• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Má syna o kterém nevěděl. Co s tím?

19. dubna 2010 
konvalinky presne tak, ak by som sa ja dozvedela, ze moj muz ma dieta a takto sa k tomu postavil, tak by som teda poriadne ten vztah prehodnotila....urcite by v mojich ociach klesol ako clovek a nesnazila by som sa to ospravedlnit, tym, ze vsak mal 18 a este nebol zodpovedny....ale asi cim starsi, tym zodpovednejsi a rozumnejsi :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
Napr. ja by som nemohla kludne spavat, keby som vedela, ze po svete chodi surodenec mojich deti, aj ked nevlastny.
16. dub 2010 ve 13:30  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Smam, mňa udivuje skôr ako sa Tvoj muž zachoval k synovi, keď mal po tridsiatke než keď mal 19... Toto jeho správanie sa na mladícku nerozvážnosť hodiť nedá...
16. dub 2010 ve 13:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Myslím, že smam muselo být od začátku jasné, že pokud tady otevře takovéhle kontroverzní téma, tak neuslyší jen to, co by slyšet chtěla :wink:
16. dub 2010 ve 13:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
hm...mravokarkyne....no chvalabohu, ze nie kazdy muz sa snazi deti z predchadzajuceho manzelstva vydedit a skrtnut zo zivota :stuck_out_tongue_closed_eyes: a nie kazda zena ho v tom podporuje.
verte, ze kazda "nemravokarkyna" v tejto teme by zmenila nazor, keby sa to tykalo jej byvaleho a jej deti....
16. dub 2010 ve 13:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
teda vztahu presnejsie...aby sa zas do mna niekto neobul, ze neboli zobrati...hej, viem
16. dub 2010 ve 13:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
ano, zcela určitě... ale pokud nenapíšu "já bych udělala XY" a píšu jen "to je hrozný," tak jak to jinak nazvat, navíc když tak ani otázka nestála?
16. dub 2010 ve 14:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
A KONČÍM, já už svýho řekla dost. Smam NEODSUZUJU ZA JEJÍ POSTOJ, ANI HO NESCHVALUJU. Je jaká je, má na to právo ať se to ostatním líbí nebo ne.

Howgh.
16. dub 2010 ve 14:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte. Tak neda mi to aby som neprispela aj ja. Moj otec je rozvedeny, ma dve deti starsie o hodne od nas. A poviem vam to takto. KEd sa rozvadzal pred 32 rokmi, majetok si s byvalou rozdelil. Ten ostal detom z toho manzelstva. To ze ho rehajdakali- cize vlastne maju holu rit, je ich vec. Majetok, ktory nadobudol s mojou mamou- do toho ich nic. To moja mama si odtrhavala od ust, drela, rovnako otec. Ten majetok patri iba im. Nie nam, nie mojim nevlastny- je ich. Ak nam ostane, je to ich vec. Sme uz dospely- od 18 rokov. To, ze sa u smam objavil syn, ktory doteraz nebol, nepoznaju ho, nezazil ich trapenie, nevie o nich absolutne nic, rovnako muz nema k nemu vztah- ved ani nevie ci je urcite jeho a potom- ak syn vie kto bol jeho otec- kde bol doteraz? Necakajte ze smamin muz sa mu vrhne okolo krku- ved je to prenho cudzi clovek, navyse, ma zrejme uplne ine priority ako smam s rodinou. ANo, chudacik vyrastal bez otca, mal zlu vychovu od matky. A co chcete? Aby ho prijali do rodiny ako strateneho syna? Zobudte sa. Nepatri tam a je len na smaminom muzovi ako sa k chlapcovi postavi.On ma zodpvoednost za vychovu dvoch malych deti, ma zenu s ktorou tvoria rodinu. Nechcem nikoho napadat, ale je mi az smiesne ako z niektorych prispevkov az srsia idealy, nie realita. Ta je ina. Kritizujete smam ale ak by ste sa dostali do podobnej situacie, uz to vidim ako sa chcete delit o majetok s cudzim dietatom ktore nie je malicke, ktoreho vychovu uz neovplyvnite. Snazili by ste sa v prvom rade zaistit buducnost vlastnych deti. Mozno keby bolo to dieta (ci skor mlady muz) normalne, slusne tak by ste sa snazili s nim vychadzat ale ak by to bol nejaky kriminalny zivel- pochybujem zeby ste ho prijali s otvorenou narucou a ochotne podelit sa s nim o vas majetok. Mozno by ste sa ho snazili zmenit, ale ak by ste prisli na to ze to proste neide??Co potom?
Situacia je velmi zlozita, zalezi od toho aky ten chlapec v skutocnosti je. Ale ako matka, by som uricte v prvom rade hajila zaujmy SVOJICH malych deti.
Ak by sa muz chcel s chlapcom spoznat- prosim, nech to kludne urobi, je to ich vec. Ale pokial by sa ma dakto opytal ako by som sa zachovala v pripade nasho spolocneho majetku- moj nazor som napisala.
A ci o tom jej muz vedel? Myslim, ze smam jednoznacne napisala ze nemal dovod tajit jej to, kedze by z toho kovbojku nerobila. To co bolo pred ich vztahom, jej ako pisala nevadi. Takze nevidim ani dovod na to aby jej to zatlkal. Ja by som takym poznatkom jednoznacne nadsena nebola, ale urcite by to pre mojho muza nebol dovod na utajovanie.
16. dub 2010 ve 14:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
nika, pokud si zena bere muze, ktery ma deti z predchozicho vztahu, tzak s tim musi pocitat. muj prvni muz byl rozvedeny, mel dceru a byl o 13 let starsi. bohuzel, kdyz jsem si ho brala, nevedela jsem, co to obnasi. byla jsem mlada, chtela jsem muze pro sebe, mit s nim deti, baracek. bohuzel to nevyslo, rozvedli jsme se (duvody nebudu uvadet, uz jsem je na mk jednou psala). a ja si rekla, ze pokud se znovu zamiluju, uz nechci chlapa s ditem s predchoziho vztahu. ja s tim proste nedokazu zit, neumim to akceptovat, ze dite, ktere ma muz z predchoziho vztahu ma stejne naroky na muzuv majetek jako nase spolecne. a ze cokoliv, co i behem manzelstvi vybudujem, patri i tomuto diteti.
16. dub 2010 v 18:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Moravanka- u nas je to uz poriesene. Ak dakto chce, da sa to poriesit. Ale u nas to bolo jednoduchsie, kedze deti z prveho manzelstva s otcom nevychadzali- teda vychadzali ale snazili sa o jeho majetok. Toto nepisem ako moj pocit ci z nevrazivosti ale ze to bolo doslova. Snaha oklamat ho, namocit ho do spinavosti atd., bez ohladu na to ze on im vzdy a stale dookola odpustal az raz- ked mali jeden 40 a druhy 35 si povedal dost a postaral sa o to, aby v pripade neokradli o majetok nas. Je to takto najlepsie a o mamu je postarane . Ale tazsie je to tam, kde su vztahy medzi detmi z prveho manzelstva a otcom dobre.
16. dub 2010 v 19:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
niko251, chápu, že se to u vás takto vyřešilo, píšeš že tam byly zřejmě spory , ale přece jen, tvá poslední věta :
Ale tazsie je to tam, kde su vztahy medzi detmi z prveho manzelstva a otcom dobre.

Víš,někdo třeba má dost lásky a majetku i pro děti z předcházejících vztahů.
A někde se i děti z různých vztahů považují vzájemně za sourozence :slight_smile:

Rodiny jsou dnes většinou s minimálním počtem dětí a život je dlouhý, nevíš kdo komu nakonec podá pomocnou ruku :slight_smile:
17. dub 2010 v 08:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Niko když se na to podívám z druhé strany, že bych se s manželem rozvedla a vypořádali bychom si majetek, tak to snad neznamená, že vypořádáním majetku vše skončí a může začít jinde úplně od začátku. Dědictví by bylo právo mé dcery zrovna tak jako všech jeho dalších dětí. A nezáleží jaké by si mezi sebou udržovali vztahy. Takže pokud by v případě smam to dítě bylo opravdu manžela, má prostě právo dědit, protože je to jeho syn, ať se spolu stýkají nebo ne.
17. dub 2010 ve 12:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Táto debata je zatiaľ čiste akademická,syn sa zatiaľ neobjavil a možno ani neobjaví :wink: .
Ja chápem názor smam a chápem i oponentky,chcem iba pridať skúsenosť zo svojeho života,pretože jedna vec je zákon a ideály,a druhá vec je to,ako tieto veci postihnú rodinu.
Moj nevlastný otec mal dcéru z prvého manželstva,ktorá je podstatne staršia ako ja a videla som ju asi dvakrát v živote,o styk so svojim otcom nejavila záujem,tie dva razy si prišla iba po peniaze.
Otec zdedil starý rozpadnutý dom po svojich rodičoch,moje útle detstvo sú spomienky na to,ako každý víkend cestujeme 50 km a otĺkam tehly a opravujeme dom.Keď bol trochu obývateľný,presťahovali sme sa doň a tie postupné opravy trvali tak 15 rokov,moju matku stáli zdravie a všetky peniaze šli na stavbu.Ja som od 13.tich z domu preč,ale ďalej to pokračovalo asi takto...nevlastný otec vyplatil svoju dcéru,ona mu podpísala,že nevznesie ďaľšie nároky.Bohužiaľ jeho ješitnosť mu nedovolila,aby podnikol aj ďaľšie právne kroky,nečakane umrel,keď mal iba 62 rokov,brat v tej dobe chodil na vysokú školu a matka bola bez práce.Po piatich rokoch od jeho smrti zavolala jeho "dcéra",že chce hovoriť s otcom.Matka v šoku pípla,že to je drsné,že už je 5 rokov po smrti..dcéra pleskla telefónom a do 14 dní bola zásielka zo súdu o dedičstvo,súd a rozhodnutie,že jej má matka v krátkej dobe vyplatiť podiel z tej novostavby.Samozrejme exekútor,ktorého nezaujíma,za koľko ten dom predá,hlavne aby pokryl požadovanú čiastku a svoju odmenu.Takže moja matka by na staré kolená musela odísť z domu,na ktorom sa zodrala s kufríkom niekam do podnájmu.Paradoxne dom zachránilo úmrtie mojej babičky,ale ten pocit zúfalstva a bezmoci si pamätám dodnes.
Chápem,že človek privedie na svet dieťa a chápem,že má voči nemu nejaké záväzky,ale osobne si neviem predstaviť mňa v tejto situácii...teraz opäť píšem zo svojeho života....že moj pravý otec,ktorý na mňa platil alimenty ale v živote o mňa záujem neprejavil..umrie a ja pojdem za jeho vdovou,aby navalila prachy...
Neviem,možno by sa mal každý prípad posudzovať jednotlivo,pretože mi nepríde spravodlivé,že na úkor jedného človeka sa dostanú ostatní do životnej núdze,naozaj neviem....
17. dub 2010 v 18:29  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Fries az po tvojom zivotnom pribehu som si uvedomila aj pohlad z druhej strany....
vzdy som nemanzelske deti lutovala....ved ony za nic nemozu, su uz dost v zivote potrestane....(myslela som si)
ale dokelu, ako moze byt niekto taky chamtivy?! :rolling_eyes: :rolling_eyes: :rolling_eyes:
z toho plynie aj pre mna ponaucenie, nehodnotit podla nejakeho vzorca, ale kazdu situaciu veeelmi individualne.

v tejto, aj v inych diskusiach zistujeme, ze najhodnotnejsie su osobne skusenosti...tie, nas tu vsetky, na koniku, mozu najviac poucit.... vsetky teorie zlyhavaju.... a akademicke reci su popri nich smiesne. :wink:
18. dub 2010 v 08:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
smam .Neomluvej sebe ani svého manžela!!!! Nikdo nemá právo tebe ani jeho soudit.Každý z nás má máslo na hlavě!!
Před 20 lety se dalo zařídit věcí. :grinning: Takže věřím tomu s rodným listem. A co se týče vydědění? Oni taky s tvým mužem nehráli fér hru, tak proč on by ted měl dělat granda?
A za to, že kluk neměl tátu, může jeho matka. Ta mu připravila tenhle život!!
A vaše manželství? Je krásné jak při něm držíš, jak ho neodkopneš i těžké chvíli. D5íve se u oltáře slibovalo v dobrém i ve zlém. A to je partnerství a láska. Být s ním, i když klopýtne a rozbije si koleno.
Já jen vím, že syn mého otce z předchozího mnželství měl problémy s exekucemi. Exekutoři přišli na naše. Táta jim podepsal nějaké prohlášení, že se s synem nestýkal a že neví kde je. No pan bratr se sice občas u nás objeví(když potřebuje zaplatit dluh), není mu blbé chtít po dvou důchodcích půjčit peníze. půjčili mu nkolikrát, nikdy nevrátil. A to je zdravý, manželka taky, dvě zletilé děti.Takže si myslím, že do potíží se dostat mohl,ale taky to mohl svýma silama uplatit a ne tahat prachy z našich.

Smam určitě napiš, co právník na to. S tím vyděděním.Myslím, že tam je něcio o dobrých mravech a podbné. Možná by to na to šlo uhrát.

Kurňa jste mě rozohnili těmi demagogiemi tady :angry: Jdu se uklidnit na chatu.
18. dub 2010 v 09:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
proto pro me muz, ktery ma deti z predchoziho vztahu neprichazi v uvahu. at jsou jakekoliv, clovek nevi, co se z toho vseho behem casu muze vyvinout.
18. dub 2010 v 09:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Friesbee- presne toto sa zacalo diat aj u nas aj ked chvalabohu ocino zije a ma sa fajn. Ale ina presne ta ista podstata. Dakujem, ze si pridala svoj pribeh- myslim, ze teraz viacere pochopia ake je to zlozite :wink:
18. dub 2010 v 10:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
frisbee, snad si i matkám Terezám otevřela oči, že svět není černobílý. :wink:
Smam, je fajn,že stojíš při manželovi,ale zase bych ho nestavěla do role obětního beránka. Chybu může udělat každý a dokonce i dvě chyby v tomto případě (nechráněný styk a podpis čehokoliv co si asi nepřečtu),ale jak známo za chyby se platí. A byl dospělej a svéprávnej, tudíž musí nést plnou odpovědnost. Jen asi přes všechny jeho klady, bych se zamyslela nad tím, zda opravdu neměl za celou dobu možnost platit alimenty,aniž by jsi o tom věděla. Zda si nemohl vydělat měsíčně bokem nějakou tu tisícovku nebo jestli máš k dispozici jeho výplatní pásky apod. Nějak se mi nepozdává, že by taková paní jak o ní píšeš nepožadovala za celou dobu alimenty.......A jinak přeji ať se vše vyřeší s co nejmenšíma ztrátama pro všechny zúčastněné.
18. dub 2010 ve 12:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
frisbee, mohu se zcela drze zeptat, co tvá matka pípla při dědickém řízení před notářem?
Vlastní děti zůstavitele jsou totiž neopominutelní dědici ze zákona.
Taky je pro mě docela nepochopitelné nedat o úmrtí manžela vědět jeho jedinému potomku, kterého znám.
Těžko potom hodnotit.

Promiňte, ale jsem trochu skeptik.
Zažila jsem v rodině mého bývalého přítele intriky matky a jejich dětí proti setkávání se a dobrým vztahům nevlastního otce s jeho vlastními dětmi.
Nevlastní otec drží roky pozici mrtvého brouka. aby si to se ženou a jejími dětmi nerozházel, takže ačkoliv je ke svým dětem slušný a má je opravdu moc rád,nedokáže se bez souhlasu ženy na ničem domluvit. Takže vlastní děti rezignovali. Dědit za chvíli nebude co, protože se zmajetku ukrajuje neustálným "výhodným" prodejem nebo darováním na děti partnerky.Protože to je vlastně pro jeho dobro, on to už nezvládá.

Z pohledu nezasvěceného by možná vlastní děti v tomto případě byli popisovány jako nepomáhající otci, málo nebo skoro vůbec ho nenavštěvující,...
18. dub 2010 ve 14:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
paegaska...pri dedičskom konaní som nebola,podstata celej veci bola v tom,že otec vtedy svoju dcéru vyplatil,ale neusporiadal majetkové záležitosti....jasne,že deti sú neopominuteľné,ale v tomto prípade šlo prepísať časť domu na matku.On bol hodne ješitný a jeho názor bol ten,že ho chce matka vidieť v hrobe,nedošlo mu,čo sa može stať ďalej.
Tá dcéra naozaj nemala záujem o kontakt,otec bol v našej rodine ten,ktorý o všetkom rozhodoval,takže tam nejaké intrigy zo strany matky neexistovali,ona bola psychicky týraná žena,nepustil ju ani do práce...takže si nedovolila jeho rozhodnutia ani komentovať.
No a o úmrtí nedala vedieť,pretože nevedela kam,tá dcéra bola u nás naposledy,keď som mala nejakých 12 rokov a otec umrel,keď som mala 29.Takže kontakt žiadny,ani netuším,ako sa volá za vydata.
18. dub 2010 ve 14:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
frisbee, tak to jste měli teda těžké.
V případě, o kterém jsem psala já je otec zase až natolik slušný a nmatolik se snaří vyhýbat konfliktům, že v zájmu zachování té své slušnosti ustupuje. V zájmu toho, aby v rodině byl pomyslný klid ustupuje a vlastně nechá obrat sebe a děti. Jeho děti jsou slušní jako on, takže v zájmu klidu a bez ptaní ustupují a vyhýbají se jeho ženě a nevlastním dětem.A teda tím pádem neúmyslně i jemu.
Možná je to o malém sebevědomí.

Můj názor, problémům se nelze vyhýbat do nekonečna, je lepší je řešit.
18. dub 2010 v 15:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
smam, držím palce, ať se rozhodnete tak nebo tak :wink: .

ještě si říkám, že syn si v patnácti vyřizoval občanku a k tomu rodný list potřeboval. kdyby měl o tatínka zájem, třeba by se už i sám ozval. do průšvihu se mohl dostat ze spousty důvodů. z nich se třeba taky dostane...

osobně musím říct, že vůbec nevím, jak takovou situaci řešit. možná by pomohlo vidět chlapce ve skutečnosti. šla bych se na něho podívat z dálky. sice mě za to někdo odsoudí, ale raději budu mluvit s alkoholikem než s narkomanem. u alkoholika se dá reakce předpokládat, u narkomana NE. taky jsem jich pár potkala. někteří přestali, nekteří nepřežili :frowning2: . ale mojí dceři (ani do jejího prostředí) bych nikoho takového nepřivedla.
18. dub 2010 v 15:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
teda já se fakt nestačim divit jak se tu neustále rozvíjej demagogie :angry: naprostej souhlas s pepi - kdo jste, že si dovolujete soudit :confounded: jak psala svou zkušenost fris život vážně není černobílý :unamused:

smam - držim palce :wink:
18. dub 2010 v 19:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
frisbi, teď čtu tvůj příběh. děvče to zkusilo a málem to vyšlo. být v její kůži, udělala bych to samé :sweat_smile: .

paegaska, to je trochu alibismus. pán si vybral jednodušší variantu. manželka by nemohla říct ani popel, kdyby chtěl všechny peníze dávat stejným dílem.
18. dub 2010 ve 20:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
verca...no ono jej to vyšlo,bola vyplatená dvakrát :unamused:
18. dub 2010 ve 21:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak jsem se ptala Honzy, jak by se zachoval on v roli manžela smam. V kostce řečeno: Zajímalo by ho, proč se kluk ohlásil až po 19 letech, a čuchal by za tím "vych**nost. Pokud by mu šlo o to poznat pravýho tátu, tak samozřejmě by ho nezapřel, to ani náhodou.Ale měl by vzteka na matku, že ho tímhle manévrem vlastně odsoudila pouze do role dárce biologického materiálu. Mně by to řekl samozřejmě okamžitě jak by se tahle varianta ukázala, protože ví, že mám právo to vědět, ale vždy by naše děti měly přednost, protože nevznikly náhodou ale chtěně.

Toť názor chlapa. Vydědění komentoval velmi vlažně, záleželo by to na tom, zda by se kluk choval tak aby to bylo z našeho pohledu vhodné, rozhodně by ho nechtěl oškubat, ale pokud by z něj cítil "došly mi prachy vzpomenu si na fotra" tak bez slitování.
19. dub 2010 v 07:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
pokud vím, syn se neohlásil, shání se po něm úřady
19. dub 2010 v 08:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
s vámi v podstatě soihlasím, zachovala bych se podobně jako smam, co je mi do cizího kluka a samo že bych se bála o dědictví pro své děti ... mě ale zaráží jak to smam celé líčí, jak špiní kluka, pomalu jako by už okrádal celou její rodinu o majetek (přitom uváděla že její manža má "zatím jen" staré auto), ale ten se jejímu ani neozval, tz že nemá zájem, že špiní jeho matku (zaznělo tu i že možná šlape v zahraničí atd) ... samo že jí přeju ať se jim povede uspěšně kluka vydědit, to že nemají zájem je jen jejich věc (i když moc nechápu proč má její muž až tak negativní postoj k tomuto), a samo že sem zvědavá jak vše dopadne :sweat_smile:
19. dub 2010 v 08:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
podla mna dieta, o ktore sa rodic cely zivot nezaujimal ho nevyhlada. citi sa urazene, zranene... a pravom, lebo ono za to ako prislo na svet nemoze... ale predsa len, su take pripady:
jeden moj kamarat v dospelosti (ale to uz okolo 30-tky) svojho otca vyhladal. najprv bol nadseny, ze sa rozsiri ich rodina, ze budu mat jeho synovia dedka....ale len dovtedy, kym ho nezacal dotycny otec vychovavat. trochu neskoro sa mu zacal starat do zivota, za vsetko ho kritizoval....nakoniec ich vztahy ochladli a mozno aj olutoval, ze ho vobec vyhladal.
tento pribeh uvadzam, len ako zaujimavost, ako vselijako sa mozu ludske osudy zamotat. :wink:
19. dub 2010 v 08:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
osobne sa mi pacila veta, ktoru napisala frisbee - hodnotit treba pripad od pripadu, lebo kazdy je iny....a aj tento, ktory napisala smam je jedinecny. odporucam preto precitat si celu diskusiu a reagovat na celok, nie utrzky... :wink:
19. dub 2010 v 08:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek