Jsem ve 23tt a chování manžela se rapidně zhoršilo
Omlouvám se za anonym,ale nemám náladu se tu zpovídat veřejně. Jsme s manželem 2 roky z toho rok a třičtvrtě svoji. Nikdy nepatřil k nejcitlivějším, nikdy nebyl džentlmen,ale zase dokázal vydělat dost peněz. Poznali jsme se v době kdy jsem se vzpamatovávala z předchozího nevydařeněho vztahu ze ktereho mám dnes 3,5letou dceru. Nyní jsem ve 23tt a jeho chování se rapidně zhoršilo. Před 14dny jsem musela ležet na kapačkách kvůli tvrdnutí břicha a mám klidový režim. Do toho dcera už s malými přestávkami skoro měsíc a půl marodí, většinou na antibiotikách. I přes klidový režim si většinu věcí doma zastanu. Uvařím, poklidím, vyperu , vyžehlím. Po něm chci aby chodil s košem,na větší nakupy nebo když potřebuju něco dál od domova. Poslední dobou pořád poslouchám (místo abych měla v těhu klid) jak jsem neschopná, že vše musí dělat on,jak mám doma bordel, jak neumím holku vychovat... (podotýkám, že pro něj je bordel,když je talíř ve dřezu nebo sklenička na stole a holka není vychovaná, protože když se jí zrovna uděla líp nechce ležet v posteli). Většinou se to neobejde ani bez nadávek typu pí*a, kráva , svině apod. I kdybych se postavila na uši vždy se mu něco nelíbí. Doma, kromě výše zmíněného s ničím nepomůže, aby holce oloupal jablko, když zrovna nemohu nebo něco podobného,ho ani nehne. Aby si s ní povídal nebo se jí jakkoli věnoval neexistuje. Dokonce mi dnes řekl, když jsem chtěla aby jí dal pusu než pujde do práce,že je uřvaná a že má zalést ať jí nevidí. Podotýkám že má od středy horečky a kašel. Naštěstí to ona neslyšela. Mě je fakt do breku. Do toho občas mezi větami prohodí, že nás vlastně živí a že jsem jakoby "pod ním" .Což je fakt. Skončil mi rodičák a než jsem nastoupila do nové práce, tak jsem otěhotněla a měla rovnou riziko. Těhotenství bylo CHTĚNÉ a plánované. Ale teď když jsem nedávno jen prohodila ze srandy, že bych něco chtěla, on mi odpověděl "vydělala sis?". Asi to mělo být taky ze srandy,ale mě je z toho ouzko. Dítě chtěl především on. Příjde mi , že začal hřešit na to , že nemám kam jít. V létě jsem ho vzala k našim kteří jsou alkoholici a žijí v děsných podmínkach. Nikoho jiného nemám a žádné velké vzdělání taky ne, jsem dělnická třída. Dvě děti bych stěží bez pomoci uživila a on to moc dobře ví. Poraďte mi jak na něj, děkuji
Asi bych zavolala na linku bezpečí a tam vám předají potřebné kontakty kde si co zjistit a na.co máte nárok, kam jít.... Podle vašeho popisu to už přestává být vhodné místo pro vás, vaši dceru i to nenarozené dítě
tohle není chlap pro vás... ubližuje vám i "dětem"... peníze nejsou všechno a uřitě se to dá vyřešit i bez něj... sehnala bych si kontakty na lidi v nouzi.. a zapátrala bych na internetu.... určitě něco objevíte.. hodně štěstí!
To co popisuješ, je klasické psychické týrání. Zkus Bílý kruh bezpečí, měli by ti umět poradit. Jinak by asi byla vhodná i psychoterapie či něco podbného, aby sis začala vážit sama sebe, dokázala zanalyzovat své vztahy a nějak se v celé situaci zorientovat.
@darinka84 žádné "tzv. oběti" v tomto případě neexistují, to prostě oběti jsou a pochopení si zaslouží. Ono je to celkem jednoduché do něčeho takového spadnout, zvlášť pokud nemáš dobré původní zazemí a nízkou sebedůvěru, což jde dost často ruku v ruce. A dobrý manipulátor dokáže tyhle slabosti využít, důležité je, aby si to oběti uvědomily a začaly celou věc řešit.
Nerozumim tomu, jak jsi se do tehle situace dostala. Pises, ze jste spolu 2 roky, z toho 1 a trictvrte roku manzele - chapu to tak, ze jsi se vdavala po par mesicich za v podstate neznameho cloveka? Jedine, co o nem na uvod pises je, ze je necitlivy a ze dokaze vydelat, coz v kontextu vyzniva tak, ze sis ho brala pro penize.
Skocili jste do manzelstvi strasne rychle, mluvili jste spolu alespon o usporadani financi a domacnosti? O tom, jaky vztah ma s tvou dcerou?
Z toho, co pises, nejak nevim, co jsi od manzelstvi s nim cekala. Ted ti nezbude nez bud zatnout zuby nebo se rozvest a zit si po svem.
Hrozny, nezavidim ☹ ale asi bych sla pryc, azylak, znami zatim...
Je to klasický sobec a kokot. Kokot je diagnoza. Taky doma jednoho mám. Někdy je přesně takový kokot, jako píšeš, jindy má skvělé období, kdy ho miluju. Momentálně má zase své psychické úlety, které nebudu popisovat. Jde o to, že my jsme spolu 14 let a vy jen dva roky, takže nevím, jak velkou podporu máš třeba u něj v rodině. Jak se vyrovnat s kokotským chováním? (znova opakuji - kokotské chování je diagnoza, chová se tak kokot) Pokud se to střídá s lepšími obdobími, přečkej to kokotské a promluv si s ním, až bude mít chvíli normální nálady, vysvětli mu, co tě trápí a zeptej se ho, jak si myslí, že byste spolu mohli situaci vylepšit, že hlavně ti jde o to, aby jeho dítě vyrůstalo v harmonické rodině a ne v atmosféře stresu (a kokotské náladě - ale to mu neříkej samozřejmě). Bude v lepších dnech ochoten navštívit manželskou poradnu?
Je v jeho rodině někdo, kdo by na něj mohl mít vliv a komu byses mohla svěřit a nenápadně poprosit o pomoc resp. o radu, jak s ním vyjít? Jeho matka, sestra? Bratr? Je tam někdo normální, kdo pochopí, o co se jedná?
Držím palce, snad se podaří udržet rodinu a třeba ho kokotské nálady někdy přejdou a bude jen latentní kokot.
Je mi lito v jake si situaci ale narovinu si za ni muzes sama.. Prijde mi hrozne nezodpovedne brat si cloveka po par mesicich vztahu zvlast kdyz mas doma jeste svoji malou holcicku a je treba dukladneji vybirat partnera ktery bude i skvelím tatinkem..
Muj otec je podobny kokot bohuzel mamka taky moc nepremyslela kdyz si ho brala a ja i sestra jsme meli komplet zkazeny detstvi..
Takze ja bych myslela i na sve deti a rozhodne bych od neho odesla..
@kacca11 ano brali jsme se po pul roce vztahu. Tehdy mluvil o tom jak jsou finance naše společné, jak chce mít hodně dětí, dceru měl rád,akorát se jí jak jsem psala moc nevěnoval a nevěnuje. Bylo to do nedávna celkem v pohodě.Takto se změnil až po tom co jsem otěhotněla. Myslím si , že má pocit že mě má "pojištěnou". Pro peníze jsem si ho nebrala,ale vše co jsem na něm měla ráda postupně odchází.
Existuje opravdu obdivuhodné množství druhů kokotů. Určitý typ kokota je nejprve latentní kokot, kerý nemusí (ale může) vysílat žádné varovné signály. Jako správný kokot se projeví teprve, když má v něčem navrch, tedy v době, kdy je jeho partnerka již pojištěná např. dítětem (samozřejmě otcem musí být kokot), kdy partnerka začne vydělávat míň, nebo přijde o práci a stává se na kokotovi závislá. Takový kokot využívá nově nabyté převahy finanční, morální, fyzické či jiné. Masturbuje své ego, protože mu dodává sílu pocit, že žena je závislá a nemá kam jít, utéct, nemůže se bránit. Často ji pak vydírá, psychicky týrá a tak dále a tak dále...Těžko s ním rozumně vyjít, nebo hledat nějaké řešení, protože je to práve kokot, a stěma se prsotě normálně jednat nedá.
Někdy a pouze u některých typů kokotů pomůže zbavit je jejich trumfů, třeba ukázat, že mám kam odejít, že mám skryté finanční rezervy, že o mě stojé jiný chlap. který se o mě postará apod..Ovšem je to velmi ošemetné, pokud člověk svého kokota dobře nezná a nedokáže odhadnout jeho reakce, může se situace ještě zhoršit...
Ovšem pokud by to vypadalo, že je třeba jej opustit, udělej to ještě v těhotenství, protože po porodu se tvá závislost na něm a podřízenost ještě prohloubí a už to pravděpodobně pak nikdy nedokážeš, pak dle druhu kokota může nastoupit vyhrožování, psychopatické naschvály, týrání apod.
Ale třeba ten tvůj není ještě tak špatný, to právě víš jen ty sama, ale nevýhodou je, že ho vlastně moc neznáš. Někdy se ukáže až třeba po šesti, osmi letech, v jak dobré formě ti kokoti vlastně jsou.
Držím palce, ať ti tu někdo dobře poradí ať je co nejméně příspěvků typu, že si za to můžeš sama, protože ty ti asi moc situaci řešit nepomohou.
Drž se! braň dceru, neobětuj ji novému vztahu, to se nikdy nevyplatí.
@dzungala děkuji , dobře jsi to vystihla. Opravdu mi příjde , že hřeší na to , že nemam kam jít a využívá mé momentální slabosti. Totálně se mi utvrdil fakt, že jsem neudělala chybu když jsem si ho vzala tak brzo, protože člověka neodhadneš kolikrát ani po letech. Jak říkám dřív takový nebyl, vše bylo v pořádku . No uvidíme přes Vánoce . Budeme spolu doma a zkusím si s ním promluvit a nějak to pořešit. Každopádně moc dobře vím, že v tomto se žít nedá, úplně mě to ubíjí a při nejhorším půjdu.
@38771668 to je pěkná blbost, nezlob se. Chápu, že si chceš omluvit svou nerozvážnost, ale tvrdit, že člověka nepoznáš ani po letech je až směšné. Jistěže poznáš, v mnoha směrech. Ta pravděpodobnost, že by to dokonale maskoval několik let je mizivá. Takže já bych ti poradila ze všeho nejdřív opustit ten sebeklam a kouknout realitě do očí - jen hulvát dokáže svou těhotnou ženu nazvat p...ou, sviní, nebo jinou libůstkou. Je to nevídaný kretén. Jen tolik k tvému muži. Musíš si sama zvážit, jestli chceš, aby toto učil i vaše děti a jestli chceš čekat, kam až bude schopen zajít.
Chápu, že to máš těžké, upřímně je mi to moc líto - místo pohodového těhotenství se třeseš před najednou nevyzpytatelným chlapem, který tě určitě moc zklamal. Ale dobře zvaž, kolik šancí mu dáš a kam až to necháš zajít. Tohle NENÍ normální chování.
@38771668 Nevím, zda mám radu, ale mám to doma velmi obdobné. Jsme s partnerem lehce přes 2 roky, máme 10m dcerku a teď jsem v 6tt. Do prvního těhu byl skvělý. Pak, během těhotenství, které moc chtěl, se v něm něco změnilo, ale ještě pořád to bylo v mezích. Po porodu je to ale běs. Také slýchám různé nadávky, že jsem špína, když nemám nádobí pomyté okamžitě. On doma už půl roku nic neudělal, ale já jsem ta špatná. Takže ti rozumím. Chce to sílu a držet se v myšlenkách, že máš dcerku, a další na cestě, a ty dvě štěstíčka s tebou budou i v těch nejhorších chvílích.
@bobisek90 můžu se zeptat proč si s ním šla do druhého dítěte? To si se dobrovolně rozhodla žít v takovém martyriu, nebo proč? Já bych tomu chtěla porozumět, ale opravdu nemůžu...
Děkuji všem. Vím , že toto není normální chování. Proto sem píšu. Chtěla bych si spíš než moralizování přečíst, jestli byla nebo je některá z vás v podobné situaci a jak se vám z ní povedlo dostat. Chtěla bych aby si manžel uvědomil co je špatně. Odejít je ta nejposlednější varianta.
@zuzineckah Jasně jsem napsala, že jeho chování se změnilo až po otěhotnění ruku v ruce se ztrátou mého příjmu. Jelikož jsem o dvě děti přišla bylo to vymodlené těhotenství z obou stran. Problém nastal až poslední dva, tři měsíce.
@38771668 tak zkus zapátrat, zda se neděje něco u něj v práci - nemůže tak reagovat protože řeší nějaké problémy? Ono bohužel, i když je to chování debilní, tak někdy snad může mít původ i v něčem takovém a chlap, jak je jim to podobné, místo, aby normálně komunikoval, tak si honí ego a svou frustraci si vybíjí... Nenapadá tě ještě jiný důvod, než to, že si najednou na něm "závislá"?
@zuzineckah na práci nadává nepřetržitě a taky se na ní i vymlouvá, když se ho zeptám proč je tak hnusnej. Ale fakt mi to nepřijde jako důvod chovat se despoticky a prudit těhotnou ženu a nemocné dítě. A dělat tím hustou atmosféru ještě doma.Myslím, že se uvidí o Vánocích. V práci nebude, bude doma. Pokud se to zlepší, tak je to jasné. Jiné problémy nevidím, ale těžko říct co se v něm mele.
@zuzineckah přesně tuto reakci jsem čekala... Já s ním dobrovolně do druhého nešla. Byl to pro mě šok, když jsem to zjistila. Ale jelikož jsem proti potratům (jediná vyjímka by bylo zdraví jak mé tak miminka), tak si druhé nechám. To jestli s tímhle chlapem zůstanu je věc druhá, ale problém je v tom, že s 8000 rodičáku nezaplatím ani nájem.
@38771668 ke mně se chlap taky začal v těhotenství chovat hnusně, všechno bylo špatně, já byla špatná (mimčo taky plánované, přišel s tím on), nakonec jsem zjistila, že je v tom jiná žena, prostě už se mnou nechtěl být a hledal si zástupné důvody. Dnes jsme rozvedení, mně pomohla právě psychoterapie, proto jsme ji tu doporučovala. Myslím ale, že takovou osobní zkušenost jsi asi číst něchtěla 😔
@bobisek90 myslis, ze je to tim tehotenstvim? Podle toho, co pises, si myslim, ze ne. Kdyz to odpocitam zpet, tak jsi otehotnela max po pul roce vztahu, tedy v podstate s neznamym clovekem. On se nejspis nezmenil, jen opadla zamilovanost a zustali jste vy dva. Pravdepodobne tak, jako u zakladatelky. Ono je hrozne jednoduche rict, ze nekdo nepozna muze ani po letech, ale to neni vas pripad.
@bobisek90 Ale celých 16 let jsi ho neznala jako tvého životního partnera a nejbližšího člověka ve tvém životě. Mám dvě nejlepší kamarádky, které znám x let, znám jejích osobní život, různé životní situace, ALE nežiju s nimi a nemám s nimi partnerský vztah, nemám s nimi dítě. Ve svých vztazích se můžou chovat úplně jinak, než je znám. Ty řeči znám ho celý život, znám ho 10 let. Ano znáte ho, ale jako svého kamaráda, ne partnera pro život. ☹ Přičiny můžou být dvě. Právě ta neznalost muže jako partnera a nebo to již zmíněné kokotství. Ten termín se mi strašně líbí. 😀
Tak ještě poznámka k tomu, že někoho poznáte / nepoznáte po letech. Já jsem si manžela brala po 9 letech společného soužití v jedné domácnosti. Je to dost? Nebo jsem měla čekat ještě ten jeden rok, aby to byla dekáda? A ejhle kokot... No já se problematikou kokotů už nějaký ten rok zabývám a je to o dost složitější, než jen "kdybyste si ho nebrala po půl roce vztahu, poznala byste, že je kokot". Oni totiž někteří kokoti opravdu maskovat umí, jiní se kokoty stávají až v průběhu vztahu a typologie kokotů je na 5 let studia vysoké školy.
Jen bych se pousmála, kdyby některým, které si myslí, že kokota doma nemají, protože si ho braly až po letech (a po kolika? po pěti stačí? nebo po sedmi? po devíti? a záručák se ke kokotům bohužel nefasuje), kdyby těm některým jednoho dne s hrůzou došlo, že jim doma vykvetl parádní kokot, ale už s ním mezitím mají dvě, tři děti...
Kokotů je všude dost a jsou věční. Ale my se z nich přece nepotento, no ne?
nezlebte se, ale to je totální čxuxrxaxk...mam ted malé mimi a hormony asi pracují nebo, co, ale úplně mě ten příspěk nadzvedl ze židle, jak kdyby se týkal přímo mě...asi bych mu od plic řekla že je to pěkněj ...výše uvedený výraz....ne, ne, ne....tohle prostě ne
@38771668 Zvaž vyhledat psychologickou poradnu. Proberte tam situace, kdy tohle vzniká, jak odstínit dopad jeho jednání na tebe. Časem by se ti to mělo uspořádat v hlavě, jak to vlastně chceš dál. Popř. jak na něj, aby se tohle jeho jednání eliminovalo. Pokud tedy nenajdeš sílu od něj odejít...
No máš můj obdiv - jednat se mnou tímhle způsobem, velmi rychle by mu přistálo něco přes tu nevymáchanou papulu.
přeju Ti ať se situace zlepší a najdeš řešení,ale opd takového chlapa bych utekla a vůbec s ním nechtěla být ani minutu,není to chlap ale hovado,který sice má peníze ale to je asi tak všechno osobně pár týpků podobného ražení znám,ten se nezlepší,rozvedla bych se a oni mu ty alimenty spočítají až se bude divit a určitě existují organizace.kde by Ti pomohly a poradily,drž se ♥
@38771668 neumím si představit žít v takové situaci..co se týče peněz určitě bych zašla na sociálku, tam poradí jak s dávkama a tak..a pokud nemáte kam jít, tak nějaky dům pro matky s dětma....druhá polovina problému je asi o tom, že si sama sebe nevážíte pokud dovolíte, aby se k vám muž takhle choval...není pravda že jste pod ním, je to jen váš postoj a on ho ve vás umocnuje protože mu to dovolíte..své ego si honí na vás jako na slabším článku, zdravě sebevědomá žena by s ním byla velmi rychle hotová...já bych utíkala...kamkoliv..přeji vám hodně síly...pokud jsem to napsala moc tvrdě, bohužel...nedokážu být tolerantní k lidem co nemají úctu k druhým a nedokážu ani pochopit ty tzv. oběti ☹ lidé se k nám vždy chovají tak jak jim dovolíme...vybojujte si lepšího muže