• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Má raději pivo a kamarády než nás?

24. října 2012 
Můj přítel se kterým mám skoro již 3letou holčičku,vysedává denně v hospodě(není tam jen pokud je opravdu nemocný,nebo z nějakého důvodu nemůže chodit:grinning:)Každý den pracuje, bez volných sobot a nedělí.Netráví s námi skoro žádný čas,protože musí po práci rovnou do hospody jelikož má ohromnou žízeň a když mu řeknu tak se napij vody,odpoví:Chceš mě zabít?Nebo tak nejez a nepij,když já nemůžu pít pivo.To ještě vykouří dvě krabičky cigaret denně a ne těch nejlevnějších:((Denně utratí za sebe tak 200-400kč.Už jsem zoufalá dala jsem mu tolik ultimát a už nevím kudy kam.Má někdo podobný problém?Nebo radu jak to řešit?
26. črc 2010 v 17:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@marier: tak takovyho chlapa bych nechtela. promin, ale pokud za zadny svuj ultimat nebudes stat, tak te nekdy nebude brat vazne. Ja bych mu jen zabalila veci a mohl jit, promin :cry:
26. črc 2010 v 17:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@cutce Nemusíš se omlouvat,máš pravdu!!!Myslím že už to dlouho trvat nebude,protože mě tohle taky nebaví :slight_smile:
26. črc 2010 v 17:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@marier: myslim, ze bys mela myslet na sebe a malou, ona si takovyho tatu nezaslouzi :wink:
26. črc 2010 v 17:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@cutce JJ přesně na to myslím celé dny,ale taky na to co potom bez peněz na mateřské,je toho moc....
26. črc 2010 v 17:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@marier: tak pokud nejni hajzl tak by ti mel davat vyzivne, ne?
26. črc 2010 v 17:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@cutce Tak to by určitě dával nějaké to výživné:slight_smile:
26. črc 2010 v 17:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
marier, muzes tu napsat alespon jeden rozumnej duvod proc s takovym muzskym jses?
26. črc 2010 v 17:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No to je otázka,asi ho mám ráda,ale to ted není podstatné,stejně to dopadne špatně tak jako tak:(
26. črc 2010 v 17:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
už bych byla dávno pryč.....nebude to dlouho trvat a v opilosti ti začne nadávat, nedejbože něco víc....a pro malou to fakt asi nebude zářnej příklad otce a partnera
26. črc 2010 v 17:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Marier - to je mi líto. Mám pocit, že by si měl uvědomit, že věci se můžou změnit, pokud nezmění on přístup. Chápu, že pro některé chlapy není do jisté míry monoténní život s malým dítětem až tak zajímavý a potřebují se občas realizovat v hospodě s kumpány, ale čeho je moc, toho je příliš. Nevím, jak bych postupovala. Asi bych si to snažila v klidu promyslet a domluvila se s ním, že si s ním potřebuji v klidu (bez dítěte) vážně promluvit. Při té rozmluvě bych mu řekla, jak se JÁ cítím (tedy užívala bych pouze věty s podmětem já. Vyhýbala bych se výčitkám typu - Ty jsi takový a makový a ty s námi nejsi....náš mozek funguje tak, že když slyší výčitky adresované přímo nám, tak se začne bouřit a vede to jen k hádce.. tj. řekla bych mu - Jsme s malou pořád samy. Vůbec tě nevidíme. Je nám to líto.... Vnímám celou tuto situaci jako vážnou...(prostě to, co cítíš..bez návrhu řešení - rozchod, hopspoda 2x týdně...)Pak bych pokračovala - Je něco, co to může změnit? Co navrhuješ..pokud by s ničím nepřišel, dala bych mu návrh, že si to má nechat projít hlavou a že se o tom můžem pobavit zítra. Nebo bych mu řekla, že je pro tebe neakceptovatelné vést dále takovýto společný život. Prostě bych mluvila jen za sebe a snažila bych se vyhnout výčitkám na jeho osobu /to by nejspíše vedlo jen k jeho obranné reakci/. Řešením může být i návštěva manželského psychologa (může to být třeba tvůj požadavek, pokud se věci ani po rozhovoru nepohnou.). Držím palce.
26. črc 2010 v 17:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak já osobně bych vedle sebe po zkušenosti - sice pubertální, ale přece - chlapa, co potřebuje alkohol, nechtěla. Ale jsou holky, co jim to nevadí, nebo vadí, ale přežívají...
No co bych radila - můžeš mu zkusit navrhnout, aby pil to pivo doma, ale myslím, že ti řekne, že to není ono - lahvový a případně, že si chce pokecat s chlapama, takže to nepadá v úvahu.....
Nezbývá, než teda odejít - např. na truc k rodičům (ale moje teta prý odešla takhle od strýce v mládí k rodičům se dvěma dětma a on si pro ně stejně nepřišel, tak se potupně vrátila sama a je s ním už přes 30 let.....co se namlátil a nařval na děcka, to si nepřej vědět....), nebo čekat, až se změní - třeba ta jeho práce atd.
26. črc 2010 v 17:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Marier, a muzes napsat proc/ jak/za co ho mas rada? Cim te obohatil? Jak hezky se stara o tebe a vasi dceru? Schvalne pokracuj, "mam ho rada, protoze....."
26. črc 2010 v 18:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mám takového tchána. Hodiny ukáží určitý čas a on jde do hospody a to tam můžeme být klidně návštěva. Všichni jejich kamarádi a známí k nim přestali chodit. A co vím z vyprávění od přítele, tak když byl dítě, ani nikam moc nejezdili, on preferoval své kamarády v hospodě a tchýně nebyla dost silná klást mu odpor...Být tebou, dám vážný rozhovor, jednu a poslední šanci a vztah ukončuju...to není naprosto žádný život..
26. črc 2010 v 18:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Máte ve všem naprostou pravdu tady bude každopádně nejideálnější řešení odejít,bude to bolet a bude to složité,ale on se opravdu už nezmění.On je si se mnou jistý,nikam nechodím,hlídání není skoro žádné,nemá žádnou snahu něco změnit nebo se napravit,pokud mu pohrozím že odejdu,tak jeden den vydrží být doma a třeba vymaluje i když přijde z práce,ale druhý den si to vynahradí v hospodě,kterou máme při mé smůle v baráku:((Je také fakt že my dva spolu neděláme vůbec nic,žádné výlety,kino,večeře,porodem dcery jsme se mi dva úplně odcizili až na sex,který máme pořád.Ale to je jen malá náhražka toho všeho okolo.
Jsem sama pořád a potom mě to nebaví ani s malou,nebaví mě vůbec nic!
26. črc 2010 v 18:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
marier - nejsou to lehká rozhodnutí. Doporučila bych ti psychologa. Může ti pomoci zjistit, co vlastně chceš a jak to provést. Každopádně odchod z domu, rozchod by měl být již definitivní řešení, aby malá netrpěla odchody a vracením se...každopádně se domnívám, že je lepší žít život sama než s nesprávným partnerem.
26. črc 2010 v 18:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, nejsi v tom sama, i když můj příběh je o trochu jiný.
Jsme oba "velmi" mladí, dítě přišlo přes HA, už tehdy jsem mu řekla, že pokud se na to necítí, tak ať jde... je mu 23. Zůstal, postupně si na dítě zvykl a já si myslela, že je tak z poloviny vyhráno, že to půjde.
Jenže, nadále jsme spolu nebydleli, ani teď kdy je dceři 16 měs. jsme neměli vlastní - on přijel, já přijela...prostě takový chození s dítětem. On nechtěl jít ke mě za Prahu do baráku, kde bydlím jen s mámou, já nepůjdu k němu do paneláku kde také bydlí s mámou. Na pronájem nejsou finance, u mě přístavba až příští rok, ale zase...není to Praha. Ačkoli to bylo takhle těžký, snažila jsem se vydržet, jezdil sem a já tam.
Jeho koníček není vysedávání v hospodě, občas si zajde, ale né tak často. Má motorku, jezdí, já si jí teď taky pořídila, abych se mu přiblížila, ale taky proto, že se mi to taky líbí. Má kamarády a s nimi začal čím dál víc jezdit na výlety. Až jsem také zjistila, že je v tom i kolegyně, která s nimi (s ním) na ty výlety jezdí.
Do poslední chvíle s ní nic neměl, ale i přesto jsem mu dala dost najevo, že žárlím a že s námi fakt už skoro není a je víc s nimi. Tři dny jsem se s ním snažila něco vyřešit, bohužel po telefonu, protože nepřijel...místo toho jel po práci zase na výlet.
Jednoho dne jsem to prostě už nedokázala snést, sbalila mu pár věcí co tu měl a odvezla mu to. Řekla jsem mu, co si myslím. A řekla jsem, že končím, ale pokud o ten vztah stojí a chce se trochu změnit, tak že s ním ráda budu, protože ho miluju.
Jenže on slyšel asi jen to "končím", vzal to jako hotovou věc, mě to ale tak nějak neřekl a další dva týdny jsem žila v jakémsi očekávání, že se vrátí. Pořád jsem naléhala, ať už se konečně vyjádří a kdesi cosi. Nic. Jen by bylo řečeno, že prostě teď není schopný být usazený, sedět doma. Že potřebuje být v pohybu, na cestě...volný. Že mě má rád, ale že mi nechce ubližovat svým chováním. Pak také padlo cosi o "musím se rozhodnout mezi tebou a kamarádkou". Po dlouhém - opět telefonickém rozhovoru jsme se nějak "dobrali" k tomu, že to asi nemá vlastně cenu, že on s námi asi nebude...prostě to z toho nějak vyplynulo. Já mu vrátila ještě posledních pár věcí a odvezla si věci holky.
Tenhle týden, po mnoha neúčinných rozhovorech jsem z něho dostala, že se s onou kolegyní vyspal, ale že to bylo až po tom, co jsem mu řekla že je konec. Zdrtilo mě to. A to pořádně. Ale nějak jsem to ustála, jsem schopná být ironická, ale když jsem sama, tak brečím a strašně to bolí. Zoufale jsem si našla kamarády na internetu mezi motorkářema, abych byla tak nějak ve svém prostředí.
Vzal mě na výlet, prý chce být se mnou (tím myslel jako na tom výletě), prý mě má rád... Několikrát mi řekl, že s ní chodí, pak zase že ne. Absolutně nevím, co si o tom všem mám myslet, ona kolegyně mě přemlouvala, ať na ten výlet jedu a "radila" mi, jak se k němu chovat a ať to neřeším vše přes mobil, ať mu dám čas, že on sám nic teď neví... Naivně si někde uvnitř pořád myslím, že se třeba vrátí. Ale to už asi možné není..nevím. Byla bych možná i schopná mu časem odpustit tu kolegyni, jen kdybych měla pro holku tátu doma a pro sebe "chlapa", kterýho nevím proč pořád miluju. Ale asi happyend nebude, nevím.
Líp mi není, i když už "nemusím" řešit kde na jakém výletě je. Líp mi asi ani nebude, protože mi chybí.
Asi z toho pro tebe žádná rada neplyne, ale jen abys věděla, že v tom nejsi sama. Prej to časem bude lepší....tak doufám, že mají lidi pravdu a doufám, že jsem neudělala chybu, když jsem "ukončila" ten náš vztah. Neměla jsem třeba být ticho a být ráda že "je" s námi?
6. srp 2010 v 19:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@deathy alespon si mela odvahu to udelat, to ja nemam a proto budu asi porad nestastna, vsichni rikaji at ho vyhodim ze mi bez nej bude lip, vim ze maji pravdu,ale ja to proste nedokazu, jsem srab a komu neni rady....
on dava prednost kamaradum nez svoji rodine, mame spolu 15mesicniho syna,tak moc bych to chtela uz vyresit ale neda se s nim mluvit, posle me kamsi a triskne s dverma a pak dolejza po smskach, ale ja ho porad mam rada, jednou mi rekl ze jestli si najdu jinyho tak me radsi vyhodi z okna...je to smutny co ze jeste s takovym clovekem dokazu zit :cry:

@marier nejsi v tom sama, ja davam ultimata porad ale neni to k nicemu
22. srp 2010 ve 12:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@gliesee Je to těžký ten krok udělat, ale já si teď teprve uvědomuju, že konečně žiju. Sice né tak jak bych chtěla, ale žiju. Jezdím s holkou po výletech, byly jsme na muzice uprostřed louky, na srazu motorek a spaly jsme prvně ve stanu.....můj ex by tohle nikdy neuskutečnil, nikam nás nebral. Přece s dítětem to nejde!
Poznala jsem človíčka, se kterým je mi neskutečně dobře a chová se k dceři líp, než její vlastní otec. Ten jí za poslední měsíc viděl 1x !!! A ten můj "objev" byl za námi 2x a navíc pak jsme u něj byli na tom srazu. Je z Pardubic, dělá od nevidim do nevidim, což je docela problém, ale i tak si ten čas udělá a těch 100km přijede a je s námi. Ex z Prahy 20km nepřijede.
Je mi bez bývalýho líp, už si to i sama jsem schopná přiznat. Jsem za to ráda. Možná už jsem i zamilovaná :grinning:
Chci ti tím jenom říct, že mě ten krok osvobodil a konečně cítím, že nejsem jen takovej ten hadr co se překročí a jde se dál. A to si zasloužíš i ty. Kvůli dětem je to horší, ale já se zařekla, že pokud její vlastní otec nebude chtít, a jinej "táta" jo, tak já to klidně risknu a budu jí vychovávat s tím cizím tátou, kterej je schopnej nám dá to, co ten náš bejvalej ne.
24. srp 2010 v 16:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, to je hrozná situace, ve které jsi, ale myslím, že pokud ho opustíš a budeš s malou sama, tak vám bude líp. Jeho pozornost bude asi stejná, ale ty budeš mít klid a budeš vědět, na čem jsi, nebudeš žít v nejistotě, protože toto nikam nevede. Pokud je mu přednější pivo a cigára než jeho vlastní dítě, tak má špatně nastavené priority. Jak někdo psal, takového tatínka si malá nezaslouží. Držím pěsti...
16. říj 2012 ve 23:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
taky nechápu co na tom pivě mají,já už s tím problém měla,vím vyhrožovat se nemá ale já dala mýmu nůž na krk a jak rychle si to rozmyslel..sice teda nepil tak moc ale šlo o ty priority..
24. říj 2012 v 17:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek