Mám manžela, dítě, ale miluju jiného

@jirinahrade dekuji za ten email. bylo to schovano ve firemnim emailu, to me zmatlo a ten jsem ani neotviral. mas pravdu ve vsem co pises.. tak to v zivote je.. dneska byl prvni den po mesici, co mi prisel jako celkem normalni den.. ja nic vzdavat nechci a nehodlam.. co prinesou dalsi dny se uvidi. Dalsi velka zkouska nas bude cekat za tyden az pujde na interrupci. doufam jen, ze nebude trauma a jeste jednoho prcka splodime casem, pokud to dopadne dobre. ja delam max co muzu.
@jezuras kdyz nevidi cestu zpet tak kufry za dvere a jdi. verim ze jsi bojovala a rikej si jedno VZDY BYLO JE A BUDE BAJECNE. Ja jsem ji odprisahl lasku a pokazde kdyz mi vola tak mi to zni a vzdycky vim co citim...lasku si odprisahli od verony. ja mam viru v srdci. vetsinou bojuje jedna strana ale nekdy take obe. uvidis ze zase bude dobre a za rok se treba vsichni nekde potkame na vylete a pokecame vsichni mezi sebou jak se co ma a co jak nas zmenilo.
dam vedet jak se co ma. drzte se lidicky. nadeje umira posledni.

@kristynkacz Váš příběh mi připadá tak absurdní, že ani nemohu uvěřit, že to není telenovela, ale k tomu co jsem chtěla napsat, té interrupce bych se hooodně bála, být vámi, uvažoval jste o tom, že vám to jednou bude vyčítat? Je to šílený zákrok a rozhodně bych to nepodceňovala, hormonální šok je šílený a pak úzkosti...a vy budete ten první na ráně, komu to svalit na hlavu, bála bych se, jestli to nebude naopak ještě horší...každý má samozřejmě právo na vlastní názor na potraty, ale nikdy se to nedá vrátit, je to těžká situace a jistě nezůstane bez následků, mám nechtěnou dceru a taky kamarádku, která ji nemá a ačkoli byla rozhodnutá pro potrat, pokusila se pak několikrát o sebevraždu, chlapa samozřejmně opustila, ale to je dle mého zrovna vedlejší, jen si myslím, že pokud jste pevně rozhodnuti o vztah bojovat a děti chcete, existuje možnost prostě dítě vydávat za vaše, věřím, že jste vše dobře zvažovali, hrozně moc vám držím palce, podle mně jste ohromný chlap 🙂.

@maki73 Dekuji za vas nazor. ja o tom premyslim kazdy den, kdyz vezmu v potas to, ze druhe dite chci ale svoje, jako asi kazdej clovek na svete, zodpovedny museji byt oba kdyz se do nevery pousteji. to je ta tragedie pritom jsem ji bral jako nejzodpovednejsiho cloveka pod sluncem. zena uz ma schizu z nasi kristynky. nervy nadranc. ono druhe dite obnasi vice starosti a penez a lasky. penize bychom jeste nejak vydelali ale jsou tu dalsi ale. je toho na ni moc ale fakt jsme to nemeli jednoduchy s malou od zacatku. kdo si to neprozije tak nevi. ale fakt stacilo tak malo a bylo vse uplne jinde, to me toci nejvice. proste nemluvila a nebojovala. bylo ji to naprosto jedno. to me sere nejvic. nikam to nemuselo dojit. ted je to fakt vse jak z horroru. ted mi rika ze se tesi ze si neco uzijeme a prozijeme a ze uz si nedokaze predstavit dalsi 3 roky doma. chce nosit hezke veci kteresi ted nakoupila a uzit si. Je toho na ni moc. cc se snazim jak se snazim ale je to prd platne...ja davam vse co mam ale je to jednostranny. vubec nevim co jak bude, chci prijit domu a byt oukej ale pak ji vidim, jak place jak v tom lita tak s tim taky musim bojovat. ja jsem uplne normalni kluk ktery ma city a pochopeni. par lidi mi napsalo jak to muzu davat ale co mate delat, kdyz je to pro me srdecni zalezitost a moje vira v kristynku a zenu.. kdyz se ji zeptam jestli sem ji odpornej tak mi rekne ze ne. kdyz se ji zeptam jestli mame spatny vztah tak mi rekne ne. kdyz se ptam jestli strada tak ne. jediny co mi rekne ze jsme se odcizili. pritom pred mesicem na dovoleny s 5 rodinama a vse v pohode. staram se o deti aby mela cas na sebe. nosim ji jidlo atd. kdybych vedel o necem co je spatne hned bych to resil. protoze vztah je pro mne extra dulezitej. protoze mi na nas zalezi. nebudu brat jeji nalady caste. to ma asi kazda zena. byl jsem trpelivy. mno dekuji za reakci. dneska byl den pod psa ☹ ziju sam v loznici a nikdo to nechce zmenit a asi ani brzo nezmeni. sla uspat malou a uz tam zustala a ja cekal ze prijde. tak treba byla utahana...kdo vi.. to je muj opravdovy pribeh. smutny. hezky vecer vsem.

@kristynkacz omlouvam se, že budu asi znít drsně...je to těžká situace, ale s tím potratem - souhlas
s @maki73 . O dítě jsem přišla spontánně a veeelmi namáhavě se z toho babrám už 3/4roku. Mimochodem, že si chci užít nové oblečení , je opravdu zvláštní důvod k potatu, ikdyž je jen jeden z mnoha... ☹
Ale to je individuální a hlavně - do toho se plést nebudu.
Chci ale napsat jinou věc. Přemýšlel jsi někdy o tom, že ta Tvoje bezmezná láska, oddanost a partnerská dokonalost je Ti teď spíš na škodu? Ať chceme nebo ne, jen opravdu vyspělí jedinci dokážou partnerskou lásku přetavit ve zájemnou úctu a bezvýhradní oddanost. A těm méně rozumným vubec nezaškodí nejistota a pocit, že o svého dosud tak jistého partnera taky musí zabojovat.
Uvědomoval sis Ty někdy dřív tak úzkostlivě, jak šíleně jí miluješ? Že jí "nesmíš" nikdy v životě ztratit? ...Myslím, že tak intenzivně jako nyní, když jí opravdu ztrácíš, asi ne... Vpořádku, máme to tak všichni....
Tvoje přítelkyně možná v minulosti zvládla obdivuhodnou věc- postarat se o dítě s vrozenou vadou, ale to jí nyní rozhodně neomlouvá. Možná kdyby měla menší pocit jistoty a dal jsi jí najevo, že si jseš vědom toho, že máš jako chlap hodně vysokou hodnotu ( a dle svých vlastních slov jí fakt máš...! ), tak by tě zase začala chtít i jako chlapa, ne jen jako nějakou "jistotu"...
Já vím, že se najde spousta takových, co začnou moralizovat, že "láska není hra", a "že je lepší být upřímný". No je to lepší, ale nefunguje to, když máš protějšek, který stejně upřímný není...Musíš si pak trochu dopomoci hrou 😀.

@kristynkacz
@racerunner No já myslím, že to docela chápu, spíše tedy z opačné strany, ačkoli naše dcera je nyní téměř jako ostatní děti, taky jsem si užila své, co se nemocnic a doktorů týče, narodila se se sluchovou vadou, ale uznávám, že to "nic" není, nijak ji to neomezuje v běžném životě, každopádně když jsem otěhotněla, přítel dítě ani nechtěl, ale já jsem mu nedala na výběr, samozřejmě velkou roli hrál i ten potrat kamarádky (bylo to o necelý rok dříve). Momentálně se snažíme oba náš vztah ještě nějak zachránit, ačkoli já mám možná podobný problém, jako vaše žena, přítel je skvělý, snaživý, stará se o rodinu, ale stejně nám to moc neklape a byly i doby, kdy mi byl téměř lhostejný, dokonce jsem navrhla rozchod...velmi mi na něm záleží a hrozně si přeji udržet rodinu pohromadě, nevím, co se mezi námi stalo, ale mám problém mu jen říci, že ho miluji, nebo mu to dávat najevo, vekou roli sehrál fakt, že si mě nechtěl vzít, tedy ne že by si mě nechtěl vzít nikdy, ale ještě ne a to pro mne bylo hrozně složité a stále ještě je, nejsem si jistá, jestli mu věřím, že si mne vůbec někdy bude chtít vzít, ale myslím, že hlavní problém je teď v tom, že neustále očekává, že se budu hned tvářit hrozně zamilovaná, když jsem ho ještě nedávno chtěla opustit, nikdy bych ho nepodvedla to ne, na to je pro mne náš vztah příliš důležitý a i kdyby skončil, chtěla bych, abychom si mohli jeden druhého vážit. Možná jen příliš tlačíte na pilu, když očekáváte, že nastane nějaký rychlý přelom, tedy alespoň u nás to tak je, vaše situace je sice daleko vážnější, ale myslím, že vaše žena se mže cítit podobně, pokud očekáváte, že se vám vrhne kolem krku jako za starých časů, pokud se chcete opravdu pokusit získat si zpět její srdce, určitě se musíte stát nejprve opět nejlepším kamarádem, nebo alespoň já to tak cítím, když na mne přítel tlačí, i když nechtěně, ne že by mne do něčeho nutil, ale prostě to jde na něm vidět, tak mne to vždy trochu oddálí, bojím se, že po mně hned bude něco chtít, jestli víte, jak to myslím, na sex sním nemám ani pomyšlení a bojím se jen přitulit, že se hned bude o něco pokoušet a pak mne to vždy donutí uvažovat o tom, jestli mi dá "chvíli klid"...jestli vám vaše žena řekla, že chce o váš vztah bojovat, pokuste se na ni nenaléhat a nebýt moc dostupný, dát jí prostě odstup a čas, chápu, že je to těžké, předpokládám, že jí velmi milujete, ale pokud se cítí jako já, nemusí tu "váhu vaší lásky" prostě unést...a v tomto naprosto souhlasím s @racerunner, moc k mání znamená jistota a to rozhodně přitažlivé není...

@maki73 Dekuji obema za dalsi nazory. nejsem zadnej blb a premyslim a vim, ze vse ukaze cas. nenaleham, nechavam prostor a pomaham a snazim se s tim vsim vyrovnat, tak by to melo byt spravne. samo ze bych taky rad citil nejakou lasku a mit tedy i obcas sex nez obrazne receno bude lip, bez toho se zit neda, holt budu muset cekat az bude chtit sama a nebo si budeme muset vytvorit hezky vecer s veceri a vinkem. uvidime jak to bude dal. vime oba, ze rychly prelom z jeji strany nebude, nebot nosi jineho nekde. vim, ze mi nerekne miluju te, vlastne mi to ani nikdy nerikala. ja hlavne vim, ze chci zmenit veci k tomu aby to fungovalo a mluvili jsme o tom. lidi museji delat spolu kompromisy, hledat cesty a hlavne komunikovat. preci neni mozny, kdyz ten druhy nic netusi resit vse neverou a vytvaret si po taji jiny vztah. pred lidma vypadame jako skvely par ale kdyz neco tutlame v sobe, tak to je to spatne. musime preci umet naslouchat svemu priteli, ne? tak jako on nasloucha sve zene a snazeji si spolu vyhovet. jak jinak ma mit clovek dlouhodoby vztah ve svych rukou? doplnek..Me si take nechce vzit ☹ ze nikdy ******* nebude. a ja jsem si ji chtel vzit. ale to je ted jedno, ted tu mame dulezitejsi cast naseho zivota a tak vsem jeste jednou moc dekuji za nazory. Zatim dobrou. Pisi az usnou.

@kristynkacz tedy pokud nejste vymyšlený, tak jste asi ideální muž...jsem doopravdy dojatá a nemohu uvěřit, že existuje chlap, který toto chápe, věřím, že vám to určitě vyjde, to ani není možné, aby ne, jestli to, co píšete je pravda, pak před vámi nejen smekám, ale přála bych si vás za manžela :D, myslím, že se nemusíte bát, budu vám držet palce 🙂 přeji dobrou noc.

@kristynkacz Citam Vas pribeh a je mi smutno. Naozaj otehotnela s tym druhym? Pozrite, verim, ze kazdy ma svoje chyby a urcite nieste ani Vy dokonaly. Predpokladam, ze problem bol vo vztahu ako celku, nielen u manzelky. Ale toto uz presahuje vsetky meze. Podla toho, co ste tu napisal, ste ferovy a starostlivy chlap. Zasluzite si stastie. Rozumiem, ze svoju zenu milujete, ale majte hrdost. Niekde caka zena, ktora oceni, aky ste. Vlastne jedna tu je, Vasa dcera. A casom najdete aj novu lasku. Drzim palce.

@kristynkacz Ahoj všem. Dnes jsme váš příběh probíraly v práci a musím konstatovat, že přesto že znají můj vlastní příběh, ten váš je opravdu postavený na hlavu v komunikaci. Kdyby váš příběh skončil špatně, jsou tu kolegyně, co by rády takového člověka poznaly. 🙂 Samozřejmě vám přejeme, aby vaše žena pochopila a uvědomila si, co má vedle sebe za přítele a také se chtěla změnit pro budoucnost a najít to, co má málo lidí ve vztahu. Na začátku každého vztahu je to jiný než po X letech. To vám poví každá mamina. Po letech je vše o něčem jiném, to ví každý človek na zemi. Kolegyně mi šeptá, že teď to budete mít ještě těžší. Jako chlap a přítel musíte podpořit ženu a být připraven, ale budete také první na ráně. Opravdu teď poznáte, jaký opravdu jste. Věřím, že milujete vaši dceru a ona jistě miluje vás. Tak máte kde začít a jestli ženu po tomto všem milujete dál, tak máte hodně velké srdce! Nezapomínejte na svoji čest a hrdost, jak píše lorreine. Držte se! jirina

Vse co pisi se stalo a je tu se mnou. jestli je tehotna se mnou? podle reakce zeny kdyz prisla z nemocnice a rekla mi ze se o tom bavit nechce a plakala, mi to bylo jasne.... takze si myslim co si myslim a vim co vim. narozdil od jinych k ni mam respekt. jenze nekdo byl sikovnejsi nez ja ☹ holt kdyz to zena dovolila .....hruza pomyslet lidicky. ferovy jsem urcite, starostlivy urcite taky, zadnej sobec nejsem, chapajici jsem az moc. rika mi ze jsem skvelej tata a hodnej chlap. ale pro ni neznamenam temer nic. ☹ a nase dite? kolikrat si rikam co by bylo kdyby nebyla...ale tohle by se urcite nestalo. kristynku jsme si vypiplali z gastroschizi a to co nas melo stmelit nas rozdelilo... jak rika odcizilo. dekuji za vase prizpevky a povzbuzeni, jste mi jedini pratele v tomto stavu. Bojuju se vsim a snazim se ji i presto vsechno max ulehcit aby mohla odpocivat a vice premyslet a delam veci co uz ve me zustanou naporad. Vcera si lehla na sedacku a rekla mi potichu promin, kdyz mi dala ruku a ja ji chytil. Ani nevim proc to rekla....promin za to co se stalo, za to co je...vikend pred nami tak si ho koukejte uzit. zatim se loucim a dekuji vsem.

@kristynkacz
@lorreine jistě, každý vztah je na začátku jiný, než když přijdou děti, taková ta počáteční zamilovanost a růžové brýle, každý to určitě zná, ale s dětmi je to právě úcta a tolerance, to když víte, že se na toho druhého můžete spolehnout, to je opravdová láska, když víte, že ať se stane cokoli, ten druhý tady bude pro vás, věřím, že i ve vašem případě je podíl viny na obou stranách, samozřejmě myslím podíl viny za to, že vaše přítelkyně hledala pochopení jinde....ale co jsem chtěla říct, k té situaci v jaké jste, pokud ji milujete a chcete s ní zůstat v dobrém i ve zlém jak se říká, vůbec pak nezáleží na tom, kdo byl šikovnější, přeci tatínek je vždycky ten, kdo je tady pro rodinu a kdo děti vychovává, je úplně jedno, jestli mají stejné geny, co by potom znamenaly rodiče adoptivních dětí? Kdo z nás je si jist, že jeho tatínek je i jeho genetickým otcem na 100%? Já myslím, že snad nikdo a kdyby mi dnes někdo řekl, že mamku tehdy zbouchnul soused, bylo by mi to jedno, protože můj táta mě vychoval a je tady pro mě celý život, takže si myslím, že tohle je zcela irelevantní, ještě navíc, pokud si vaše přítelkyně není jistá, osobně bych po tom rozhodně nepátrala, pokud se rozhodne si dítě nechat, bude mu prostě tatínkem ten, s kým zůstane a hotovo a myslím, že takhle byste se měl na to i dívat, vždyť tomu prckovi by bylo úplně jedno, čí ve skutečnosti je...

Chvíli mi připadalo, že jsem narazila na nějaký svůj starší příspěvek.. 🙂 Jsem tři roky vdaná, s manželem jsme spolu celkem 5 let. Máme krásnou dvou a půlletou holčičku, stavíme dům a na pohled jsme dokonalý pár. Až na to, že já mám už 5 měsíců milence, do kterého jsem beznadějně zamilovaná. Já to ale dohnala ještě o kousek dál - čekám dítě, na 90% manželovo.. Taky nevím, co se sebou. Kvůli zachování rodiny jsem se s ním už dvakrát rozešla, ale srdce si prostě vždycky dupne. Taky nás s malou moc chce a věří, že dítě je jeho, moc to totiž chce. Jediné štěstí je, že mě má vážně rád, takže ať se prý nakonec rozhodnu jakkoli, nikdo se nikdy nedozví, jak to bylo. Vlastně jste jediné na světě kromě nás dvou, kdo to o mně ví. 🙂 (V tomhle jsem měla naštěstí rozum, protože i nejlepší kamarádka je jen člověk.) Držím palce, ať to dopadne pro vás všechny co nejlíp. A sobě je držím taky. 🙂

Ahoj, přečetla jsem tvůj příběh, nemám vlastní zkušenost, teda vlastně ano, ale v té době tam nebyli děti a manželství, takže rozchod byl určitě mnohem snazší.
Mám ale naprosto stejnou zkušenost v rodině, moje švagrová, trvá to už určitě 4 roky, mají 6 letého syna a prožívá to samé co ty, nechce odejít aby neublížila synovi na druhou stranu vidím, že ona je nešťastná, manžel taky (protože o tom ví, ale miluje ji natolik, že jí to toleruje) a jejich syn je vztahem v jejich rodině hodně ovlivněný, uzavřený, smutný. Ona tvrdí že manžela už nemiluje, necítí k němu nic a dokonce jí je odporný...nevím proč už se teda nesebere a neodejde, takhle se trápí 3 lidí. Přitom kdyby si každý našel někoho, určitě by mohli být v životě šťastní. Toť můj názor, pokud se to snažili slepit už několikrát a prostě to nejde, já osobně bych v tom vztahu nezůstala a to že to dělá kvůli synovi pro mě není moc pádný argument.
Přeji ti ať se rozhodneš co nejlépe a přeji hodně sil protože to asi těžké bude☹

Ahoj všem. Nechtel jsem psat ale nakonec vam povim jak muj pribeh dopadl. Moje laska se rozhodla ze mezi nas postavi sexualni zed a tim bylo vse dokonano. Odchazi k milencovi. jedna nevera , tehotenstvi a potrat. Strasny a muzu vam rict, zetak na dne jsem nikdy nebyl. Podivam se na ni a chce se mi brecet. Nemam slov. Nejvetsi zklamani co me v zivote potkalo. Je to vic nez hrozny. Neprisel jsem fnukat, jen pisi jak se citim. Nemuzu to absolutne zkousnout. Prijdu o svoje dve lasky a zadna sance neni. Pise mi ze ma chlapa ktereho by ji mohly zensky zavidet ale stejnak odchazi. Takhle by to v zivote nemelo chodit. Vzdyt patrime k sobe. Od prvniho dne co jsem ji poznal. Dneska? Clovek ktery nekouka do leva a doprava a vidi jen to svoje. Sobec. Udelal jsem tri tluste cary a vsechno je zbytecny. Milujes cloveka a je to stejnak jedno. Ani pokus o to dat to dohromady. Proste prazdno a smutno. Spousty lidi se me na to ptaji a ja zacnu brecet. Je to sileny. Nechapu jak muzete doma s takovyma lidma byt. Je to na palici a je to sileny. Mit doma nekoho a kdo vecer odejde za jinym a ty hlidas dite a pak prijde a delaji vsichni jako by nic? hnushnus hnus. tak to citim ja. Nejvetsi tragdie meho zivota. Kdyz nas vztah konecne muze vest k lepsimu kvuli male, ze nebude tolik omezena ,jak si to vystavela sama, tak proste jde hlava nehlava. Muze se mit dobre ale nechce. vsechno ji je jedno. Jen se navonet a jet za nim. Mno vsem ostatnim dam radu. Kdyz se vam to stane, tak at jdou hned a nemusite kazdy vecer trpet a premyslet nad vsim. I kdyz u me to bude na dlouho, protoze jsem stalej a jestli budu mit treba nejakou kamaradku pak je to jedno. Je mam porad tam kde je mam a pokazdy se mi chce z toho brecet. Drzte se. Dobry vecer vsem.

@aaaanitram držet vztahy jen kvůli dětem, to bych nedělala..protože je to Tvůj život, dítě to cítí stejně, že doma není vše ok, když ne teď, tak později...a nakonec se to obrátí proti Tobě...žijeme jen jednou a je to na krátko, než abychom byli po boku někomu, kdo nás nezajímá..

@kristynkacz je mi líto, jak to dopadlo, bohužel nás někdy naši milovaní nemilují tak jako my je... chce to čas, čas a zase čas

Jak si dopadla aaanitram??

aaaanitram:
Ahoj holky, po delší době mi manžel onemocněl a šel spát dříve než já 😀 a nějak jsem zabrousila až sem... Nečetla jsem všechny příspěvky, tak nevím, jestli to tu nepadlo. Ale jednu věc bych určitě chtěla říct.!
Jsi s mužem v manželství, od kterého jste něco čekali. Máte spolu dítě, ale jsi pravděpodobně zamilovaná jinde.
Jak bych se zachovala já? Sedla bych si s manželem a promluvila bych si o tom, že se necítím šťastná, že se něco mezi Vámi děje, ale nevíš co, protože to nejde popsat. Dej mu šanci "NĚCO" změnit! 🙂 Pověz mu, že tak, jak toto manželství jde Tě nenaplňuje a potřebuješ víc. At Ti nic nevyčítá, že jsi z toho sama nešťastná a nevíš, jak to máš zachránit - At vidí snahu i u Tebe! Jděte a oba dejte šanci společnému životu s Vaším prckem. Kamarádce se toto stalo a kdyby v onen večer neřekla "Pojďmě se znovu zamilovat!" Asi by nebyla tak šťastná jako je nyní.... A nelituje!!! 🙂
Jak říkám, kdyby se toto stalo Tobě a já to tu čtu příběhy, že je manžel nechal kvůli jiné a bezhlavě odešel... Líbilo by se mi to? Dej mu šanci! Ale na to mu musíš říct, že je problém! Asi bych svého přítele nezmiňovala, zatím... Pokud by se třeba do půl roka nic nezměnilo, myslím, že bude lepší, abys byla s tím, s kým jsi šťastnější! Je to jen jeden život! Ale máte ho oba včetně dítěte... Kdyby věděl, že máš chlapa, třeba by se změnil, bojival, uchvátil Tě.... Přeci jsi ho už jednou milovala a vzala si ho... Tak tam něco být muselo.. Jen to vyhaslo... Ale mohlo by to zase zažehnout... Uvažuj a buď spravedlivá! Dej mu šanci a pokud se nic nezmění..... Jednej tak, abys byla šťastná a bude i Tvé dítě, na okolí nehleď! Je to Tvůj život! Hodně lidí mi vždy při problémech v rodině radí - podívej se na to jejich očima! 🙂

Hodně štěstí a pamatuj, jakkoli se rozhodneš, bude to dobře, ale dej stranám stejné zbraně 😉

aaaanitram, já právě procházím rozvodem, hrozně mě to na počátku bolelo, nechápala jsem, co se stalo. Po porodu syna se začal chovat úplně hrozně, že s ním nebylo možné žít :( Byli jsme taková velká láska...:(( Mám to teda "lehčí" v tom, že nemám žádnou novou lásku....
Jak jsem psala, vůbec jsem nechápala, proč se to stalo, viděla jsem, že je "chyba" jen v manželovi...Pak jsem začala chodit k výborné paní psycholožce na terapii a tam mi došlo, jak jsem k tomu nevědomky "přispěla" sama. Měla jsem v sobě plno věcí špatně nastavených, takže to mohlo jít pořád dál a dál do horších mezí. Teď to celé chápu a vidím z nadhledu jako skládanku, která krásně zapadá. Učím se teď pracovat se sebou tak, aby se mi to už nestalo.
Příjde mi hrozné se obětovat, přesně jak píše prchy, dítě to stejně vycítí! Podle mě nejvíc, co můžeš dítěti dát, je to, že ty sama budeš v pohodě, i když je to někdy hrozně bolestné, ale život nám pořád bude dávat příležitosti, abychom se změnili. Vidím, že se teď daleko klidnější, když s manželem nežijeme spolu. Důležité je, abychom s manželem spolu udržovali dobrý "rodičovský vztah", když ten partnerský už skončil. Pak jsme oba klidní a malý to vnímá a nasává. To, že nejsme všichni tři pohromadě mě mrzí, ale v našem případě by to bohužel vůbec nemohlo fungovat. Taky si myslím, že čím dřív se to provede, tím líp....
Já bych ze své osobní zkušenosti mohla poradit fakt nějakou dobrou intenzivní terapii u psychologa, nebo jiného "šamana", kterému bys důvěřovala. Člověk si tak za nějaký čas dá dohromady, co vlastně opravdu chce a sebere sílu udělat krok na jednu, nebo na druhou stranu. Super jsou taky rodinné kostalace, tam člověk hodně pochopí, proč se mu věci dějí, jak se mu dějí...
Hodně sil!

Uz je to dva mesice a cas leti ...clovek zustal sam a ucim se novym vecem, varit hlavne. Je to docela zabava a komu jsem dal ochutnat tak rikali ze moc dobry 🙂 Mrzi me, ze moje laska nedala nasemu vztahu sanci. Mrzi me, ze se ani o to nepokusila. Mrzi me, ze nechtela jit k odbornikovi psychologovi a zkusit to resit. Kdyz ted posloucham malou jak pokazde, kdyz si ji beru, tak by chtela aby maminka a tatinek byli spolu. Pokazde kdyz neco krasnyho postavime a nebo udelame, tak rika, maminka bude mit radost az prijde, tak ji to ukazeme atd. Pokazde se mi z toho chce brecet. To si vubec clovek nedokaze predstavit. Pochazim z rozvedene rodiny a ona take. Zadnou sanci nam nedala. Je to fakt divny co se stane s clovekem. Pritom si promluvit a vyresit co je treba a zit dal a pracovat na vsem je priorita pro rodinu...I moje vzdalena rodina by chtela se vratit a pomahat, kdyz jeji, ktera tu byla k dispozici byla k nicemu. Je to proste tak smutny ze se s tim tezko smiruju. Mam dve kamaradky co mi chodeji pomahat a vyrovnavat se s tou samotou a vsim, ale zadna slava. Staci mala vec a spoustec je tu opet a je to vse spatne. CLoveku se chce brecet a premyslet... Nejhorsi je byt bez deti...mejte se a jak rikam, "Vzdy bylo je a bude bajecne." Ale je to tezky.

Ahoj,už několik měsíců řeším téma: jsem vdaná,mám syna,ale miluji jiného.
S manželem jsme spolu šest let,z toho dva a půl roku manželé.Měly jsme problémy asi tak jako v každém manželství,pak jsme koupily dům a přestěhovaly se.V té době to bylo hrozné,manžel si mě nevšímal,pořád byly hádky,na všechno jsem byla sama,pomohl mi s něčím jen občas,i na našeho psa kašlal,což se děje do dnes.
Já se moc snažila,plánovala různé programy,kina,welnes a tak dále.Naši hrozně pomáhají,brávají si syna na víkendy a tak.Jenže u manžela mi to přijde,jakoby se námi spíše chlubil před lidma,jak má manželku,úžasného syna a tak.Přitom doma to tak není.Neříkám že se mu nevěnuje,ale sám s kočárkem byl jen když jsem šla na masáž,a občas ho hlídá když jdu s kamarádkama a to mi ještě přijde že je naštvanej a všem vykládá jak jsem se opila,a přitom to není pravda.No a zhruba před rokem jsem si začala psát s jedním klukem,stejně starým jako já,měl přítelkyni ale neklapalo jim to tak se s ní pak rozešel.Zjistili jsme že si hrozně rozumíme,máme rádi stejné věci,stejné názory,syna si moc oblíbil,pořád za námi jezdil,chodil ven,hrozně jsme se nasmály,všechny problémy jsem řešila s ním,byl mi velkou oporou,každý den jsme se na sebe těšily,naši si myslely že se to mezi mnou a manželem spravilo,ale nebylo to manželem 🙂 Pořád jsme si psaly,ale nic spolu neměli.Manžel vytušil že se něco děje.Jednou na horách jsem něco vytušila a koukla jsem se manželovi do telefonu.Nikdy bych to neudělala,ale měla jsem divný pocit tak jsem to zkusila a našla jsem tam zprávy,které byly hodně erotické,a taky že čeká před domem at si dojde pro pusu,že byly na kávě atd.Nedalo mi to a řekla jsem mu že jsem to četla,na to on jestli mu zahýbám,v té době jsem mu opravdu byla věrná.Jeho výmluva byla to,že chtěl abych to našla a žárlila,že je to jeho kamarádka a všechno s ní bylo domluvené a nastražené.Myslím si o tom svoje a lituji toho že jsem mu to řekla.Sliboval že všechno zlepší.Chvíli to bylo relativně v pohodě,ale pak se to stejně vrátilo do starých kolejí.Stále jsem si psala s tím klukem a taky jsme se vídaly,rozuměly si čím dál víc,až jsme se do sebe zamilovaly.Bylo to úžasný,byla jsme hrozně sťastná,a všichni to na mě poznali.Jenže mojí blbostí se to manžel dozvěděl.Bylo to strašné,brečel že už by nikdy nemohl mít jinou ženu a kdesi cosi.Myslím si že to bylo trochu i citové vydírání.Nechtěla jsem synovi brát rodinu,a tak jsem pořád s manželem,i když ho nemiluji,on se snaží jen když si myslí že se něco děje.Sexu se snažím vyhnout,a když už,tak předstírám.Vím že je to špatné kvůli manželovi.S tím klukem už si nepíšeme,ani se nevídáme.Začal na mě tlačit a já potřebovala čas.Tak jsme to asi před čtyřmi měsíci ukončily hádkou.Hrozně mi chybí,pořád na něho myslím.V listopadu jdu k psycholožce tak doufám že mi to nějak pomůže.

@kamcaj Můžeš zkusit zapracovat na svých pocitech a problémech sama podle manuálku FasterEFTu v článku na mém fotoblogu. Můžeš využít možnost se víc informovat , ptát a nechat se nasměrovat ve skupině Emoční terapie, do které Tě tímto zvu. Taky máš možnost využít individuální skype práci, pokud se Ti nebude chtít nebo nebudeš mít dost vůle sama na sobě pracovat. Určitě najdeme daleko bližší, než listopadový termín🙂

@kristynkacz Já zažila úplně to samé. Manžel nechtěl nic řešit. Prostě odešel k milence s tím, že už mě nemiluje. A to taky říkal, jak jsem úžasná ženská. Ale asi ne pro něj. Jeho milenka má poloviční vzdělání, je nepěkná, podle kamarádů nevkusná, hloupá a nudná. Přesto jí dal přednost. Člověku to hlava nebere, ale je to tak. Opustil mě a dceru bez mrknutí oka a předtím nedal najevo, že by něco bylo špatně. Teď se rozvádíme a já snad do konce roku budu mít tu hrůzu za sebou. Je to přes rok, co odešel a není to lepší. Ale bude. Jen chci říct, že člověk nemusí vše chápat. Musí to přijmout a jít dál... Hodně štěstí.

Děkuji,snad to nějak zvládnu.A tobě taky hodně štěstí.
Je prostě hrozný být s někým koho člověk nemiluje a ani ho nepřitahuje.Manželův postoj je takový,že on přece pracuje tak má právo na odpočinek atd.Stále si myslí že když jsem na mateřské,je to pohodička.Musím říct že syn je zlatíčko,moc hodný,ale přeci jen ho stále hlídat,mít oči na stopkách a být v pozoru 24 hodin denně není tak jednoduché.Však to znáte.Řešila jsem to s ním mockrát,a pokaždé sliboval že se to zlepší a stejně se to vrátilo do starých kolejí.Jsem srab mu říct že ho už nemiluji.

@espada to mas pravdu ..uz jsem tu dlouho nebyl a nic se nezlepsilo. Proste to casem odejde a pak to bude zase nekdy normalni... dodnes na to moje rodina mysli a nechape to. Ale co ..kdyz jim nejsme dost dobri tak co nadelame...zijeme len raz ....ac smutni tak casem i veselejsi.

@kamcaj Neni to otazka ze jsi srab.... proste si sedni s manzelem a vem si papir a tuzku a napiste si o sobe co vam vadi, co na druhem vydite to dobre ... to ze ho nemilujes stejne casem upadne u kazdeho ...ale je to o tom, co spolecne pro sebe dokazete udelat, nastartuj si zivot at mas vic energie, dej si treba pauzu od sexu s nim, delej vic veci, vzdy se da najit reseni pokud mate oba rozum. Ale pokud je ti odporny tak mluv a mluv...pomuze ti to. Ver mi.

Díky za rady 🙂 já to s ním zkoušela probírat už mockrát,ale je takový že to bud přejde a nebo se ještě naštve.Vím že to časem opadne u všech vztahů,snažím se hledat to hezký,připomínat si proč jsme se vzali.
Ale když už to zkouším asi rok tak je to těžký.Když mu řeknu co mi na něm vadí,tak se chvíli snaží a pak to stejně opadne a vykašle se na to.On se nikdy nezmění.Nevěra je hnusná,znám ji snad ze všech stran.
Vždycky jsem si říkala že bych to nikdy neudělala.Jenže po tak dlouhé době co jsem se snažila a on na to kašlal se to prostě stalo.A co je nejhorší vůbec toho nelituji.

@kamcaj Musíš mu to říct. Nejhorší je tahat někoho za nos. Můj manžel to dělal dlouho a pak stejně odešel. A mezitím mi utíkaly nejlepší léta života, které jsem mohla trávit s někým jiným. Je to těžké, ale sama asi cítíš, že jednou se to stejně stane. Hodně štěstí.

Děkuju.Já vím že je to hrozný,taky s tím sama pěkně bojuji,navenek vypadám v pohodě,ale uvnitř jsem jako vycucaná okurka 😒 snad mi nějak pomůže to sezení s psycholožkou.
Snažím se na toho druhého nemyslet a dát manželství šanci,ale moc to nejde.
Všem moc děkuji za rady a názory.Je fajn že to můžu někomu říct.