzu jit delat a praci z domu jsem nenasla...ale ano jsem spatna ze chci krom penez a sexu chlapa,ktery mi obcas udela prekvapeni a nebo donese neco domu sam od sebe
@vendulka podle mě je tvůj manžel totálně vyšťavenej z práce. Na víc už prostě nemá. Pokud vstává brzo ráno a pak je v práci i klidně do půl osmé, tak už mu toho času moc nezbývá na nic jiného. Nestíhá se ani dívat, jak mu plyne čas. Příjde domů a nechce už nic řešit, chce jíst, spát a když je dobře tak i sex. Manžel měl před pár lety taky takový zaměstnání a všechno šlo do kytek i jeho zdravý. Vydrželi jsme to rok a pak musela přijít změna. Jeho mladší kolega dostal vpráci infarkt a nám došlo, že musí pryč. Ani prachy nebyly nic moc. Změnil práci a je to lepší. Tvůj manžel se možná zklidní a vydechne, až budeš mít práci i ty. Být tebou, zkusila bych hledat už teď, zjistila si soukromé školky. Určitě byste na tom byli líp, vždyť i teď (do 4 let dítěte) něco bereš, pak přidáš něco z platu a prostě to půjde.
Asi by táky stálo za to se zamyslet, co chceš. Motýlky v břiše jsou fajn, ale kvůli tomu ničit rodinu? No nevím. Taky si ráda zaflirtuju, ráda se líbím a taky se mi líbí, že ještě v někom vzbuzuju zájem. Ale zajít dál bych se dost bála, že bych o všechno přišla. A ono je o co přijít. Když se rozvedeš, tak budeš mít sakra existenční problémy. Je ti už 30 a jseš máma, chtělo by to víc přemýšlet hlavou a ne břichem, nebo případně ještě nižší částí těla. Každej další chlap v tvém životě bude ovlivňovat tvoje děti. Taky si uvědom, že na "trhu" už nemáš s dětma takovou hodnotu, jako jiná bezdětná. Zasouloží každej, ale do vztahu se nikdo nepohrne. Chápu je, proč by se měli starat o cizí děti.
Podle toho, co popisuješ, mi příjde, že není problém ani tak na straně manžela, ale na tvojí. Máš malé sebevědomí, které si chceš zvyšovat jinde. Možná by jsi měla zajít někam se poradit, případně za psychologem a zapracovat na sobě. Navíc pokud máš čas trávit skoro celý den na koníku, máš čas najít a naplánovat spoustu aktivit s dětma, nebo i s manželem, máš čas na sobě pracovat. To tvůj manžel nemá, je v práci a asi i pracuje...
Nechci tě soudit, taky toho mám někdy doma dost, chci mezi lidi, občas domů manžel příjde a ani nemluví, je naštvaný nebo vyčerpaný z práce, dlouho spí apod. Ale trochu s zamysli, jak by tvůj žiivot vypadal bez něho. Pomohla by jsi si? Asi moc né...
Ahoj, prosím, můžeme se vrátit k původnímu tématu diskuse bez osočování a nepříjemných urážek? Díky za pochopení.
@evulina77 neničím rodinu,hledám řešení jak udělat to,aby MM přišel s něčím sám...do ničeho ho nenutím, nevidím nic špatného na tom, když mu řeknu co se mi nelíbí...soukr. školku netřeba hledat, půjde do státní a já můžu hledat práci (hledám ji už asi 3m,ale bez úspěchu)...u prvního dítěte jsme už i chtěli dát do soukr.,abych mohla do práce,ale nakonec vyšla státní což bylo fajn, jelikož to co bych vydělala by šlo akorát do soukr.školky, tož to raději s ním budu doma.U druhého dítěte jsem asi před rokem zjišťovala situaci v rodině, jestli by někdo dva,tři dny hlídal, že bych šla na brigádu, našel se děda,ale brigáda ne,takže to není o tom, že bych nechtěla nebo nic nedělala
ano je vyštavenej a já se mu nedivím,ale to já jsem taky,když jsem na to tady sama...jasný není to tak náročný jako jeho práce, já se relativně vyspím,ale nechci na to být sama...práci jsme řešili několikrát, odejít nechce, někdy mají míň práce někdy tolik, že nestíhají,ale on je tam spokojený...
jen se to tak překroutilo v to, že chci odejít, že si nevážím toho, že chlap dělá od nevidím do nevidím a ještě se mi nelíbí, že mi nedonese čokoládu třeba
@vendulka upřímně: já jsem skoro 2 roky zpět v práci a myslím si, že některé věci se srovnají až budeš zase pracovat 😉
- doma to je leckdy na budku, je to stereotyp
- je super být zase mezi dospělými a přinést domů nějaké peníze
- člověk mnohem víc chápe toho chlapa jaké to je dojít domů po x hodinách v práci
- není čas na blbosti
V mnoha bodech Ti rozumím, doporučuju ale místo zaměření se na chlapa se zaměřit na sebe.
- najít si práci
- najít si vyžití v koníčkách nebo sportu - parádně to čistí hlavu
Ono ten každodenní stereotyp je fakt záhul, malé děti člověka hodně potřebují.
Chlap z práce odejít jen tak nemůže (zažila jsem nezaměstnanost kdy byl doma pořád a to po pár měsících je šílený stres, dneska jsem skoro ráda když napíše, že přijde pozdě, jako radost nemám, ale díky bohu, že má práci a my střechu nad hlavou, jednu dobu jsme nevěděli kde budeme bydlet - a dostat se do téhle situace je dnes velmi rychlé bohužel 😖 😔 ).
Otázka je jestli to může manžel takhle dlouho vydržet.
Mě by víc než vlastní nespokojenost nebo i ten vztah děsilo, aby to dal zdravotně.... Není radno si zahrávat s přepracováním.... 🤐 🤐
Z vlastní zkušenosti fakt doporučuju dát si do těla sportem. Ten tlak doma s dětmi a ta frustrace není žádné peříčko občas, není si s kým pokecat, protože manžel je pořád pryč a jak dojde domů tak je to tak akorát na konflikt. On to může být hodný chlap, šikovný a zbytečně byste se mohli rozvést 😖 ... Jiného tátu pak dětem už nepořídíš a s ním se stejně budeš muset domluvit, ani po rozvodu to jinak nepůjde... ale budeš mít na hrbu dvě děti a ještě účty.... 😝
takže opravdu lepší řešit vlastní frustraci nejdřív u sebe a až pak řešit okolí.... neznamená to, že okolí je perfektní ale když si člověk pročistí hlavu, tak mnohem jasněji vidí priority a taky ho to nakopne a dodá mu to sílu.... a tu budeš potřebuješ při návratu do práce 😉 já bych v tuhle chvíli asi spíš řešila životopis, nechala bych si upravit vlasy atd. na pohovory 😉
@lu777 děkuji za názor...v jednom bodě jsem tu psala to, že jsme řešili to, že se mi nelíbí ,že dělá tolik hodin a nemá čas na oddych,už jsem i vyhrožovala že udám zaměstnavatele, ale co bych si tím pomohla, mohl by přijít o práci...práce ho baví a to je hlavní pro něj, zaplaceno má, ne všude taky dostane člověk za práci zaplaceno...je to takové nárazové...někdy jede takto měsíc, jindy tři, jindy půl rok,ale byly i časy,kdy to měl třeba rok a půl v kuse, ptala jsem se ho, jestli se nebojí o sebe, tvrdí, že ne, že to má pod kontrolou...nekecám mu do toho, sám ví co si může dovolit a kolik toho zvládne...
ano, sportu jsem se věnovala, chodím i ke kadeřnici, sem tam sama do města se podívat po obchodech,po náměstí se projít a tak,ale ono když nemáš kam dát dítě/děti,tak těžko si ten čas pro sebe uděláš...teď je to o trochu lepší, že můj taťka je v důchodu,ale chodí si přivydělávat,takže na střídačku občas pohlídá buď on nebo tchán, občas moje mamka,ale ta má zdr.potíže,tak to moc nejde a tchýně je na pytel takže tam nic...a to aby mohl MM chodit častěji z práce taky pořád nejde...pak skloubit to, že on může přijít dřív a někoho na hlídání se vždy taky nepodaří...
životopis mám už vyřešený jak dlouho, řešila jsem ho i s lidmi co se tím zabývají u kadeřnice jsem byla zrovna v pondělí takže asi tak 🙂 (na práci koukám průběžně, rozeslala jsem několik životopisů - na desítky počítaje a vždy jen že děkují za projevený zájem...takže v tomto něco dělám, nečekám až mi co kde přistane do klína)
je pravda, že když to nebylo tak časově náročný s jeho prací a dokázal si zajistit to, že byl navečer doma, tak jsem chodila 2x týdně plavat, cvičit a tak,ale pak jsem zase po čase dostala výtku, že takto to taky nejde pořád, že se nemůže pořád uvolňovat z práce atd.,takže pak člověk neví co má dělat..má pocit že ať udělá co udělá vždy se najde nějaký zádrhel..
je to takový začarovaný kruh, kde se najde nějaké dočasné řešení,které po čase přestane fungovat a zajede to zase tam,kde to bylo
neztotožňuji se s tím, že chlap který maká a živí rodinu je to jeho jedno a jediné co má na starosti a co je jeho povinností
Teda mě do toho nic moc není - ale můžu říct, že se tu chováte jak banda slepic! Na jednu stranu tazatelce radíte jak si má promluvít slušně s manželem a pak se do ní navážete jak trojhlavá saň opravdu s inteligentníma narážkama. To opravdu dotyčné pomůže hlavně, že máte ze sebe dobrý pocit - tak od Vás bych si určitě nechala něco radit - katastrofa.
MD je na budku souhlasím s lu777 hlavně si pročistit hlavu a uspořádat si myšlenky - fakt sport pomáhá - a mít svůj koníček co tě bude těšit!!! Zaměř se na to. Já zrovna nejsem také tip maminky, která bere děti jako středobod vesmíru - Já svoje děti miluju - ale to neznamená, že jim podřídim vše můj život je pro mě taky důležitý.
A je mít fajn svoje fantazie - zaplať pámbůh, že nikdo není stejný a každý je jiná osobnost.
Rozhodně tě neodsuzuji za to, že chceš zažívat "motýlky v břiše", že se chceš cítit jako puberťačka. Jen si myslím, že je na to bohužel dost pozdě. Vybrala sis chlapa, který na to prostě není. Alespoň tak to na mne působí. I kdybys ho tahala párem volů nevmanipuluješ ho do situací, jaké si představuješ. Možná se ti to povede jednou, dvakrát, na chvíli, ale ne dlouhodobě. Ostatně to sama uznáváš. Ty ses za patnáct let posunula směrem, kterým on nešel, který mu není vlastní.
Možná když se bude cítit v pohodě, vyjde ti vstříc, udělá to pro tebe. Ale neumím si představit, že se může cítit v pohodě. Pracuje spoustu hodin, musí z toho být unavený, vyčerpaný. Nedivím se, že nemá chuť ani energii řešit vztah. Bohužel, je to smutné, ale je to tak.
Dokud bude manžel v práci od rána do noci, podle mne nic nezměníte. Možná když začneš pracovat a trochu mu uvolníš ruce, změní se. Uleví se mu.
Mluvte spolu o tom, je to váš společný problém. Jednou jste manželé a slíbili jste si, že spolu budete v dobrém i zlém. Teď je to zlé. A není to ve vás, mohou za to hodně vnější okolnosti - manželova práce, starost o děti, doba, po kterou jsi na MS... Měli byste se s tím poprat společně. Snad není pozdě a jste ještě na jedné lodi.
@vendulka tak to je dobré, co píšeš teď....
ono je to těžké, já kdybych měla hlídání a pevnější zdraví, tak jsem možná taky v práci 12 h denně - když to člověka baví a navíc je zaplacený, tak je to paráda 🙂
někdy do toho pak člověk může tak zapadnout, že si neuvědomí, že mu utíká život 😉
zkoušeli jste manželskou poradnu? ono někdy se prostě lidé neslyší... a třetí, objektivnější osoba tam může velmi pomoct...
@marketa233 díky za příspěvek...snažíme se mluvit,když to jde,ale jak píšeš, dokud bude od rána do noci v práci, nic se asi nevyřeší
@vendulka bohužel tohle si myslí hodně lidí....
z mojí zkušenosti chodí lidi do poradny hrozně pozdě 😉 a je to velká škoda
já taky měla blok tam jít a díky bohu, že jsem šla... muž nechtěl, takže jsem šla sama s tím, že už to byla tak hluboká krize, že jsem chtěla poradit jak se s ním v klidu domluvit na rozvodu... po pár schůzkách jsem zůstala koukat co mi řekla, jaké měla zkušenosti a hodně mě to donutilo se nad tím zamyslet z úplně jiného úhlu....
dnes jsme o 3 roky dál 🙂
oni ti poradci vidí takovýchle nedorozumění nebo tahanic nebo krizí desítky a stovky a mnohem lépe dokážou poradit... a taky "moderovat".... my jsme tam prolomili několik věcí, které jsme se snažili jeden druhému říct a opravdu jsme se delší dobu vůbec neslyšeli.... otázka ode mě... muž odpovídal na něco jiného... tak znovu, v klidu, potřetí pak řekla poradkyně, že odpovídá na něco jiného (doma už by byl konfilkt).... tak se hrozně naštval... přešlo se na jiné téma.. do další schůzky za 2 týdny se mu rozleželo v hlavě, že opravdu odpovídal na něco jiného.... ono to člověku prostě koluje v hlavě... od cizího to mnohem lépe slyší - a určitě lepší než kamarád je poradce 😉
já si po té zkušenosti myslím, že většina lidí kdyby šla VČAS k dobrému poradci tak se nerozvede.... opravdu se tam řeší určitý okruh témat a pořád dokola a člověku vyskočí to jak jede určitý vzorec a ten vztah tím pohřbívá...
asi tak, neváží si dobrého bydla a jednou na to doplatí, z toho psaní mám pocit, že chudák manžel, ten to tedy vyhrál 😉