Jsem těhotná a rozpadá se mi manželství
Ahoj ženy, jsem v osmém měsíci a mám pocit, že na všechno budu sama. S manželem jsme měli řekla bych pohodový vztah, ale nějaké povahové rozdíly tam prostě byly vždy - ne nepřekonatelné, myslím... Jsme spolu 12 let, z toho 3 roky manželé (potkala jsem ho už v 18). Po dostudování VŠ jsem chtěla, abysme byly manželé (a myslela si, že přítel to chce taky). Dlouho se k ničemu neměl, až jsem to nevydržela a svatbu navrhla já. Vypadalo to, že se těší, ale pak přišly první problémy - začal se chovat fakt zvláštně, nic se mnou nechtěl řešit, návštěva úřadu, restaurace atp. ho strašně otravovala. Měla jsem to asi brát jako varování, ale jako vdavekchtivá žena jsem to překousla a plánovala dál. Nakonec teda svatba proběhla a ve svatební den přišel úplně jiný člověk - usměvavý a v pohodě. Svatba říkal že se mu strašně líbila a že kdyby to věděl, tak si to klidně zopakuje.
Po svatbě bylo vše OK, ale byly nějaké třenice ohledně statku mých rodičů, kam jsme jezdili o víkendech, že si tam nemůže dělat věci jak chce a tak. Mě to teda přijde logické a vždycky to u nás v rodině chodilo tak, že se musíme shodnout, že něco bude tak a tak ale přiznávám že i s našima je to někdy těžký, protože lpí na starých pořádcích. Naopak v rodině manžela mu všechno odkývou jak ovce, tchyně ho má jako Boha, protože druhý syn se neobtěžuje ani se jim ozvat a otec už nic neřeší, jen si užívá klidu v důchodu a je mu všechno jedno.
A teď se dostáváme k "jádru pudla" 😠 Já zase po rodině toužící jsem chtěla mít dítě. Dlouho jsme se dokonce snažili a nic, vypadalo to, že dítě fakt chce a nebylo to jen z mojí iniciace, dokonce šel dobrovolně i na spermio, aby se vědělo, že je to z jeho strany OK. Pak minulé léto jsem otěhotněla, vypadal strašně nadšeně, pořád jsme probírali co a jak. Bohužel to ale skončilo ZT, což pro mě bylo strašný. Měla jsem pocit, že mě vůbec nepodržel, možná to ani nějak nechápal, ale co mě nejvíc dostalo bylo, když jsem tam seděla v nemocnici před tím zákrokem a byla tam úplně sama a všichni ostatní tam někoho měli, kdo je tam podpořil. Mě teda vyzvedl a odvez aspoň večer. Pak na mě byl celkem hodnej pár dní a pak se vše vrátilo do starých kolejí.
Další dítě ale vyšlo na první pokus (tedy po dvou letech snažení), byla jsem neuvěřitelně šťastná, ale všimla jsem si z jeho strany že už je to nějaký jiný. Ano i já byla jiná a už nebrala bezproblémový průběh jako samozřejmost, ale on se zase začal chovat vyloženě divně.
Najednou měl rádoby vtipný řeči před přáteli, že uteče do lesa, že jsem ho ke všemu donutila, že on vlastně svatbu ani dítě nechtěl a poslouchala jsem to víckrát, že už si teda vůbec nejsem jistá, že je to vtip. Všem chlapům říká "hlavně se nežeň". Na vyšetření se mnou šel v podstatě z donucení, strašně se tam nudil, protože musel 15! minut čekat v čekárně, na břicho si nikdy nesáhne a ještě má řeči, že to je nechutný, že ve mě něco žije. Prej je to divný, že v tom bytě někdo bude, vždyť nám tam nic nechybí a teď nás bude někdo omezovat. Novorozenci mu prý přijdou hnusný a najednou si rozmyslel, že pohlaví nechce vědět a nemůžu z něj ani vydolovat aby se vyjádřil ke jménu. O nakupování výbavičky to ani nemluvím - absolutně ho to netankuje (což mi teda nějak neva), ale doufala jsem, že mě aspoň někam odveze něco vybrat (nemám auto). No a tohle mě teda bolí asi nejvíc.
Další věci jsou, že dřív mi celkem pomáhal v domácnosti, teď byl pořád "upracovanej" ale ikdyž neměl důvod být, tak nic. Taky jsem v zimě řešila, že se kolem něj furt motá kolegyně v práci, až jsem na něj dokonce uhodila, ale neměla jsem žádnej důkaz a prej nic. Nedávno ale říkal že si našla mladšího přítele. Tak tam snad nic není. Další co se stalo bylo za dobu mého těhu - šli jsme kamarádce na svatbu a on mě tam nechal sedět u stolu a odešel do jiné části restaurace, kde oslňoval servírky a celkově mi přijde, že má teď potřebu se hrozně líbit 😒 Přičítala jsem to krizi středního věku (je mu skoro 40). Další problém nastal nyní, u mých rodičů, kde ztropil scénu a urazil se, že tam už jezdit nebude, když mu máma na další zvířata řekla "ne" - my jsme tam jen o víkendu a starali by se o ně oni. To byla pro mě dost rána. Rodiče mám ráda, pomoc potřebují a teď mám na krku zvířata, která si chtěl pořídit manžel a musím se pokusit je rozprodat, traktor, který vůbec nevím jak dostat na technickou a louky, kterým musím sehnat sekáče. Prostě si pro to všechno vybral nejlepší vhodnou dobu...
Všechno bych ale překousla, kdyby to byl milující manžel, který by se se mnou těšil na miminko, měla bych sílu bojovat. Ale teď mi přijde, že mě ve všem nechává samotnou a upřímně vyděšenou. Přijde mi, že si dělá zadní vrátka k ústupu, aby mohl kdykoli odejít ode mě i od mimi a děsím se, že budu sama.
Abych ale napsala něco na jeho obranu - taktéž si minulý rok jeho rodiče vymysleli rekonstrukci domu, kde byl hodně času a jeho táta má nějaké vážné zdravotní problémy. Přijde mi ale, že si ho pořád jen a jen omlouvám. Např. on to co říká tak nemyslel, vždyť dítě chtěl. On se urazil, protože s našima je to těžký. Ale pořád mi chybí omluva, proč se netěší na naše miminko, na to nějak nemůžu přijít.
JO, ale co mě dostává je, že údajně k porodu jít chce. Aby viděl potomka jako první. Přijde mi, že to ale bere jako nějakou estrádu, kdy ze mě něco vyleze. No prostě nějak nevěřím, že by tam respektoval moje přání a vůbec nevím, jestli si ho tedy k porodu brát.
Omlouvám se za román, ale shrnout všechno do pár vět mi prostě nešlo.
Co mám dělat? Mám se pokusit mu vše odpustit a snažit se ve vztahu za každou cenu setrvat kvůli dceři? Je nějaká naděje, že se to po jejím narození zase srovná, jako po svatbě? Nejsem si totiž jistá, jestli mu dokážu zapomenout, jak mi těhotenství otrávil. 🙄
Ahoj, to ma veľmi mrzí :( Každopádne mysli na seba a na dieťa, v tejto situácii to nie je vôbec sebecké, proste ty musíš zabezpečiť dieťa. On ťa raz už sklamal, porušil manželský sľub, opúšťa ťa tesne pred pôrodom atď; to je dôvod mu viac neveriť ani v iných veciach, takto mu to môžeš aj vysvetliť, aby pochopil, akú kravinu spravil... je fajn, ak budeš schopná mu to povedať bez výčitiek, ako vyrovnaná žena, viem, že to bude ťažké, ale bude to mať lepší výsledný efekt, uvidí, že si silná a schopná žiť aj bez neho a to je pre veľa chlapov ťažké prijať ...
btw tie vysvetlenia z jeho strany sú fakt zvláštne, kvôli takýmto veciam predsa muž rodinu neopúšťa, tak ho popros, nech je k tebe aspoň teraz úprimný, čo viac môže stratiť, keď rodinu sám opustil? Nič viac nie je...
Ale je super, že máš možnosť vás nejako finančne zabezpečiť a rozmýšľaš nad podstatnými vecami. Držím prsty 🙂
@xdrak102 Přesně jak píše paní nade mnou, nevěřit a rozvést se.
To,že máte byt v SJM na který jsi nedala ani korunu, je úplně fuk..Jednou je to v SJM takže peníze z prodeje jsou vás obou.
@slimacikmia Díky!
@andreaandrejka Díky!
@xdrak102 - tak taky je otázkou jak to myslí, možná nerozvádět, aby se zatím nedělil majetek, takových mrtvým manželství znám dost...a co to přineslo, nic, jen další trápení a prostor toho ohatšího majetek rozprodat, uklidit, prostě pak šla ženská o žebrácké holi a stejně se rozvedli....třeba boj začal po 5-10 letech a bylo to drsné...
@marcicek84 Toho se právě bojím...
To je mi líto, ale z tvých příspěvků cítím, že jsi silná a vše zvládneš. Nikdy jsem nebyla v podobné situaci, ale asi bych se poradila i s právníkem, byť to bude něco stát. I když jsi na ten dům nedala ani korunu, určitě jsi dělala zase víc domácích prací než on, takže na to vůbec nehleď.
Ak si zapisana v katastri ten dom sa neda rpedat bez tvojho suhlasu, nesmie sa rpedat teaz, lebo neuvidis ani fuka, hoci mas narok na polovicu...len mu to pekne oslad, inak moj typ je, ze ta podvadza.
@xdrak102 Ahoj, je mi moc líto v jaké jsi teď situaci. Zvlášť, když máš měsíc do porodu. Podle mě chlap, co dokáže v téhle situaci opustit ženskou snad ani není chlap, ale ......no, musela bych být sprostá☹ Mě tohle přijde jako vrchol hnusu. Buď si to měl uvědomit dřív co chce a co nechce nebo se k tomu má postavit jako chlap. A nééé tě opustit v nejzranitelnějším období. No.....myslím na tebe, drž se.
Co se týče toho baráku, tak já bych teda chtěla půlku. I když jsi do toho žádné peníze nedala, tak jsi papírově spoluvlastník a máš na to právo. Nedělala bych to kvůli sobě, ale pro dítě. Jako jistotu, kdyby cokoliv. Nikdy nevíš, kdy mu zase rupne v hlavě a nezačne ti dávat jen minimální alimenty. Podle mě chlap, co tě dokáže takhle zradit už může udělat cokoliv. Teď to můžou být jen takový řeči, aby si trochu vyčistil svědomí. Já už bych mu taky nevěřila. Chtěla bych půlku a necítila bych se provinile. Ať s malým můžete slušně žít.....
Ach jo,....stejnak je ta ženská intuice silná. Teď se soustřeď na miminko. Nejdůležitější je zdraví, všechno ostatní se dá řešit. Má ti s miminkem kdo pomoci? Třeba tvoji rodiče? Začátky určitě budou náročnější, ale jde vidět, že jsi silná a určitě to zvládneš. Miminko ti pak všechno vynahradí a jak ho uvidíš, tak pochopíš, že žádnej chlap nestojí za trápení.
Moc na tebe myslím, kdyby jsi se necítila dobře a chtěla si popovídat, tak napiš, klidně SZ. Ať to ze sebe dostaneš.Posílám srdíčko.
To je mi líto. Bohužel, no stává se to, vypadá to na to, že má nějakou ženskou.
S rozvodem neporadím, s domem bych udělala následující - jste tam oba jako spolumajitelé, takže při prodeji budete oba dva. Trvala bych na tom, že ve smlouvě bude uvedeno, že peníze za dům budou poslány - polovina částky na tento účet, polovina částky na tento účet. S tím, že jeden z nich je Tvůj. To, že jsi do domu nedala nic je nesmysl, jakýkoliv majetek nabytý za dobu trvání manželství s vyjímkou darů a restitucí je součástí SJM. Nakonec ty jsi se jiste staralo o dítě a domácnost, čili jsi pracovala stejně jako on.
Do rozvodu bych se nehnala, tedy pokud bys měla chut se pokusit ještě váš vztah uchovat. Protože je možné, že to, co ted dělá, je zamilovanost slepá, a ta jistě opadne. Ale je fakt, že chlap, který je schopný opustit manželku v osmém měsíci, je takový haj.l s prominutím, že bych ho už nechtěla ani vidět.
Este cokolvek ti slubi, treba este zahoruca, kym ma vycitky spisat u notara, oni z tych velkodusnych slubov maju tendencie postupne utahovat, kor ak je v tom ina zena...
@xdrak102 pokud je dům v SJM, musíte i smlouvu o prodeji podepisovat oba (pokud nemá od tebe podepsanou a notářsky ověřenou plnou moc) ... takže se o prodej domu aktivně zajímej, ať se nic neděje za tvými zády, a pokud jsi mu podepsala plnou moc k prodeji domu, tak ji stáhni ... budeš tak muset všechno podepisovat s ním a můžež si nechat dát přímo do smlouvy, že polovinu peněz za prodej chceš poslat na tvůj účet ... ten dům je papírově i tvůj majetek, tak z toho vytěž co se dá, dítě stojí dost peněz, ty ještě nějakou dobu pracovat nebudeš a o jakékoli výdaje navíc by sis musela chlapovi říkat ... teď slibuje, jak se bude na všem podílet, ale nevěř mu ... až tě bude omezovat ve výdajích a budeš se muset o nějaké peníze doprošovat, tak z něj těžko budeš přes právníka tahat peníze za půlku prodaného domu (pozor, pokud nebudeš u sepisování smlouvy o prodeji domu přítomná, může se s kupujícím domluvit, že na papír dají nižší cenu a zbytek dostane hotově bokem, takže si to hlídej) ... zachoval se jako ha.zl,, takže na něj neber žádné ohledy, jednou je něco v SJM, tak pěkně napůl.
Pokud by tě snad vysoký stupeň těhotenství omezoval v tom, abys byla všemu přítomná (navíc nemáš auto, to je chyba), tak pověř někoho komu důvěřuješ, aby hájil zájmy tvoje a tvého dítěte ... přápadně na nic nečekat a hned se dohodnout na podání žádosti o rozvod (ještě před prodejem domu), v tom případě už bude tvoje zájmy hájit tvůj právník ... tvůj muž si servítky nebere, také si je neber 😉 ... držím palce 😠
Naprostý souhlas s @marcicek84 ! Jaký "kazit vztah"? On je ten kdo odchází od těhotné manželky, on by měl nést důsledky - a to se vším všudy.
Není důvod , proč bys mu měla věřit, proč by Tě neměl znovu zklamat - vždyť Tě právě zklamal a podrazil! Proč by to neměl udělat znovu??
Nejde tu ani o něho ani o Tebe, ale o toho prcka....!
Takže hezky fifty fifty, půl peněz z prodeje, žádné ústupky.
Díky všem - jsem z toho úplně hotová. Každopádně poradím se ještě pro jistotu s právníkem a podle toho se zařídím. Plnou moc jsem mu nikdy nedala a právě jsem přemýšlela o tom, že u podpisu prodeje musíme být oba, byli jsme i u koupě.
Vztah jsem nemyslela, jakože bysme ještě byli někdy spolu jako opravdová rodina, ale myslela jsem, že bysme se bavili na trochu slušné úrovni a nedělali si naschvály a tak... Nerada bych k tomu sklouzla. Zatím se asi budu tvářit jakoby nic a poradím se s právníkem. Pak uvidím...
@mwkaty díky za milá slova. Ano, naši se na miminko velice těší, mamka si vezme dovču na první 2 týdny, aby mohla přijet mi pomoct a mám taky 2 dobré kamarádky, které už jsou ověřeny v krizové situaci a věřím že mi vypomohou alespoň občasným hlídáním. Taky manželova rodina se na miminko těšila, věřím že tchýně ať je jakákoli hodně, navíc je to jejich první vnouče. Asi půl hoďky vlakem bydlí kamarádka, která má rodit skoro jako já, takže i na procházku si myslím bych třeba i měla s kým jít. No nebude to jako podpora manžela, ale podpory mám naštěstí moc. Neumím si představit být v situaci, kdy třeba ta žena nemá kam jít, nemá rodinu, atp.
@xdrak102 Je mi to moc líto, ale jedním mužem, který tě tak moc zklamal život nekončí. Věř tomu, že i když to teď strašně bolí tak jednou bude líp a když nejde o život jde o XXXXX. A mám-li být upřímná na tvém místě bych ho rozhodně nešetřila!!! Mysli na svého andílka a na dnes už váš život ve kterém teď budete bojovat společně.
@xdrak102 - jj, poradit s právníkem co udělat, jak píšeš naschvály nedělat, ale pak mu slušně oznámit, že tedy byste se tedy měli rozvést, jestli to už podal, nebo to máš podat ty a že kvůli dítěti budeš chtíš z prodeje a SJM polovinu, protože je třeba ho zabezpečit...že o tebe nejde, i když vlastně taky, když budeš s malým 3 roky doma na rodičáku...bohužel si myslím, že jakmile upoorníš na to, že jsi si vědoma svých práv a chceš je uplatnit, že to chlap nepobere a bude si myslet, že to je naschvál, protože to jsou jen a jen jeho peníze, takže aby právě z jeho strany pak ještě k nějakých nasválům nedocházelo...ale bohužel, jinak to nejde, jeho reakci neovlivníš, můžeš ovlivnit způsob, jak mu to oznámíš, prostě ne výhružně, ale věcně, klidně, rozhodně, aby poznal, že to je prostě nutnost to dítě zabezpečit zrovna takto...aspoň budete mít čistý stůl...
Jen abys to nevěděla úplně černé ... mám 2 děti(teď čerstvé Mimi) manžel mi na břicho nesahal ani u jednoho těhotenství....sice to neřekl,ale těhotenství ( já tlustá mimino v břiše ) mu bylo nepříjemné...nebo jak to popsat...Mimi po porodu je pro něj vetřelec ( Teda to je i pro mě) .... zařizování vybavicky bylo též na mě...každý chlap na Mimi reaguje jinak...
@xdrak102
Tak to jsem ráda, že na to nebudeš sama. Je skvělé, že budeš mít oporu jak v rodině, tak od přátel. To ti alespoň trochu pomůže. Na dně nejspíš chvilku budeš, ale díky nim se třeba od něj alespoň o něco dřív odrazíš. Jak tu psaly holky, je možné, že jak začneš mluvit o spolupodílu, tak se manžel na tebe utrhne a může s tebou jednat zle (i nemusí). Tak se na to radši připrav a i přesto si to nenech líbit a nedej se! Za tohle si nic lepšího nezaslouží. Určitě jsi moc hodná holka, tak s ním neměj takovou trpělivost a nenech mu to jen tak. A na sliby nedej. U oltáře ti taky slíbil v dobrém i zlé,.....a jak je vidět, tak to pro něj byla jen slova. S finanční rezervou se ti bude lépe dýchat. Já jsem taky chtěla jeden čas ze vztahu odejít a být s malým sama, ale pořád jsem si říkala, jak pak budu žít a jak vyžiju. Nakonec jsme se z toho dostali, ale stejnak podvědomě si nejsem jistá, jak to jednou bude. Jsi statečná.....
@xdrak102 Tak to mě mrzí, že to takhle dopadlo. Nicméně jak píšou ostatní, jednou máte SJM, jste manželé, takže všechno pěkně napůl. Osobně bych takovému chlapovi už nevěřila ani pozdrav, takže bez právníka rozhodně ani ťuk a udělat vše pro to, abys byla zabezpečena Ty i dítě. On si chlapec musí uvědomit, že to je on, kdo všechno zničil, že Ty teď budeš na všechno sama a pěkně bude klopit. A pokud se bude cítit uražen - jeho problém, ne Tvůj. Hlavně se nenech strhnout k nějakým hádkám. To, že je to partner na ... (nechci být sprostá) neznamená, že musí být nutně špatný otec, takže bych mu rozhodně nedělala problémy co se dítka týče. Pokud máš dobrý vztah s jeho rodiči, může se nakonec stát, že budeš mít oporu a pomoc i v nich 🙂 , s tímhle mám vlastní zkušenost - když můj ex podal žádost o rozvod, tak moje tchýně ho doslova z*ebala za to, že to dělá, doteď s extchýní vycházím výborně 😀. Držím palce, ať to všechno zvládneš. Hlavně se nenech nervovat, vytáčet - na prvním místě je teď dítě.
