Každý chceme něco jiného

Ahojte holky, založila jsem si tento důvěrný nick proto,abych se poradila.... S manželem jsme se brali, když jsem otěhotněla, tehdy jsme spolu byli 7měsíců. Nastěhovala jsem za ním do velkoměsta, sama pocházím z Moravy a mám tam i zázemí.
Máme krásného chlapečka,říkejme mu David. Teď má tři roky. Naše manželství od počátku prochází mírnou krizí. Již měsíc po svatbě si manžel psal s nějakou mladou žabkou a říkal mi,že je to má přímá konkurence. Byla jsem v 7měsíci těhotenství. Ustáli jsme to. Poté si psal zhruba před rokem s bejvalkou, na intimnější úrovni. Znovu jsme to ustáli. Já se s tím tedy vyrovnávám hůř,ale drží mě při životě syn a má práce. Nechci rozbíjet rodinu.
Jde o to,že bydlíme na bytě a oba dva chceme dům. Já velkoměsto nemám zrovna v lásce a ráda bych se vrátila domů. Manžel to rezolutně odmítá. Prej jsem si to měla rozmyslet dřív, než jsem za ním lezla.... v tom má nejspíš pravdu, jenže jsem byla zamilovaná a znáte to, zamilovaný člověk nehledí napravo či nalevo. Navíc mě v té době nenapadlo,že by měl být proti,když na Moravě studoval a říká,že to tam má rád. Opírá se teď o maminku,se kterou dodneška (je to jedináček) nepřestřihl pomyslnou pupeční šňůru a má ji teď jako berličku, že ho maminka potřebuje a on ji přece nemůže opustit. Přátele tu téměř nemá, je to počítačový blázen,co nikam nechodí. Abych to upřesnila, maminka je soběstačná,59letá ženská,která si žije dobře a má spousty přátel. Zpackala si život s manželovým otcem a za 40let se s ním není schopná rozvést. Jsou na sebe sprostí a nenávidí se.
Já jsem manželovi od provopočátku říkala,že si v Praze nezvyknu a budu se chtít vrátit domů. Nenamítal. Začal až teď,když si máme vybírat lokalitu. Nabídla jsem mu,že bychom bydleli na Moravě a protože má úžasnou práci a suprovou šéfku, nabídla mu,že by dělal týden z domu a týden by byl v práci. Tím bychom mohlí zabít dvě mouchy jednou ranou.... týden by byl s námi na Moravě, týden by byl s maminkou v Praze,které bychom nechali náš byt..... ovšem můj muž to rezolutně odmítl s tím,že jsem uplně blbá a že to neexistuje..... já nevím,co dělat.....přijde mi,že mu záleží jen na tom,co chce on a že to,co bych si přála já,je mu u zadku. Poraďte prosím.... podotýkám,promluvit si s ním v klidu nelze, rozčiluje ho jen,když o tom začnu.