• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Manžel chce vzít domů nevlastní dítě. Co mám dělat?

25. listopadu 2013 
Zdárek Klárko, sice asi nepřidám nic moc nového, ale rozhodně chci aspoň vyjádřit podporu. Lehký to mít nebudeš, ale rozhodně máš právo na jakékoliv pocity ohledně celé situace. Ať už prvotní šok, nebo nějaké pochybnosti, apod. Mít první dítě je ze začátku náročné, hlavně pro maminu, která je s prckem celý den doma, takže je jasné, že příp. další dítě může být náročné. Asi muž nejspíš opravdu jednal poněkud zbrkle, byť to opravdu ukazuje i na to, že svou rodinu má hodně rád. Především spolu musíte mluvit, sdělovat si názory na celou situaci a snažit se to společně řešit. Z Tvé strany to nejspíš bude vyžadovat hodně trpělivost a taktu, ale poddá se to. A třeba ani ve výsledku nebude co řešit :slight_smile: Hlavně prostě hodně sil, ono podobná reakce může z mužovi strany přijít kdykoliv anebo se vše narozením jeho druhého zklidní...uvidíš...
a s těma spalničkama-kamarádky dítě mělo infekci a ona těhotná a muž to vyřešil tak, že jí odvezl k mámě a s prckem byl doma sám, aby neohrozili těhotenství a skvěle to všichni tři (čtyři) zvládli. Takže rozhodně se Ti nemusí líbit, aby spalničky muž přitáhnul domů, ale to je jen na okraj....
A hlavně, každá jsme nějaká, důležitý je, jak to cítíš Ty a Romča, ne co my...:slight_smile:
16. kvě 2011 v 15:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Podle toho, co píšeš, je panika předčasná, a tebe navíc úplně chápu. A dyť je dobře, že nechceš být její máma, jednu má... a mimochodem - vlastní máma by ji asi nedala, předpokládám :slight_smile:. A zkus to s chlapem moc neřešit, ono se to nějak vyvrbí, ale nestojí to za zbytečné hádky, navíc teď před porodem. Ono je to i od něj totiž trošku pochopitelné, že plaší, a asi je i dobře, že má dceru tak rád a zajímá se... uvidíš sama, jak silný je cit k dítěti...
16. kvě 2011 v 15:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@lena1981 @fiallinka Díky holky :slight_smile: Asi je to fakt, nechám to nějak vyšumět, už jenom díky téhle diskusi z toho celého mám mnohem lepší pocit...

Takže díky všem :wink:
16. kvě 2011 v 15:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@romcovaklarka no mně prostě připadá, že k tomu přistupuješ rozumně a úplně normálně :slight_smile:, navíc z toho všeho tak nějak vyplývá, že se všichni dokážete nějak domluvit :slight_smile:.
16. kvě 2011 v 15:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@fiallinka No nakonec to tak asi bude, ale v první chvíli jsem z toho byla na mrtvici... ono je potřeba si o tom s někým pokecat (jako třeba s vámi tady v diskusi) a hned si člověk utřídí myšlenky, třeba je i trochu přehodnotí a hlavně zjistí, že to nebude tak horký a že to prostě nakonec nějak dopadne :slight_smile:
16. kvě 2011 v 15:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj Klárko a ostatní. jen Vám chci říci, že jsem moc ráda za tuto diskuzi, i když už je dva roky stará. Jsem totiž v trochu podobné situaci (manžel má 8-letého syna, za dva měsíce čekáme narození mého prvního syna) a i když společné bydlení snad nehorzí (ale jeden nikdy neví, co se může stát), přece jen Kryštofa (manželova syna) cítím trochu jako vetřelce a teď v těhotenství čím dál tím víc (prožívám podobné nebo úplně stejné situace jako vy - viz nemoc dítěte a strach, že mě v těh. nakazí, společné dovolené, program na léto, pozornost, kterou muž věnuje jemu místo mě a má žárlivost atd.). Dost se s tím peru a někdy si připadám jako děsný sobec a potvora, ale co mám dělat, vztah k nevlastnímu dítěti je vždycky jiný a ty pocity nejdou úplně ovlivnit, spíš se snažím, abych nebyla protivná. Myslím, že v zásadě máme s kryštofem pěkný vztah a manžel se moc snaží a je rozumný. Vadí mi ale, že manžel mu nedokáže stanovit hranice a někdy trvat na nějakých pravidlech, takže já jsem "ta zlá". Každopádně toto sdílení zkušeností má velmi dobrý terapeutický vliv a na sto procent souhlasím s tím, že kdo to nezažil, nemá šanci to pochopit. ještě jednou díky a všem, kterých se to týká, hodně energie na zvládání náročných situací.
25. kvě 2013 ve 21:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ahoj , no ako to citam, tak aj napriek tomu, ze je tato diskusia stara je velmi aktualna :slight_smile: . Moj partner ma 3 deti a teraz spolu cakame mimco a nech sa na mna nikto nehneva, ale by bolo proti prirode keby som jeho deti mala rovnako rada ako svoje.... Rozdiely proste su. Vedela som to, ze ma deti a snazim sa to tolerovat ale nejde mi to, tak sa proste stretnutiam vyhybam ak sa to da a ak nie tak som v pohode a deti tiez ale tiez som rada ked idu v nedelu prec. Partner je s toho sice trochu smutny ale akceptuje to. Som sebec? možno, ale pochopi to len ta co ma podobny "problém". A ako to tu uz často krat bolo napisane.... TY SI TO VEDELA ZE MA DETI ..... neznasam tuto vetu. Ale pokial Vas partner do nicoho nenuti a Vy viete ventilovat :slight_smile: tak sa da vsetko zvladnut. Vela sil maminkam s "nevastnymi dětmi ".
18. čer 2013 v 16:22  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ahoj, jsem moc ráda, že jsem si mohla přečíst tuhle diskuzi, i když už je dva roky stará... manžel má dvě děti z prvního manželství a já jsem taky ta "zlá", protože bych ráda měla nějaká pravidla, když přijdou... jsou u nás poměrně často, bydlíme dokonce v jedné ulici (což je čím dál větší problém), ale dokonce se dozvídám, že jsem to já, kdo mu kazí to, aby jeho děti u nás mohly být pořád... je špatné, že chci mít taky klid, alespoň přes týden? myslím si, že ne, že troška sobectví je potřeba... máme s manželem dcerku, bude jí rok a půl, a celou dobu řešíme to, že já nechci, aby k nám nevlastní děti chodily, když jsou nemocné, ale manžel na tom trvá a pořád se kvůli tomu hádáme... čím častěji u nás jsou, tím častěji je chce mít, protože je mu to pořád málo... ještě musím dodat, že manželova ex si vysoudila velké alimenty a já jsem na mateřské, takže vycházíme s penězi jen tak tak... a i když jsem věděla, že manžel má dvě děti, a byla jsem na to připravená, tak jsem nebyla připravená na jeho chování, kolikrát mi připadá, že děti jsou rozumnější než on... a je pravda, že kdo tohle nezažil, tak nemůže nikdy, nikdy pochopit... hodně sil a energie všem, kteří musí řešit stejné situace...
9. říj 2013 ve 12:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@street57 Ahojky. Tak já se přidám. Přítel má 13tiletého syna z prvního manželství. Jeho bývalá už je vdaná a má asi 4letou dceru s druhým mužem. Bydlí sice cca 100 km od nás, ale na prázdniny je malej vždycky u nás, případně u přítelových rodičů 5 km od nás, když chodíme do práce. Nedávno si synek začal vymrčovat, že chce jít bydlet k nám, protože ho maminka štve - je přesně ve věku, kdy se to dalo čekat, ale nechápu, jak si to jako bývalá představuje - bydlíme s přítelem v nájmu, byt není nijak velký, oba chodíme do práce a bydlíme v obci, kde nic moc není - malej je zvyklej na svoji školu, koníčky, kamarády a najednou by měl bydlet u nás, kde by byl problém jak s tou školou, tak třeba kdyby bylo potřeba zajít s ním k lékaři (je věčně nemocnej) - přítel si nemůže brát v práci pořád volno a mě by nikdo neposlouchal, když nejsem jeho maminka a ani nejsem za tatínka vdaná. Navíc jsem ještě dost mladá na to, abych vychovávala 13tileté dítě - bude mi teprve 26 a dítě jsem ještě nevychovávala, nedovedu si představit najednou mít doma 13tiletého puberťáka. Přítel byl nejdřív názoru, že by do toho i šel, ale pak si naštěstí tohle všechno taky uvědomil. Navíc, vím, že to zní blbě, ale je to prostě tak: Proč já, která jsem mladá, svobodná, bezdětná a těším se, že jednou budu mít vlastní pohodovou rodinu bych měla vychovávat dítě ženské, která chlapa celou dobu manželství podváděla, pak od něho utekla a ještě mu nechala dluhy, vymohla si vysoké alimenty, čímž už tak dost trpíme (splácet dluhy a ještě alimenty není žádná sranda) a teď by nám chtěla děcko hodit na krk, až je z něho nevychovaný, nezvladatelný puberťák. Doufám teda, že se situace u nich doma uklidní a přejdou je takové nápady. Navíc to vypadá, že u nás budeme mít miminko - neplánovali jsme to, ale zdá se, že je to tak, takže další čára přes rozpočet a to bude moje první, takže jsem ze všeho dost na nervy jak to zvládnu. Ne, že bych přítelova syna neměla ráda, ale popravdě řečeno když byl menší bylo to lepší, teď je v pubertě a má období, kdy ho ani nenapadne, že by mi mohl odpovědět na pozdrav.
26. říj 2013 v 10:57  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Proč já, která jsem mladá, svobodná, bezdětná a těším se, že jednou budu mít vlastní pohodovou rodinu bych měla vychovávat dítě ženské...

:rolling_eyes: To je najednou divení, nechápu. Stačí si najít svobodného a bezdětného mládence. A to dítě je i toho chlapa.
28. říj 2013 v 00:40  • Odpověz  •  To se mi líbí (8)
ahoj ... můj přítel má z předešlého vztahu 9-ti letou dcerku .. já mám dva kluky 8 a 5 let ... asi jsem divná nebo nevím ? :grinning: Ale na jeho dcerku,když k nám má přijed, tak se strašně moc těším a mám jí ráda úplně stejně jako mé dva rošťáky :slight_smile: Ale asi to bude tím, že mám dva kluky a holčičku jsem si vždycky přála a teď se mi to konečně splnilo ač není moje vlastní :wink: Přítel jezdí mezinárodní kamionovou dopravu, takže dokud byl sám, tak si jí k sobě téměř nebrával,ale pravidelně jí navštěvoval ... Jsme spolu sice krátce,ale Vanesku si k sobě berem jakmile to jde,vychází to v průměru 1x krát za měsíc na dlouhý víkend ... Máme spolu pěkný vztah, kluci jsou s ní také velcí kamarády a vždy se těší, když k nám přijede :slight_smile:
28. říj 2013 ve 02:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Tahle diskuze je na nas*ání pro všechny rozvedené matky.
28. říj 2013 v 08:25  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@sestrickajanulka Asi máš trošičku jiný vztah se synem svého přítele než já s manželovými dětmi. Jsou sice taky v pubertě, ale přestou jsou zlatý, mají mě rádi a já je taky, jenže jak s námi nejsou pořád, tak jsou pak přes víkend schopní úplně vysát naši energii.... chtějí veškerou naši pozornost a to se dost dobře nedá.
Jinak pokud máš přítele, který už dítě má, tak vždycky musíš počítat s možností, že se může něco stát a dítko skončí u vás. Navíc je to dítě nejen bývalé ženy, ale i tvého přítele... hodně sil v těhu a ať to vyřešíte k prospěchu všech... :slight_smile:
8. lis 2013 ve 12:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@danfal To záleží na úhlu pohledu... třeba na tom, kdo se rozvedl a proč, jak chce nebo nechce s tím druhým komunikovat a proč... nic není černobílý...
8. lis 2013 ve 12:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@mariti v tom souhlasím. "víkendoví tatínci" si chtějí děti užít, ne je vychovávat. chtějí být jejich kamarádi a ne rodiče. což je podle mě pochopitelné, ale špatné. a ano...pak jsme ty špatné my, které si nechceme nechat rozvracet domácnost a když přijdou vlastní děti, tak samozřejmě jejich zvyky, návyky a režim. bohužel s tím asi nejde nic moc dělat. je to věčný boj.
8. lis 2013 ve 12:16  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@street57 jj, tak toto jsme řešili mockrát taky. jeho ex si dupala, že si je brát budeme i nemocné, že ona taky nevyhodí jedno, když je druhé nemocné, ale já v tom vidím sakra rozdíl. já tu možnost si je nevzít a ochránit syna prostě mám. kdyby byli všichni moji, nebo u nás žili trvale, tak to prostě jinak nejde a musíme si to odmarodit, ale takto? rozdíl v tom prostě vidím! o tom, že můj syn zvládal v roce a půl činnosti, které těm starším byly a jsou naprosto cizí ani nemluvě. já je mám moc ráda, mám je i ráda u nás, ale vždycky je to děsně náročné. než se sžijeme, tak už je zase vezeme domů.
8. lis 2013 ve 12:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@blahova_andrea Přesně!!! Manžel tohle říkal taky, že přece když mají lidi víc dětí, tak taky jsou spolu zdravé i nemocné, když jedno marodí. Ale já to vidím stejně jako ty: když mám tu možnost, tak dcerku ochráním. A oni ji naštěstí tolik milují, že už chápou, že když jsou nemocní, tak je lepší, když k nám nebudou chodit...
8. lis 2013 ve 12:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@danfal souhlasím se @street57. nelze říct, že každá rozvedená maminka - partnerova ex, musí být šílená a zátěž ve všech směrech, ale taky nejde ze všech maminek dělat opuštěné rozvedené chudinky. prostě jsi otevřela diskusi, kde si ulevují nevlastní matky a ne diskusi, kde si ulevují opuštěné exmanželky :wink: jistě bychom si na nás nové partnerky manželů vyslechli taky spoustu "pozitiv".
8. lis 2013 ve 12:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@street57 jj, napsala jsi to přesně. my máme taky super vztahy a těšíme se na ně, ale po víkendu jsme úplně ko. jednak nám naruší naši "rutinu", zaběhlé zvyky, vše je jinak, nic nemá své místo, nic není v danou dobu atd...a samozřejmě se vzájemně chceme co nejvíce užít a stihnout toho, takže na pondělky si pak obvykle nic neplánuji a uklízím a relaxuji jen s tím jedním :grinning:
8. lis 2013 ve 12:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@street57 naši nevlastní také milují Mišáčka, takže když vidím, jak běhají bez bundy a bosky apod., tak jim hned vysvětluju, že se musí obout a oblíct, nebo budou nemocní a nebudou pak moct přijet hrát si k nám a ono jim to už i zapaluje samo. kolikrát mají jen trošku rýmu a jsou třeba u babičky a ta mi pak řekne, že malá Sofi říkala, že se musí pořádně oblíct, aby pak mohla k nám a nebyla nemocná. nebo přijedou a hned mi hlásí, že mají rýmu, tak že raději nebudou Mišánkovi dávat pusinku, aby to nechytil :grinning: no je to rozkošný. rýmu míváme kolikrát zároveň a ony ty bacily nejsou jen o pusinkování, takže jim to nakonec stejně nezakazuju :grinning: ale vždycky to děsně pohladí po duši :wink: taková dětská reakce.
8. lis 2013 ve 12:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blahova_andrea No manželovy děti jsou kapánek starší, ale o to je to možná horší, zažily rozvod a už věděly, o co jde, taky asi spoustu hádek, navíc s manželovou ex se nedá domluvit... Ale konečně už ví, že tatínka jim nikdo nevezme, teda spíš to pochopili... no a malou milují, kolikrát mám pocit, že k nám chodí hlavně kvůli ní... malý se sice snažím zachovat i o víkendech její rutinu, ale je fakt, že naše rutina bere za svý a oni řádí... a řádí a řádí, s malou i bez ní... jsou to takoví malí upírci, co vysávají energii...:slight_smile:
8. lis 2013 ve 13:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@romcovaklarka - řekla bych mu, že jeho bývalá žena si nenechá své první dítě vzít a že ty nechceš měnit zavedené způsoby, že s malým dítětem nebudeš mít čas zajišťovat povinnou školní docházku jeho první dcery. Prostě tohle rozhodnutí by mělo být vaše společné, ne jen jeho. Dále by si měl uvědomit, že matce nelze brát dítě pokud k tomu není vážný důvod, takže ať nedělá ukvapené závěry a nechá tomu volný průběh, že z toho dělá aféru...
8. lis 2013 ve 13:25  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Já ti rozumím, jenže uvědom si,že manžela sis vzala i s jeho minulostí a tohle jsou následky. Buď jak buď,manžel na to má právo a pokud tu malou mermomocí bude chtít, tak bys to tak měla přijmout. Hold chlapi někdy nemyslí,než něco udělají. A neboj, jestli k tomu dojde, určitě si s tou malou budete rozumět i nadále. Přece jen,když miluješ manžela,tak miluješ i jeho děti ne? :wink:
8. lis 2013 ve 13:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
@street57 to úplně chápu. nám se s ní taky vždycky dost těžko na čemkoli domlouvalo. člověk jí dá přesný instrukce a ani to nedokáže dodržet (třeba na sbalení něčeho konkrétního). teď je to trošku klidnější, protože se s dětmi nastěhovala k novýmu partnerovi, takže před ním se zatím snaží podle nás přetvařovat, kdo ví jak dlouho jí to vydrží. ale klidnější je to jen v tom, že nedělá scény, nevyvolává kvůli blbostem a tak. rozum stále nepobrala :grinning: já se taky snažím nejmladšímu zachovávat to jeho, i když to nejde úplně a děti se holt musí přizpůsobit, ale oni jsou fakt zatím zlatí a i se snaží sami pomáhat a dá se jim hodně věcí vysvětlit. ale holt vždycky nemám fakt tu energii a trpělivost dát všem třem co potřebují. třeba minule jsem se s nevlastním učila do školy, psala úkoly a nakonec jsem od ex dostala nadáno :grinning:
8. lis 2013 ve 13:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@martinka_1 - nesouhlasím s tím, aby se novopečená maminka starala hned o 2 děti, když pořádně neví co si počít se svým prvním...myslím, že to je příliš velký úkol. Jenom si holky vzpomeňte jak jste na tom byly po porodu s prvním dítětem...já bych tedy do toho něšla, manžel by měl respekovat i můj názor, pokud ji nic bezprostředně nehozí, není důvod to vyhrocovat, pokud by měla skončit v pasťáku nebo se k ní někdo nechoval slušně, tak to je pak jiná...
8. lis 2013 ve 13:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
@marcicek84 Jé, tady se to už zas "kecá" :slight_smile: Mno, díky, ale to byla záležitost starší než 2 roky :sweat_smile: takže už jsme tak trochu někde jinde. Ale i tak díky za podporu :wink:
@blahova_andrea No, o balení ani nemluv. Naše mladá přijela letos na měsíc prázdnin s tím, co měla na sobě (triko, legíny a belarínky), s mobilem a s pláštěnkou :stuck_out_tongue_closed_eyes:
8. lis 2013 ve 13:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@marcicek84 Samozřejmě,že pokud není důvod,tak to nehrotit..ale kdyby ten důvod byl,tak hlavně nic nevyčítat. Jen chápu toho manžela,že neví,co si teď pocitově počít... je to změna a má o tu malou strach...to má snad každý rodič,ne?
8. lis 2013 ve 13:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@martinka_1 Souhlasím s tím, co napsala @marcicek84 - jasně, vzala jsem si "ženatého se závazky" :grinning: ale zároveň i s tím, že to dítě ve vlastní péči nemá. Samozřejmě počítám s tím, že bychom se o mladou postarali, pokud by se něco její mámě nedej Bože stalo nebo pokud by se její domácí prostředí rapidně zhoršilo a bylo by nutné/vhodné ji odtamtud dostat. Ale to je něco jiného.
8. lis 2013 ve 13:47  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
@martinka_1 A jinak rozhodně nemůžu říct, že bych souhlasila s tvou automatickou dedukcí, že "když miluju manžela, tak miluju i jeho děti". A to nemyslím jen na naši konkrétní rodinu, ale obecně. Jó, kdyby se láska takhle samovolně šířila na celou rodinu, to by ani nebyly všechny ty vtipy o tchýních :grinning: :wink:
8. lis 2013 ve 13:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@sestrickajanulka - osobně si myslím, že ano, pokud dítě jeden z rodičů vychovává 13 nebo kolik let, tak je logická že nový partner se tomu přizpůsobí a nepočítá s tím, že by to mu mělo být jinak. Nevím pro se tomu tady každá diví, měly byste to stejně, ještě když to dítě je více po matce a dělá problémy, taktéž nevidím důvod proč bys musela. Navíc pokud splácíte dluhy a alimenty, tak mít dítě ve vlastní péči vyjde na víc si myslím.
8. lis 2013 ve 13:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tvůj příspěvek