Bože, to je debil. Pardon, že jsem se vyjádřila takhle pregnatně, ale jinak to pojmenovat nelze...Přijde mi, že dnešní chlapi jsou naprostý bábovky. Jak se může starej kořen skoro ve čtyřiceti bát závazků a dítěte? Budu působit jako nějaká zapšklá konzerva, ale dřív měli kluci první děcko třeba už kolem dvacítky s zvládli to...samozřejmě někteří ne, ale celá řada ano...Možná je problém právě v tom, že dnes děti dlouho odkládáme a potom po třicítce už na ně nejsme správně nastaveni - máme svůj životní standard, své návyky a své pohodlí a nechce se nám z ničeho slevovat...Bojím se, že právě na tohle naše tzv. vyspělá západní společnost zajde...Co si chce ten váš ještě na prahu čtyřicítky dokazovat? Tuší vůbec, o co se připravuje? A jestli se zaláskoval do nějaké mladičké dvacítky, měl by si uvědomit, že slečně se může brzy omrzet a zůstane sám...brzy jí totiž nebude stačit...Má vůbec ponětí, že se připravuje o to nejcennější - o rodinu? Co víc by chtěl v životě dokázat? Ještě se párkrát ožrat pod obraz, jet na dovolenou k móři a vystavit pár foteček na Instagram, aby všichni viděli, jak je cool a free a high class? Dostat se ještě pár ženským pod sukni, aby si dokázal, že je ještě kanec? V jeho věku směšný až k politování. Jestli je tohle všechno ochotný ve svém věku vyměnit za fajn rodinu, je to totální hňup - zbavte se ho. A ohlížejte se především a hlavně na svá práva a nároky a na práva a nároky svého dítěte. Vůbec bych se s ním necrcala. A ne aby vás napadlo ho po pár letech, až se vyjančí, brát zpátky. ;) Držím vám palce, ať to ustojíte.
@carmilla Oni i ti chlapi po třicítce často k rodině dozrají, můj současnej byl hodně dlouho single, respektive měl pár vztahů, ale s těma holkama nikdy nebydlel. My byli spolu něco přes rok, když jsem s ním neplánovaně otěhotněla, vždycky tvrdil, jak děti nechce, takže jsem už počítala s tím, že budu na dítko sama, a jakmile se dozvěděl, že čekám dítě, tak úplně otočil, teď už dokonce mluví o dalším dítku (a já do čtvrtého dítěte už fakt jít nechci 😀 ) A to je stejně starý, jako já, takže ta čtyřicítka se nám pomalu, ale jistě blíží. Dřív byl samá pařbička, kalbička, teď se mu nikam nechce a spíš já ho občas vyháním, ať si s kámošema na pivo zajde. Tenhle zakladatelčin dáreček spíš podle mě potkal nějakou mladici, se kterou zapomíná na to, kolik mu je, jenže až tahle mladice zjistí, že její drahoušek jaksi musí živit dítě z předchozího manželství, až mu bude prát fusekle a starat se o jeho potomka v době, kdy ho bude mít otec u sebe a hodí jí ho na krk, tak taková dvacítka z tohohle hezky rychle uteče 😀
@somalicats To je sice pravda, ale bohužel jedno rozbité manželství zase přibude.
A fakt by mne zajímalo, co se to děje s těma chlapama. Jestli ona jim vážně nechybí ta vojna, tam se snad přece jenom naučili, že občas musí sklapnout kufry a udělat i to, do čeho se jim nechce. A jak jsem stará kukuřica, tak si začínám vážně myslet, že i ten tlak společnosti na zachování manželství k něčemu byl. Protože to, jak lehce se ty vztahy ruší a kvůli jakým kravinám někdy, to je strašné. Jistěže až ta dvacítka zjistí, že žít s někým je jiný než s ním na tajnačku chodit, tak ho třeba vykopne, ale škody už to nenapraví.
@anelamates Jo, to souhlasím. Dneska se lidi jsou schopni rozvést fakt kvůli blbostem. Na druhou stranu si nemyslím, že by tlak společnosti něco vyřešil - maximálně tak donutil ten pár trochu přemýšlet nad tím, jestli není možné vztah zachránit, ale pokud už to fakt nešlo, tak pak bych já osobně preferovala co nejhladší průběh rozvodu, hlavně s ohledem na děti. Sama jsem rozvedená, jenže my se s mým ex nakonec dohodli, že bude v zájmu všech lepší, když spolu už nebudeme, ani jeden z nás neměl žádnou bokovku, prostě to nevyšlo. A s ohledem na dceru jsme chtěli, aby vše proběhlo v klidu, takže za tu snadnost rozvodu jsme byli oba vděční.
@anelamates JJ, souhlas, taky nevím co to s nima je, ale vojnou to nebude. Ten můj na ní byl a dokonce se mu tam líbilo 😖
@marcicek84 Díky, právě mám taky pocit, že to tak je...už jednou jsem svýmu instinktu nevěřila, že je něco špatně a teď to mám tady... 😠