Majetnický manžel mé kamarádky
...je mi tak těžko, že se sem musím svěřit...mám kamarádku, známe se už od dětství, je jako moje pravá ruka, vzájemně si pomáháme, podporujeme, prostě máme fajn vztah.
Našla si přítele, po krátké známosti otěhotněla. Splnil se ji sen..., jenže po pár měsících se ukázalo jaký je. S kýmkoliv si začala psát, začalo mu vadit, že se mu nevěnuje, začal nenávidět všechny její přátelé.
Několik lidí ji psalo, jak se ji vede v těhotenství, blahopřálo.. i to mu vadilo.
Když se chceme sejít, už zuří a hned vymýšlí jak by nám setkání zkrátil. Neustále ji bombarduje zprávami, pořád jen pípá mobil a ona se nemůže na nic soustředit. Jednou ji ve výtahu vypadla síť a už ji vpálil, že si vypína mobil a že na něj .ere . Samozřejmě pak na ní čekal a ona musela naše setkání ukončit, pro klid.
Nechce se vytáčet, je v polovině těhotenství.
Ale s ním to nejde, denně se hádají, nikdy nepřizná svoji chybu, on žádné chyby nemá, a na chlapa je urážlivý, že to ani popsat nejde.
Když se pohádají, ona uteče ven, hledat ji nejde, to je pod jeho úroveň. A až ona přijde, je pořád uražený a odejde on.
Vím, že hádky má každý ve vztahu, ani tady nebudu všechno vypisovat, ale tohle je extrém!!
Moc mi chybí, chci si s ní užít první těhotenství..ona má na mě tolik otázek, teď si toho máme toho tolik co říct a on nás jen omezuje.
Je tak majetnický, pomalu s nikým se nesmí vídat...a tak urážlivý...už si s ním neví rady, všechno ji tak deptá.
jak ji pomoct?
@sarkar Průšvih je, že tihle pánové mívají dvě tváře. Na začátku je to často "pan dokonalý" - velmi šarmantní a dvorný, ženská se s ním cítí jako princezna. V jedné knize jsem dokonce četla (a musela souhlasit) se píše "setkání s nimi působí až osudově". Jsou to zdatní manipulátoři.
A pak začnou pomaloučku polehoučku vystrkovat růžky, ale je to jen občas a ta kavalírská stránka jejich projevu stále převažuje. Mnohdy se drží až do svatby, do sestěhování nebo do těhotenství, pak už mají pocit, že mají partnerku jistou a rozvine se to naplno. A v době , kdy násilí propukne, bývá žena již zdatně psychicky zpracovaná, navíc se obvykle střídají období agrese s obdobím usmiřování a líbánek a ženská furt tak nějak (i když z pohledu druhých naivně) doufá, že se to překlopí na stranu líbánek, že se vrátí to, co bylo na začátku. A nakonec uvěří i tomu, že je to její chyba, že se partner tak změnil. Je to smutné, no.
@urtica to je fakt...Zase si ale myslím, že i ta ženská musí mít nějaký předpoklady ne? Se mi nechce věřit, že by ženská s dobrým sebevědomím spadla do tohoto...spíš si říkám, jestli si právě ten pan "osudový" schválně nehledá ženy, které mají to sebevědomí nižší (nemyslím úplně nějaké trosky co se bojí vyjít ven, ale jen ženy, které byly třeba v dětství vychovávany v pocitu, že toho moc neumí). Jakože on je ten predátor a cítí tu slabší kořist.
Ale nevím no, s tímhle nemám zkušenosti, díkybohu za mýho chlapa a za moje sebevědomí 😝 Takže to radši nechám psychologům a jiným odborníkům...
@sarkar Hele, asi jo, většinou tam nějaký předpoklady budou, u nás doma to bylo hodně o mocenských vztazích...Ale na druhou stranu jsem potkala i velmi atraktivní, navenek sebevědomé a úspěšné ženy, co do toho spadly. Omlouvám se, že furt poučuju, jen jsem zjistila, že existuje spousta mýtů o domácím násilí, tak se je snažím trošku bořit...
@urtica jo, mýty jsou všude a pořád, nejen u domácího násilí...
Já hodně řeším výchovu dětí, líbí se mi ty názory z Respektovat a být respektován a Nevýchovy a teď pokaždý když přemýšlím nad tím, proč je někdo takový, jaký je (nízké sebevědomí nebo naopak agresivita apod), tak si říkám, že to bylo právě tou výchovou. Protože podle těch nových "alternativních" směrů by se respektující výchovou měl stát z dítěte tak akorát sebevědomý jedinec který nemá zapotřebí dělat z někoho svého otroka anebo naopak se někomu bezmezně oddat i na úkor svého nepohodlí. Snad se za 30 let nezjistí, že respektující výchovou se z dětí vychová ještě něco horšího, by mě kleplo 😀 😀
@martysss promin, ale ty mi prijdes taky naivni.....ty jsi nikdy necetla o domacim nasili a partnerech, kteri psychicky deptaji sve zeny? tenhleten je to tupl...uz jen to, ze se snazi ji omezovat kontakt se svymi kamarady-izoluje ji od ostatnich a pripravuje si svou zivnou pudu......i to tehotenstvi-bude na nem za chvili uplne zavisla!!!mazeeeeeeec!!!!! a doufat ve zmenu po narozeni ditete? to je sakra ohrana stara pisnicka!!!!! by me zajimal vyzkum , kolila zenam se to podarilo!!!! kazdopadne tve kamaradce preji, at se snim rozejde a to velmi brzy!!!!!skoda, ze je v tom dite.....takhle s nim bude svazana naporad!!!
Chlap je totalni magor. Cim dyl s nim bude tim bude hur
je to odemně asi nehezké, ale je to život tvé kamarádky a né Tvůj...
@martysss je to otázka času, kdy přibude i další výchovná metoda a dostane pěstí. Partner kamarádky je regulérně nemocný a pokud on sám s tím nebude chtít (ale ani když bude chtít) nic udělat, tak to prostě bude jen horší. Dlouhodobě se to nedá udržet a asi bych ji řekla, že pokud bude potřebovat překlenout a překonat rozchod s přítelem, že jí pomůžeš. Nic jiného nepotřebuje. Vše je straně kamarádky. Na odchod je už pozdě, rozhodně to není brzy. Už měla být pryč. Chudák dítě, budou tam šloživé vztahy. Ale s tím ubožákem to stejně rodina v klasickém slova smyslu nebude a není...
@martysss Ještě jsem našla toto, třeba by to mohlo pomoct...
http://rosa-os.cz/pro-teenagery/jak-pomoci-prit...
Jenze ona brzo zmagoří s ním..nechávám tomu volný průběh, jak se to bude dále vyvíjet.
přitom mě to tak štve, že se ještě nic nedá dělat.
Naposledy mi psala, jak ji píchá v podbříšku a má křeče. Tak nebudeme mu to dávat za vinu :D když to má každá druhá ...
@martysss v první řadě, i u "normálních" vztahů platí, že je blbost vstupovat do nich s tím, že se někdo změní. Pokud nejsem schopná přijmout partnera takový, jaký je, tak je lepší ho nemít. U týpků jako je výše zmiňovaný mládenec to platí asi 100x tolik protože musím uznat, že nějaké mini změny asi člověk pro druhého (nemluvím teď o změnách, které děláme sami na sobě, ty děláme vědomě, mluvím o změnách, které provedeme protože to chce někdo jiný) může, ale kamarádka by po něm chtěla přímo obr změny. A člověk, který se takhle chová, na sobě nebude chtít pracovat, nebude se chtít měnit (resp. možná ve chvílích zoufalství bude plakat a slibovat, ale není to jedinec na takové inteligenční a emoční úrovni, aby na tom doopravdy uměl zamakat). Takže věřit, že se změní takovejhle magor, to je fakt čistočistá naivita.
Je mi to líto, kamarádce i tobě držím palce, je to fakt blbá a hnusně zašmodrchaná situace ☹