Manžel chce vzít domů nevlastní dítě. Co mám dělat?

romcovaklarka
13. kvě 2011

Ahoj, omlouvám se, jestli se tu někde řešil "problém" nevlastních dětí a vztahů s nimi, ale nenašla jsem.

Manžel má dceru z prvního manželství, její 7,5 roku, chodí do první třídy. Podle rozhodnutí soudu ji míváme každý druhý víkend a měsíc o letních prázdninách, v praxi to tak i funguje od jejích 3 let, čím je starší, tím ji někdy míváme i častěji, když třeba sama chce apod. Vycházím s ní celkem v pohodě, respektive ze začátku to bylo trochu náročný, ale sžily jsme se, má mě ráda. Já ji mám taky docela ráda, bohužel nemám ambice být její "nej kámoška" nebo druhá maminka, ale občas si spolu i užijeme legraci (popravdě řečeno čím dál tím víc, jak roste) a rozhodně jí nic zlého nepřeju.

Teď ale s manželem čekáme sami plánované miminko, které se má narodit co nevidět, navíc bychom se měli stěhovat příští rok do nového, takže bydlíme v provizoriu u mého táty v rodinném domě, kde máme dva pidi pokojíčky asi po 10 m2 (jen tak tak se tam teďka budeme s prckem moct vejít).

No a teď se manželova ex, která je mezitím také znovu vdaná a má i druhou holčičku s novým manželem (2,5 roku), bude rozvádět, "zamilovala" se totiž do ženatého. Nic dalšího o tom zatím nevíme - jestli bude s tím svým ženáčem, co bude dělat, jak to bude mít finančně apod. - ale manžel okamžitě - tj. v den, jak se toto dozvěděl - začal plašit a plánovat, že bychom si malou měli vzít k sobě, protože prý kdo ví jak to tam u nich teď bude, kdo bude děti hlídat (jeho ex nyní pracuje při RD a hlídal často její manžel toho času bez práce) a jak to bude mít s penězi aby utáhla byt a kdo ví, co si najde za chlapa... prostě mi celá ta panika přijde úplně předčasná. Nehledě na to, že manželova ex není žádná flundra, co by na děti kašlala, stará se o ně jako prostě každá normální máma, není to žádná feťačka, alkoholička nebo jinak narušená osoba, aby bylo potřeba takto vyšilovat.

Jako je pravda, že je tu v domě ještě jeden pokojíček, ale strašně maličkej, plus nemáme ani pro školáka nábytek, takže další výdaje teď v době, jak se má narodit malej. Dále, malá samozřejmě chodí v Praze do školy a my tady bydlíme za Prahou, manžel sice v Praze pracuje, ale jezdí do práce tak v pět ráno a vrací se třeba kolem sedmé večer, takže i kdyby se mu podařilo posunout aspoň jeden z těchto časů, stejně bych musela malou denně buď odvážet, nebo přivážet já a to s miminem, plus určitě by malá ráda chodila na jeden nebo dva kroužky atd. atd. Kromě toho mám prostě takovej pocit, že já budu mít svoje první děťátko, na které se hrozně těším, které nosím a chci si to všechno od začátku užít a prožít se vším všudy, a ne přeskočit jakoby osm let a mít k němu už staršího sourozence, se kterým do toho celého nového frmolu okolo miminka budu muset dělat úkoly, vymýšlet zábavu, vozit do školy, dohlížet apod.

Ještě bych chtěla dodat, že pokud by samozřejmě malé něco reálně hrozilo, například si její maminka namluvila nějakého alkoholika a násilníka nebo je vyhodili z bytu nebo podobně, tak si malou k nám samozřejmě vezmu a neřeknu ani popel, ale přijde mi to trochu zbytečné vyvotovat tuto potřebu jen z toho, že manželova ex se bude rozvádět. Ráda bych to manželovi nějak diplomaticky vysvětlila, ale jak jsme se na toto téma začali bavit (je to celkem novinka, takže zatím jen jednou - včera), tak jsem po pár větách zjistila, že 1) se hádáme a 2) já jsem za špatnou, která nechce pomoci ubohému chuďátkovi dítěti kvůli vlastním sobeckým zájmům.

Předem děkuju za názory.

anatanka
14. kvě 2011

Ono je hlavne spatny uz to, ze tady vlastne nic neni spatne ani dobre.
Kazdy proste bojuje za sebe a oba partneri vlastne maji pravdu, bohuzel ty pravdy nejsou vetsinou moc slucitelny. Ne aspon v tom smyslu, aby byli spokojeni vsichni.

Treba k te nemoci - argument muze: Kdybys mela dalsi dite, tak ho vyhodis na 14 dni z domu, proto, ze je nemocne a abys to ty v tehu nechytila? Samozrejme, ze by se tak nestalo, argument spravny, ale na druhou stranu pokud je zena tehotna a nemusi! byt v kontaktu s nikym nemocnym, tak neni.
To by bylo porad vsechno dokola. Chci tim rict, ze chapu i ty tatinky a jak uz jsme psala, i pro ne to musi byt vsechno narocne, usporadat svoje svedomi, nove dite, stare dite, partnerku...

Zkratka neni nad klasicky vztah - tata, mama, dite... A to i tam to kolikrat muze pekne skripat...🙂

svoja
14. kvě 2011

Diky bohu za to, jakeho mam muze 😵
Koukam, ze to mohlo byt jeste daleko horsi.....
....ale zas ma jine mouchy, ze 😀 🙄

romcovaklarka
autor
14. kvě 2011

@svoja Mno jo, to má každej chlap... a stejně každá nedáme dopustit na toho svého 😵

mamkamarketa
14. kvě 2011

sice nevim jak si vsechny jiste,ze nevim o jakou situaci se jedna 😕 ale si klidne vstavejte ze zidle 😀 😝 kdyz si clovek bere za muze/manzelku nekoho,kdo ma dite z predesleho vztahu bere si i jeho/jeji dite. (nebo by to tak melo fungovat) a proste v kouktu duse by mel pocitat s moznosti,ze to dite jednou bude u nich mozna bydlet.
chapu i ,ze zenska co ceka prvni miminko ma jasnou prestavu jak to bude cele probihat a ze ''to cizi dite'' narusi ty idylku,ale zase bys mela brat nazor i otce,ktery chce mit u sebe dite z predesleho vztahu a ne dat na druhou kolej.
Ono videt,ze clovek ktery preferuje pouze to mladsi dite a to starsi z predesleho vztahu ho ''nebere'' taky neni dobre.

svoja
14. kvě 2011

a tak to ja bych ho nekdy s chuti vymenila 😀 😀

svoja
14. kvě 2011

ja jsem si teda kluka nebrala 🤐 asi jsem mrcha zla sobecka 😀

romcovaklarka
autor
14. kvě 2011

@mamkamarketa Já tě chápu, když píšeš, že jsem věděla, že má manžel už jedno dítě a že jsem musela počítat s tím, že by se něco takového mohlo stát, kvůli čemu by se malá ocitla u nás. S tím já samozřejmě počítám (no asi do té míry, do jaké se s něčím podobným vůbec "počítat" dá) a ostatně psala jsem to i výš, že pokud by byla opravdu potřeba, třeba měla malá nějaké peklo s novým přítelem mamky apod., tak si ji samozřejmě k sobě vezmeme, aspoň na nějaký čas. Nebo pokud by se s její mámou nedej Bože něco stalo. Zkrátka, ve VÁŽNÉ situaci. Ale na druhou stranu manžela jsem si brala jako chlapa, který sice dítě má, ale nemá ho v péči, takže pokud se dramaticky nezmění okolnosti, tak taky počítám s tím, že to tak zůstane. Neprotestuju, že máme malou ob víkend a půlku prázdnin. Protestuju, že ji chce nastěhovat nastálo, a to podle mě jen tak "pro radost", zkrátka proto že chce, protože žádná krize se u nich (zatím, aspoň pokud víme) nekoná, která by takovou změnu vynucovala. Tímhle způsobem fungujeme už 4,5 roku a měnit to v situaci, kdy mám měsíc před porodem, bez opravdu vážného důvodu, prostě nechci a myslím, že na to mám právo.
Nehledě na to, že přestěhování dcerky do nové rodiny, nového prostředí, pryč z Prahy, pryč od kamarádek, pryč od mámy a ségry, možná i změna školy - to vše mi přijde jako daleko větší zásah do zaběhlého zázemí dítěte (kterým se tu argumentuje), než to, že se možná změní partner její matky (samozřejmě opět za předpokladu, že ten nový bude někdo normální, ne nějaký alkoholik násilník apod. aby mě tu někdo nechytal za slovo).

pettulka
14. kvě 2011

ahoj holky tak manzel ma dve krasne deti holku a kluka z predchoziho vztahu zatim u nas probiha stridava pece ale chceme je mi nedala bych na ne dopustit hned me vzali mezi sebe rikaji mi teto a uz moooc se tesi na sourozence 🙂

romcovaklarka
autor
14. kvě 2011

@pettulka Tak to ti moc přeju, že máte takový skvělý vztah, napůl obdivuju a napůl závidím, vím, že by to u nás bylo jednodušší, kdybych byla jako ty. Ale bohužel nejsem, asi jsem spíš takový studený čumák, na vlastní mimi se těším jako blázen, ale ostatní děti mě nijak zvlášť neberou. Máš skvělou rodinu a i když koukám, jak jsi mlaďoučká, určitě budeš bezva máma i "teta", jestli chcete děcka do péče, tak držím palce, ať to vyjde 🙂

sisstin
14. kvě 2011

@pettulka ono je to ale fakt jiné, když už to dítě máš...přesně, jak píše @anatanka ...narodí se ti třeba extrémně uřvané mimčo, které ti bude zabírat všechen čas, budeš nevyspalá, nervozni...a do toho se starat o manželova syna ve střídavé péči...

hodně záleží, jak ten tatínek funguje...pokud bere automaticky, že je vše na té ženě..tak to je cesta do pekel..tyhle vztahy jsou fakt těžké..

já sobecky říkám, že pokud bych měla mít muže s dítětem, tak jenom takového, který svoje děti navštěvuje, ale mě do toho netahá 😉 prostě bych se nikdy necítila na to, dělat matku jinému dítěti, sotva zvládám to svoje 😉

sisstin
14. kvě 2011

@romcovaklarka no já nemyslím, že jsi studený čumák 😉 takových žen ( já se mezi ně taky počítám) je hodně 😉 mně děti nevadí, jsem mezi dětma i docela oblíbená (troufnu si říct), ale pohraju si a tím to pro mě hasne 😉

já jsem sama, s partnerem jsem se rozešla ..on má syna z předchozího manželství. V životě jsem ho neviděla, on ho jenom navštěvoval, mě se to netýkalo..a ted to má takhle i se synem naším 😝 takže případná jeho nová partnerka tyto problémy řešit nebude.. 😝

romcovaklarka
autor
14. kvě 2011

@sisstin No jasně... to je zas to, co je druhá stránka věci - to že má manžel takový zájem o první dceru, naznačuje že se nevykašle ani na našeho malýho, kdyby něco... každá mince má dvě strany, co 😅
A jinak k tomu starání se o dítě a fungování tatínka - manžel to zatím nebere tak, že by mělo být vše okolo dětí automaticky na ženě - ale z toho, že on chodí do práce a já jsem na MD, by to prostě tak nějak automaticky vyplynulo 😒

No, jsem na to celá zvědavá... ale už jsem se trochu uklidnila 🙂 Nějak to dopadne 😉

irriss
14. kvě 2011

@sisstin Nejak se tu dneska spolecne proliname..(jsi i tady 🙂 )...i v tomhle to mame podobne, jen je rozdil v tom, ze ja byla zenou prvni a ty jsi "tou mezi" 😉

sisstin
14. kvě 2011

@romcovaklarka no to je samozřejmě pravda, že pokud si člověk vybírá partnera, který ty děti už má a jenom je navštěvuje, tak zas musí počítat s tím, že to tak bude zřejmě i v jeho případě pak, když ten vztah nevyjde 😉 😅

hrozně jinej je ten pohled u holky, co vlastní děti nemá a ještě tak úplně neví, co to obnáší...tam to může vypadat hdně idylicky, a pak ten pád po narození dítěte může být hodně tvrdej, bohužel 😒 ty třecí plochy jsou pak fakt velký..ženská je unavená, hormonálně rozhozená... není to jednoduchý 😉

já už hlavně další dítě moc nechci, a jestli někdy půjdu do vztahu, tak fakt jenom s někým, kdo si ty děti nebere do vlastní péče... a věc druhá je, že já zas moc nevěřím tomu, že by někdo takový přijmul dítě, které není jeho 😉

no je to fakt složité 😉

anatanka
14. kvě 2011

@sisstin No jo Teri, taky si prave nedelam iluze....🙂
Vzhledem k tomu, ze bych o vztazich tohoto typu mohla psat slohovky a to ze vsech uhlu (z rad byvalych partnerek, novych partnerek, partnerek "mezi"), tak je mi jasny, ze rodina znacka ideal se u me konat nebude. Mam dite, zrejme i muj budouci partner ve svem veku uz nejake mit bude, navic treba budeme mit dalsi spolu a at je veselo, tak budeme mit i blaznivy byvaly partnery, silenou tchyni, nenavistny sousedy... 😀

Ted me napadlo jedno rceni k tematu: "Deti jsou jako prdy. Sneses jen ty vlastni..."

lucy222
14. kvě 2011

@romcovaklarka mas na to pravo - ono to zajeti se s miminkem je narocnejsi i kdyz mas na starosti 1 ditko, kdyz mas doma uz starsiho sourozence-je to o neco tezsi a kdyz by se Ti do toho 'motalo' jeste 'cizi' ditko-i kdyz jej mas rada... 😖 a hlavne-proc si kazit to prijemne a jedinecne 'onuchnavani' se s novym prirustkem 😵
dalsi vec je-psala jsi,ze bydlite u vasich...tak to si myslim,ze do toho mas co mluvit nejen Ty,ale i pripadne oni... Probirala jsi to s nimi? A co manzel-uz to vstrebava 2 dny - stale je tak 'hrrrr'? Jinak mas recht-pokud ma ditko fajn zazemi,tak jej 'novy tatinek' vytrhne z pohody mnohem min nez nova skola, kamaradky...
@anatanka no, tak to bych tezko snasela kdyby mi dal manzel takhle najevo, ze 'nase dite nebude nic extra' 😝

hrusticka84
14. kvě 2011

Chápu vaše pocity 🙂 ,váš muž,ale asi nechce abi mu bejvalka tahala holku ze vztahu do vztahu....docela je mi holky líto 😒 Až to maličký budete mít v náručí tak pak toho svýho chlapa spíš pochopíte,strach o dítě je aspon´u mě jeden z nejsilnějších pocitů..........a zvlášt´jestli se jedná o vazbu otec dcera
No ohledně toho sžívání se s miminkem 🙂 🙂 🙂 🙂 to se nedá naplánovat ani nijak řídit to prostě najednou je 🙂 🙂 🙂 🙂

beruska24.9.
14. kvě 2011

@anatanka - krásné rčení 🙂 😔

@romcovaklarka - dovolím si tvrdit, že asi chápu, jak se cítíš.

Přítel má dvě děti (11 a 4 roky) z manželství, které jsou v péči matky. Ta dělala vše proto, aby se s dětmi nemohl vídat. Rezignoval. Když jsem viděla, jak se kvůli tomu trápí, tak jsem se moc snažila ho ´´nakopnout´´, aby o děti bojoval (tedy o to, aby sem jezdili). Po dvou letech tahání se po soudech se podařilo vybojovat, že děti si může vzít jednou za 14 dní na 4 hodiny odpoledne. Byly tu takto zatím asi 3x. Nejdřív jsem moc chtěla za ty děti bojovat, teď jsem ve fázi, že bych od všeho nejradši utekla. Máme 19-timěsíční dítko, další dítko čekáme. Bývalka dělá stále větší problémy, krom alimentů se snaží vytáhnout další a další peníze. Naše finanční situace je dost složitá, občas řeším, za co vůbec nakoupit jídlo, děsím se, jak zvládneme uživit další dítko, bývalka si jezdí s dětmi na dovolené, předkládá účty, co chce zaplatit, předhazuje, co bude chtít zaplatit, až to dětem koupí apod. Jen pro ujasnění situace, žije u rodičů, našla si nového chlapa, kterého děti oslovují ´´táto´´, tváří se, že s ním nežije (opak je pravdou), děti štve proti vlastnímu otci.......... Jsem z toho všeho na prášky, ale potřebovala jsem se vykecat. Omlouvám se za zmatený příspěvek. Určitě se najdou ti, co mě pochopí i ti, co mě odsoudí. Takový je život...

sisstin
14. kvě 2011

@beruska24.9. no taky to nemáš jednoduché teda 😉 😒 ono s těma ex je to taky takový složitý...ono vždycky to člověk vidí z tý svý pozice 😉 to je prostě normální...

já teda nevím, jestli ex někoho má...ale třeba taky to může vypadat, že já z něho tahám prachy (bydlím u rodičů) a dopřávám si hroznej komfort, ale fakt pravda to není...syn má zvláštní potřeby, který jsou fakt finančně náročný 😉 a s tím štvaním. Ex o syna nějak extra zájem nejeví, jednou za měsíc si to tu 4h odsedí..a mně třeba fakt nejde o něm před synem mluvit jako o tátovi...normálně asi před necelým půlrokem jsem chtěla říct synovi, at jde za ex (vedle do kuchyně) a říkám " jdi prosím tě za ...eeee...eeee...ním" 😅 😅 😅

prostě mi to slovo fakt nešlo přes pusu, tak ono to možná taky může vypadat, že ho proti němu štvu..ale fakt to není cílené 😉

joj, tyhle vztahy jsou fakt něco 😝

ivasad.
14. kvě 2011

Ahoj, nemám čas dočítat odpovědi ostatních maminek, tak nevím co ti radí, ale dovedu se vžít do tvé situace (mám takhle dva nevlastní synky), rozhodně si nepřipadej sobecká 😉 , tvé pocity jsou podle mně normální, a tím spíš v těhu 🙂 . Myslím si, že pokud jak píšeš manželova bývalka není žádný sociální případ, ale normální máma, tak dcerku stejně nedá... Ty by jsi snad svoje děťátko dala? 😉 Já ne. Myslím že bys neměla rezolutně říkat že ji doma na trvalo nechceš, manžel by se mohl "zabejčit! a tím spíš o to bojovat. U nás je to tak, že s manžou máme domluvu - pokud by se s dětma mělo něco dít, - třeba se bývalka může dostat na dlouho do nemocnice, nebo by neměla kde bydlet, stala se z ní alkoholička nebo cokoliv podobného, tak je jasné že děti jdou k nám, do děcáku bych je nedala 🙂 ať už to jsou lumpíci... Nebyla bych z toho, přiznám se 😔, nadšená, ale bez váhání bych do toho šla. Na trvalo ale podle mně děti patří k mámě. A tvůj manža předpokládám tu dcerku měl už před tím, než jste se poznali, takže s tímhle my ,,macechy" 😀 musíme holt počítat. 😒 přeju silné nervy a ať to dopadne ke spokojenosti všech stran.

PS: ještě mně napadlo, že třeba ta holčička má pobyt u vás spojený s volnem, prázdninami... Nevím jestli od vás třeba chodí do školy apod., tak kvůli tomu možná někdy říká, že chce u vás zůstat. A kdyby byla u vás stále, dlouhé dojíždění do školy, povinnosti, pomáhat ti... tak by se jí třeba hodně brzy zastesklo po mamince a sestřičce a chtěla by zpět... možná jo a možná ne, je to jen moje úvaha. 😉

beruska24.9.
14. kvě 2011

@sisstin - tak nějak vzdáleně o ´´zvláštních potřebách´´ Tvého syna vím i o bydlení u rodičů (z nějakých dřívějších diskuzí), jen si teď nevybavím konkrétně. Ale to je jedno.
Tady jde spíš o to, že my si nemůžeme ani zdaleka dovolit to, co bývalka. Takže i když se snažím koukat na to i z přítelova pohledu, tak pořád tak nějak podvědomě chráním to své dítě. To je asi přirozené, jsem matka. Prostě nechci nic řešit na úkor našeho (brzy našich) dítka nebo na úkor ´´jeho´´ dětí. Pro ně jsem ´´teta´´, víc ani nechci. Jen chci zajistit základní potřeby svému dítěti a alespoň jednou za rok vypadnou na týden na dovolenou, občas na výlet. Jenže to si nemůžeme dovolit. Zatímco bývalka si jezdí každou chvíli. To jen jeden příklad. Navíc se mnou cloumají těho hormony, takže se pak i hůře hodnotí situace.

ivasad.
14. kvě 2011

tak jsem něco dočetla a koukám že s tímhle počítáš... Myslím že to časem vyčpí a ta máma dcerku stejně nedá 😉 každopádně bych argumentovala tím, že potřebuješ nejmíň šestinedělí na to, aby sis udělala nějaký režim s miminkem a pak teprve můžete probrat, jestli je situace a exmanželky špatná, a v tom případě jestli ještě zvládneš další dítě...

sisstin
14. kvě 2011

@beruska24.9. no mně je to jasný 😉 když jsme s ex byli spolu, tak já jsem to, že platí alimenty na syna neřešila..dokonce když jeho ex chtěla zvýšit, a on nechtěl..tak jsem mu říkala, at nedělá Dášu 😅 😅 jenže to byla právě úplně jiná situace, my jsme se v tý době měli poměrně dobře, takže mě to fakt neohrožovalo..

no v tvojí situaci to naprosto chápu 😉 pokud vy si sami nemůžete moc vyskakovat, a ex může...tak to je pak takový dost demotivující....ale myslím, že pak to výživné se neurčuje podle toho, jestli ta žena má přítele nebo nemá.....jde o příjmy otce...

no jak píšu, tohle jsou takový hrozný motanice, že já snad už radši budu sama 😅 😅 😅 😅

aliza
15. kvě 2011

@romcovaklarka no, nezavideniahodna situacia. Uplne ta chapem a tvoje pocity su normalne. Mne len muz mesiac pred porodom nastahoval do domu kamarata a mala si vidiet, co to so mnou narobilo. Po tyzdni som muza donutila, aby ho vyhodil. Viem, nebolo to pekne, ale hormony robili svoje a ja som si chcela v klude pripravit hniezdocko pre drobca a nie ze mi tu cely den niekto behal po dome, dokonca cudzi, moj muz stale v robote. Takze ta chapem a vobec to nie je sebecke, resp. mas narok byt sebecka, najma ak ide o situaciu, ze to nie je nevyhnutne a ze to len tvoj manzel 'spanikaril'. prvorade by mal mysliet na teba a na vase babatko a predovsetkym by mal o tom s tebou hovorit a skusit najst riesenie, ktore bude obom vyhovovat, nie sa sam rozhodnut a teba mesiac pred porodom postavit pred hotovu vec bez ohladu na to, co citis a co si myslis. A mozem ti povedat, ze mat novorodenca a k tomu dalsie dieta je sialene narocne a to su obe deti moje. takze sa najprv svojho manzela spytaj, ako si predstavuje fungovanie a starostlivost o dceru aj o mimco. Ono je pravda, ze chlapi neriesia, oni sa len pre nieco rozhodnu a nechaju to tak, ved sa to samo vyriesi, ale nevyriesi, vyriesi to zena, teda v tomto pripade ty! Dopredu si treba veci dohodnut, nie nechat tak, nech sa to same spravi. Nic sa nespravi, akurat ty zostanes sama s 2 detmi. urcite treba hladat riesenie uz teraz, napr. sa dohodnut, ze si malu zoberiete o par mesiacov neskor, ked sa vzijes so svojim babatkom a ked budes citit, ze to zvladnes. Ak dohoda nebude mozna a malu ti aj tak nastahuje domov, tak ja by som to riesila radikalne, napr. odisla k rodicom, aby som si mohla vychutnat babatko, aj si oddychla, aj mala pomoc a on nech sa stara o dcerku a nech rozmysla o rieseni, ktore je dobre nielen pre neho, ale pre vas vsetkych. Lebo ako pisala @anatanka, takto vam to moze rozbit vztah uplne. Vobec nevies, ako to on zvladne, prvorodena dcera a teraz vase spolocne...co ked nebude vediet narovnako rozdavat lasku? co ked sa viac nafixuje na dcerku? moze sa stat cokolvek, preto si myslim, ze jedine riesenie je nechat cas vasej novej rodinke, aby ste sa spolu vzili, zvykli si a ak bude vsetko ok, potom pribrali noveho clena.
Tiez ma moj muz deti z predchadzajuceho vztahu, ale je to viacmenej vo financnej rovine, navstevy k nam sa nekonaju, zijeme v zahranici a ja to ani nijak neriesim, o detoch sa nebavime. Tiez ratam s tym, ze sa mozno raz rozhodnu prist k nam a viem, ze nemozem povedat nie, ale zase nejake pravidla musia byt a najma musi byt vyriesene, co a ako, ziadne take, ze mi to len oznami a staraj sa.
Vo vztahu treba hladat kompromisy, nie nanutit toho druheho do situacie, ktora mu nevyhovuje. A nema to nic spolocne s tym, ze si vedela, ze tvoj muz ma uz dieta. Ty budes matkou a musis mysliet predovsetkym na tvoje dieta, ktore bude potrebovat stastnu a spokojnu maminku. A ak ta predstava jeho dcerky u vas 'drazdi' uz teraz, po porode to bude este horsie, ver mi a odnesie si to najma tvoje babo.

anatanka
15. kvě 2011

@aliza Tak to mi pripomnelo me mesic pred porodem - v tu dobu k nam manzel mile nastehoval na cely mesic a pul svoji matku, svoje dve deti a sveho synovce. Bydleli jsme tenkrat v malem byte cca 50 m2, takze nemusim asi popisovat, jak to tam vypadalo - vsude kramy, bordel, rev, neskutecnej chaos a to v dobe, kdy ja uz nemela myslenky na nic jinyho nez na svoje dite, prvni termin porodu jsem mela za sebou, zacinala jsem pocitovat uz naprosto nesnesitelnou potrebu mit doma klid, vse pripraveny a hlavne vybudovany zazemi pro mimco. Misto toho, abych mela hezky pripraveny pokojicek, tak se vsude valely hadry, kufry, kusy jidla, spinavy talire, nedopalky od cigaret, v celym byte rev od televize, od her na PC, od deti.... Byla jsem na hospitalizaci v Bohnicich....
Kdyz u nas byla na navsteve sousedka, tak mi mezi dverma soucitne rekla, ze mi tedy nezavidi, ze by tady nevydrzela ani den.
Manzel mel naprosto opacny nazor, nechapal, co mi porad je a ze se na me uz jako nemuze divat, ze mam cely den "ksicht jak prdel"...

Celou dobu jsem se stresovala, ze do toho mam rodit. Odjeli v nedeli a ja zacala rodit v noci z pondeli na utery... Aspon v tom jsem mela stesti.
Sestinedeli jsme stravili jen spolu, deti odjely prave na cely letni prazdniny ke tchyni do zahranici (ne kvuli mne, abych mela klid, ale kvuli nim, aby mely cas se zvyknout na to, ze tu bude novy vetrelec) a musim rict, ze to bylo najednou uzasny obdobi, skoro 2 mesice jsme si uzivali jeden druheho a nasi spolecne rodiny. Jenze to nebyla skutecnost, jen partydenni pohadka, kdyz doslo na realitu a navrat manzelovy druhe rodiny, tak pohadka skoncila a manzelstvi slo do haje.

beruska24.9.
15. kvě 2011

@sisstin - napíši ip ať tady nezahlcuji diskuzi 😉

sashabb
15. kvě 2011

Je zaujimave ako sa chlap vie rychlo sam rozhodnuť o dosť dôležitej veci, ktoru by mal pritom riešiť hlavne so svojou terajšou manželkou, nakoľko je jednoduche povedať "bude bývať u nás" ale kto sa bude v prvom rade o to jeho dieťa starať? jedoznačne žena, nie on! preto je to u neho take rychle a jednoduche rozhodnutie.
Je dosť obtiažne mať dve svoje deti po sebe a nie ešte "cudzie"

Osobne by mi to tiež vadilo, a taktiež by mi vadil prístup manžela, nakoľko o takýchto veciach sa maju dohodnuť spolu a nie, že on povie a ona iba prikývne.
Chlap si takuto vec nevie ani predstaviť, nakoľko on sa zoberie a ide na celý deň do práce, príde domov a čaká že všetko bude bežať ako hodinky.

Ale ako sa má cítiť žena, ktorej sa práve narodilo prve dieťa? a zároveň sa musí starať o jeho dieťa, ráno (a cely deň) si nemôže užiť so svojim bábätkom, ale chystať staršie do školy či škôlky, neskôr zo škôlky či školy, taktiež sa mu venovať a nahrádzať mu matku?

romcovaklarka nezávidím ti a len dúfam, že to všetko dobre dopadne 😉

sue
15. kvě 2011

@romcovaklarka chápem tvoje pocity - chránenie "vlastnej rodiny" atď, všetko toto je úplne prirodzené... taktiež podľa mňa na 99% nedôjde k sťahovaniu manželovej dcérky k vám, ale prosím ťa, ak sa ti dá, uvedom si, že dcérka má rovnaký nárok na to, aby bývala s otcom ako s matkou... je to úplne jedno. Rovnako ako keď je chorá, nie je dôvod na to, aby bola len s matkou, rovnako sa o ňu môže starať aj otec - keď bola exmanželka tehotná, určite staršía dcérka bola choráa strávili spolu istý čas atď...

Úplne ťa chápem, ale napriek tomu si myslím, že ak by sa rodičia dcérky dohodli tak, že teraz bude malá bývať s vami, tak sú v práve a mala by si im vyhovieť... (keď si manžel a jeho exmanželka "robili" dcérku, tak ju robili obaja, nie je dôvod na to, aby bývala len u matky)

Držím palce, nech ste šťastní - všetci...

svoja
15. kvě 2011

ja si teda dovolim neosuhlasit, SUE....podle meho nazoru to nemuze byt tak jednoznacne "rovnake". holku ma v peci matka, pravidla jsou dana a hotovo.

romcovaklarka
autor
15. kvě 2011

@sashabb Díky moc za příspěvek a za podporu, snad se to fakt trochu uklidní. Zatím to vypadá, že manžel sám postupně pochopí, že se neděje žádná okamžitá krizovka, kterou je potřeba řešit během jednoho-dvou dnů. Včera se u nás jeho ex s oběma holčičkami stavila a proběhlo to celkem v klidu, tak snad bude dobře 🙂
@sue Mno teda taky bych si s tebou dovolila nesouhlasit, pokud má malá spalničky, je u matky, je o ni postaráno, já jsem těhotná a její matka nikoli, tak nevidím nejmenší důvod, proč by manžel měl jezdit chytat spalničky a tahat mi je domů. Ano, pokud budu těhotná podruhé a budu mít již jedno starší dítě, tak ho samozřejmě nevyhodím z domu, když bude nemocné. Ale pokud se tomu dá vyhnout, tak opravdu nevidím důvod zbytečně riskovat; jestli píšeš, že je to "úplně jedno", tak teda - možná tak tobě, i když nevěřím, že by ti to bylo tak moc jedno, kdyby šlo o tvoje dítě 😅 Ono taky když se u nás toto stalo (s tou nemocí), tak manžel dodatečně pochopil, proč jsem byla naštvaná, omluvil se a uznal můj názor - který byl a je takový, že na straně jedné holce se čtyřicítkama horečkama, která je pod dohledem a péčí mámy, možná přinese a možná nepřinese nějaký dodatečný komfort, že se za ní zastaví ještě táta - a naproti tomu moje dítě to může třeba zabít. A rozhodně taky nesouhlasím s tím, že nemám co mluvit do toho, kdo bude bydlet se mnou v našem domě, v naší rodině.