• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Manžel mě opouští. Jak se s tím vyrovnat?

20. června 2009 
musko-děkuju :slight_smile:
3. říj 2007 ve 20:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj tak Vám také dávám vědět co je u nás nového.
No přítel seká dobrotu (jsem zvědavá jak dlouho)stará se o děti pomáhá mi snima atd..
I začal vyprávět na dobrou noc pohádky :grinning:
Mezi náma je to také celkem fajn i mě řekl že by si mě chtěl vzít a to donedávna tvrdil že se nikdy ženit nechce :wink:
No tak uvidíme jak vše dopadne jen ke štěstí nám chybí hodně to vlastní bydlení snad brzy bude )ono žít už 6 let u rodičů je dost stresující)
Jinak všem co mají a měli problémy přeju at jim to dopadne co nejlépe.
4. říj 2007 v 11:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj. som rada a veľmi Vám držím palce! Hlavne to bývanie, aby bolo čo najskor! :wink:
4. říj 2007 v 11:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
krejcirice-to je fajn, jsem ráda, že je líp :slight_smile:
4. říj 2007 v 17:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky. Potřebovala bych se někomu svěřit. Nejde přímo o moje manželství, ale manželství tchána a tchýně. Jsou spolu přes třicet let a tchán na nový rok ráno přišel domů s tím, že od tchýně odchází, že se zamiloval do 26 let staré holky...od té doby to s nima jde hrozně z kopce. Tchýně je plná hněvu a odnáší to celá rodina. Je tím zaslepená a chce se mstít i lidem, kteří za to opravdu nemohou. Vím, že má právo být nešťastná, protože ona má těžko šanci najít si ve svém věku nového partnera...jó chlapi mají v tomhle velkou výhodu. Bohužel má ona ještě do toho nemocné srdce, nervy a do toho začla hrozě pít...dnes na ní mám dohlížet já, ale já jí prostě neuhlídám. Oba její synáčci se od toho tak trochu distancovali s tím, že musí chodit do práce :frowning2: A na tchánovi je vidět, že mu spadl kámen ze srdce a bez tchýně je mu mnohem líp. Nevím, jak tohle všechno dopadne. Oni byli poslední nerozvedený pár, naprosto ideální, který jsem každému dávala příkladem a najednou je všechno jinak. Já a můj manžel jsme mezi nima a oba dva si myslí, že jsme spolčeni s tou druhou stranou :frowning2: Když vidím, jak se chlapi na stará kolena slepě a hloupě dokážou zbláznit do nějaké mladice, tak je z toho opravdu smutno. Bůh ví, jak to jednou bude se mnou... :frowning2:
3. led 2008 v 10:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Stepanko, tak takový začátek nového roku vaší rodině nezávidím. To že tchýně blázní a kope kolem sebe, je normální, je to pr oni šok. Navíc píšeš, že působili jako harmonický pár. Tchán se pochopitelně uklidnil, má dojem, že vyšel čestně s pravdou ven, že se zachoval jako opravdový chlap a navíc je zamilovaný, takže nějaké manželčiny výstupy ho zase tak neberou.
Musíte nechat tchýni, ať si to protrpí, je to drsně řečeno, ale nejde o zas tak děsnou událost, pro mě by bylo horší, kdyby se něco stalo mým dětem, než kdyby mě opustil manžl. Co se týká spolčení příbuzenstva" s tou druhou stranou", otci by mělo být jasné, že jeho rozhodnutí respektujete, ale stojíte při matce. Té to taky dávejte najevo.
Jinak - pokud by mě jednou opustil manžel kvůli maldší a hezčí, tož tak ať je mu přáno :wink: (možná bych mu i té nové rozmlátila ciferník, ale nedržela bych ho)
3. led 2008 v 15:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Děkuju Johando. Přesně jsi to vystihla...bohužel si to s ní budeme muset protrpět i my, ale co se dá dělat. Doufám, že v tomhle případě neplatí jak na Nový rok tak po celý rok :confounded:
3. led 2008 v 16:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Příspěvek byl pozměněn adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Neodbočuj od původního tématu".
24. únor 2008 v 10:37 • marta55
že by tak dlouho žádná opuštěná?

benjamin jak to u vás pokračuje?
25. kvě 2008 ve 12:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
bbrita-ahoj, co se u vás stalo? :cry:
25. kvě 2008 ve 12:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bbrita estli se brzo nesveris s vlastnim pribehem, tak si asi zacnu myslet, ze tato tema zakladas anebo do nich prispivas, aby ses potesila z nestesti druhych :unamused:
25. kvě 2008 v 15:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
aaa a akopokracujete vy???je to uz lepsie??
25. kvě 2008 v 16:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj mirko, u nás vše ok :dizzy_face:
25. kvě 2008 ve 20:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
aaa, tesim sa s tebou :dizzy_face:

ja uz rozvedena :unamused: , od januara.. ale ex sa chce vratit, uz to zacina byt sialene :angry: :grinning: , ale neriesim to este.. :wink:
25. kvě 2008 ve 20:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
wladka-držím palce, ať to vyřešíš, jak nejlépe to půjde. :wink:
25. kvě 2008 ve 20:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
aaa to je super,nadhera... :dizzy_face: :dizzy_face:
25. kvě 2008 ve 21:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
bbrita: Založíš téma a pak ani nic neřekneš? Nějaké divné ...
26. kvě 2008 v 08:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
stepanko, je to síce veľmi smutné a určite obrovské sklamanie po toľkých spoločných rokoch, ale jediné čo môžete urobiť, je pomôcť svokre ak naznačí, že o tú pomoc stojí a uistiť ju, že nedržíte nikomu stranu, že ju podržíte v každom prípade...tú bolesť musí prežiť sama, zo dňa na deň to neprejde a nemôže takýmto spôsobom ničiť život aj vám, to jednoducho nejde...máš svoju rodinu a kopec povinností a starostí, zvlášť keď chlapi dali od toho ruky preč, ohromné :confounded:
Držím palce :sweat_smile:
26. kvě 2008 v 09:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Řekla bych, že jí se nestalo nic :wink: :

bbrita • snž • Včera ve 12:14

Že by tak dlouho žádná opuštěná?

benjamin jak to u vás pokračuje?
26. kvě 2008 ve 12:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahoj holky,

tak u nás se happy end bohužel nekoná... Manžel má stále tu mladou (a je fakt děsná, holky, kdyby jste jí viděly. Vypadá jak kluk,děsně se oblíká, je vulgární, hulí jak fabrika, chlastá velký piváky - prostě typická puberťačka). Nikdo ho nechápe...
Jinak od té doby, co jsem mu sbalila věci tu nebydlí. Rozvedený ještě nejsme, ale už jsem dospěla k tomu, že to chci udělat (asi jsem potřebovala čas a k tomu rozhodnutí dozrát). Jemu tenhle stav vyhovuje. Komunikace mezi námi je strašná. Pro malou si chodí tak jednou v týdnu. Na víkend si ji nevzal ještě ani jednou.
Už si nedovedu představit, že by se vrátil a že bysme tu zase spolu bydleli. Už jsem si asi zvykla a dost otupěla...
Chodím jednou týdně do práce - tak to je taky příjemná změna...

No, a chlapíci? Tak občas se kolem mě někdo motá a občas si s někym vyjdu, ale nevim, asi je to ještě poměrně brzy nebo ještě nepřišel ten pravej... :slight_smile: Nesetkala jsem se s tím, že by dítě bylo pro někoho překážkou. I když si ríkám, že něco jinýho je pak to společné soužití než občasná procházka nebo návštěva. Taky si dávám velký pozor a trochu se i bojim...

Tak to asi tak zhruba všechno.... :slight_smile:
26. kvě 2008 ve 14:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
benji-ahoj-často jsem si na tebe vzpomněla, jsem ráda, že jsi se ozvala :slight_smile:
26. kvě 2008 v 18:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
no, asi nemá cenu se vám tu svěřovat, když mi nevěříte. založila jsem téma a nevěděla jsem jestli se vůbec najde někdo, kdo je na tom podobně jako já. Nejsem tu denně, taky chodím do práce. Jinak jsem taky před časem založila téma Snažilky po třicítce, ale to už bohužel není aktuální. takže tu nejsem nová a fakt nemám nejmenší důvod se bavit nad cizím neštěstím.
27. kvě 2008 v 10:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
bbrita: Víš, když někdo založí téma, tak do něho obvykle napíše i svůj příběh či postřeh či názor. Tak mi to bylo divné.
27. kvě 2008 v 10:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj byla jsem v te situaci take cloveku se zhrouti cely svet kdyz se to stane ja mam dve deti a kdyz jim bylo 5
a 3 tak jednou prisel a rekl ze ma jinou tehotnou a ze se rozvadime jestli mas rodice zkus at te zatim psychicky
podpori protoze s miminkem je to hrozne tezke
nema cenu se doprosovat protoze jestli se rozhodl takse stejne nevrati treba za cas bude chtit nevim a mas miminko tak musis pro nej fungovat ja jsem po rozchodu byla na tom spatne a chodila jsem na psychiatrii
protoze jsem nedokazala normalne fungovat i kdyz mam deti preji ti aby si to dokazala
28. kvě 2008 v 08:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
No, jako upřímně řečeno, sem z tý tvojí reakce na tohle téma: " Že by tak dlouho žádná opuštěná? " pochopila, že sem jen ptáš. Jako promiň, ale nemám pocit, že by z toho vyplývalo, že tě někdo opouští!! Asi si sedím na vedení, ale nic takovýho tam OPRAVDU nevidím... :angry: Nikdo neřekl, že ti nevěří, ale CO ti jako nemáme věřit?? Vždyť si tu nic o sobě nenapsala!!! :astonished: Chjooo, lidi....Spousta lidí tady jednou napíše, holky se tu můžou strhnout, aby poradily, a dotyčná už se neobjeví...a tys ani nic nenaznačila, tak nevím, jestli je na místě se hned rozčilovat. :confused:
28. kvě 2008 v 08:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
aleda • 1d • 11. říjen 2008 ve 21:42
Ahoj,
vím, že nejsem ani první a bohužel ani poslední komu se to stalo. Jen bych potřebovala poradit jak dál žít. Nemůžu se s tím pořád smířit ani vyrovnat. Žili jsme spolu přes 9let a máme skoro 2letou holčičku. Jsou to 2,5měsíce a já nevím zda čekat jestli se vrátí nebo zkusit žít bez něj. Zatím mi to moc nejde.

Děkuju všem A.

mumumu • 2d • 11. říjen 2008 ve 22:13
Aledo,
nenapsala jsi moc o tom, proč odešel apod... Byla sis vědoma něčeho dopředu?
Asi Ti nikdo nemůžeme poradit, jak žít dál. Určitě je to pořád ještě hodně čerstvé a Tobě to přijde nemožné. Nějakou práci za Tebe určitě udělá čas... Rozhodně si myslím, že je lepší připravit se na život bez něj. Ať už se totiž vrátí nebo ne, jenom to Tě postaví na Tvoje nohy. Viděla bych jako nejlepší pro začátek se co nejvíc opřít o ty, které kolem sebe máš, dle alba soudím, že rodinné zázemí Ti snad nechybí. Máš krásnou dcerku. Přátele. Možná tu narazíš na někoho s podobným problémem, s kým budeš moct své bolesti sdílet. Když Ti zbyde aspoň trocha síly na něco dalšího, dělej si prostě radost.
Neřekla jsem nic světoborného, já vím, ale když jsem na tohle téma narazila, prostě jsem chtěla té sympatické mamince něco napsat...držím pěsti a přeju hodně síly, moudrosti a všeho dobrého:slight_smile:. Nevím nic bližšího o Tvé situaci, ale co když jednou při pohledu zpět budeš třeba i ráda...?

draga • 1d • 11. říjen 2008 ve 22:17
aleda co na to říct...hodně síly a drž se ...někdy takové věci vyřeší i čas :pensive:

aleda • 1d • 11. říjen 2008 ve 22:34
mum,děkuju
nevím proč odešel. Jen mi řekl že jsem se změnila, ale v čem to už mi zodpovědět nedokázal. Ptala jsem se zda má někoho jiného a prý ne, ale co já vím. Poslední půlrok jsme se moc neviděli. Manžel si našel vedlejšák (vyhazovač v klubu - kde jedou drogy, drahý prostitutky a slavný a bohatý) aby nám vylepšil finanční situaci a aby se co nejdřív zaplatili dluhy které máme. Do června bylo všechno v pořádku. To chodil na vedlejšák přes půl roku. Sice jsme se moc nevídali, ale pořád to byl ten zodpovědnej kluk kterýho jsem si brala.
1.7. nastoupil do nového zaměstnání a tak bylo potřeba udělat 3měsíční kurz. Takže náš den vypadal takto. MM odešel v 7h a my s malou stáváme kolem 8h. Vrátil se v 16h šel si lehnout malá spí odpoledne do 17h. Pak jsem malou nakrmila a mm se šel chystat do druhého zaměstnání kde byl celou noc. Takže jak vidíš vůbec jsme se nevídali. Skoro pořád jsme se kvůli vedlejšáku hádali. Já jsem chtěla aby se nám víc věnoval. Bohužel to vyvrcholilo na konci července hádkou a jeho odchodem. Myslím si že tomu i dost pomohli kamarádi s kterýma se začal stýkat v klubu nebo v posilovně. Manžel je hodně ovlivnitelný a vybral si za vzor kluka 2x rozvedeného, který se vzdal svého vlastního dítěte. K dnešnímu dni ho neviděl 15let!!!!!!!!!!!. Tohle nechápu.
Příští víkend mají přijet jeho rodiče, kteří po mě pořád chtějí abych se doprošovala aby se k nám vrátil, ale tohle já nechci. Já chci aby se vrátil sám od sebe a ne aby ho do toho někdo nutil. To by stejně nebylo ono.

Máš pravdu rodinné zázemí mám a i přátele, kteří se mi snaží ulehčit stávající situaci, ale pořád to není ono. :frowning2:

kulicka • 37tt • 11. říjen 2008 ve 22:35
Aledo, to hrozne zalezi na okolnostech : proc odesel a tak. Nekterej se uz nevrati a nekterej jenom neunesl otcovstvi a potrebuje se stahnout a najit sam sebe (coz byl pripad jedne zname, ktere se po roce s jinou manzel vratil a ted uz to ma v hlavne krasne srovnany :slight_smile: ). Tim Ti nechci davat mozna plane nadeje. Zalezi na dost vecech. Preju hodne sil.

aleda • 1d • 11. říjen 2008 ve 22:37
Draga,
máš pravdu, čas vyřeší všechno, ale je to strašně těžké :frowning2:

kitty68 • 1d • 11. říjen 2008 ve 22:42
ahoj aled, je mi lito co se ti stalo, verim ze to musi byt tezke, ale neponizuj se a nedoprosuj se ho, odesel z vlastni vule a ani ti nedokazal rict proc :unamused:

vsechno se casem vyvrbi, preju hodne stesti :wink: :slight_smile:

nobody • 11. říjen 2008 ve 22:45
hodně štestí

aleda • 1d • 11. říjen 2008 ve 22:46
Holky děkuju, já vím že se s tím musím vypořádat sama, :pensive: ale moc mi pomáhá si s někým ,,promluvit" :slight_smile: .

kulicka • 37tt • 11. říjen 2008 ve 23:06
Aled - souhlasim s Kitty. Jsem zapomnela reagovat na ty jeho rodice. Proc ti jako rikaji, at se ho doprosujes? Za a) jsou to jeho rodice, tak pokud neco chteji, aby udelal, tak at si s nim promluvi sami ne? A za b) tvuj manzel je dospelej a za svuj zivot a za sva rozhodnuti je zodpovednej.
Ber to tak, ze to tak melo byt a ze je to to nejlepsi, co se deje pro Tebe a Adelku. Tim, ze odesel, ti dava i sanci najit nekoho lepsiho tobe i Adelce :slight_smile:

marselina • 1d, 32tt • 12. říjen 2008 v 07:55
osobně jsem takový tvrdohlavec,že bych se taky nedoprošovala,chtěl odejít,odešel.zařídila bych se podle svého začala bych žít a netrápila se pro se něj.

aleda • 1d • 12. říjen 2008 v 08:32
Kulicka - v jeho rodině je zvykem, že chlap má vždycky pravdu a ženská je jen služka která musí držet pusu a hlavně neříkat vlastní názor. Manžel nikdy takový nebyl. Vždycky jsme se na všem dohodli a řešili věci společně. Nikdy jsem neměla pocit, že se nemůžu svobodně vyjádřit. Ale tenhle rok je nějakej špatnej. Stalo se moc nepříjemných a nečekaných věcí. Ne já ale můj muž se změnil v někoho koho já vůbec nepoznávám. Jak už jsem psala je hodně ovlivnitelný a nedokáže zvládat a řešit problémy. Ty vždycky nechával na mě a teď od nich utekl a chce utíkat dál. Řekl mi že od nového roku chce nastoupit k armádě a vypadnout odsud. Nevím jestli tím myslel z Prahy nebo republiky. Ale vůbec ho nepoznávám. Jakoby to byl někdo cizí. :pensive: :frowning2:

Marsel - já jsem taky palice :angry: a myslím si že pro záchranu našeho manželství jsem udělala maximum. Ale pořád je to ještě čerstvé, hodně to bolí a nedokážu jen tak zahodit 9šťastných let.

misicka455 • 12. říjen 2008 v 09:49
Já bych tedy určitě nečekala na to až se usmyslí a vratí se domů. Máš krásné zdravé dítko tak bych se upnula :wink:

marselina • 1d, 32tt • 12. říjen 2008 v 09:51
aleda:já vím že tolik let jen tak zahodit nejde,i my měli s manželem krizi,dokonce tady byla už žádost o rozvod,nakonec jsme to dali ale dohromady,manža si uvědomil kolik chyb natropil a jak se choval.nakonec k rozvodu nedošlo a žádost nám na soudě po roce stornovali.
držím ti ale pěstičky at ti vyjde vše podle tvých představ,to že se ale mezi vás budou plést jeho rodiče není moc dobrý.

suki • 1d • 12. říjen 2008 v 09:52
aleda předem ti chci popřát hodně sil a ať to zvládneš. Podle toho, cos napsala mi nepřipadne, že by někoho měl, ale že opravdu nezvládl novou roli a tím, že chodí mezi takové lidi, jak popisuješ, tak se nechal ovlivnit a má asi pocit, že mu něco chybí, např. volnost, sláva, bohatství, či co já vím co ještě....Myslím, že má pocit, že je uvázaný a už ho nic nečeká, i když to teda nechápu, když má tak krásnou ženu a dceru. Já bych se ho nedoprošovala, naopak si myslím, že bys měla začít žít. Z jeho strany je to jen otázka času, kdy si uvědomí jakou udělal chybu, ale je věc druhá, zda ty ho ještě budeš chtít zpět. Drž se a dej mu čas. :wink:

elitera • 12. říjen 2008 v 10:34
aleda, nemám s tím zkušenosti, takže ti můžu jen napsat, ať se držíš. Hodně štěstí. :pensive:

zanett • 12. říjen 2008 v 11:09
ja tedy rozhodne nemyslim, ze by se aleda mela upinat na dite. Dite je sice priorita a pokud manzel natrvalo odejde, tak bude mit mala jen maminku (co se denniho fungovani tyce), ale tim, ze by se aleda upnula na dite, by skodila nejen sobe, ale i te male. Aleda by mela zit svuj zivot (coz ted nepujde nejakou dobu snadno, alespon nez se veci vyresi nebo ustali, ale dlouhodobe upinani na dite konciva tak, ze rodic - zpravidla matka- prestane zit svuj zivot a obetuje se diteti, dite pak vyroste a bude mit jine zajmy a pratele a matka casto zustava sama a vycita diteti, ze neopetuje jeji lasku a ze sepreci vzdala sveho zivota....takhle se 'pestuji' mamanci a ti, kterym matka obetovala uplne vsechno a ocekava vdek. Dospele deti pak nejsou stastne, pac trpi pocitem viny za to, ze nedavaji matce tolik, kolik ona zada - kdyz se prece tolik obetovala a matka je nestastna, protoze ma pocit, ze se vzdala sveho zivota pro dite, ktere to nakonec neoceni. Netvrdim, ze takhle to dopadne s aledou, ale rozhodne si myslim, ze by to upinani se na dite mela brat opatrne. Vsichni urcite zname matky, ktere se po spatne zkusenosti s chlapem upnou na decko s tim, ze vsichni chlapi jsou hajzli a dopada to tak, ze neurotik je pak jak to dite, tak ta matka....

poletucha • snž • 12. říjen 2008 v 11:35
aleda ja s tim zkusenost nemam, ale asi bych udelala nasledujici: zaridila si hlidani Adelky, zavolala manzelovi a sjednala si s nim schuzku na nejakym neutralnim miste,treba ve vasi oblibeny restauraci. Udelala bych na sobe nejakou zmenu (uces,obleceni atd.) a v klidu bez emoci a tak trochu nad veci (nevim,jestli bych to dokazala, ale snazila bych se) se ho zeptala,jak to vidi dal,jestli chce rozvod, peci o Adelku atd...no a uvidis jeho reakce. Jestli bude pozadovat rozvod a bude pusobit porad pro tebe jako nekdo jinej,nez kteryho sis vzala,tak bych souhlasila, pokud na nem budou videt pochybnosti, tak bych mu rekla, ze budete s Adelkou moc radi,kdyz se k vam vrati a odesla bych. Nechala ho v tom trochu namocit,aby mel o cem premejslet.
No radi se mi to dobre,sama nevim,jak bych to zvladla :unamused: drzim moc palce at to pro vas dopadne co nejlepe :wink:

liviky • 2d • 12. říjen 2008 v 11:37
přej hodně sil a štěstí :slight_smile:

aleda • 1d • 12. říjen 2008 ve 14:06
Díky všem,
jak píšete já jsem dost upnutá na malou, ale snažím se to změnit. Nechci aby z ní vyrostl nesamostatný člověk, který si nebude vědět rady. Teď mi malá marodí, ale hned jak se z toho dostane chci se domluvit s mojí mamkou, že by mi jí jednou týdně pohlídala a já si půjdu zacvičit. Nechci se zničit pro jednoho člověka, který asi za to nestojí. Chci být šťastná a hlavně chci aby Adélka byla šťastná. Bohužel mi to zatím moc nejde, propadám návalům pláče a vyčítám si všechno co se stalo, i když vím, že to není jen moje vina. Ale musím se vzchopit a naučit se bez manžela žít. I když bych samozřejmě chtěla aby se vrátil.
Teď manžela čeká ještě jedna zkouška a příští týden přijmu na návštěvu jeho rodiče (moc se mi nechce, ale udělám to). A pak udělám to co jsem možná měla udělat už dřív. To co radí poletucha jsem už chtěla udělat, ale na radu tchýně jsem dala manželovi čas. Asi to byla chyba. Měla jsem to řešit hned, ale já jsem pořád věřila že se vrátí. :pensive:

elitera • 12. říjen 2008 ve 14:40
aleda, mám dojem, že k tomu přistupuješ zdravě :slight_smile: Držím palce!

draga • 1d • 12. říjen 2008 v 17:05
aleda...je to určitě moc těžký, moc krutý a navíc ve tvé situaci...ale je plno příkladů kdy se chlap zblázní a časem (pár týdnů. měsíců) mu docvakne co udělal...jsou prostě někdy takové mezníky...je na tobě jak se k tomu postavíš pak...třeba se to nestane, třeba ano...teď bych si užívala a zkusila bych malou občas někomu dát pohlídat, zajít si někam uvidíš...třeba to jak píšeš o cvíču to je super :slight_smile:) je fajn, že se do toho neponořuješ jen tak dál...
to co radí poletucha je taky fajn věc ...musíš dokázat ale hlavně věřit sama sobě, že jsi silná osobnost :wink:

aleda • 1d • 12. říjen 2008 v 17:18
Já mám určitou představu jak bych to měla řešit, ale zatím mi to moc nejde. Je to pořád pro mě moc čerstvý a city pracujou na plnný obrátky. Takže někdy si zanadávám, někdy probrečím celý den a někdy si říkám že si už nenechám ubližovat a začnu žít bez něj. Ale ještě mi to moc nejde. Tak se snažím celý týden si zajistit nějaký program abysme nebyly samy a já jsem na to nemusela myslet. Jenže pak malá přinese tátovy fotky nebo běží ke dveřím a volá tátá táta no a jsem zase na začátku, ale snažím se, už kvůli ní. :pensive:

draga • 1d • 12. říjen 2008 v 17:44
aleda to je opravdu krušný...já si to fakt nedovedu představit tu beznaděj ...a děti... nemůžeš jim rozumně vysvětlit, že tatínek je pryč napořád...chce to hodně moc síly a podporu blízkých...a třeba i modrýho koně :wink:

suki • 1d • 12. říjen 2008 v 18:05
nedá mi to a ještě jednou musím napsat. aleda tvůj poslední příspěvěk mě málem rozplakal, musí to být fakt na palici, když vidíš to malé stvořeníčko s nadějí v očičkách. Moc tě obdivuju, držím ti pěsti ať to co nejlépe dopadne a hlavně ať jsi šťastná a spokojená.

aleda • 1d • 12. říjen 2008 v 18:11
Děkuju,
nejhorší je že ten chlap si to vůbec neuvědomuje a když na to poukážu, že máme dítě a kvůli ní bysme to měli řešit a neutíkat od problémů tak mi řekne ať ho dítětem nevydírám :unamused: . Přitom vím, že by za ní dýchal, že ona je to nejdůležitější na světě, ale asi ty vnější vlivy mají nad ním větší moc. :frowning2:

draga • 1d • 12. říjen 2008 v 18:17
aleda ty chlapi jsou takoví sobci hnusný...tu větu s vydíráním umí snad všichni...to je někde učej ne???měním názor :slight_smile:)) kašli na něj nezaslouží si vás...najdi si nějakýho milýho novýho taťku :wink:

aleda • 1d • 12. říjen 2008 v 18:24
Kdyby to šlo tak lehce, ale bohužel srdci neporučím a ať mi zatím udělal cokoliv tak ho pořád miluju :frowning2: . Teď ještě ke všemu mě začal balit můj nej kamarád. Sám je ženatý a má syna a když jsme se spolu sešli tak po mě tvrdě vyjel. Proč??? Copak chlap se ženskou nemůže kamarádit?? No a malá marodí, takže zítra se chystáme k doktorce. Snad to nebude nic vážného. :cry:

suki • 1d • 12. říjen 2008 ve 20:09
Drž se, drž se, drž se :wink:

draga • 1d • 12. říjen 2008 ve 21:37
aleda...tohle znám...myslím to jak miluješ...mě to trvalo dost dlouho v minulém vztahu a to jsme byli bez dětí..chce to sílu a myslet na to špatný co ti udělal, co udělal Adélce, že jí opustil...prostě neidealizovat si ho!!!

rozela • 1d • 12. říjen 2008 ve 22:07
aledo držím všechny palce, abys to zvládla jak nejlíp to půjde. je to asi rok, co jsem si prošla něčím podobným. taky to začalo tím, že mm byl stále v práci, kolikrát na noc ani nepřišel domů a hlavně se strašně odcizil. pak jsem přišla na to, že někoho má, totálně jsem zpanikařila a veškerý racionální myšlení mě opustilo. načetla a vyslechla jsem asi milion rad, ale nejvíc asi pomůže zaměstnat se co nejvíc něčím jiným. jak už tu bylo psáno, máš úžasnou holčičku, přátele, rodinu, což je víc, než si jiní můžou přát. když mi tak nějak vychladla hlava,udělala jsem to, co tu psala poletucha. sepsala návrh, jak by měl probíhat rozvod, jak styk s dítětem, a tak a probrala to s manžou. snažila jsem se tvářit děsně nad věcí a málem mě vyhodilo z role, když to ze začátku vypadalo, že se na tom rozvodu dohodneme. naštěstí to dopadlo jinak. nechtěl se rozvádět, sypal si hlavu popelem a prosil o odpuštění. jasně, dělala jsem trochu drahoty, ale nakonec jsem ho vzala na milost a musim zaklepat, že zatím se fakt snaží a funguje to. snad to vydrží. nechci ti tím dělat nějaké plané naděje,ale možná že opravdu jen neustál situaci, a až si to v hlavě srovná, vrátí se. jak píšeš, že se nechá hodně ovlivnit, třeba je to jen dočasné mámení nové situace. každopádně já bych ti asi poradila, aby ses vrhla do nového života bez něj. nebude to lehký, ale půjde to. bude ti to připadat jako totální kravina, ale zkus na tom najít nějaké klady. vím, ono se to výborně radí, ale udělat to je takřka nemožný. věř, že vím, jak se cítíš. drž se! ať tak nebo tak, bude to dobrý.

aleda • 1d • 12. říjen 2008 ve 22:08
Suki díky :dizzy_face:
Draga, já brzy po jeho odchodu jen viděla to nejhorší, ale postupem času se mi hlavou hodí jen to hezké co jsme spolu prožili. My jsme totiž nikdy žádný velký problémy neměli. :unamused: Tak nechápu proč odešel. Jestli je to jen kvůli tomu že to nezvládl, nebo už mě nemá rád a chce žít jinak. Nevím. Když jsem se chtěla o našem problému bavit tak on to prý nedokáže. Tak nevím co mám dělat. :pensive:

aleda • 1d • 12. říjen 2008 ve 22:12
Rozela děkuju, Obdivuju jak jsi to zvládla. :dizzy_face: Snad to u nás dopadne stejně.

rozela • 1d • 12. říjen 2008 ve 22:20
taky to zvládneš :wink: moji kolegyni opustil manžel po 27 letech, dalších 5 let čeklala, jestli se vrátí, a pak se rozvedli. říkala jsem si, zvládla to ona, dám to taky :wink:

konja • 2d • 12. říjen 2008 ve 23:17
aleda: je mi moc líto co potkalo tebe a tvoji malou. Vím jak je těžké zůstat sama a ještě k tomu s dítětem.Já si prožila něco podobného.S partnerem jsme se znali několik let když jsem zjistila, že jsem těhu.Mimi jsme neplánovali,ale měli jsme radost.Hned se začla plánovat svatba a přestěhovali jsme se do bytu po mé babičce.No a tím začal konec.Přítel se jakoby přes noc úplně změnil.Mě bylo celé dny zle a on na mě řval co se válím, že ještě není uvařeno, jeho matka mě seřvala, že jsem jejímu synovi ještě nevyprala prádlo a že to musí udělat teda za mě (moje nechala válet vyhozené z koše uprostřed koupelny),byla jsem vysresovaná, nechápala jsem co se stalo, proč se tak ke mě chová (vždy jsem si v duchu představovala svoje těhu krásně,jak mě bude manžel rozmazlovat,milovat,hladit po břísku...a přitom tohle :frowning2: ).Nakonec jsem ze všeho začala krvácet,málem o mimi přišla a od doktorky jsem měla nakázaný naprostý klid a hlavně žádný sex.A to byla poslední kapka v našem vztahu.Přítel na mě řval, že jsem si to vymyslela,že s ním nechci spát, že nejsem normální atd.Bylo to něco strašného,měla jsem z něho strach a zamkla se před ním v komoře, kde jsem zůstala až do rána dokuď neodešel do práce.Tenkrát jsem odjela domů a řekla, že s ním nebudu.Byla jsem u mámy asi čtrnáct dní a přemýšlela co bude dál,čekala jsem i že příjde,omluví se a bude nám zase dobře.Byla jsem naivní.Skončilo to tak, že veškerý náš kontakt skončil když jsem byla v pátém měsíci těhotenství.Od té doby neprojevil ani on ani jeho rodina žádný zájem,jednou jsem ho potkala na ulici (bylo to asi týden před porodem) a on přešel na druhý chodník, když bylo malému asi dva měsíce potkala jsem v obchodě jeho matku,která když mě uviděla tak se otočila a šla pryč.Muž kterého jsem tolik let milovala,s kterým jsem se radovala z toh že budeme mít dítě, který mě na kolenou žádal o ruku se ani jednou nezeptal na své dítě, žena,které se narodilo první vnouče se na něj ni nepodívala. Aleda,tenkrát jsem si prošla peklem,jediné co mě drželo nad vodou bylo vědomí, že jsem porodila nádherného chlapečka a že nedovolím aby trpěl kvůli nám dospělým! Za tímto mužem jsem "zabouchla dveře" a rozhodla se, že synovi najdu toho pravého tátu, který bude milovat jak mě,tak i mého syna.

konja • 2d • 12. říjen 2008 ve 23:20
Nějakou dobu to trvalo,ale nového tatínka jsme si našli a spolu s ním i nového strejdu a babičku s dědou.Všichni kluka milujou jak vlastního a já jsem jim za to opravdu moc vděčná.Začala jsem nový život a je to to nejlepší co jsem mohla udělat. Bolelo to,hodně to bolelo ale vše jednou přebolí.Aleda, držím tobě i malé palce ať vám vše dobře dopadne,ať se moc netrápíš a máš už jen a jen štěstí :slight_smile:

aleda • 1d • Včera ve 14:28
Konja tak to je síla co si všechno musela prožít :frowning2: . Ale hlavně, že už jste teď šťastný. Moc ti to přeju.
Já právě nechápu kde se to v mm vzalo. :confused: On byl ten nejlepší manžel a otec jakého jsem pro své dítě mohla chtít. Kdyby to šlo tak by snad i malou kojil jak hezky se o ní staral. Se vším mi pomáhal, v noci se mnou vstával. Nevím kde se stala chyba. Jestli je to mnou? :frowning2:

suki • 1d • Včera ve 20:29
tebou to určitě není, on má nějaký problém a měli byste se sejít a promluvit si o tom všem otevřemě. Jinak se budeš jen trápit a nic z toho. Udělej radikální krok a někam ho pozvi a na vše se ho zeptej a vysvětli mu jak se citímš atd....Podle toho bych se rozhodla co dál. A trozhodně se na to vyfikni a rozmysli si jak s ním jednat. Ty ho znáš nejlíp, tak určitě aspoň trošku víš, co na něj platí.

aleda • 1d • Včera ve 22:05
Teď mi přijde, že ho neznám vůbec. Hrozně se bojím se s ním vidět, ale budu to muset řešit. Takhle bysme se trápili obě dvě a já chci aby malá byla šťastná. :pensive:

suki • 1d • Včera ve 22:38
Jdi se nechat někam hezky opečovat, zacvičit si a až se na to budeš alespoň trochu cítit, udělej to a domluvte si schůzku. Velké odklady to jen zhorší. (podle mě) Určitě to zvládneš, jsi silná a já ti budu moc držet pěsti :wink:

aleda • 1d • Dnes v 10:24
Děkuju, musím něco udělat, ale je to strašně těžké. Teď jak tu byl naposledy (už je to měsíc) tak jsem si myslela, že si chce promluvit, ale on vůbec nemluvil. Přišel si jen něco najít na PC a vzít teplou mikinu a když jsem šla malou uspat tak bez rozloučení utekl. :fearful: Nějak jsem jeho chování nepochopila. Nechává to všechno na mě. Dnes má poslední zkoušku a o víkendu přijedou jeho rodiče tak pak to začnu řešit, ale strašně se bojím. :pensive:
14. říj 2008 v 10:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
aleda, má špatné svědomí a neví jak teď z toho ven, jak říkám, dejte si schůzku někde mimo a promluvte si. Musíš mu dát návrhy a chtít po něm vyjádření. Jinak se budete pořád točit okolo.
14. říj 2008 v 10:52  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v únoru 2014  • Odpověz  •  To se mi líbí
Omlouvám se nevšimla jsem si, že tady už tahle diskuse je :fearful:
14. říj 2008 ve 12:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Aleda: a kdyz rikas, ze se tak zmenil.. a delal v klubu, kde jedou i drogy, nebere nahodou nejake? mne by to sedelo podle toho co rikas.... :confused: :confused:
treba neco z blbosti zkusil a ted v tom proste jede...zvlast jestli tam je nejaka particka chlapu co ho do toho nahecovali
14. říj 2008 v 15:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Toho se taky bojím, ale doufám, že ne. Vždycky drogy a lidi kteří je berou odsuzoval. MM je policista a už dost dlouho. Hodně toho viděl a prožil, takže snad do toho nespadl. :frowning2: I když v tom klubu je to prý na dením pořádku. Jede tam hlavně koks a to se na člověku asi hned nepozná. :pensive:
14. říj 2008 v 17:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek