Krach manželství - máte podobné zkušenosti? Co mám dělat?

Ahojte holky,ani nevím kde začít aby to mělo hlavu a patu,ale potřebovala bych se tak trochu vypovídat.Žiji s chlapem 9let z toho jsme manželé rok.Máme dvě děti (6 a 4).
Od prvního dítěte se vlastně nijak moc nezapojoval do chodu domácnosti ani do péče o děti(přebalování,koupání,na procházce nebyl nikdy s holkamam sám,nikdy,nevysál,neuvařil,neuklidl,prostě na vše jsem byla sama,on chodil do práce a na pivo.Pití alkoholu mě v oblibě.Ano byly i krásné chvilky...výlety apod.holky ho zbožňují,doma s nima řádí,mazlí se s nima.Ale mě nikdy nepomohl.Před 2 lety jsem si řekla,že takhle žít nebudu.Odešla jsem od něj a 14 dní byla s holkama u našich.Po 14 dnech co mě přemlouval jsem se k němu vrátila.Chvíli fungoval né nijak razantně,ale byla jsem ráda,alespoň za ten malý pokrok.Takže jsem žila v nadějíi že se trochu změnil.Začal pracovat v zahraničí,takže se vidíme jen o víkendech.Pak přišla žádost o ruku.Já dostala nový smysl do života,vždy jsem se chtěla vdávat,byla jsem na chvíli opravdu šťastná.Pak nastal zlom už při svatbě mě zklamal u obřadu se složil,protože den před tím se šíleně opil.Po obřadu mu nebylo o nic lépe,při hostině pořád fňukal jak mu není dobře,tak se po obědě omluvil,že si jde domu na chvilku lehnout.Přišel asi po 3 hodinách.V tu chvíli jsem nějak nepociťovala zklamání.Prostě jsem se snažila si to užít.Vlastně po celou tu dobu jsme si sebe nějak moc nevšímali,měl tam kamarády.Po svatbě to začalo být ještě horší.Dostavily se u něj deprese,takže bere prášky,děláme byt.Snažila jsem se ho vždy podporovat.Ale... vše je pořád stejné a některé věci ještě horší.Poslední rok tak moc pil,že místo toho aby po 4dnech přijel nejdřív domů,tak šel na ,,dvě´´ a přišel opilý.Stokrát jsem ho žádala aby to nedělal,že mi to ubližuje.Dospělo to do takové fáze,že se za něj stydím,když je opilý.Když jdeme ven vždy to skončí v hospodě,kde se nakulí a takhle jdeme domu s dětma.Doma nepomáhá... s výchovou taky ne,jeho nejčastější věta je ( nezlob nebo se mamka naštvě a naseká ti na prdel) ale sám nic neudělá!!!Sex tak jednou za 4-5 měsíců to trvá už asi 4 roky.Je strašně sobecký...vždy když něco chci,tak se musím doprošovat,řidičák mám po 5letech škemrání jeho názor je takový,že bych pak měla moc volnosti,jezdila bych často za rodičema,nejsou na to peníze apod...Prostě bych na něm nebyla už závislá.Když potřebuju něco koupit ať už jsou to boty třeba pro holky nebo colikv jiného,tak se mě ptá jestli je to teď tak důležité,že nejsou peníze apod.Ale on během 4 let stačil vystřídat 4 motorky.Nikdy nebyla žádná dovolená jeho názor proč je zbytečné teď jezdit k moři je že by si to stejně holky nepamatovaly,že jsou ještě malé.Ani nebyl žádné stanování,dovča třeba v kempu.NIC.Když se chci jít jednou za čas pobavit s kamarádkou,začne takový ten psychická nátlak,že si myslel,že budu s ním doma a že se podíváme na film atd...Nemůžu se sama rozhodnout,že třeba teď pojedu o víkednu za rodiči.Vždy je problém...jestli už to není přehnaný,takhle často tam jezdit (1-2x za měsíc) apod...Taky je dost žárlivý.Jednou a promiňte mi za ty výrazy,ale jinak to popsat nejde.Ležela jsem ve vaně a on zrovna přišel domu z práce přišel ke mě a kecali jsme a na jednou mi z pipiny uniklo trochu výtoku on najednou začal vychylovat co to je a začal to lovit,myslel si,že je to sperma,že jsem měla chlapa.Nevěřila jsem vlastním očím ani uším.Cítila jsem se tak ponížená.Tohle se nedá prostě nikdy zapomenout,jsou to tak 4 roky nazpátek,ale pořád to vě mě zůstalo.

Poslední asi 3 měsíce si promítám svůj život s ním.
-alkohol (sliboval,že přestane)
-neochota pomáhat mi
-sex ( už se mi tak zhnusil,že nechci aby na mě sahal)
-sobecký,žárlivý
-netěším se na něj až přijede domu
-nemiluju ho
-když je pryč cítím se být v pohodě
-když má přijet sevře se mi žaludek a jsem nepříjemná,jsem nepříjemná i na děti
-nechci s ním už chodit do společnosti...No je toho hodně

Minulý týden jsem se rozhodla,že končím.Nebudu s ním už žít.Napsala jsem všechny tyto body na papír a dala mu to přečíst,vše bez ohledu na to jestli ho to raní on taky nebral ohledy na to že mi tím vším ubližuje.Když dočetl,tak jen nevěřícně koukal.Mluvili jsme o tom spolu asi hodinu,brečel,že si nedokáže představit život beze mne a že nebude mít důvod dál žít na to jsem mu odpověděla,že jestli nezapomněl na to že má děti a že může začít žít konečně pořádně pro ně.Že já už o něj nestojím.Nestojím o to aby se už nějak změnil.Nemiluju ho takového jaký je,vadí mi na něm už i to jak si čistí zuby,jak chrápe,jak dýchá.Vše ve mě totálně zabil.Hodinu škemral,že teď dostal pořádně na hubu a že se od základu úplně změní a definitivně.Řekla jsem mu,že co když se on bude snažit,ale moje city se už nikdy nezmění.Na to mi on odpověděl,že pokud se moje city nezmění,tak alespoň bude vědět že do toho dal vše a nechá mě jít.Ač sem nechtěla,tak jsem mu dala 3 šanci.CHYBA!!! Po minulém vékendu co jsem byla u mamky na mě doma čekala od něj kytka(nic to se mnou neudělalo spíš naopak jsem chytla ještě větší nervy.Dřív byla kytka stěží jednou za rok.Ano teď se snaží až moc.Včera mi napsal,jestli bych s ním a s dětma nejela jako kamarádka do Chorvatska,že se vysereme na byt ten počká a nepojedem honem rychle k moři...To jsem chytla ještě větší nervy.Najednou to vše jde,najednou nejsou holky malý na to aby si to nepamatovaly,najednou jsou peníze a já se z toho všeho co teď dělá mám posrat???!!!! Když tohle vše dělá jen víc mě utvrzuje v tom,že s ním nemůžu být ani minutu.Teď má v pátek přijet a mě je špatně.Naštěstí jedu na víkend za kamarádkou.Navrhla jsem mu,že si může udělat s holčičkama výlet.Že se může začít trochu o ně konečně starat.Holky já už mám vůči němu takovou averzi...Už netoužím po tom,aby se snažil už o to nestojím!Stála jsem o to před rokem,teď už ne.
Máte některá podobnou zkušenost?