Manžel miluje jinou, ale mě prý taky
Ahoj. Potřebovala bych poradit. Je mi 28, manželovi 31 jsme spolu 11 let, z toho 6 let manželé, bezdětní. Překonali jsme spolu strašně moc věcí - zemřeli mu rodiče, mě zjistili vážnou nemoc, 4x jsme přišli o dítě... Vždycky jsem se mohli opřít jeden o druhého a navzájem jsme o sobě věděli vše. Po posledním potratu jsme si dali delší pauzu ve snažení (skoro 2 roky) a během té doby to bylo strašně fajn, zase jsme si život užívali a ne se jen snažili o dítě, já začala zdravě jíst a sportovat, shodila jsem 15 kg, abych pro něj byla přitažlivá, povýšili mě, zvýšila jsem si kvalifikaci, zrekonstruovali jsme dům... Takže logicky přišel čas zase se začít snažit o dítě. Navrhla jsem užít si léto a na podzim začít jezdit do CAR. Jenže manžel najednou nechtěl. A včera se mi přiznal, že potkal jednu ženu a asi k ní cítí něco víc, ona mu prý řekla, že ho miluje a on teď neví co má dělat. Prý miluje mě, ale asi i jí. Jak mám o něj zabojovat a má to vůbec ještě cenu? Já si život bez něj neumím představit, hrozně moc mi na něm záleží. S nevěrou bych se dokázala smířit a odpustit jí (prý k ničemu fyzickému nedošlo, jen k ní něco cítí), ale jak mám bojovat s city? Nemůžu mu přece bránit ve štěstí, pokud je to pro něj ta pravá. Abych odešla prý nechce, že mě miluje. