Jsem těhotná a rozpadá se mi manželství
Ahoj ženy, jsem v osmém měsíci a mám pocit, že na všechno budu sama. S manželem jsme měli řekla bych pohodový vztah, ale nějaké povahové rozdíly tam prostě byly vždy - ne nepřekonatelné, myslím... Jsme spolu 12 let, z toho 3 roky manželé (potkala jsem ho už v 18). Po dostudování VŠ jsem chtěla, abysme byly manželé (a myslela si, že přítel to chce taky). Dlouho se k ničemu neměl, až jsem to nevydržela a svatbu navrhla já. Vypadalo to, že se těší, ale pak přišly první problémy - začal se chovat fakt zvláštně, nic se mnou nechtěl řešit, návštěva úřadu, restaurace atp. ho strašně otravovala. Měla jsem to asi brát jako varování, ale jako vdavekchtivá žena jsem to překousla a plánovala dál. Nakonec teda svatba proběhla a ve svatební den přišel úplně jiný člověk - usměvavý a v pohodě. Svatba říkal že se mu strašně líbila a že kdyby to věděl, tak si to klidně zopakuje.
Po svatbě bylo vše OK, ale byly nějaké třenice ohledně statku mých rodičů, kam jsme jezdili o víkendech, že si tam nemůže dělat věci jak chce a tak. Mě to teda přijde logické a vždycky to u nás v rodině chodilo tak, že se musíme shodnout, že něco bude tak a tak ale přiznávám že i s našima je to někdy těžký, protože lpí na starých pořádcích. Naopak v rodině manžela mu všechno odkývou jak ovce, tchyně ho má jako Boha, protože druhý syn se neobtěžuje ani se jim ozvat a otec už nic neřeší, jen si užívá klidu v důchodu a je mu všechno jedno.
A teď se dostáváme k "jádru pudla" 😠 Já zase po rodině toužící jsem chtěla mít dítě. Dlouho jsme se dokonce snažili a nic, vypadalo to, že dítě fakt chce a nebylo to jen z mojí iniciace, dokonce šel dobrovolně i na spermio, aby se vědělo, že je to z jeho strany OK. Pak minulé léto jsem otěhotněla, vypadal strašně nadšeně, pořád jsme probírali co a jak. Bohužel to ale skončilo ZT, což pro mě bylo strašný. Měla jsem pocit, že mě vůbec nepodržel, možná to ani nějak nechápal, ale co mě nejvíc dostalo bylo, když jsem tam seděla v nemocnici před tím zákrokem a byla tam úplně sama a všichni ostatní tam někoho měli, kdo je tam podpořil. Mě teda vyzvedl a odvez aspoň večer. Pak na mě byl celkem hodnej pár dní a pak se vše vrátilo do starých kolejí.
Další dítě ale vyšlo na první pokus (tedy po dvou letech snažení), byla jsem neuvěřitelně šťastná, ale všimla jsem si z jeho strany že už je to nějaký jiný. Ano i já byla jiná a už nebrala bezproblémový průběh jako samozřejmost, ale on se zase začal chovat vyloženě divně.
Najednou měl rádoby vtipný řeči před přáteli, že uteče do lesa, že jsem ho ke všemu donutila, že on vlastně svatbu ani dítě nechtěl a poslouchala jsem to víckrát, že už si teda vůbec nejsem jistá, že je to vtip. Všem chlapům říká "hlavně se nežeň". Na vyšetření se mnou šel v podstatě z donucení, strašně se tam nudil, protože musel 15! minut čekat v čekárně, na břicho si nikdy nesáhne a ještě má řeči, že to je nechutný, že ve mě něco žije. Prej je to divný, že v tom bytě někdo bude, vždyť nám tam nic nechybí a teď nás bude někdo omezovat. Novorozenci mu prý přijdou hnusný a najednou si rozmyslel, že pohlaví nechce vědět a nemůžu z něj ani vydolovat aby se vyjádřil ke jménu. O nakupování výbavičky to ani nemluvím - absolutně ho to netankuje (což mi teda nějak neva), ale doufala jsem, že mě aspoň někam odveze něco vybrat (nemám auto). No a tohle mě teda bolí asi nejvíc.
Další věci jsou, že dřív mi celkem pomáhal v domácnosti, teď byl pořád "upracovanej" ale ikdyž neměl důvod být, tak nic. Taky jsem v zimě řešila, že se kolem něj furt motá kolegyně v práci, až jsem na něj dokonce uhodila, ale neměla jsem žádnej důkaz a prej nic. Nedávno ale říkal že si našla mladšího přítele. Tak tam snad nic není. Další co se stalo bylo za dobu mého těhu - šli jsme kamarádce na svatbu a on mě tam nechal sedět u stolu a odešel do jiné části restaurace, kde oslňoval servírky a celkově mi přijde, že má teď potřebu se hrozně líbit 😒 Přičítala jsem to krizi středního věku (je mu skoro 40). Další problém nastal nyní, u mých rodičů, kde ztropil scénu a urazil se, že tam už jezdit nebude, když mu máma na další zvířata řekla "ne" - my jsme tam jen o víkendu a starali by se o ně oni. To byla pro mě dost rána. Rodiče mám ráda, pomoc potřebují a teď mám na krku zvířata, která si chtěl pořídit manžel a musím se pokusit je rozprodat, traktor, který vůbec nevím jak dostat na technickou a louky, kterým musím sehnat sekáče. Prostě si pro to všechno vybral nejlepší vhodnou dobu...
Všechno bych ale překousla, kdyby to byl milující manžel, který by se se mnou těšil na miminko, měla bych sílu bojovat. Ale teď mi přijde, že mě ve všem nechává samotnou a upřímně vyděšenou. Přijde mi, že si dělá zadní vrátka k ústupu, aby mohl kdykoli odejít ode mě i od mimi a děsím se, že budu sama.
Abych ale napsala něco na jeho obranu - taktéž si minulý rok jeho rodiče vymysleli rekonstrukci domu, kde byl hodně času a jeho táta má nějaké vážné zdravotní problémy. Přijde mi ale, že si ho pořád jen a jen omlouvám. Např. on to co říká tak nemyslel, vždyť dítě chtěl. On se urazil, protože s našima je to těžký. Ale pořád mi chybí omluva, proč se netěší na naše miminko, na to nějak nemůžu přijít.
JO, ale co mě dostává je, že údajně k porodu jít chce. Aby viděl potomka jako první. Přijde mi, že to ale bere jako nějakou estrádu, kdy ze mě něco vyleze. No prostě nějak nevěřím, že by tam respektoval moje přání a vůbec nevím, jestli si ho tedy k porodu brát.
Omlouvám se za román, ale shrnout všechno do pár vět mi prostě nešlo.
Co mám dělat? Mám se pokusit mu vše odpustit a snažit se ve vztahu za každou cenu setrvat kvůli dceři? Je nějaká naděje, že se to po jejím narození zase srovná, jako po svatbě? Nejsem si totiž jistá, jestli mu dokážu zapomenout, jak mi těhotenství otrávil. 🙄
Stručné shrnutí
- V případě rozpadávajícího se manželství v těhotenství doporučují diskutující využít manželskou poradnu, rodinného terapeuta nebo psychologa jako zprostředkovatele komunikace.
- Pokud je dům zapsaný v katastru jako společné jmění manželů (SJM), nelze ho podle diskuse prodat bez souhlasu obou vlastníků; v diskuzi se doporučuje konzultace s právníkem, dohled nad kupní smlouvou a vyžadovat rozdělení plateb na účty.
- Po porodu i v šestinedělí je podle diskuze zvýšená zranitelnost; lidé radí zajistit rodinnou podporu (rodiče, kamarádky), připravit výbavičku (kočárek, křesílko) a zvážit dočasné odstěhování nebo právní kroky až po konzultaci s právníkem.
Nejčastější otázky
Q: Jak postupovat, když partner opouští těhotnou ženu a chci ochránit majetek?
A: Diskutující doporučují okamžitě konzultovat právníka, zkontrolovat zápis v katastru a fakt, zda je dům v SJM, nevydělený majetek. Upozorňovali na nutnost, aby při prodeji domu podepisovali oba spoluvlastníci, zabraňovat udělení notářsky ověřené plné moci bez kontroly a požadovat v kupní smlouvě rozdělení platby na konkrétní účty.
Q: Co znamená SJM a jak ovlivňuje rozdělení domu po rozvodu?
A: V diskuzi bylo výslovně uvedeno, že majetek nabytý během manželství patří do společného jmění manželů (SJM) a že peníze z prodeje domu, který je v SJM, jsou podle diskutujících věcí obou manželů (možnost požadovat polovinu).
Q: Může mi partner „skrýt“ peníze a jak tomu zabránit?
A: Uživatelky varovaly před rizikem, že partner může prodělat dům za nižší cenu s částí hotovosti „bokem“; v diskuzi doporučily aktivně sledovat proces prodeje, být u sepisování smlouvy a konzultovat vše s právníkem.
Q: Kdy podat žádost o rozvod, pokud jsem těhotná nebo mám novorozené dítě?
A: V diskuzi většina radila poradit se nejdříve s právníkem a některé přispěvatelky doporučovaly podat žádost až po šestinedělí nebo po poradě s právníkem, aby byla zabezpečena právní i finanční stránka péče o dítě (konkrétní termíny a postup doporučovali řešit individuálně s advokátem).
Q: Kde hledat psychologickou nebo manželskou pomoc, když partner nechce komunikovat?
A: Diskutující doporučovali manželskou poradnu, rodinného terapeuta nebo psychologa; pokud partner odmítá jít, doporučovali jít sama a poté mu referovat závěry z terapií.
Q: Jaké jsou možnosti finanční podpory od otce dítěte podle diskuze?
A: V diskuzi bylo opakovaně uváděno, že otec má povinnost přispívat na dítě a že „bude muset přispívat i k ženě během mateřské“, a proto bylo doporučeno řešit výživné právně (výše a forma výživného dle právní konzultace).
Q: Co dělat prakticky v posledním měsíci těhotenství po odchodu partnera?
A: Uživatelky radily soustředit se na zajištění podpory (rodina, kamarádky), připravit výbavičku (kočárek), domluvit pomoc na šestinedělí a obrátit se na právníka kvůli majetku a vyživovacím nárokům.
Závěry z diskuze
Shoda
- Komunikace je klíčová; doporučuje se buď přímý věcný rozhovor s „tahákem“ (sepsané pocity a návrh řešení), nebo využít manželskou poradnu/rodinného terapeuta.
- Konzultace s právníkem je nutná při sporech o dům zapsaný v katastru a u SJM; doporučuje se být přítomna při prodeji a neudělovat neověřenou plnou moc.
- Po porodu je potřeba zajistit praktickou podporu (rodiče, kamarádky, hlídání) kvůli šestinedělí a rodičovské zranitelnosti.
Sporné názory
- Někteří považují setrvání ve vztahu „kvůli dítěti“ za možnost, jiní trvají na ukončení vztahu a okamžitém vymahatelném majetkovém vyrovnání; obě varianty byly předloženy jako možné přístupy.
- Někteří tvrdí, že většina mužů „se po porodu změní k lepšímu“ a že je naděje, jiní tvrdí, že chování během těhotenství je stálé a není čekání na zlepšení rozumné.
Otevřené otázky
- Zda se partner po narození dítěte emocionálně „nastaví“ a zapojí se aktivně do péče.
- Jaké konkrétní důkazy nebo mechanismy zabrání tomu, aby partner při prodeji domu ukryl nebo vyvedl finanční prostředky mimo dohled.
- Jaká bude konkrétní výše a forma alimentů a podpory během mateřské v individuálním případě po advokátní konzultaci.
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
kočárek, křesílko, spermiogram, manželská poradna, rodinný terapeut, psycholog, plná moc notářsky ověřená, SJM, katastr, rozvod, alimenty, vyživovací povinnost, šestinedělí, mateřská, žádost o rozvod, kupní smlouva, hypo
Místa a osoby
žádné
@drzticka81 Hihi, to si teda můžu gratulovat, že mu to vlastně došlo aspoň tak "brzo" tzn. v 8. měsíci s prvním dítětem 😉
@xdrak102 vlastne jo?? to neni k srovnani, spis jsem to napsala, ze se todle fakt deje kolem nas a nekteri ti chlapi jsou jak z jine planety...........ja ji rikala, ze ma dve krasne a zdrave deti ato je nejvic!!! horsi, kdyby zustala sama (bez deti a s touhou po nich), nejakeho prince jeste muze potkat treba tisickrat 🙂))) zivot je takovy a clovek si ma vzit to peknejsi -vy mate dite!!!! a to je to nejkrasnejsi na svete!!! vas muz se o to pripravil sam!!!
@drzticka81 Díky, doufám že narození holčičiky mi vlije trochu života do žil, protože už opadl počáteční šok a začínám si to všechno uvědomovat čím dál víc a ikdyž mi tak ublížil, tak se mi po něm stýská a po tom hezkém, co mezi námi bylo.
To že se to mezi námi děje je spíš fakt hrozný 😕
@xdrak102 ja som ti to napisala preto pretoze toto mam v okoli castejsie. Zena zacne vyvadzat ze najskor svadba a potom dieta a muzom sa do toho moc nechce. Lenze potom argumenty ze zena ma vek, je cas, sme spolu 6 rokov a nic, niekomu sa nedari dieta a oni do toho idu na zaklade okolnosti a nie pre vlastny pocit chcenia. Takto sa kopia problemy a teraz zacina 10 rocne obdobie a prichadzaju prve rozvody. Tie vztahy nikdy nefungovali z chcenia ale z kontinuity novych veci, svadieb, deti a pocitu ze je treba zostat. A teraz sa rozvadzaju. Ja rozumiem ze si ho k oltaru nedotiahla nasilim, ze si ho neznasilnovala pre dieta, ani ho doma nedrzis uviazaneho na retazi. Ale je lepsie ked muz sam chce. Prejavi ten pocit, ze o to ma skutocne zaujem a snahu. Z toho co si pisala mi pride, ze snaha prisla na zaklade tvojich poziadaviek. Mozno sa mylim a cele je to uplne inak. Je tazko pobrat dlhodoby vztah na zaklade par viet. Tym povodnym prispevkom som chcela napisat aby si netlacila na pilu. Nechala manzela nech pride sam. A on urcite pride. Uzivaj si nakupovania vybavy, pocitu ze bude dieta, ze pri porode nebudes sama. Po narodeni dietata pride pravdpodobne velmi tazke obdobie a stres bude to najmenej co potrebujes.
@mihis Ahoj, no nic nového, dneska tu byl, jeli jsme se podívat na kočárky, teda spíš já, jeho to moc nebralo, ale to jsem ani nečekala. Jen jsem si tak všimla, že už nenosí prstýnek - naposledy ho ještě měl... a že pořád kouká do mobilu, což mi je podezřelý, takže tak nějak zesílil pocit, že někoho má. Předal mi svojí část peněz na nájem a to bylo tak nějak všechno. Když odjel, doslova mě zalil smutek a pocit že to nemůže být pravda.
No ale bohužel je. Každopádně, jsem ráda že jsem mu nic nevyčítala, nedolejzala, že jsem nebyla protivná, nebo tak něco. Ale chtělo to teda hodně ovládání.
No a odvezl si nějaký svoje osobní věci zase a něco tu nechal, že to nemá kam dát, tak to dám do sklepa, ať na to pořád nekoukám... 😔
@xdrak102 tedy, mas muj obdiv, ze se drzis a nic mu nevyctes. Ne kazda se takto na urovni dokaze chovat, coz je i tak nejak pochopitelne..Je to zrada, obrovska!!
S nejvetsi pravdepodobnosti si taky myslim, ze nekoho ma, ale moc se mi libi a mas moji obrovskou poklonu pred Tvym chovanim vuci nemu. Opravdu! je videt, ze mas v hlave srovnano(ikdyz asi ted spis trochu chaoz) a jsi na urovni! takto bych se chtela taky nekdy chovat, proste oddelit emoce a udrzet se...
Drzim Ti moc palce!
@xdrak102 taky si myslím, že někoho má... je to klasický scénář (trošku znám i z vlastní zkušenosti, jen v tom naštěstí nebylo těhotenství).
Jsi neuvěřitelně statečná, drž se, ono až se to malé narodí, tak on s největší pravděpodobností uvidí, že něco hodně podělal, ať už to dopadne jakkoli. Snad máš kolem sebe dost ostatních lidí.
@kittykat22 - já tvoje komentáře bohužel pořád nechápu - tedy chápu, jak to myslíš, ale nějak mi to nepasuje v kontextu se zakladatelkou, vždyť ona sama v období kolem porodu bude, a hrdost svoji také má. Takové situace a páry o kterých mluvíš opravdu existují, jak píšu, i já to zažila, že jsme spolu s ex byli z jakési společenské setrvačnosti, ale jak tyhle fakta pomůžou holce, která má měsíc do porodu? I kdyby to dopadlo tak, že by se vrátil, jak pak důvěřovat člověku, který zradil v tom nejcitlivějším období?
Trošku mi to přijde, jako když nereaguješ na celou diskuzi, případně zakladatelčiny příspěvky, ale jen ten úvodní ☹.
@hz @mihis díky, no ono je to těžký a neříkám že nějaký ty výčitky a vztek ještě nepřijdou 😀
@eviicka jj, podezírám ho, že si myslí že jinde bude prostě tráva zelenější. Problém je, že přesně jak píšeš - i kdyby se chtěl vracet, což zatím fakt nevypadá, tak jak bych mu mohla důvěřovat? Všechno zničil.
@xdrak102 jsi silna zena, obdivuju te, ze ses drzela a nedelala "sceny"... bude lip. Tenhle chlap si te nezaslouzi. Nechci radit, nebyla jsem v teto situaci, ale nebylo by dobre zabalit vsechny jeho veci a nekam je odnest/odvezt, proste pryc s nimi? Jeho koukani do mobilu naznacuje, ze tu opravdu je nekdo dalsi..
@xdrak102
@mihis je mi hrozně líto, čim musíte procházet..sama jsem zažila něco podobného..po 12ti letech vztahu, rok a půl od svatby, když jsme měli rozestavěný barák, mi řekl, že žijeme jako kamarádi a že už to takhle asi nechce..naštěstí jsme neměli děti..tehdy jsem si tedy řikala, bohužel..Nejdřív tvrdil, že v tom jiná neni, pak přiznal, že se tak trochu zamiloval do kolegyně v práci..čekala jsem nějakou dvacítku, která s nim bude pařit a cestovat..ouha..je to mamina od dítěte a o pět let starší než on.. 😅 A protože, jak on řekl, jsme žili jako kamarádi a pro mě to byl fakt parťák, vždycky jsme spolu vycházeli ve vší slušnosti..zvládli jsme tak i ten rozchod..ač mi rvalo srdce, co mi udělal a příšerně mě tim zklamal, ještě jsem to byla já, kdo se ho zastával před okolím a přál mu, ať je tedy šťastnej..přišly i ty návaly vzteku a nenávisti, ale to zase rychle pominulo..(určitě se jim nebraňtě) naštěstí jsem kolem sebe měla a mam super lidi, ať už rodina moje i jeho nebo kamarádi, který mě podrželi a za to jsem nejvíc ráda..
Tak vám moc držim palce, ať to všechno zvládnete a všechno se brzy v dobré obrátí 🙂
@mihis a jak jsi psala, že už to neni on, ten koho si znala..tak jsem to taky vnímala..nejhorší ale bylo, když jsme se pak sešli a já si najednou připadala, že jsem našla svojí druhou polovinu...že s nim jsem se cítila celá..a že to v tu chvíli byl zase On, i když jsme zrovna podepsali majetkové vyrovnání..nebo pak i po rozvodu, když jsem seděli na lavičce před soudem..prostě jsme to byli my..směšný..
Ale taky jsem měla to štěstí, že on se vracet nechtěl
@hz mám přítele a je mi s nim hezky..líp než jsem si myslela, že mi ještě někdy může být..ale jestli mě zradí nebo ne, to těžko vědět..a lepší je na to nemyslet..když mě takhle vypekl ex, do kterého bych to řekla snad ze všech chlapů nejmíň, tak pak těžko můžu věřit někomu jinému..ne, že bych si snad o něm myslela, že je svatej a nepodívá se na jinou ženskou...ale věřila jsem, že svatba a manželství pro něj mají význam a bude se za nás prát..ale to on neudělal..poddal se svýmu pobláznění a šel..
@upuska ja si nemůžu pomoct, ale z toho co pises, mi připadá, ze s novým přítelem jsi sice spokojená, ale není to takové, jako to bylo s manželem. Nebo se pletu? Mě to trošku děsí, nedokážu si vedle sebe představit jiného může (teda ne jako partnera 🙂 ), ale tak to se snad časem změní. Jak jste dlouho od sebe?
@kittykat22 tak třeba u nás byla svatba i dítě ze strany muže. Dítě chtěl uz mnohem dřív, ale ja jsem chtěla dodělat školu, pak najít bydlení, pak dostat v práci smlouvu na neurčito.. neříkám, ze jsem svatbu nechtěla, ale přišel s tím on, dítě jsem odkladala asi dva roky ja a stejně to manželství nedopadlo. Takže si myslím, ze vůbec nehraje roli to, kdo s čím přišel..
@upuska Díky, no tak to mě mrzí. JJ, bolí to hrozně a teď jsme ještě svázaní tím prckem...navíc tím pádem nemůžu jít do práce a jsem na něm závislá...kdybych nečekala dítě, tak je to sice asi podobně bolestivé, ale takové jednodušší, protože by odpadli existenční starosti...
@xdrak102 to je pravda, ja uz se těším, až za rok půjdu do práce, jemu soud priklepne alimenty a uz na něm nebudu závislá.. teď mi platí celou hypotéku a chod baráku, takže doufám, ze mu to ještě rok vydrží, ale moje existence závisí na něm a to je hrozný, takže te plné chápu :( navíc synovi budou zítra dva roky, takže ke me manžel vyživovací povinnost ztrácí, ty máš teď ještě dva roky "vystaráno", tak aspoň něco trošku pozitivniho
@xdrak102 jo, určitě máš pravdu, mne to tehdy všichni říkali, že můžu byt rada, že nemáme děti, ale me to stvalo, mela jsem totiz pocit, ze nemám vůbec nic, navíc hodiny mi tikaly už dávno jak besny a třicítka na krku..ber to tak, ze mas pro koho žít, z čeho se těšit 🙂 určitě to zvladnes..
@mihis mas pravdu, není to takové.. Je to prostě od základu jiny člověk a tak i vztah.. Byla jsem zvykla žít nějakým způsobem a on taky, tak to ted musíme nějak skloubit..neco jde lip, neco hur 🙂 mela jsem plán, kde chci zit, ale přítel ma jine predstavy..takže jsou tu nové kompromisy..nova tchyně, nova švagrová a tak..někdy jsem z toho fakt naštvaná a přijít mi v tu chvíli ex pod ruku, tak se neznám, protože nebýt jeho, tak to nemusím řešit..😀 ale už je to 2,5 roku..s přítelem jsme rok a pul..neplánoval a jsem to, nehlefala jsem, ale prostě jsme se potkali a zajiskrilo to, prisla jsem si jak mala holka 🙂 tak se taky neboj, ono to pak půjde samo 🙂
Holky je to hnus jak moc vztahu dneska konci takovym zpusobem...Segra si taky nasla takoveho debila a ted je s pulrocnim mimcem sama...bohuzel to nebere tak jak Vy, ale furt doufa a leze mu do riti aby se vratil (a fakt je uplne de.il)...
@xdrak102 ses frajerka ze mas takovou silu a tak se s tim vyrovnavas! Jsem zhruba ve stejnem "stadiu" (jestli uz si teda neporodila :D ) a vim, ze kor ted to s tema hormonama nekdy neni uplne jednoduche 🙂
@shenara No vůbec frajerka nejsem. Teď jsem tu třeba bulela, že už se na malou vůbec netěšim, že se pro mě stala jen zdrojem existenčního problému a přijdu si jako hrozná budoucí matka...ale to je snad momentální stav...
@upuska JJ, taky jsme měli přesný plány kde budeme žít a jak a najednou je všechno vzhůru nohama, takže ti naprosto rozumím... Teď navíc vůbec nevím KDE budu žít a z čeho a nenávidím ho za to, že tohle měla bejt nejhezčí část našeho života a místo toho se to změnilo v noční můru ze který se ne a ne probudit... ☹
Mazec je, že ten chlap je debil. Ale že jí pomáhají prarodiče, to není přece nic špatného? Oni jsou prarodiče, i kdyby ten chlap zmizel nebo ho vystřelili na Mars. A že by to zasloužil, blb.