Manžel chce, abych šla do práce

@terez27 jestli to tebe netáhne do práce (tzn. do kolektivu, mezi lidi) a zároveň nemáš moc odvahu něco rozjet z domova, vyhovuje ti to doma, tak je dcera asi dost po tobě a je otázka, jestli se vám to podaří nějak změnit, když to vypadá na geny. 🙂 Navíc "vynucená" docházka kamkoliv není zárukou socializace, situaci to klidně může zhoršit nebo vést k zatvrzení.

@lenka5731 s tim ja souhlasim, ale myslim, ze je potreba najit balanc mezi "od zitrka do cervna tam bude minimalne 8 hodin denne anejede pres to vlak" a "tak kdyz se ti nechce, tak nemusis" a je z toho mesic, kdy se dite ve skolce objevi 3 x a jeste na dopoledne.

Zejmena pokud zakladatelka planuje, ze by do prace sla prsti rok, tak je lepsi pomalu zvykat, nez ted ustupovat a pak hodit do vln a plav....to orvou obe☹

@nonnni ono taky otázkou je jak se domlouvali už třeba loni..,třeba proběhla podobná diskuze a třeba dcerku dávají do školky už delší dobu.....

@terez27 já teda tvého manžela chápu,téměř ve všem 😉 .Při příjmech,které má mu fakt asi nejde o to,abys nosila horentní sumy.Proto mu především jde o to,aby sis našla práci,která tě bude především bavit.Protož to,že jsi z jedné práce už byla otrávená,má za sebou 😀 .Abys nezůstala doma a aby se dcerka osamostatnila.Oni to totiž mají chlapy trochu jinak.To mateřské cítění jim chybí.A za mě je to tak dobře 🙂 .

@nonnni to každopádně. Ale pokud je dcera fakt introvert a o kolektiv nestojí, může být "výsledek" za tři roky stejný jako byl loni, bez ohledu na věk a na nějaké zvykání. No ale vyzkoušet se to opatrně "musí", pokud se rodiče shodnou, že chtějí jít touto cestou. 🙂

@lenka5731 jenze prusvih je, ze i introvetrni dite musi zacit povinnou skolni dochazku, takze na to stejne dojde. Podle meho by manzel ocenil alespon snahu...se dcerou, i v pripade osobniho nastaveni zakladatelky.

Jsem take introvert. Silny. Kolejtiv je pro me nutne zlo. Nevyhledavam, ale musela jsem se naucit svou nechut nejak kompenzovat a nejak fungovat. On i introvert musi obcas ven, i pro intoroverta je socialni kontakt dulezity. V osobni rovine, nejen karierne.

Pokud je holcicka az patologicky na matku upjata, zkonzultovala bych psychologa kvuli nejschudnejsi ceste, jak ji to ulehcit. Ale ulehcit neznamena, ze tim nebude vubec konfrontovana.

Možná tady po tomhle příspěvku dostanu "sprchu", ale ať.... Podle mne máme v dnešní době až moc výrazů. Když dítě zlobí, je hyperaktivni, když má problém s dětmi a kolektivem, je introvert. Často by bylo lepší problém aktivně řešit at uz sami, nebo pokud na to nestačíme, tak s odborníky. Spousta lidí problém pojmenujte nějakým názvem a je jakože vyřešeno. To není úplně ideální. Ať se ohledneme kamkoliv do minulosti, nutnost naučit se vycházet s ostatními a začlenit se do nějaké společnosti tu byla již od pravěku. To přece není nic nového pod sluncem.

@tulikiss @somalicats
holky, já myslím, že tímhle komentářem zakladatelka sama sebe vystihla dobře:

@windows10 ano,máte pravdu,ze takhle mi to vyhovuje...Kdyby jsme ten příjem potřebovali,tak není co řešit,ale vím,že se starší dcerou byla domácnost i práce dost náročná,to jsem tedy chodila na celý úvazek a chodila první do školky a poslední ze školky

takže podle mého názoru by bylo nejlepší a spravedlivé vůči manželovi, aby mu na férovku řekla, že do práce se jí jít nechce. Zatím. A třeba si promluvit o tom, že do budoucna (za rok/dva/tři...?) by se ráda uplatila v nějaké oblasti a třeba to období věnovala částečně i přípravě na to.
Nevím proč házet výhybky ...jak se říká, kdo chce hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody 😝

Omluvám se,vložila jsem špatnou citaci zakladatelky, měla tam být tahle @tulikiss @somalicats :

@windows Doma podnikat nemám povahu,neumím se nikde nabízet a shánět klienty.Před mateřskou jsem dělala účetní,to by klidně šlo dělat z domova,ale netroufnu si na to.Jsem povahou domaci putka,takhle mi to vyhovuje,i když je to pro někoho nepochopitelné

@zuzineckah ano, takhle přesně jak jsem to psala to je, ale taky chci vyjít vstříc manželovi, on toho pro mě dělal a dělá nemálo...navíc se opravdu bojím, že by na mě čím dál tím víc nahlížel jako na neschopnou, i když to je moc silný slovo, ale je to přesně tak jak tady píšete, je ve vedoucí pozici, má kolem sebe ženy, které běžně zvládají děti i práci, minulý rok zvládnul při práci ještě udělat vysokou školu
Je to přesně tak, že manžel určitě ocení alespoň snahu, určitě nepřijde každý den domů a nebude se ptát kdy nastupuju.

@nonnni S tím psychologem je to určitě dobrý nápad. Ano, jsou to asi geny, navíc tím, že jsem stejná se do ní umím vcítit, vím jak jí je a proto jí od těch situací, které vím, že jí jsou nepříjemné držím dál. Například jsem měla kamarádku, která měla syna. Chodili k nám na návštěvu a dcera měla vždycky amok, nechtěla se dělit o hračky, nechtěla se kamarádit, pořád jenom řev a já jsem raději kamarádce řekla, že se chci vídat jen bez dětí, což ona neakceptovala a o kamarádku jsem přišla

@terez27 ja te lidsky chapu...jsi mama a chces sve dite zuby nehty ochranit. To je logicke. Akorat...ty ji nechranis☹

Svym pristupem ji ucis, ze se pred realitou da 1) utect (nebo v tomto veku "maminka to zaridi") a za 2) jen posouvas nevyhnutelne. Misto toho, abys ji naucila, jak se v urcitych situacich chovat, jak reagovat.

Svym pristupem akorat oddalujes to, co prijde a to je den, kdy proste nebude moci prezivat v aktualnim uzpusobeni a bude situaci nucena byt soucasti kolektivu a nebude vedet jak. Bude ztracena a zmatena a bude navic starsi a bude to o to hur vnimat.

Zejmena pokud v tom vidis svoje rysy, vyhledejte psychologa spolu. Je velmi zadouci, aby se dcerka naucila a osvojila si mechanismy preziti ve spolecnosti. Vzorce chovani, ktere ji usnadni spolecenske zacleneni. Aby treba za 25 let nebyla ve stejne situaci, jako ty, kterou to evidentne brzdi. Vubec si nemyslim, ze jsi lina pracovat, ale spis, ze se blizis k hranici socialni fobie.

Hodne stesti!

@terez27 jen kdyz to tu vidim, tak si dovolim pridat tenhle clanek http://www.maminka.cz/clanek/ma-uzkostna-holcic... , protze ty problemy ve skolce zacinaji a konci u Vas. U prvni sem mela obavy, sla v necelych 3 letech a problemy byly, u druhe ne, nejak jsem to uz zpracovala, sla do skolky ve 2 letech a naprosto bez problemu, ani jednou neplakala, do skolky se tesi. Je uplne jedno jakou ma dite povahu, musi se naucit byt v kolektivu, prtoze v zivote se tomu proste nevyhne, do skoly jednou chodit bude muset, ani kdyz ji budete chtit ucit domu, tak to nemuzete delat do nekonecna a nejak se zivit taky bude muset...

nonnni - tys na to kápla 🙂 čteš to, co předpokládáš, že druzí napíší, ne to, co skutečně myslí, protože kdo nejde s tebou, jde automaticky proti tobě, ale ono to nikdy není černobílé a já reagovala pouze na uvedená fakta v popsané situaci. jen hlupák to může zevšeobecňovat a ještě z toho vyvozovat cokoli o mojí povaze nebo rodinné situaci. nepochopilas, ale tím se ani jedna z nás trápit nemusí 😉 nicméně absolutně nechápu tvou potřebu jakkoli komentovat můj text mířený zakladatelce. rytím do lidí, kteří mají jiný názor na věc, než ty, odbočuješ od tématu. navíc se svým názorem jsem tu nebyla ani první, ani poslední. nežere spíš něco tebe, že máš potřebu se otírat o lidi, kteří si tě nevšímají? 😉

@laska.nezna.hranic vzhledem k faktu, ze jsem reagovala na prispevek, ktery jsi smerovala primo me, viz.:

laska.nezna.hranic @nonnni - emoticon tohle ti do hlavy nalili rodiče, nebo partner? emoticon
17. zář ve 22:19 • 3 děti • Odpověz • To se mi líbí • Pošli IP •

Tak mi uplne unika cela podstata tveho prispevku.

Mmch, doted jsem byla presvedcena, ze anonymni internetove diskuse funguji na premise, ze clovek si tvori obrazek na zaklade toho, co druha strana napise a ne toho, co si skutecne mysli, protoze to je naprosto nemozne. Viz tva poznamka "nonnni - tys na to kápla emoticon čteš to, co předpokládáš, že druzí napíší, ne to, co skutečně myslí,"

Ze neni nic cernobile jsem upozornovala ja tebe, opet nechapu tvou poznamku.

Jestli mas pocit, ze me prispevky odbocovaly od tematu, s tim nic nenadelam, to uz je riziko internetove diskuse.

@terez27 A nedaly by se prázdniny vyřešit pomocí babiček a dovolených. Já jsem za dceru ve školce ráda, byla jsem ráda i za jesle (vracela jsem se před druhou MD dřív do práce), ale o prázdninách jsem jí tam taky nenechala, to by mi bylo popravdě líto.

@ilonne bohužel,obě babičky pracujou,takže by to bylo jen na nás s manželem a to by pokrylo tak měsíc max.a ještě bysme si museli brát dovolenou proti sobě,takže bysme ani nebyli všichni společně

Pracujou v takovým odvětví,ze si nemůžou vzít přes léto dovolenou

@terez27 to nemate v okoli zadne primestske tabory? My tu mame skolku otevrenou az na 2 tydny po cely rok. Primestske tabory jsou neco jako skolka, jen je tam dite dyl, ale zase si to vzhledem k programu vic uzije, ted jsem to dost vyuzivala, Mam praci, ze delam 2 dny v tydnu z domu, to si je vyzvednu sama a mame nejake odpoledne s detmi, pokud mi tam nestrci nejakou telefonickou konferenci, zbytek jezdim do prace a vyzvedava mi je jedna starsi pani (jezdim domu sice na patou, ale bydlime na malem meste a vetsina deti chodi domu ve 3, tak ty moje taky...), co holky adoptovaly jako babicku. Bohuzel moji praci nelze delat na castecny uvazek, tak jezdim z prace driv a zbytek si hold dodelam, treba az dou deti spat a podobne. Takze bud flexibilni zamestnavatel s tim, ze hold musite byt flexibilni i vy nebo se fakt odhodlad k tomu podnikani, onoto fakt zase tak neboli a nez se sezenou zakazky, tak bude zas vse naplanovat a zaridit rpo klidny chod rodiny...

@nonnni - fakt je ten, že jsem reagovala já na tebe, ale až poté, co ses rozhodla se vyjádřit k mé odpovědi pro zakladatelku. viz 17. zář ve 20:37 😉 nechápeš toho víc, takže navrhuji vrátit se na začátek a přečíst si to po nás obou ještě jednou nebo to nechat plavat 🙂

@terez27 přeji spokojenou rodinku, ať už se budete moct nebo muset zařídit jakkoli. a pokud se neshodnete, nezapomeňte, že vaše rodina není jen o vás dvou, spokojené musí být především vaše děti 😉

@terez27 hele, já myslím, že rozumný kompromis se dá najít vždycky. Já mám děti dvě, třetí bychom ještě chtěli, babičky žádné, manžela na vysoké pozici a vím, že mu taky imponuje, když jsem v pracovním zápřahu, ale sám od sebe by to v žádném případě teď nevyžadoval, protože zajišťuji kompletní logistiku domácnosti (včetně vození dětí všude, bydlíme kousek od Prahy, nic po ruce). Nicméně jsem asi kompletně jiná povaha než ty, kontakt s prací potřebuji pro vlastní spokojenost a taky proto, že mě těší být v jistém smyslu nezávislá, nebo spíš vědět, že když by se něco přitrafilo, tak jsem schopna rodinu zajistit i sama. Takže právě rozbíhám vlastní projekt, odkupuji většinový podíl v jedné menší společnosti, která je mi charakterem své práce moc blízka. Podstupuji určitou míru rizika, ala na druhé straně stojí tolik benefitů, že se mi to prostě vyplatí a největší je určitě ten, že budu pánem svého času, což je pro mě absolutně stěžejné... Muž mě bezvýhradně podporuje.
Takže jde to, jen je potřeba si v hlavě udělat jasno, jestli to opravdu chci. Ty podle mě teď nechceš, takže podvědomě hledáš spíš důvody jak to nejde, než způsoby, jak by to jít mohlo 🙂 Myslím, že by to zatím vyřešila jen otevřená debata s manželem s návrhem co dál a nějakým rozumným časovým horizontem.

@zuzineckah no,po téhle debatě tady jsem přišla na to,ze u ně je to hlavně strach.Veďela jsem,že nechci být doma cely život,ale vzhledem k tomu,ze jsem celou dobu mimo práci a současně i mimo lidi je pro mě teď těžké i jít někam na pohovor,'takže z mojí strany to je spíš odkládání.Musím říct.že užití teď vidím jinak než když jsem diskuzi zakladala.

@terez27 pokud tě to někam posunulo, tak je to jen dobře a diskuse byla smysluplná, i když někdy možná ne celkem příjemná 🙂 teď s tím akorát musíš nějak naložit. Strach bych odložila, zkus si víc věřit, určitě si schopná ženská, co dnes neumíš, v tom můžeš za měsíc vynikat, když budeš chtít 🙂

@terez27 srach je velice mocný činitel. Dobré je, že se s ním dá pracovat. Jsi citlivá duše, dcera je po tobě. Zkus se naučit se strachem pracovat a ne se mu vzhýbat. Následně to můžeš naučit i dceru. Zkus vyhledat pomoc, je zbytečné se trápit. Věřím, že tě manžel podpoří 🙂

@windows10 - já jsem plně na tvojí straně a vidím úplně stejný výhody jako ty. Taky máme velkej barák, domácnost a děti dají zabrat, začala jsem chodit nejdřív na 2 hodiny a teď už jdu na 6 hodin. A i když jsem v půl třetí doma, vidím, jak mi ten čas doma chybí. Vyzvednu děti a už se jim nevěnuju celý odpoledne, musím udělat práci, kterou jsem dřív udělala dopoledne.Měla jsem ale velký štěstí, že jsem takovou prácu sehnala a že mě max. uspokojuje. Plat je sice takový větší kapesný, ale aspoň to. Můj manžel ovšem jezdí z práce ve tři odpoledne, takže část povinností jsem přehodila na něj, jinak bych měla celý týden jazyk na vestě. Na koho část svých povinností přehodíš ty ?? Bude manžel ochotný se víc zapojit ?? Může jezdit dřív z práce ?? Může se o víkendu krom zahrady podílet ještě na něčem jiném ( kor v zimě, když se na zahradě nedělá) ?? Bude se mu líbit, že už doma nebude takový servis, jako dřív ?? Oni totiž chlapi práci v domácnosti nepovažují za práci, nejspíš si myslí, že ti to každý den zabere 20 minut a pak si čteš 😅
A jaké máš pracovní možnosti ?? Vyplatí se vám např. platit paní na hlídání, pokud bude malá nemocná ?? Abys jí nakonec nedala všechno, co vyděláš 🙄
O tom účtování z domova bych klidně přemýšlela, vždyť můžeš začít třeba jedním, dvěma klienty....
A co manželovi konkrétně vadí na tom, že jsi doma ?? Vadí mu, že nemáte druhý příjem, nebo mu opravdu jde jen o ty návyky? Protože pokud to nevadí tobě, tak proč si s tím dělá hlavu on ??

@irca86 naprosto s paní souhlasím,taky mám 4letou dcerku a skolku miluje,jde o to jak dite na to připravíte a jak se ve skolce k nim chovaji,dcerka chodi už od 2 let do školky a odzačatku ji učim že je to pro jeji dobro aby se něco pěknyho naučila,pohrala si s dětma a pak že si ji po svačince po spinkani vyzvednu a že se na ni budu cely den těšit,ona mi řika že na mě taky a nebyl ždany problem,ted od listopadu nastoupi i muj malej skoro dvouletej synek a už mu taky vysvetluji že pujde do školky a on už ukazuje že až mu budou dva roky a že tam je velikej traktor a je videt že se těší,že si tam pohraje s trakturkem unas je jina situace ja doprace musim....z manželovy vyplaty nevyžijem...

@windows10 pokud nejde tak úplně o další příjem do rodiny, nenapadlo tě dobrovolnictví v nějakém místním spolku (kulturní, sportovní, sociální atp... dnes je toho spousta)? Budeš mezi lidmi, budeš dělat něco užitečného. Dnešní spolky jsou dost podfinancované, platit zaměstnance může málokterý. Většinou to vedou nadšenci a za každou pomocnou ruku jsou rádi. A navíc spolky musí účtovat, zvlášť pokud žádají o dotace, tam můžeš být velmi a velmi užitečná a leccos se naučit 🙂
Tak to jen tak za mě, takový nápad, prosím, nekamenovat 🙂.

Teda manželovi zakladatelky se vůbec nedivím. Mě by se taky nelíbilo mít doma chlapa, kterej nepracuje... Dcerka už je velká, bohužel si bude muset na kolektiv dříve nebo později zvyknout. A pro ni bude lepší, pokud to bude spíš dříve. Přijde mi, že už dopředu všechno vidíš černě až nemožně. Většina maminek jde po MD ve 3 letech věku dítěte do práce, dítě mají ve školce (tam získají i větší imunitu!) a jde to. Zaměstnavatel ti musí umožnit jít na hlídačenku. Navíc může hlídat v nemoci dítěte manžel pokud máš strach. Jde o to to zkusit a ne jen říkat proč to nejde.

Pracuji celý život na 4,5 hodiny. Vyděláš si nějaké peníze a ještě všechno ostatní stíháš. A přijdeš taky mezi lidi. Taky si neumím představit, že bych dělala na plný úvazek a to tak, samozřejmě, většina ženských dělá. Můj muž peníze vydělá, zato není nikdy doma. Nemá jinou volbu, ale já ano.

1/2 úvazek nebo i menší. Lepší malý úvazek a zvládat to vše okolo než nezvládat nic.