Tak si užívám volna. Volna spojeného s odjezem z vypečené betonové jungle a cesty z města do přírody. Nevěřila bych jaký vliv má klid dovolené na mě i mimi ani to jaký rozruch způsobí příjezd tatínka na víklend :oD . Nejen já jsem byla nedočkavá a vlastně i nervozni ale hlavně jsem to poznala na bříšku, jak jsem celý týden už začínala být lehce nesvá z toho že pupík je v klidu a jen tam sem tam citím jak se mimi zavrtí, otočí trochu mě zalechtá na bříšku a zase je klid tak příjezdem tatínka nastala radikální změna. Náš potomek neví zda radostí nebo vlivem mého rozrušení měl 3 dení spartakiádní maraton a nejen že mi pupík různe poskakoval, mimi vychytávalo dokonále údery na všechna citlivá místa.... už váš prcek někdy kopl zezadu do zad tak někde v oblasti ledvin.... Paráda !!!! Takže moje sluníčko mělo spoustu energie a tak s ní nešetřilo ani v noci. Na jednu stranu darostná že náš poklad se má čile k světu, že konečně můžou všichni členové rodiny cítít jak se náš poklad vrtí - nekteří na to marně čekali už od 12 týdne :oDDD ale na druhou stranu jsem si uvědomi, že když mimi - vlastně ještě docela "malé" 27 tt a už umí kopnout tak že já zalapám po dechu, tak představa že to nebude dlouho trvat a místo už nebude žádné a zlatíčko bude mít o to víc snahy se pořádně protahout....tk při této představě jsem si říkal že NETUŠÍM kam se tam společně v tom jednom tělě vejdeme .

Dovolená za chvilku končí a už nás opět čeká maraton vyšetření práce a s napětím čekám zda se s gyn dohodnu na neschopence,abych si i trochu odpočinula protože v nastavajících vedrech v betonu si neumím sebe ani mimi představit. Takže hned příští týden mě čeká VŠEMI oblíbená cukrovka :o(((,hned po tom krev na Rh negativitu + kontrola komplet krve a samozřejmě UTZ v 2 trimestru. To vše se MUSÍ stihnout nejpozději do 30 tt .... A protože já na termíny moc nejsem tak samozřejmě už ten příští týden je pro mě přelom 28-29 tt a zase jsem s dodržením termínu v háji :oDDDD.

Co mi ale připomíná že jsem těhu i v okamžiku kdy zapomenu na bříško, neustále běhání na WC, těžkopádné hledání polohy jak stát, sedět, ležet, protocvitky mého zlatíčka je NEUSTÁVAJÍCÍ pálení žáhy ... :o((((( jen se modlím aby to s příchodem mimi na svět opět zmizelo a NEPŘEJI NIKOMU tohle zažívat déle než jeden den v životě a už ted soucítím se všemi, kteří mají tento problém a "nezachrání" je konec těhotenství.

Máme po každoměsíčním kontrole v poradně u paní dok. Tak mimi roste jak má, moje kila navíc taky naskakují mě před očima a mě se z toho před těma očima zatmívá a jediných pár komplikací je tvrdnutí bříška a zvýšena citlivost bříška a s tím spojené pocity na zvracení. V dalších týdnech mě čeká odporné vyšetření těhu cukrovky a další krev a další UTZ. No ted jak se nám kvapem blíží 30 týden se vše zrychluje. Při představě že je běžné rodit od 38-42 týdnu tak mám pocit že už to fakt mám za pár a to nemám ještě ani sestavenou postýlku a objednaný kočárek....nějak jsem měla pocit že na vše je SPOUSTA  času a ted už mám pocit že nemůžu NIC STIHNOUT :o(

 Já jak jsem těhu jsem jak uzlíček mocí a nervu s kterýma se nevím rady, takže jsem měla celou neděli depku jak prase ( nebyl to ani první ani zdaleka poslední den kdy jsem byla JEN uzlíček nervů ), brečela jsem a furt jen něco hustila do pavla....chudák asi z toho měl taky hlavu jak jelen, protože jsem potřebovala aby mě hladil, líbal, objímal a byl na mě prostě jako ženská - citlivý, chápavý, vnímavý, nežný a vše z vlastní iniciativy....no chtít to po chlapovy je nereálný, ale ja byla uplně mimon a tak jsem střídavě s ním nemluvil a střídavě brečela a střídavě byla přesvědená že s ním skončím když mě není schopný obejmout sám od sebe.....takže je jasný že v téhle "dokonalé" kondici jsem nikam nemohla mezil lidi....a ještě k tomu mě nesedl bramborový salát u tchýně...byl skvělý ale asi dalším řpíznakem mého těhu je NESNÁŠENLIVOST majonézy.....zvracela jsem nakonec jen 3x ale na záchodě se dávila asi 10x včetně cesty autem..... úžasná neděle.....
K tomu mi bylo ještě tak střídavě zle od pátku takže nebyl žádný sex a to měl miláček už od pátku touhy....takže další vyhrocení emocí mezi náma...jak má touhy tak nevidí a neslyší.... no a když já byla nepoužitelná tak ti musí být jasný v jaký náladě většinu času byl :o((( k tomu muj "kolaps" citů a emocí.....no a výsledkem máš šílený víkend, teda hlavně neděli....

Pavel cítil poprvé mimíska.
Už se tam lupík vrtí tak že kope i přes břicho...ale stejněm mám pokaždé pocit že mám průjem jak se začne vrtět...... Byl to dobrý zážitek protože jsem prtě cítila i já a lapla pavlovi ruku a plácla si jí na bricho s očekáváním v očích co na to řekne a po cca 5 min když mu už museli začít mrtvět prsty jak jsem mu ji mačkala jsem se ho trapně zeptala jestli to cítl....
Tak přestal sledovat Madagaskar 2 a odpověděl mi že ano .... Pak se prcek vrtět přstal takže během celýho filmu jsem tuhle akci opakovala ještě dvakrát s naprosto stejným scénářem :oDDD ve výsledku jsem z pavla tahala co na to říká a dostala jsem z něj že už to cítil asi dřív když jsem to zkoušla ale že si myslel že to cítí jak mi tepe srdce....chvilku jsem jeho odpověd nechápala...nechápu ji doted, ale protože mě samotné trvalo 14 dní než jsem nakonec z dok dostala jestli NÁHODOU ty pohyby na který se mě už 14 dní ptá nevypadají jako když má člověk průjem a zrovna se mu hnou střeva.....a ona mi s klidem odpověděla, že přesně tak to vypadá, tak chápu že když vám někdo připlácne ruku na úplně cizí břicho s napjetím co vy na to,  těžko si umítě představit co máte cíitit když to hlavně popíše jako já, jako zážitek s průjmem...nic méně ...první pohyby cítil i miláček :oDDDD