• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Má syna o kterém nevěděl. Co s tím?

19. dubna 2010 
napr. preto, ze skoncila vyzivovacia povinnost. malolete dieta nemozes vydedit, len dospele.. :wink: pekne to zapada do mozaiky
15. dub 2010 ve 20:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
teda tak som to myslela, platil, lebo musel zo zakonaa, chlapec je uz dospely a nechce mu uz dat aboslutne nic. to je pripad mojej kamosky, co som tu uz raz pisala. uz je vydedena - dovod ziadne kontakty s rodicom....
15. dub 2010 ve 20:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Aha......no ale stejně, mohli by to mít přece promyšlený a s právníkem probraný už x let, jak se to udělá až přijde čas....ale jako je fakt, že tady už je možný všechno
15. dub 2010 ve 20:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
hej, to je fakt... :stuck_out_tongue_closed_eyes:
15. dub 2010 ve 20:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, vydedit ho nemůže
Musel by syn spáchat závažný trestný čin nebo neposkytnout rodiči pomoc v nemoci.
To, že syna hledají policajti v 19 letech nic neznamená.
Ti policajti ví pouze něco, kolikrát dnešní politici měli v pubertě problémy se zákony. Někteří i po pubertě.
To bychom se ani nedozvěděli nic o biomase :grinning:
15. dub 2010 ve 20:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
No jo, ale zrovna tenhle důvod k vydědění - žádný kontakt s rodičem, to mi přijde absolutně zcestný - já neříkám, když je někomu 30, 40 let....ale že se 19leté dítě nestýkalo s rodičem....to nemusela být vůbec jeho vina. Mohla tomu bránit zuby nehty matka, která za něj rozhodovala a koneckonců tomu mohl bránit i sám otec - a pak ho za to vydědí?
Já vím, že takový důvod tam je, ale podle mě by se mělo rozlišovat, kolik je vyděďovanému let.
15. dub 2010 ve 20:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
paegaska - ako dovod vydedenia moze byt neusporiadany zivot....tula sa, nema bydlisko, asi fetuje (o com maju poznamku na policii).
15. dub 2010 ve 20:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
buffi - no ale to je taky teda dobrý.....takže otec ho může vydědit za to, že se toulá, fetuje, nebydlí - a přitom je to zčásti jeho (otcova) vina :sweat_smile:
15. dub 2010 ve 20:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
buffinko, není to vůbec jednoduché. Navíc, aby to otec prokázal u 19 letého syna, se kterým se nestýkal a navíc třeba mu dluží něco na výživném.
Pokud tvé kamarádce někdo tvrdí, že je vyděděná, nemusí to být pravda.
15. dub 2010 ve 21:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Má známá je gamblerka, rodinu několikrát okradla, přesto se jim ji nepodařilo vydědit.

Dělá se to většinou tak, že majetek otce se převede na někoho jiného, aby nežádoucí dítě nedědilo. Ale dotyčnému otci se pak může stát, žeho oškube někdo jiný :grinning:
15. dub 2010 ve 21:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
no ale moja kamaratka ma uz 30, od 18tky otca vobec nevidela, takze nie su v kontakte...jej pan otec je pravnik a dost prachate zvieratko, asi vie ako to spravit...
15. dub 2010 ve 21:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
ano, to darovanie je dvojsecna zbran, u nas bol pripad, ze jedna babka sa pohadala so synom, dom darovala dcere a teda aj jej muzovi, o par rokov dcera zomrela a zat dom predal :stuck_out_tongue_closed_eyes: a babka skoncila s holym zadkom v starobinci.
15. dub 2010 ve 21:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
No, nemusí být pravda, co pan otec tvrdí.
Podívej,dědictví není nikdy 100% jisté.
Byli připady, kdy lidi na konci svého života vidí vše jinak nebo, bohužel přijdou o člověka, kterého by si za dědice přáli.
15. dub 2010 ve 21:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
buffinko, přesně jak píšeš
nejlepší romány píše sám život :slight_smile:
15. dub 2010 ve 21:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
ona urcite zavet napadne - uz len z dovodu, ze je jeho jedine dieta...on je taky cudak. a mozno si to este rozmysli a zavet zmeni...
15. dub 2010 ve 21:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
1) by mě pobavilo, kdyby si manžel smam vzpomenul, že vlastně 19 let posílá na nějaký účet peníze :grinning:

2)to, že kluk fetuje a asi vedene ne úplně spořádaný život nemusí být vůbec vina rodičů. Opravdu v mém okolí (jednu chvíli fetoval kde kdo) a fakt to byli samé spořádané rodiny. Někdy se to prostě zvrtne :frowning2: . eden můj bývalý kamarád profetoval rodičům skoro všechen majetek a až když ho vykopli z domova, tak se vzpamatoval a začal od 0. Teď už je zase zpět na správné cestě, ale dost si užil.

3) vydědit lze:
-v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo jiných závažných případech
-o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl
-byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně 1roku
-trvale vede nezřízený život

Já si tak myslím, že by vyděděn mohl být, ale musí to být uděláno dokumentem v podstatě v podobě závěti.
15. dub 2010 ve 21:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Aleachim, podľa mňa si manžel Smam spomenie, že zrejme dal kedysi trvalý príkaz na platbu výživného, ale že mu to úplne vyfučalo z hlavy... /nechcem spomínať, že si to nepamätá, lebo bol možno opitý... :grinning: /

Inak fascinuje ma ako Smam na jednej strane spomína, ako sa jej manžel kedysi ujal a finančne ju podržal, keď bola blízko dna a teraz sa nepokryte teší z toho, že manžel bude mať holú... Ale ako sama poznamenala: život nie je spravodlivý... :grinning: V tomto si môžu s manželom podať ruky...

Keby v tomto príbehu neboli už deti z manželstva, tak by som jej radila aj rozvod, ale chápem ju, že si radšej nahovára čokoľvek a drží sa každej jeho verzie ako slamky, len aby nemusela čeliť tej šialenej realite, čo sa pred ňou otvára...
15. dub 2010 ve 21:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
kveta, taky mi z toho vyplývá, že otec docela chlastal, podle vyjádření smam to skoro vypadá, že byl věčně v lihu a teď se diví, že kluk se chytl fetu (i alkohol je droga).

Čím dál víc jsem přesvědčená, že si z nás smam dělá legraci.
15. dub 2010 ve 22:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
vidíš kvěla, a to my dvě jsme se celkem dost pohádali a nakonec nejspíš o nic nejde :grinning:
15. dub 2010 ve 22:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
No jo, protože informace o tom, že podpis v RL je opravdu jeho, zcela změnila situaci :grinning:
15. dub 2010 ve 22:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Teda ne v RL, ale na matrice.
No ale stejně mi nejde do hlavy, jak ten podpis z papíru podepsaného v kasárnách překopčili do té knihy :sweat_smile: :slight_smile:
15. dub 2010 ve 22:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
hlavně ústně do protokolu na matrice nebo soudu mi nejde úplně dohromady s písemně na nějakém papíru, který měl být něco z práce někde před kasárnou:grinning:
15. dub 2010 ve 22:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Legraci si rozhodně nedělám, ostatně na to nemám čas, při dvou malých dětech se snažím udržet si práci, což znamená 6 hodin denně v zápřahu plus děti plus domácnost a opravdu se mi nechce řešit záležitost stará 19 let. To jak to tenkrát bylo nechám na manželově svědomí, já se tím už rozhodně zabývat nehodlám, protože toho mám už takhle dost. Takže jsem vděčná, že to chce manžel zamést pod koberec a jedná moje otázka byla, jak je možné, že je někdo v RL, to se vyřešilo a jak to vyřešit po právní stránce, aby nám kluk neudělal v našich záležitostech neplechu. To jestli manžel lže nebo ne nebo jestli je třeba naše situace na rozvod apod., si z dovolením nechám na svém vlastním uvážení. Morálí odpovědnost cítím jen za své děti a manžel si to musí v hlavě srovnat sám. Alimenty žádné neplatí, o tom bych věděla, dělám mu účetnictví...
Možná kdyby se to stalo v době kdy jsme neměli děti nebo později, kdy děti budou ve školce nebo škole a bylo by víc času, tak bych se tím zabývala víc, ale myslím si, že už jsem se v tom angažovala dost. Kluk dostane číslo na mě, my už jsme objednaní k právníkovi a zkusíme to vydědění. Díky za informace, které nám pomohly rčit, zda to má vůbec smysl zkoušet.
Jinak kveta: trochu mi připomínáš mého psychicky nemocného otce. Šílená realita? Columbovská otázka? Vždyť je to přeci záležitost stará 19 let a manžel mě zná dost dobře na to, aby věděl, že pokud se nestalo něco v době, kdy už jsme byli spolu, tak to nijak zvlášť řešit nebudu, takže opravdu mi nemá důvod lhát. Ostatně, kdyby se dozvěděl některé věci o mě, když jsme spolu ještě nebyli, taky by nebyl rád, ale taky by je neřešil..
A k tomu lkoholismu. Ukažte mi 18 letého abstinenta... Když se podívám kolem sebe, tak i 16 letí kluci i holky popíjí, kouří trávu, i hůř... Takže zrovna nemusel být alkoholik. Krom toho se klidně přiznám, že i my jsme se seznámili v baru, kde jsme oba byli opilí, vymněnili jsme si čísla a sešli se střízliví. A než byli děti, chodili jsme každou sobotu s přáteli do oblíbené hospůdky na vínko. A někdy se zadařilo, že jsme si nic nepamatovali ani jeden.. Možná jste tu ale všichni abstinenti, nikdy se vám nestalo, že byste si z předchozí noci nic nepamatovali a když už jednou za rok zajdete do hospody, dáte si džus. V tom případě mě i mého manžela považujte za alkoholika. Každopádně po poradě s právníkem sem napíšu, jak to dopadlo, kdyby nějaká stejně morálně pokleslá matka jako já, chtěla vědět výsledek...
Asi vám to přijde málo, ale já si manžela vážím proto, že mě nebije ani jinak netýrá, stará se skvěle o děti i o mě, nosí domů dostatek peněz, dopřeje mi seberealizaci, podporuje mě v ní a pomáhá mi, abych vše zvládala, když je třeba, zastane veškeré domácí práce, dokonce i uvaří - lépe než já... A takto bych mohla pokračovat do nekonečna. Když si pak sednu s kamarádkama na kafe a slyším, jak ten jejich přijde domů, otevře si lahváče a rozvalí se na pohovku, případně se tváří hrozně naštvaně, když si má hodinu hrát s dětma... Samozřejmě má můj manžel vé nedostatky stejně jako já a mohl se v 18 dopustit životní chyby, ale zeptejte se svého chlapa, jestli byl v 18 natolik předvídavý a zodpovědný? Pro mě ale není důležitý, jaký byl tehdy, ale jaký je teď, do minulosti se nevracím, žiju přítomností a budoucností. Toť vše.
16. dub 2010 ve 12:30  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
smam - ale o manželovi, že by byl alkoholik, tady snad nikdo nic takového nepsal, ne??? :confused: A o tobě taky ne :wink:
16. dub 2010 ve 12:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Smam, kočko, ty víc opravdu neřeš, ale nechtěla bych být v kůži manžela... Ty jako každá máma máš logicky snahu zabezpečit vlastní děti, což je přirozený a normální. Ale sama za sebe bych se asi ptala proč mi ani neřekl, že něco takovýho může vyplout... Jako jo, některý teorie co se tu začaly rozvíjet mi taky přišly moc, to je fakt.

A bohužel máš pravdu že dnešní "mládež" nasává daleko dřív než v 18 a nejsou vyjímkou ani děti mladší 15 let na záchytce...

Co se týká popíjení, beru "popíjení" a "popíjení" - popíjení jednou za týden s kamarády o víkendu proč ne, ale aspoň mít tucha jak to probíhalo :grinning: a popíjení každodenní, kdy prostě potřebuju svou "dávku" už vnímám jako problém. A pokud u vás šlo o to variantu jedna, tak nic proti.

Každopádně držím palce ať to dopadne co nejlíp může a z téhle nepříjemné situace vyjdete akorát posílení a stmelení víc dohromady.

A z mravokárkyň tu si nic nedělej, ono se snadno teoretizuje a odsuzuje když slyšíš příběh z jedné strany. Já se v takovýchto případech, když už teda odepíšu, snažím vždy "jenom" napsat jak bych to asi řešila já.... :wink:
16. dub 2010 ve 12:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
smam, o tom alkoholismu jsem psala já a myslela jsem to s nadsázkou, protože vše, co se stalo si odůvodnila tím, že byl opilí a moc si to nepamatuje :grinning: . Já třeba neznám žádného chlapa, který by se rozvalil na gauči a otevřel si lahváče, ale je to spíš o tom v jaké společnosti se pohybujeme :wink: . Jak to máte doma je jen a jen vaše věc. Neznám vaše poměry, vztahy, nežiju s vámi, tak vas ani nesoudím, a to v dobrém i ve špatném :wink: . Budu ráda, když napíšeš výsledek u právníka. Jen je škoda, že úplné rozhřešení jak to tehdy bylo se nedozvíme a jak to bude v budoucnu (jestli se syn přihlásí, bude nebo nebude dělat problémy,....) se taky nejspíš nedozvíme.

A pokud se ptáš na jednání 18tiletých kluků, tak ti povím, že jsem si jistá, že mm by se takhle nezachoval, ale ono to není o věku, ale o zodpovědnosti a tu někdo má už v 18ti, někdo ve 40 a někdo nikdy.

Pořád si ale trvám na tom, že tvé láteření nad nespravedlností zákona není na místě, protože tvůj muž si teď akorod vyžírá, co si sám nadrobil tím, že podepsal jakésy papíry bez toho, aby si je přečet. A jak jsi psala, že to děláš do dnes, tak bys s tím měla přestat a brát toto jako poučení, aby se se v budoucnu nemusela opět podivovat.
16. dub 2010 ve 12:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
smam, no teda klobuk dolu pred tebou...mat tvoj zaludok..ze, neriesim, co sa stalo pred 19 rokmi, ako keby sa jednalo o nejaku vec. :stuck_out_tongue_closed_eyes: Preboha, ved je to jeho syn, jeho krv a mimochodom, ta ista, co koluje v zilach aj tvojim detom...a je jedno za akych okolnosti prisiel na svet, aj ked sa s nim tvoj muz nestykal a nevychovaval ho. Vedel o nom urcite, kedze je v RL, tak je poriadne nezodpovedny...To, ze nechaś na nom, ako to vyriesi, je alibizmus, pretoze ak ste uz manzelia, tak sa problemy riesia spolocne,aj tie minule...a nie, stavat sa k tomu, ze ,,toto je tvoj problem,, Mozno, keby si ho podporovala v kazdom rozhodnuti a navrhla ine riesenie, ako hned ho vydedit a nech nam nenarobi v nasich zalezitostiach neplechu, by sa k tomu aj tvoj manzel postavil zodpovednejsie.
Este taky priklad, ak by si sa ty rozviedla s tvojim muzom a on si nasiel dalsiu zensku, ktora by vase spolocne deti videla ako problemy z minulosti? A samozrejme konala by tak ako ty..pretoze ked tebe zabudol povedat, ze ma dieta, tak mozno zabudne aj dalsej povedat....ale o tom pochybujem, pretoze ty by si sa za prava svojich deti bila .Len skoda, ze to neurobila tak aj ta matka 19 rocneho problemu, vsak?

Kazdopadne je len na Vas ako to vyriesite, ale teda nechapem preco si zalozila tuto temu. Mala si ist rovno za pravnikom, alebo ako si povedala, nechat muza nech si to riesi sam a nestarat sa do toho :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
16. dub 2010 ve 13:07  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
pepi - mravokárkyně... Mně třeba 1/6 (vzhledem k tomu, že podle zákona by půlku měla dědit manželka a druhou polovinu si mezi sebe dělí děti, pokud se od doby, co jsem chodila na střední něco nezměnilo) majteku otce přijde jako hodně slabá "náplast" za to, že ten kluk musel vyrůstat bez táty... Ty společný zážitky a to pouto, který normálně mezi tátou a dětma je, se podle mě totiž ani penězma pořádně vyjádřit nedá... :wink: A místo toho, aby si ten kluk nakonec mohl třeba říct "Jo, můj táta byl nakonec férovej chlap", ho čeká ještě další "rána přes hubu"...

Moji rodiče jsou rozvedení a to "co by bylo, kdyby s náma táta zůstal" ve mně je pořád a to jsou od sebe od mejch 5 let a s tátou se aspoň párkrát do roka vidím... Mně prostě nepřijde fér říct "Já jsem to taky v životě neměla lehký a musela jsem to zvládnout, tak ať se kluk snaží", snad pokud někdo ví, jaký to je, nemít nikoho, na koho se můžu spolehnout, měl by se snažit tomu člověku pomoct, když už s ním přeci jen něco společnýho má...
16. dub 2010 ve 13:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
smam, nevím koho mám litovat víc, jestli tebe, tvoje děti nebo toho 19 -letého syna. Projevila si se jako pořádná mececha - krev není voda, že. Takže vlastní děti chráníš před nevlastním synem. Ať je tvůj nevlastní syn jakýkoliv, minimálně z 50% za to může tvůj manžel, jednak mu dal 50-ti % genetický základ, takže to že je údajně (protože to všechno je z doslechu) problémový je i zásluha tvého manžela. Můžež na 50% počitat s tím, že budou takový i vaše děti. Další věc, proč ani jeden z vás není na syna zvědaví, proč nechcete slyšet jeho příběh, jeho důvody, jeho problémy, jak se vlastně těch 19 let měl. Na rovinu, tvůj muž je 100% zodpovědný i za to jedno vrznutí, měl být zodpovědný a chránit se. Ten kluk se narodil i proto, že si chtěl tvůj muž lidově zapýchat, a právě proto má být ten kluk o to horší, protože to bylo jen jednou než vaše děti. Proboha, co si ty za matku. Nic o něm něvíte a už ho chcete vydědit, nikdy nevidět a vystrkat co nejdál jen to jde. A že si to teda tvůj muž nevyhonil před 19 lety rači sám, když ONA byla tak děsná. Kdo ti dal právo jí soudit, o co ty si lepší matka................
A ty tvoje poznámky s charitou - děláš charitu aby sis to mohla odčárkovat nabo aby si někomu pomohla. Proboha, kam se poděla pokora k lidskýmu životu, ochota pomoc někomu, kdo je v nouzi bez toho abych počítala s tím, že se mi to vrátí.......Měla by ses zamyslet nad tím, že ON je stejně dítě, jako ty co máš doma, že on má stejné právo na otce, jako tvoje děti...........kdyby můj muž byl v podobné situaci a nechtěl syna vidět, tak by měl doma peklo. Každý si musí za svoje kroky nést odpovědnost, věk není žádná omluva. Má syna, tak ať se stará, jako táta těch vašich.
Jinak si myslím, že si dost sobecká a sebestředná - jen si to po sobě přečti - já, já a zase jenom já.........
16. dub 2010 ve 13:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
k.ate, spíš mi vadí černobílý vidění a vynášení kategorickejch soudů, na základě znalosti vlastně poloviny (co poloviny, čtvrtiny) příběhu - pokud bychom tu nevyslechly verzi smam muže, kluka a matky, těžko vynášet soudy....

smam bych teď radila tuhle diskusi nechat zamknout, nebo se na ní zase řada chytrejch sesype jak vosy na bonbon, a pak třeba nechat odemknout aby napsala rozuzlení a zase zamknout. Paradoxně - ať se to komukoliv jakkoliv líbí či nelíbí, chtěla vědět prakticky jak minimalizzovat dopad na současnou rodinu, naprosto stroze za prvé za druhé za třetí... Ale to by nebyl koník že, aby se tu nerozpoutaly rozhořčené diskuse...

neříkám že s ní ve všem souhlasím, to ani omylem, a vím že bych to asi nedokázala takhle přejít jako ona, ale já jsem já a ona je ona.... A sto lidí , sto chutí.... A ani ona, ani já si myslím, nezasloužíme pro jiné životní hodnoty a postoje abychom byly odsuzovány - a proč? protože někdo má jinak setříděné hodnoty v životě? a kdo určuje zda moje jsou "lepší" nebo "horší?" jsou jiné, protože mě utvářely jiné zkušenosti, držkopády a radosti....
16. dub 2010 ve 13:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek