Jsem těhotná a vztah už nefunguje tak jako dřív
Ahoj holky, s partnerem jsme si moc přáli miminko. Po delší době se zadařilo. Teď jsem ve 20. týdnu a začínám si uvědomovat, že mám hrozný problém. Přítel už mě nepřitahuje, začínám si na něm víc všímat chyb, které jsem dřív neviděla, a hlavně - vůbec si nedokážu představit naši společnou budoucnost. Jsem z toho v háji, jednou přemýslím nad tím, jaké by to bylo vyrůstat s dítětem sama, pak si za to nadávám, že dítě má na otce přece právo. A nejvíc ze všeho teď nadávám sama sobě, že jsem si neměla pořizovat dítě s někým, s kým to není úplně ono. Jenomže ono to před otěhotněním bylo jiné. Až teď se mi víc otevřely oči. Dokonce už jsem došla i k myšlenkám, jak to máme my ženský těžký, protože když se teď rozejdeme - on si najde novou partnerku v pohodě, ale kdo by chtěl osamcenou těhotnou ženskou?
Jste na tom někdo podobně? Přijdu si totiž jako blbec, všichni kolem jsou tak štěstní, těší se na miminko, užívají si těhotenství, plánují společnou budoucnost...
Stručné shrnutí
- Během těhotenství se běžně mění pocity k partnerovi kvůli těhotenským hormonům a zvýšené citlivosti, což se může objevit ve 2. trimestru (příklady z diskuse: 15. tt, 20. týden, 4. měsíc).
- Komunikace a odborná podpora jsou uváděné možnosti řešení; diskutující doporučují manželské poradenství nebo konzultaci s rodinnou poradkyní a dát tomu čas až po porodu a šestinedělí.
- Některé případy v diskusi popisují trvalejší problémy jako nezájem partnera, neshody v hodnotách, neplacení závazků nebo domácí násilí, které mohou vyžadovat sociální a právní kroky (oznámení na policii, samostatné bydlení, řešení hypotéky).
Nejčastější otázky
Q: Jsou pocity odtažení od partnera v těhotenství normální?
A: Ano; diskuse konstatuje, že těhotenské hormony a stres z očekávání dítěte často vyvolávají změny nálad a odtažení, přičemž zmíněné časové body jsou 15. tt, 20. týden nebo 4. měsíc.
Q: Mám rozhodnout o rozchodu před porodem nebo počkat až po narození?
A: V diskusi řada žen radí neodcházet těsně před porodem, protože „šestinedělí bude další bouře hormonů“ a partnerova pomoc může být potřeba; jiné příspěvky uvádějí, že při domácím násilí nebo opakovaném selhávání partnera je odchod a kontakt s policií a sociálními službami opodstatněný.
Q: Kde hledat odbornou pomoc pro vztah v těhotenství?
A: Doporučují se manželské poradny a rodinné poradenství; jedna zkušenost uvádí, že pár navštěvoval manželskou poradnu i s miminkem v autosedačce.
Q: Jak vysvětlit partnerovi, co těhotenství s ženou dělá?
A: Doporučují jednoduché kroky jako poskytnout partnerovi články o těhotenství či hmatatelné informace o hormonálních změnách a odevzdanosti pozornosti k miminku během 9 měsíců, aby lépe pochopil citlivost a potřebu podpory.
Q: Jak poznat, že problém nejde jen na hormony, ale je trvalý?
A: Varovné známky z diskuse zahrnují dlouhodobý nezájem o péči o dítě (opakované „nechce se mi“), neplacení účtů nebo složenek, opakované konflikty, případně fyzické násilí a oznámení na policii.
Q: Může se vztah po porodu zlepšit?
A: Zkušenosti jsou smíšené: některé příspěvky popisují zlepšení po porodu nebo po poradenství (např. partner „dozrál“ a vztah se zlepšil), jiné uvádějí přetrvávající problémy i po narození dítěte.
Závěry z diskuze
Shoda
- Těhotenské hormony a stres z příchodu dítěte často mění citové prožitky a mohou dočasně zhoršit vnímání partnera.
- Komunikace o pocitech a snaha o odbornou pomoc (manželské poradenství, rodinná poradkyně) jsou doporučovaná řešení.
- Mnohé diskutující radí nečinit unáhlená rozhodnutí těsně před porodem a brát v úvahu potřebu partnerovy pomoci v šestinedělí.
Sporné názory
- Některé hlasy tvrdí, že jde „jen o hormony“, které po porodu přejdou, zatímco jiné tvrdí, že pocity ukazují na hlubší nesoulad a vztah se po porodu nezlepší.
- Někteří doporučují vydržet pro dobro dítěte a pracovat na vztahu, jiní považují odchod za oprávněný krok, pokud partner dlouhodobě selhává nebo je násilný.
Otevřené otázky
- Zda konkrétní pocity odtažení přejdou po porodu nebo šestinedělí u konkrétní dvojice zůstává nejisté.
- Jaké konkrétní kroky (právní, sociální, finanční) jsou optimální při rozhodnutí o odchodu z důvodu dlouhodobého selhávání partnera.
- Jak efektivně zapojit partnera do péče o dítě, když je zatím pasivní nebo nezodpovědný.
Zmíněné značky a firmy
manželská poradna, rodinná poradkyně, policie
Zmíněné produkty a metody
odběr plodovky, vyšetření vývojové vady, manželské poradenství, rodinné poradenství, šestinedělí, těhotenské hormony, autosedačka, hypotéka, oznámení na policii
Místa a osoby
Alenka, Míša, Honzíček
Ahoj,nemyslím si že by tvé pocity byly vyvolané stavem těhotenství.......zažila jsem si to samé a díky své naivitě a neustálému přesvědčování sebe sama,že dítě musí mít otce,žiju teď s člověkem kterého nemůžu vystát,ve vztahu který mě neskutečně trápí a nejen mě ale i děti.......s člověkem tak sobeckým který myslí jen na sebe,nejradši by domů nedal ani korunu,dětem se nevěnuje a mě umí jen vyhrožovat a pro rány nechodí daleko.......a ráda bych tímto otevřela oči všem,které ještě váháte zda zůstat na výchovu sama nebo s člověkem o kterém máte pochybnosti a snažíte se jeho chyby omlouvat vysvětlením,že je to přece normální a že se to časem zlepší....!!!! v mém případě není východisko.mám na krku hypotéku,dvě děti,barák a chlapa s kterým se nenávidíme a několik oznámení na policii...........
Nechci tě v žádném případě zrazovat od tvého přesvědčení,jen je můj názor že pokud už teď cítíš že to není dobré,asi to těžko bude lepší po narození dítěte,kdy se tvé hormony daleko víc ,,zblázní,, a budou tě zaplavovat stavy zoufalství.....a chlap bude častěji utíkat a zůstaneš na všechno sama a jak už jsi naznačila,těžko se pak začíná znovu matce s dítětem..........mě dost pomohla i odborná rada rodinné poradkyně ale bohužel jsem ne úplně dala na její rady a jsem tam,kde jsem..........nenávidím se za svoje rozhodnutí,zůstat s ním kvůli dětem ale zatím není cesty zpět..........tak držím pěsti a přeji hodně štěstí a raději víc rozumu 😉
Ahoj už chci snažit miminko ... už sem dlouho neplodneho jak musí udělat a prosím mi pomoct a děkuji moc
@kaata22 je dost smutné kolik žen si říká, muž nepije, nebije mě a na děti taky není zlej, tak jedem dál...ach jo... ☹ je mi za nás smutno...s takovouhle se nikam dál nehneme, protože generace jakou vychováme moc dobré vzory otců většinou nemá. a teď se holky nechci dotknout těch vás šťastných, které mají těch pár úžasných mužů, kteří na světě bezesporu jsou...jen je jich pro nás všechny málo! 😀