• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Je váš muž opak toho, co jste si v životě vysnila?

29. září 2010 
aksara - že bych ti chyběla :grinning: :grinning: :grinning:

jinak ma.minka - zakaž si takovýhle myšlenky - mysli pozitivně, mimísek je přece krása :dizzy_face:

no jinak holky co jste tu psali, oni občas chlapi jsou taky náladový, tuhleto, tamhle, tohle v práci, u nás to poslední dobou neni jinak - taky sem nedostala pusu ani nepamatuju, jo jen pokud sem si řekla :grinning: :grinning: ale u nás je to zas tim, že má zas pocit, že nedostatečně tu práci hledám a že mě baví se od něj nechat živit :grinning: (bohužel od ledna sem bez práce) a nebo že by byl už v přechodu :grinning: :grinning: :grinning: děvčata, nenechte se rozhodit :wink:
23. únor 2010 v 17:26  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
tak jsem dnes byla u doktorky mimnko má už 8 týdnů brala mě už tím nejmodernějším ultrazvukem povídala že i možná by to ta holčička mohla být ale pak přišěl šok miminko je mimo dělohu a čtvrt milimetru zasahuje do dělohy a má 15 procentní šanci na přežití tak vám můžu říct že jsem sklouzla tam kde jsem byla je to možný vždyt nemůže umřít i když je tak maličké ale je to moje dětátko sakra kolik se toho ještě musí stát toho špatného mám to aji nějaké špatné z dělohou kdybych musela postoupit potrat měla bych malou šanci na další mimi je to možný tohle jak sem nikdy neprosila boha tak to tět prosím pořád já nemůžu přijít o své dětátko vždyt je moje nemůžu to pořád nějak pochopit proč zrovna já vždyt jsem nikdy nic špatného nikdy neudělala to tu smrt musím zažít potřetí kdybyste jen věděli jaká bezmoc mě popadla vůbec se stoho nějak nemůžu spamatovat dyt toto by snad normální člověk nervově nemohl zvládnout tet musím každý den chodit na odběry krve a na ultrazvuk :cry: :cry: :cry:
23. únor 2010 v 17:31  • Odpověz  • To se mi líbí
ma.minka - bud´ silná, sme s tebou :wink:
23. únor 2010 ve 21:47  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
ahojky všem koukám že sem už nikdo nezabruslí včera mi bylo oznámeno že o miminko přijdu jedná se o neprosperující těhotenctví tak zvaně zamlklý potrat bez srdeční aritmie embria :cry: vůbec nevim jak dál já vlastně ani nevim co psát co ktomu vlastně člověk má říct :cry: opět musím zažít smrt někoho milovaného sice vímže je to ještě malinký ale je to moje miminko :cry: je to něco čemu jsem se snažila dát život a lásku nějak si nedokážu odpovědět proč mě pán bůh tak za něco trestá proč mě trestá zato že chci bejt dobrá máma a dát lásku svému dítěti :cry: je to doháje snad hřích že chci dát lásku svému dítěti nevim co dál říct :cry: :cry: :cry:
3. bře 2010 ve 21:14  • Odpověz  • To se mi líbí
ma.minka... je mi to vazne lito... bohuzel tyhle veci se stavaji a pripadu jako je ten tvuj je docela hodne... ja se toho taky dost bala kdyz sme sli na prvni ultrazvuk.. nastesti to dopadlo dobre.. ale to neznamena ze se behem prubehu tehu nemuze nic stat.. takze to ze nekdo rekne ze ma za sebou 12 tt ze je z nejhorsiho venku tak je to blbost...

uvidis ze se to zpravi a chce to jen cas...
3. bře 2010 ve 21:17  • Odpověz  • To se mi líbí
ma.minka..nic neříkej,je to těžký,hlavně si nedávej vinu,teď ti jenom posílám hodně pozitivní energie a podpory..vybreč se,naštvi se...a zase vstaň a bojuj,srdíčko.
3. bře 2010 ve 22:56  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
frisbee ....já už nechci bojovat už nemůžu bojuju každý den co den jen kvůli tomu že jsem chtěla bejt alespon trochu štastná tak se musí stát tohle nechci se litovatvím že jsou lidé natom hůř ale jaksi si stím nedokážu poradit jak se stím vyrovnat jde to snad ještě :cry:
4. bře 2010 v 10:31  • Odpověz  • To se mi líbí
ma.minka,nevzdávej to,já bojuju celej život a furt to nekončí...na tvém místě bych vyhledala odborníka,opravdu ti pomůže a uleví se ti,sama se z toho budeš hrabat dlouho,nic jiného ti teď nemůžu poradit.Drž se,nenech se zlomit,mysli na budoucnost.
4. bře 2010 v 10:36  • Odpověz  • To se mi líbí
maminka s bohom to nema nic spolocne, statistika je ze 1 zo 4 zien v prvych 12tt potrati ...je mi to luto, no nesmies to vidiet ako nieco cim ta niekto, napr.boh, tresta, ci ze si nezasluzis niekoho lubit, treba pozerat vpred, nie vzad, zacnite sa coskoro snazit o dalsie :wink: drzim palce.
4. bře 2010 v 10:46  • Odpověz  • To se mi líbí
ma.minka je mi moc líto co tě potkalo,potkalo to i mě ,šla jsem tenkrát na ultrazvuk v desátém týdnu a miminku už nebilo srdíčko.taky jsme byli smutní ale za čas jsme se pokusili znovu.a máme krásnou kudrnatou holčinu.
jinak se přikláním k názoru rimmel a držím moc palečky. :wink:
4. bře 2010 v 11:03  • Odpověz  • To se mi líbí
Ma.minka: je mi to moc líto,že vám to s miminkem nevyšlo :cry: :cry: :cry: asi nepřišlo v pravou chvíli :cry: :cry: :cry: buď silná,určitě se za čas budete moc radovat z nových // na testíku a bude vše v pořádku :wink:. Držím pěsti :slight_smile:
8. bře 2010 ve 21:36  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
ahojky holky zítra se konečně dovím kdy du do nemocnice na tu revizi je to strašný to čekání a navíc se nějak už dostavujou větší bolesti rozhodla jsem se že prozatím minimálně 3 až 4 roky nechci další dítě manža mě strašně naštval příde mi že to bere jak kdybych měla jít topit kotata vůbec nevim jak to může brát tak z nadhledem já vím že bych se asiv tom tolik neměla utápět ale nějak si nemůžu pomoct ječtě že mám synka to je to jediný co mě tet dokáže rozveselit a přijít alespon chvilku na jiné myšlenky
8. bře 2010 ve 23:00  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
ahojky všem už je to strašně dlouho co jsem tu byla za tu dobu se událo mnoho věcí muž už je konečně doma každý den našli sme bezva práci a je tam spokojen já jsem těhotná ale syn nám nějak zlobí musím sním na psychiatrii a na vyšetření mozku znovu nějak se nedá zvládnout je to dosti náročné už nevíme jak s ním dál je mi ho docela líto když chytne ty sví záchvaty mimi se má k světu chodím často k doktorce a na ultrazvuk mám rizikové těhotenctví mám doktorku čtyři minuty pěšky tak mi to ani nevadí a jak se máte vy vůbec bylo mi po vás smutno :frowning2: :wink:
10. kvě 2010 v 11:16  • Odpověz  • To se mi líbí
ma.minka..to jsem ráda,že jsi se ozvala,gratuluji k miminku :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: i k m. práci :slight_smile: ..držím pěstičky z celého srdíčka.
Hodím ti link na tému,kde jsou maminky,co mají možná podobné problémy jako ty se synem,možná tam najdeš někoho s podobnou diagnózou,zkus se podívat.

Drž se a ozývej se časteji :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:

http://www.modrykonik.cz/diskuse/tema/maminky-nestandartnich-deti/?page=last&post=last&lastref=il
10. kvě 2010 ve 12:07  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
frisbee...moc ti děkuji za ten odkaz snad stím někdo bude mít zkušenost je to tet z malím strašný a jak pak se máš :wink:
10. kvě 2010 ve 12:24  • Odpověz  • To se mi líbí
ma.minka..ale já celkem nic moc,děkuji,měla jsem problémy s páteří,nemohla jsem chodi,kusila jsem si jak pes,teď už je mi líp,já se vždycky oklepu a jdu dál :slight_smile: ...teď jsi důležitější ty,abys byla v pohodě a aby bylo miminečko v pořádku :slight_smile:
10. kvě 2010 ve 12:27  • Odpověz  • To se mi líbí
Ma.minka: také moc gratuluji k miminečku a k nové manžovo práci a moc držím pěstičky,ať je vše v pořádku a ať vám vše klape tak,jak má :dizzy_face:
10. kvě 2010 ve 13:07  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
frisbee...to je mi tě líto to sis zkusila co jejku hlavně aby si se plně uzdravila :wink: dnes sem byla na kontrole z mimi a mám dlší fotečky je zdraví a konečně za měsíc budu vědět co to bude konečně bych chtěla holčičku :grinning: tak snad to víde

koukám že sem už nikdo nechodí pomalu aksara už tu taky dlouho nebyl
11. kvě 2010 v 15:40  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
cernovlaska... taky ti moc děkuji jak ty jak se máš :wink:
12. kvě 2010 v 10:09  • Odpověz  • To se mi líbí
ma.minka,děkuji :slight_smile: ....držím palečky,ať je to holčička,to by bylo úžasnééééééééééé :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
12. kvě 2010 v 11:00  • Odpověz  • To se mi líbí
Ma.minka: děkuji za optání,jde to :dizzy_face:. Problémy jsou a budou,ale důležité je,že jsme zdraví,a že nám ten náš chlapeček dělá jen a jen radost :dizzy_face:. Ať už nosíš pod srdíčkem kluka či holčičku,tak hlavně,ať je mimi zdravé a ty spokojená a šťastná :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
12. kvě 2010 ve 22:06  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
ahojky holky včera mě poprvé koplo mimi byl to neuvěřitelnej pocit to znovu po takové dlouhé době opět cítt sem stoho furt vedle nějak víc si toto těhotenctví užívám něž to první jen už mě rozčilujou ty pupínky po celém obličeji kolikrát si připadám jak shrek :grinning: :grinning: ale jinak je to fajn
15. kvě 2010 ve 22:22  • Odpověz  • To se mi líbí
ma.minka...to je nádhera :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: tak ať jste zdraví a v pohodě,hezky si to užívej,nenamáhej se,odpočívej..hahahaha,že Shrek,jsem se od srdce zasmála :grinning: :grinning: a zároveň mě to potěšilo,protože se ti vrátil humor a to tak velký krok dopředu :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: ..ani netušíš,jak jsez za tebe ráda :dizzy_face:
16. kvě 2010 v 10:41  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
no moc humoru zas nebude dozvěděla jsem se totiž že bratr připravil naše o dům tak sem s toho neštastná bratr chtěl po otci půjčku od nějaké pochybné společnosti prej aby zaplatil víživné aby nepřišel o děti na který stejně kašle otec to udělal bratr neplatí a tet maj k vůli tomu přijít o dům a bratr je vysmátej chudák moje mamka ta je s toho ůplně nadně
16. kvě 2010 ve 14:34  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
ahojky holky konečně příští úterý už budu vědět co to bude už se strašně těším až se to dozvím dnes mám svátek a vzpoměli si na mě jen mí rodiče což je docela smutné ale co nějak jsem si už zvykla co jiného mi také zbývá že zas mě nějak zlobí můj chlap apsolutně není schopnej mi nějak pomoci jen slibuje a skutek utek když jsem čekala syna to mi každej ochotně div neotvíral dveře u toalety a tet když to opravdu potřebuji tak pomě neštěkne ani pes :unamused: :unamused: nějak mě to mrzí
31. kvě 2010 ve 20:26  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
tak jsem opět tu i když jsem už jak koukám nikdo nechodí tak zas něco přidám byla jsem na ultrazvuku a čekáme dalšího chlapečka i když jsem si moc přála holčičku tak to snad ze třema mužskejma zvládnu v domáctnosti :grinning: malej jiřík kope o stošest je zdravej zaplat pánbůh zato jen je to tet z našim tádou trochu náročnější začal nám v noci plakat za noc naspí asi dvě hodky a jen pláče je mi ho líto chudáčka malího přes den je pořád nějakej rozmrzelej sotva se zvedne ze země a zase spadne je mi ho líto jak pořád brečí zítra jdeme k doktorce tak doufám že to nebude nijak vážné vůbec mi nechce jíst nevim co si sním počít :cry: :cry:
14. čer 2010 v 19:25  • Odpověz  • To se mi líbí
Ma.minka, pozoruji uz nejaky cas toto tema a pecetla jsem ho cele. Predevsim bych ti chtela porat jen to nejlepsi, hodne sil, zdrave deti a stastne manzelstvi. Hodne jsi toho zazila, vytrpela a verim ze nejake to trapeni uz jsi vybrala ceka na tebe uz i poradne pekny a dlouhy kus zivota :wink:
A je dobre ze sem prispivas, sdilena bolest je polovicni.
Zarazil me ted tvuj posledni prispevek ohledne starseho synka.. NEvim jak to presne je, ale podle toho co popisujes bych to hodnotila jako velmi vazny stav. Za sebe bych ti doporucovala co nejdrive se obratit na doktora a alespon prokonzultovat s nim symptomy, nebo okamzite jet do nemocnice.. Muze to byt neco vazneho co se nesmi podcenit a kazda hodina je draha.. Dej prosm vedet jak to se synkem dopadlo a co rikali doktori. Drzim palce a at je synek zdravy
14. čer 2010 ve 23:30  • Odpověz  • To se mi líbí
ahojka. koukám když tak porčítám celé téma že moje problémy josu snad i malicherné , ale na tom nic nemění že mě trápí. Jsem v 22 tt s prvním dítětem s partnerem se známe chvilku cca 8 měsíců, mimčo jsem chtěli oba i když rychlost početí nás překvapila, oba jsem měli spíš obavu že budou problémy. Partner je od maminky dost romazlený "fracek" a z minulého vztahu zranění ale se silnou citovou vazbou k dcerce bývalé kterou vychovával od 6 týdnu po narození. Mám takový pocit že mimi chtěl halvně protože mu ze začátku malá chyběla, EX prohlásila že není její otec a že už ji nikdy neuvidí, přítel to těžce nesl, samozřejmě že za cca 1/2 roku si EX uvědomila že pro ní je výhodnější aby nám malou strčila a měla volný víkend, jenže tou dobou já už byla těhotná. Těžko jsem to nesla, ted se snažím s malou vycházet, ale EX ji dost očkuje a je to na malé vidět bude jí 5 let, takže už je to poměrně "chytrá" holčička. Partner poslední cca 2 měsíce ztrácí víc a víc zájem o mě a naše mimčo, doma je mu zatěžko mi s něčím pomoct, a když už pomuže dělá to s odporem a tváří se jako bych mu ublížila. Vím že hodně dělají moje hormony, jsem docela klidná - mimi ze mě udělalo klidného flegmatika, nechci mu ublížit je mi 32 let a jsem štastná že mám doposud bezporblémové a předpisové těhotenství, ted ale mám pocit že upadám do deprese. Když máme malou od EX přítel jen zaří, kouká na ní jako na svatý obrázek. Ke mě se chová hezky, umí mě dát pusu i se zeptat co v práci, ale jak něco potřebuji doma, třeba když mi je zle a potřebuju ležet a od něj pomoc s prádlem, myčkou nebo jen aby si ohřál jídlo - snažím se mít vždycky něco v lednici, tak už slyším ze na to se muže vysrat, že se mu nechce, ze nemám náladu atd..... Dost si s tím v poslendí době nevím rady, cítím jako by mu na mě a našem mimi moc nezáležo a obtěžovalo ho mi jakkoli pomoci. Ocenila bych kdyby někdy přišel s tím že něco udělá sám, nebo s otázkou jestli nepotřebuju s něčím pomoct nebo jak se cítím, zda si nechci raději lehnout že to či ono udělá sám.... máte někdo zkušenost co dělat ?
17. čer 2010 v 11:46  • Odpověz  • To se mi líbí
@modra_slunecnice No jak to tak čtu, tak to bude docela problém, protože ta pomoc, co bys potřebovala ted, se absolutně nedá srovnat s tím, co b udeš potřebovat, až se ti narodí mimčo. Pak se tvůj přítel bude muset zapojit, nebo se smířit s tím, že nebude navařeno, uklizeno atd. Takže bych se pokusila to s ním vyjasnit už teď, ať pak není překvapený, protože život se vám od základu změní.
No, a s tím, že by se nabídl sám, že něco udělá, na to bych moc nekalkulovala. Když si pročteš tady některá témata, tak zjistíš, že pokud se snažíš všechno zvládat, tak chlap si na to zvykne a pak to bude vyžadovat. Takže ještě před narozením mimča bych mu řekla, ať si vybere, co si vezme na starost, jak si to po porodu rozdělíte, a trvat na tom. Já jsem taky taková, že se snažím všechno sama a říkat si o pomoc, až už fakt nemůžu, ale už jsem přišla na to, že je potřeba úkoly delegovat. Můj chlap nemá problém s tím doma něco udělat, ale když si neřeknu, tak nedělá nic, nebo teda pak se zvedne a třeba vyluxuje, ale stylem tak já to teda udělám, když ty to neuděláš. Kdybych mu hned na začátku zadala, že jeho úkol je luxovat, tak bylo jasno a mohli jsme si pak odpustit to dohadování.
20. čer 2010 ve 13:01  • Odpověz  • To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek