• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Mamka se psychicky skládá, pije. Jak jí mám pomoct?

1. února 2009 
ahojky,
potrebovala bych poradit. Mam skvelou maminku. Cely zivot zila jen pro svou rodinu, ale 1. manzelstvi (s mym otcem) se nevydarilo. Podvadel ji a nechoval se hezky. druhe manzelstvi ze ktereho maji meho bratra, taky neni nejlepsi :frowning2: . Vsechno bylo relativne v poradku, nez jsem se odstehovala. pak mamka do vseho potkala svoji prvni lasku, tu nejvetsi a byl prusvih na svete. Zhubla 30 kg, psychicky se zacala skladat, prestala jist, zacala pit. Bratr se k ni chova agresivne, nehezky. Me je ji hrozne lito, snazim se ji byt nablizku, byt s ni co nejcasteji, ale to se zase nelibi manzelovi. Coz na jednu stranu chapu (taky bych nechtela mit tchyni nekolikrat do tydne doma), ale na druhou by se to mohl snazit pochopit. mamka navstevuje psychiatricku, ale mam strach jestli se pred ni netvari jak je vsechno v pohode a mezitim neni :frowning2:. Moc me to trapi. potrebovala jsem se vypovidat. kdyby mel nekdo nejakou radu,budu vdecna. dekuju
23. led 2009 ve 20:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
sayast,
to je mi moc líto. člověk nikdy neví, jak se v nějaké podobné krizové životní situaci zachová.
bohužel, tedy bohudík, nemám žádnou takovou osobní zkušenost, ale zkusila bych zjistit psycholožku/psychiatričku maminky, pokud tedy nevíš, ke komu chodí, a promluvit si s ní. aby věděla, že tě to trápí a že se obáváš, aby se maminka v její přítomnosti nepřetvařovala. že máš o ni obavy, i říci, jak se k ní chová syn (tvůj bratr). s tím by nebyla domluva? nic jiného mě pro tuto chvíli nenapadá. je ale velmi dobře, že někoho navštěvuje. s manželem bohužel neporadím. jak píšeš, mohl by to zkusit pochopit. držím moc pěstičky. a ty se drž taky.
23. led 2009 ve 20:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
oni se u me s brachou dneska osklive pohadali, bracha mi psal, ze ho to moc trapi, ze se prede mnou nechtel hadat, ale ze je to ze zoufalstvi, ze uz nevi jak na to okoli upozornit. rekl to i pred babickou (mamky mamou) a tetou (mamky sestrou). ja ho chapu, je hlavne v nejhorsim veku (14,5 roku). vubec nevim kde se stala chyba. celej zivot bylo vse v pohode. Jsem rodina, ktera na sobe hrozne visi. mamka je inteligentni skvela zenska, o to vic me to mrzi. tesi se na malou, ale pro me bude nejkrasnejsi darek kdyz se da dohromady :frowning2:
manza je v praci, nechci mu rikat co se tu dneska stalo, mam strach aby se to jednou neobratilo proti me. tak se snazim dat dohromady, ale je mi to tak lito. jen tu brecim a nevim co mam delat. Jinak mluvila jsem se sestrickou od te dr. a ta to vi. je to mamky nejlepsi kamaradka. dohlidne na to. ale leci se uz rok, a porad nic moc :frowning2:
23. led 2009 ve 20:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
sayast,
je mi líto,že musíš zrovna v tuto dobu,kdy čekáš první miminko,řešit takové věci.Tak vidíš,ta sestra na vše dohlédne,je fajn,že se s mamkou zná.Brácha je zrovna v "blbým věku,"těžko chápe,co máma cítí.Určitě ji časem pochopí.Ty se hlavně soustřeď na to maličký.Uvidíš,že až se narodí,bude Tvoje maminka šťastnou babičkou a chmury půjdou stranou.Držím moc palce. :slight_smile:
23. led 2009 ve 21:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
moc dekuju
23. led 2009 ve 21:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
say,píšeš že maminka potkala svou první a největší lásku,to se zhroutila z toho?jestli to tak je nebylo by dobré si tedy s tím dotyčným promluvit o stavu maminky :wink:
23. led 2009 ve 21:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
nejen z nej, ale nefungujici manzelstvi, doma hroznej pubertak, osamostatneni me a do toho on. nemuzeme mu cela rodina prijit na jmeno. On kdyz videl ze mamka to citi asi jinak nez on, tak se uplne distancoval a uz o nem nikdo vic nevi. je to takovej bohem. Vino, zeny, zpev. cestovani, uzivani si. ale zodpovednost zadna. sam o sobe rekl ze je tak nezodpovedny az je zodpovedny, proto se nikdy neozenil a nemel deti. ale co z toho kdyz na mamku zapusobil svym charismem a sarmem a ta je z toho rok v pr....
23. led 2009 ve 22:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, já myslím, že maminka musí být hlavně velmi motivovaná, aby s tím sama chtěla něco udělat. Tatínek mého kamaráda pil přes 20 let. Akorát v práci se to snažil hodně skrývat. Což se ale samozřejmě nedařilo do nekonečna, až s ním jeho šéf ztratil definitivně trpělivost a řekl, že mu dá výpověď. A to víš, chlap pár roků před důchodem má přijít o práci. Důležité v tu chvíli bylo, že kamarád měl pro maminku připravený kontakt na nějaké anonymní alkoholiky a ve slabé chvilce, kdy jeho otec se konečně rozhodl s tím něco udělat, mu jeho žena dala tento kontakt. No, nepije už přes dva roky a snad už se k tomu ani nevrátí. Když nad tím tak přemýšlím, Tvoje maminka potřebuje mít také zatraceně velkou motivaci. Popřemýšlej, co by to mohlo být nejlépe společně s celou rodinou a zkuste takhle mamince pomoct. Možná by pomohlo, kdybyste se všichni s maminkou sešli, řekli jí, jak moc ji máte rádi, ale taky jak moc se kvůli ní trápíte a chtěli byste jí pomoci. Možná si to ani neuvědomuje, jak lidem, na kterých jí jistě záleží, může přidělávat veliké starosti. Držím palce!!! :slight_smile:
23. led 2009 ve 22:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sayast, neber to v zlom, len mám pocit, že nechápeš, že len a len Tvoja mama je zodpovedná za svoje správanie. Nie nejaký bohém, nie brácha, nie Tvoja neprítomnosť, ale ona sama môže za to, že pije. Chodiť k psychiatričke a nenavštevovať kluby abstinentov alebo liečenie málokedy vedie k abstinencii. Ja osobne vidím obrovský problém v prítomnosti malého dieťaťa /aj keď má 14 a pol roka/ pri opitej žene. Chlapec už nevie ako má volať o pomoc. Takže na Vašom mieste by som poriešila bývanie brata. Nech sa presťahuje k Vám alebo inde, kde by mal adekvátnu starostlivosť. Lebo matka v liehu nie je adekvátnou opaterou. Ešte by Tvoj brat mohol skončiť ako jeden môj známy: začal vo veľkom trénovať bojové umenia, aby vládal vyhadzovať chlapov, ktorí sa v krčme nalepia na jeho opitú matku a idú k nim domov s opitou matkou súložiť.

Ty sa na mamu pozeráš cez to, ako sa obetovala, ako to nemala v živote ľahké a podobne. Začni ju vnímať ako pacienta so smrteľnou chorobou zvanou alkoholizmus, z ktorého sa môže ale vyliečiť len ona sama, ak bude chcieť. A až sa dostane z najhoršieho, bude brať antabus, chodiť do klubu abstinujúcich, potom sa bráška vráti k nej.
23. led 2009 ve 22:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No,kdyz takhle to u ni neni. mamka ma dobrou praci, chodi hezky upravena, stara se o celou rodinu, snazi se pro vsechny udelat to nejlepsi. No a pak si vecer nacne flasku vina a vypije ji :frowning2:

ze ji mame radi a zalezi nam na ni vi. slibila mi ze se to zmeni, pohrozila jsem ji trochu i malou. ze potrebuju strizlivou babicku na hlidani, tak uvidime.

pres den je vzdycky vsechno v poradku, ale vecer jak na ni padnou deprese, tak je to horsi :frowning2:
25. led 2009 v 11:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
sayast: pokud je to jen vecer, tak je to v pohode, horsi je, pokud se clovek probouzi uz s depkou, to uz muze jit i o zivot. Nechci to zlehcovat, ale je to tak, znam plno lidi, co chlastaji vzdycky vecer, rika se tomu sklenicka pro zdravi, ale ve skutecnosti to je cela flaska.
Ohledne psychiatra, dobry odbornik tohle vsechno ma zmaknute, clovek bez problemu by prece nechodil jen tak poklabosit s psychiatrem.
25. led 2009 v 16:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
sayast: jak rikas, ze pije vecer.. kdyby to byla jedna sklenicka vina jak rika markeeta "pro zdravi" tak at.. Nasi si taky parkrat do tydne u telky daji sklenicku vina, driv ale mezi sebou taky dokazali dat flasku a ja jim rekla, ze mi to proste vadi, ze podle me dost pijou a nasi vzdycky odvetili, ze je to slaby "cuco", ze to neni ani poradny alkohol..ale nakonec to omezili, a ted si daji treba jen parkrat tydne tu sklenicku...horsi je to, kdyz clovek nevi, kdy prestat. :frowning2:

Ja to znam od me kamaradky z detstvi, co pamatuju tak jeji mamka pije- jeji mamka a moje mamka spolu za mlada chodily na ekonomku a i do ted bydli pres ulici, ale co alkohol s kamaradky mamkou udelal je nestesti, byvala to strasne krasna zenska, moc hezky upravena, mila a ted vypada o 20 let starsi nez moje mamka..Nejhorsi je, ze kamaradka doufala, ze vnoucatko mamku zmeni a opravdu vzdycky na chvili s chlastem sekla, ale vicemene porad je v lihu, uz ani nepracuje, jen kouri a pije, pritom za strizliva je to tak hodna zenska, ale kdyz se napije tak je to fakt nejhorsi zenska na svete. Vidim jak to moji kamaradku nici, je z mamy nestastna, leta letouci se ji snazila pomoct, podporuji ji jak muze, ale kdyz nechce sama je to tezky.. moje pointa je.. ty muzes delat hory doly, ale tvoje maminka je ta, ktera se musi rozhodnout, nechela bych abys skoncila v kolotoci zklamani a trapeni se jako moje kamaradka, vidim na ni jak moc ji to trapi a porad se snazi a snazi a ma to efekt i na jeji vlastn rodinu :frowning2:

Musis si s maminkou otevrene promluvit a mozna i nejake to ultimatum - pokud chce byt babicka tak musi byt strizliva babicka a vyhledat odbornou pomoc.. Alkohol je desna mrcha :unamused:
29. led 2009 v 11:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
say: pokud chodí k psych. mslím, že už moc udělat nemůžeš
možná tak ověřit naikolik je dobrý (aby necholia k nějakému břídilovi), případně si s ním domluvit schůzku - on ti sice nemůž říct, co přesně probírají, ale ty mumůžeš sdělit své obavy ...
pokud je ale dobrý, mamka to před ním nemůže schovat

můžeš ji jen podpořit ..ale nenechse dotoho zatáhnout - je dobré, že tě manža trochu haltuje - bacha ať si nezkomplikuješ vztah
kdo pije je svým způsobem sobec a nemá cenu mu obětovat svůj život
buď jen na blízku
29. led 2009 ve 20:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj! V mým okolí se teď děje něco podobného. Žena 56 let.Před deseti lety ji umřel znenadání manžel, zůstala sama se dvěma dětma - jeden studující, druhý desetiletý.S rodinou manžela měla problémy už když manžel žil a po jeho smrti ji úplně odstřihli. Žila pak pro práci, která ji naplňovala a dalo by se říct, že byla stastna. Pak ji diagnostikovali podezření na rakovinu. Prodělala spoustu operací, zdravotní stav nestálý a skončila v invalidním důchodu. Najednou neměla nic mimo dětí, které už taky docela odrostly. Před 5 lety začala z nudy ( její zdravotní stav ji nedovoluje najít si stálý zaměstnání) a samozřejmě pro zahnání zármutků pít. Na začátku to všichni brali jako legraci. Při jejím zdravotním stavu ji stačila půlka piva a motala se. Nikdo tomu nepřikládal důležitost. Pak začala pít natajno. Její tehdy 16- ti letý syn na to začal poukazovat, ale nikdo mu nevěřil. Všichni mu říkali, že to všechno zveličuje a je histerka ( tvůj bracha musi vedet urcite vic, když s ni bydlí, než ty, takže skuz jeho chováni pochopit). Takže nikdo pořádně nevdel, jak vážný to opravdu je. Dostalo se to až do takového stavu, kdy ji syn jednou zavolal , jestli by pro něho nepřijela do práce, že je mu strašně špatně a že domů po svých nedojde. Máma nemohla, protože byla v 11 hodin dopoledne namol. To byl okamžik, kdy si všichni uvědomili, že to dál nejde a že to je problém, který velmi začíná zasahovat do života všech. No popravdě - jak se např. spolehnout, že Vám někdo takový opravdu vyzvedne nebo pohlídá dítě v čas, na kterém jste se domluvili.. Přemýšleli, jak nejlépe ji pomoct. Následovaly sliby, histericky záchvaty, obvinovani synu, že celou situaci jenom zveličují a tak. Ted je tato žena ( na radu jedné moc šikovné psychiatričky) v léčebně a vypadá to, že ji to velmi pomáhá. Nikdo neříká, že to ty lidi zachrání, ale postaví je to na novou startovací čáru.
Myslím, že problém tvé maminky je stejný. Má světabol a snaží se svoje chování omlouvat vším možným. Jestli ani sezení u psychiatra ji nepomáhají, tak bych radila léčebnu. V žádném případě to není tak, že tam chodí ztroskotanci nebo podivný existence. Je tam napr. sposta mladých lidí kolem 30, kteří začali pít z práce nebo prodělaného traumatu. Tvoje máma je dospěla žena a musí vědět, že i kdyby ta láska byla ta uplne nejvetsi na svete a ten človek mel nobelovku za nejvetsiho hajzla, tak se musi chovat rozumne a hlavne zodpovedne - ma 14-ti leteho syna, který ji ted potrebuje vic nez kdy jindy.
A hlavně žádný sladký řeči a jednaní v rukavičkách ji nepomůžou. Musís jednat tvrdě, aby si máma opravdu uvědomila, že opíjet se není standart ani sranda..

Omlouvám se za tak dlooooooooooooooooouhý příspěvěk :sweat_smile:
30. led 2009 v 01:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
holky, moc dekuju.
ta psychiatricka je primarka z lecebny, tak myslim ze by situaci odhadla. jinak ted je vsechno dobry,nepije. Jsem v kontaktu s brachou. tak uvidime jak na ni zapusobi vikend. Ale vypada to, ze po tom co jsem ji postrasila ze takou babicku pro malou nepotrebuju, tak je to lepsi. Kez by to stacilo a vydrzelo.
jeste jednou moc dekuju
30. led 2009 v 09:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek