• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Kdy je čas na rozchod?

30. ledna 2010 
Dobré odpoledne, potřebuji radu. Jsem v úzkých a nevím si rady. Nevím, jak se rozhodnout. Žijeme s přítelem spolu již osmý rok. Má dceru z prvního manželstí, přišla o mámu, takže jsem se o ni vždy starala jako o vlastní i když jsme taky měly často mezi sebou spory. Jako všude. Před třemi lety se nám narodil chlapeček. Přítel má byt, takže v tomto směru problémy nemáme.
S přítelem máme stejné přátele, zájmy, máme rádi sport a cestování. On má rád kamarády a hospodu a pánské dovolené. Nic z toho mi nevadí až na tu hospodu, když už je několikátý večer za sebou venku. Během našeho soužití začal podnikat, své stresy z práce přenášel do našeho vztahu, a ačkoliv jsme o tom mnohokrát mluvili, přesto to jinak neumí vyřešit.Ale o to nejde. Již několikrát jsem uvažovala, že se s ním rozejdu, ale vždy mi trvdil, že mě miluje a že jsme si souzení. Tentokrát je to ale jiné. Krize trvá již dlouho, s přestávkami poslední tři roky, vyčítá mi, že jsem chladná, rozmrzelá, nic mě nebaví. Že mám v hlavě jenom našeho syna a jeho již ne. S malým jsem věčně sama, společný čas se dá spočítat na prstech jedné ruky. Se svými dětmi tráví čas jenom když se něco stane a chce to vyžehlit, což už taky nefunguje. Samozřejmě, že na tom nesu svůj podíl. Opravdu jsem se k němu neměla, jak bych měla. O nic jsem si neříkala, protože často jsem i přes žádost byla na vše sama a musela jsem si poradit. Vypadá to, že nic jiného než rozchod nepadá v úvahu, problém je, že ho stejně miluiu, nedokážu si představit, že nebudeme spolu. On mi tvrdí, že už mě nemiluje, ale před dvěmi týdny mě ještě miloval. Jsem zmatená, vím že takové soužití nikam nevede, že jsem sama i když jsem s ním. Chci si udělat jasno a probrat to s ním, ale on nechce, má problémy v práci, s nemocí rodinného příslušníka. Mám čekat, že se něco změní? Mám odejít a za pár měsíců se vracet až zjistí, že nás chce zpět? Opravdu si nevím rady. Nevěřím, že mě nemiluje, když mi z pánských dovolených volá, že se mu stýská a že mu moc chybím. Jsem hloupá, když se v tomto nedokážu rozhodnout sama a čekám až jak rozhodne on? Jinou ženu nemá to vím. Budu ráda za každou radu. Děkuji. MK
2. srp 2008 v 19:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, jen jsem tak se zvědavosti nakoukla a při přečtení jsem měla pocit, jako bych to psala já.. S tím rozdílem,že my jsme manželé - letos to bude 15let, máme 4 děti,ale jinak vše sedí.
Manžel taky podnikal, ale nedařilo se a očekáváním dalšího dítka, byl přinucen najít si práci takže od podzimu je v Praze a dojíždí domů na víkendy. A abych pravdu řekla vyhovuje mi to a děckám asi taky.
U nás to je už stereotyp, asi jako v každém manželství, rozčiluje mě spoustu věcí na něm, ale po tolika letech se už nezmění. Ale nedovedu si představit, že bychom byli od sebe, ikdyž se chováme spíše jako přátelé..I ten sex není takový jako býval.
Ono by asi bylo nejlepší, kdyby jste to vše vklidu probrali,promluvili si. Ale píšeš, že nechce..Tady je každá rada dobrá..
Musím končit, malá mi pláče, ale určitě tady zase nakouknu...
2. srp 2008 ve 20:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky martkkk a nechces zkusit odbornou pomoc-treba na manzelske vztahy? ja vim, ze je tezke tam partnera dostat, ale kdyby mu na vasem vztahu zalezelo, hodne veci se vyresi za pritomnosti 3 osoby a odborneho vedeni
2. srp 2008 ve 20:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Můj přítel má nemá psychology dobrý názor, tam bych ho nedostala ani heverem. Je to slepá ulička, vím že se musím rozhodnou sama. Když nechce o ničem mluvit, pak se nedá ni řešit. moc děkuji za nápady.
2. srp 2008 ve 20:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Je to moc těžké, především proto, že ho miluji. Nejsem si jistá jím. Před měsícem mne miloval, teď už prý ne. Čemu mám věřit? Kdybych si byla jistá, že mne nemiluje, ukončila bych to, ale takhle? Lze přestat milovat partnera ze dne na den? Je možné takto někoho trápit tvrzením,že ke mě necítí víc než kamarádství? Nevyznám se v něm. Nevím si rady. Možná je opravdu pozdě něco spravovat, určitě na to musí být dva. Myslím, že psychologa potřebuji já, abych se přestala trápit. Jsem zoufalá, nevím co mám anebo nemám dělat.
2. srp 2008 ve 22:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj...tak já zažívám nyní něco podobného :pensive: s tím,že manžel se virtuálně zamiloval :frowning2:
taky nevím jestli zůstat nebo odejít...ale miluji ho,takže čekám jak tohle všechno dopadne :pensive:
2. srp 2008 ve 22:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte.
Možná Vám to bude připadat hloupé, ale mohlo by se Vám to nakonec hodit. Vřele doporučuju přečíst si knížku Čtyři období manželství z nakladatelství Návrat domů. NApsal ji člověk, který se už přes 30 let věnuje poradenství v oblasti partnerských vztahů. Nezastírám, že většinu svých rad zakládá na biblickém modelu manželství, ale myslím si, že i nevěřící člověk se dozví mnoho zajímavého, co je pro jeho vztah použitelné a co může znamenat záchranu i tam, kde už to vypadá beznadějně. Já ji přečetla jedním dechem, i když problémy v manželství nemám. Pokud Vám na Vašich vztazích záleží, je to velmi dobře investovaných asi 150 Kč. Držím Vám pěsti, abyste měly sílu vztahy řešit a aby se i Vaši partneři projevili jako ti, kterým na Vašem vztahu skutečně záleží.
3. srp 2008 ve 13:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj martkkk

Tak v prvom rade sa asi snazis pochopit myslenie tvojho manzela. No ja sa pytam je ti to k niecomu ? Ked zistis pohnutky preco sa tak chova bude sa ti lepsie odchadzat ? Nie. Odchod, resp. rozchod bude rovnako boliet, tak ci tak. Ono - my zeny sme raz take chceme pochopit - aby sme mohli odpustit. no tadialto cesta nevedie. On sa nezmeni. No on ublizuje celej rodine. Chova sa ako male decko nezodpovedne deckp. V detsve asi nedostal dost lasky - ked nevie pochopit, ze laska k detom a k partnerovi je nieco uplne ine. Toto dokaze, len totalny sebec, nevyzrety a bezpaterni tvor. Bohuzial je to tak. (aj ja mala take na krku)
Aj ja som takeho milovala. Tiez mi vycital, ze myslim, len na to "svoje brucho" (to som bola tehu). Ked som sa spytala ci bi drobcekovi trebars ponozky nekupil tak povedal, ze on na tak ekraviny neni. Zato pivo s kaaamosmi, alebo single - pripadne cigarety (niekedy ich kradol aj mojej mame) na to sa vzdy peniaze nasli :wink: .

Tiez som sa snazila ho pochopit. No skor ako pochopenie som pre neho hladala omluvu. Co mi v onecnom dosledku bolo prd platne. Rozchod prisiel tak ci tak. Hold taky clovek miluje len sam seba. A uzurpuje si pre seba celu tvoju lasku. Co podla mna nie je normalne a ani zdrave. Ved syncek je vas OBOCH.

to len tak v skratke :wink: kludne napis aj do posty ked budes chciet :wink: :grinning: ked budem vediet poradim pomozem :grinning:
3. srp 2008 v 15:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Víte, holky nejhorší na tom všem je, že já to vlastně všechno moc dobře vím. Myslím, že kdyby se dávaly Oskaři za blbost tak jsem jistě žhavá kandidátka. Vím, že bez něj dokážu žít, vím, že se dokážu postarat o sebe a své dítě, vím, že mám přátele, kteří mě podrží a pomůžou, vím, že mám úžasné rodiče, kteří by nám dali první poslední. Všechno to moc dobře vím. A přesto chci věřit v tak absurdní věc, jako že se zrovna kvůli mě změní, což je jako věřit v to, že zrovna já vyhraju ve Sportce 200 miliónů, že? Ale ono se to přeci někdy stává, ne? Asi spíš dostanu toho Oskara :sweat_smile:
3. srp 2008 ve 20:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
martkkk, ja asi nie som tá pravá, ktorá by ti mohla radiť, ale tuším, čo prežívaš. U nás boli tiež také časy, že som chcela odísť. Poradila mi dosť blízka osoba a túto radu ti ponúkam - ak ho miluješ, ostaň s ním, no nežiadaj viac, ber to, čo ti môže momentálne ponúknuť. Ak ťa trápi, že s tebou netrávi dosť času, nenariekaj, venuj sa sebe a dieťaťu, ži svoj život, on nech domov nosí peniaze a ty si z nich vezmi pre seba a deti, koľko chceš. Je jeho povinnosťou sa o vás postarať. Ak odídeš, padne na teba veľká zodpovednosť o dieťa a jeho a tvoje finančné zabezpečenie (peniaze síce nie sú všetko, ale všetko si za ne kúpiš). Sú ženy, ktoré to zvládnu a sú na seba hrdé, ale sú aj ženy, ktoré žijú PRE SEBA A DETI a manžel je už skôr ako rodinný priateľ, ktorý vybaví, zoženie, postará sa o materiálne veci. Tebe to uľahčí život a budeš si ho môcť vychutnať. Prestaneš stresovať a tým sa zmení aj možno "nevľúdna" stránka a obaja si opäť budete vzácne drahí. A ak ťa to povzbudí, môj muž sa zmenil. Stalo sa to v čase, keď sa ma pýtal, čo má teda zmeniť a ja som mu povedala, že nič. Nech ostane taký, aký je. A on sa zmenil. Skutočne, no nebolo to zo dňa na deň. Je z neho starostlivý otec, zodpovedný a milujúci manžel. Nechala som mu priestor, on mne a napokon sa to otočilo tak, že sa máme radi ešte viac :wink: (aj keď občas narobím hrmavicu, zas to prejde). Prajem ti to, čo je pre teba a dieťa najlepšie. :dizzy_face:
3. srp 2008 ve 22:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
martkkk
máš to teraz veľmi ťažké. Ja ti veľmi poradiť nevie, ja som bola s partnerom pol roka, strašne som ho milovala a teraz som tehu a sama.
A nie po prvý krát som ostala sama s uboleným srdiečkom. Ale byť v nesrpávnom vzťahu bolí viacej ako koniec a samota. Som síce sama, ale čakám bábo, užívam si každý deň a snažím sa nemyslieť nato čo bolo. Čaká ma ťažké obdobie, bojím sa ho , ale rozhodnitie vzťah ukončiť neľutujem. Mala som iné problémy a ťažko Ti viem poradiť, ale ako Ti napísala Sorrelia. Mysli na seba a svoje dieťa. NEostávaj v tom vzťahu, on sa nezmení. Žiaden človek nedokáže zmeniť svoju podstatu, ani keď sa snaží. Viem ju len poopraviť, zmierniť negatíva, ale nestane sa iným človekom.
Dúfam, že nájdeš správne "riešenie" tej hroznej situácie a že budeš spokojná a veselá. Aj keď to bolí, po čase prestane. Keď ti to povedia, berieš to ako frázu a o rok povieš, mala si pravdu...ja to poznám, ja som tým prešla a moja kámoška tiež. NEverila, že rozchod a roky podvádzania prebolia, boli manželia 18 rokov, potom zistila, že ju 7 rokov podvádzal s mladšou a navyše to bola jej chyba, lebo sa starla o domácnosť a nie o neho. Teda neviem, varila mu, žehlila, prala, staral sa o 2 deti,. robila si vysokú a jemu to bolo málo :unamused: A teraz po 10m eisacoch sa priznala, ž esom mala pravdu a už to prebolelo. :slight_smile:
Nech sa rozhodneš akokoľvek, hlavne nech si ty a tvoje dieťa šťastná.
4. srp 2008 v 16:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Nejtěžší je rozhodnout se. Rozhodnout se a stát si za tím, pořád si nejsem jistá, zda bych v případě rozchodu své rozhodnutí časem nezměnila. A to je to, na co asi pořád čekám. Jistota, že je to nezvratné jednou provždy. Nejsem člověk, který si umí vynucovat pozornost, pomoc, který je ochoten vést ostatní cestou, která jim není vlastní. Nedokážu nikomu říkat, jak se má nebo nemá chovat, spíš ani nechci. Zdá se mi, že můj názor, se již necení. Myslím, že jsem hodně tolerantní, ale ve vztahu by to přece mělo fungovat z obou stran. Možná, prostě je tohle nejtěžší zkouška, a buď obstojíme anebo ne. Nechci nikomu nic zakazovat, k ničemu nutit. Mám vlastně jenom dvě možnosti, buď počkám, zda se vše v dobré obrátí a zvládneme to, nebo spíš já, anebo se rozhoupu. Musím se rozhodnout. V žádném jiném případě bych neváhala, nevěřím na osud, ale na náhodu, věřím, že je každý svého štěstí strůjcem. Pravdou je, že toto je můj první vztah a první muž v životě, a když selžeme, tak mi spousta věcí přestane dávat smysl. Ale pravda taky je, že člověk se chybami učí. A hlavně mě nebaví si stěžovat, takové lidi jsem nikdy nechápala, myslela jsem si, že všechny problémy by si každý měl vyřešit sám v sobě - asi z dob, kdy jsem byla sama. Necítím se méněcenná, ani zrazená, ani podvedená. Jenom nerozumím tomu, kam jsem se i vlastním přičiněním dostala, a hlavně jak z té šlamastyky ven. Zítra bude zase svítit slunce, že?
4. srp 2008 ve 21:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
martkkk
ty si v podstate radis sama .o).
ale toto neni stazovanie, len rozpravasnie co ta trapi, kazdy z nas ma problemy, s ktromy sa chce vyrospravat...
je mi luto co sa ti robi, ale ver , ze bude aj lepsie...uz som to raz pisala,, ale vsetko zle, je na neco dobre...
5. srp 2008 ve 13:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Tak jsem se babky rozhodla, že odejdu, hledám pro nás byt. MOžná se mi poštěstilo, možná ne, ale nepřestanu, dokud si domov nenajdeme. Pravdou je, že se mi tím rozhodnutím velice ulehčilo. Najednou vidím zase slunce a stromy a problémy jsou najednou nedůležité a malicherné. Doufám, že mi to vydrží a hlavně, že se mi poštěstí a to, co mám v plánu vyjde. Držte mi palce a myslete na mě, jestli to vyjde, tak budete zvány na kolaudaci! A když ne teď tak příště!!!
6. srp 2008 ve 22:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Martkkk - teď jsem to tady dočetla a moc Ti držim palce, aby Ti to všechno vyšlo. Ono obě rozhodnutí jsou těžký, ale myslim, že jsi silná ženská. Takže se drž a dej vědět, jak to dopadlo dál :wink:
7. srp 2008 v 15:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
drzim ti palceky takto z dialky. nie je to jednoduche rozhodnutie a este to bude boliet ale myslim, ze robis spravny krok v zivote a vsetko raz preboli a zrazu ked clovek najde ten pravny vztah s clovekom, ktory si ho vazi a lubi ho, nevieme zrazu pochopit ako sme dokazali zit pre nieco ine. vela stastia a sily!!!!!
7. srp 2008 v 18:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Tak holky on má opravdu ženskou!!! Ty jo a věděli to všichni jenom já trouba ne! Ale asi ji budu mít nakonec ráda, protože mě ho zbavila a já snad přestanu s výmluvami a budu zase sama sebou! Musím letět ale zase se ozvu.
12. srp 2008 v 17:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak sa vsetko vlastne vyriesilo za teba :unamused: neboj, vsetko bude nakoniec ako ma byt a ty budes stastna s tvojim syncekom a trebars s niekym novym v tvojom zivote. drzim ti palceky nech su tie dalsie kroky cim menej bolestive a aby si nasla oporu v niekom blizko teba :dizzy_face:
inak, povedal ti to alebo ako si to zistila?
12. srp 2008 v 18:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak to je síla, zmetek jeden :angry: , ale určitě tě to utvrdí v tvém rozhodnutí, hodně síly a taky držim palce :wink:
12. srp 2008 ve 22:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
martkkk

tak nech ti to vsetko vyjde co chces a aby si uz bola stasnta...druzm ne palecky ale pesticky a aj na naohach palecky ....
13. srp 2008 ve 14:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
martkkk drzim pasticky.. no, ja mam tiez kamosku co sa starala o starsieho muzovho syna a ako hovori - za dobrotu na zebrotu - nevazil si to.. tiez im vztah nevysiel..
ale nebud smutna a bud rada, ze si to zistila, ze ta podvadza.. cim skor, tym lepsie, mas moznost si zariadit novy zivot podla svojho . :wink: vela stastia
14. srp 2008 v 09:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Je s ní, vodí ji mezi naše přátele, hází nám klacky pod nohy, a já až těď vidím, komu jsem věnovala osm let života, a to si ještě před dvěmi týdny půjčoval peníze. Jsem hloupá, životní zkušenost, alel přeji to oběma a ze srdce, tak jako nejsem pomstychtivá, tak vím, že do roka dvou pozná ona i on-
15. srp 2008 ve 23:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak to je hajzl, ted js to cetla :angry:
15. srp 2008 ve 23:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
je to hajzll
ale co narobi...ked si ju nevazil a nevie o co prisiel?
neboj jemu to dojde po case, s kym mu bolo lepsie....


viete dievcata chcela by som len vediet, ze keby sme my zeny boli take svine ako chlapi, ake by to bolo...
ked spravi neco chlap je to ok...ked zena, je to katastrofa.
16. srp 2008 v 16:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Začínám pomalu stěhovat věci alespoň k rodičům. Snad se mi brzy něco naskytne, všichni přátelé hledají se mnou pro nás bydlení. Teď jsem dobrá, ale je to jako na horské dráze. Jednou dole jednou nahoře. Nevím, jestli ještě někdy někomu dokážu uvěřit. Tenhle "člověk" o sobě vždy tvrdil, jak je upřímný a nic než pravdu neříká, a pak se mnou nedokáže jednat na rovinu a lže i ostatním, když tvrdí, že mi to vše i o ní na rovinu a v klidu řekl. Najednou vidím, s kým jsem to vlastně žila. A hlavně pevně doufám, že malý nebude mít povahu po něm a hlavně se postarám, aby si ženy vážil a ne ji využíval. Tenhle kopanec mi snad ukáže konečně správnou cestu. Těším se až si budu zařizovat bydlení, až malému zařídím pokojíček a jak se budeme mít krásně. Nic než on teď není důležitějšího. Starala jsem se stejně o něj sama, teď to konečně bude bez hloupých řečí a narážek. Bude dobře, vím to. Všechno špatné je pro něco dobré, život se pro jednu prohru nezastaví. A já nejsem ta, která by si bez chlapa život nedokázala představit - vlastně bez jednoho ne - malého. Takže hlavu vzhůru a vykročit pravou nebo levou nohou? Určitě se ještě ozvu. Zatím se mějte! :slight_smile:
16. srp 2008 ve 22:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
No, na to říct něco chytrého se nedá, záleží vždy na povaze, na chlapovi a na tom, co je kdo schopen skousnout, tolerovat, přejít...apod..nevím jaK JSTE NA TOM TEĎ. Kdyby se mi něco podobného stalo, sama nevím, jak reagovat..věřit pak někomu??? odpustit, ale už nevyčítat a jít dál??? co si budeme povídat, nevěra se může stát komukoliv(alkohol)..ale že ji vodí mezi kamarády, všichni to vědí...no zažila jsem to u mých známých...vžýdy tedy chlapi...jeden to ukončil, druhý to dělá dál, třetí se rozvedl, takže těžko radit, ono je to vždy na tom chlapovi a ženě...aby si ujasnili kdo co chce...každopádně držím palce, a´t je situace jakákoliv, aby jsi to ustála...měj se
29. srp 2008 v 17:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
No..som si to precitala na jeden nadych a teraz som si vydychla.. Dobre, ze si sa rozhodla odist, dobre, ze este pred tym ako si sa dozvedela o tej druhej a ako si ju nasackoval do bytu. Smutne, ze ta vyuzival, aj to, ze ti priatelia nic nenaznacili. Ale uz je tato etapa za tebou a kus cesty pred tebou. No teraz to uz budes len ty a tvoj syncek, uz ti nebude na krk sliapat egoista s milenkou. O to ta cesta bude lahsia a krajsia.. Velmi Vam obom so syncekom drzim palce :o). Si fajn baba, ty to zvladnes..
29. srp 2008 ve 22:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Hezký večer, tak už třetí týden bydlíme s malým sami. Našla jsem nám pronájem, malý má svůj pokojíček a doufám, že už si pomalu zvyká i když se mu občas ještě posteskne. Ještě pořád nejsem úplně v pohodě, ale je to mnohem lepší. Je to veliká úleva. Mezitím jsem od ex přítele vyslechla další neuvěřitelné příběhy proč se chová jak se chová a že se svou kamarádkou jsou jenom kamarádi a nic spolu nemají, což tvrdí jenom mě. Chová se ke mě hrozně zle, ale o to je můj odchod jednodušší. Jenom doufám, že už mi dá navždy pokoj, a začne se víc zajímat o svého syna. Občas je mi samozřejmě smutno z toho, co jsem byla já hloupá ochotná udělat, abych mu ve všem vyhověla a dala co potřebuje. Jenom bral a nic nevracel, ještě vyčítal. No byl to rozchod odchod v přímém přenosu Je hrozné kolik žen si tímto prošlo, neznám pomalu jedinou kamarádku, která neprošla rozchodem nebo rozvodem po mnohaletém vztahu. Co se to s námi děje? Nevím, jestli ještě někdy někomu dokážu důvěřovat, tahle zkušenost je pro mne zásadní. Děkuji, že jste mě tak hezky podpořily a podržely, i když na dálku, každé teplé slovo se počítá!!! Mějte se!
15. zář 2008 ve 20:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
martkkk,blahozelam k uspesnemu oslobodeniu sa z takeho vztahu a vsetko v zivote ma svoj zmysel,mas krasneho syna... vela stastia!!
ten pravy sa objavi ked to najmenej cakas,uvidis :wink:
16. zář 2008 v 07:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dobrý večer přeji, jsem ve 3.měsíci těhotenství.S manželem jsme si miminko moc přáli a povedlo se nám hnedle.Teď jsem zjistila, že si s ním jeho spolužačka z dálkového studia domlouvá volné pokoje na říjen někde v panzionu přes půl rebulkiky, vyrazilo mi to dech.Brečím tady jak želva a vůbec nevím, co mám dělat.Manželova důvěra byla kdysi v minulosti již narušena ( z jeho strany) a já jsem si ji nestačila zcela obnovit, proto ten mail.Za chvíli se vrátí domů.Kamarádka radí, to na něj vybalit a zeptat se.Má ovšem skvělé výmluvy.K tomu jí ještě odpověděl, že se mu to nehodí.Mám čekat???Něco podnikat???Bojím se, klepu se a jsem bezradná.....Děkuji za jakékoli virtuální proplesknutí...
18. zář 2008 v 18:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
kilianka: hlavu hore, veľa síl a správne rozhodnutia.... :pensive: nebudem ti radiť, pretože nedokážem ti na to nič povedať.... a vypisovať ti to, že tvoj manžel je sviňa, ktorá si ťa nezaslúži ti nepomôže.... :pensive:
18. zář 2008 v 19:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
1 2 3 ... 8
Tvůj příspěvek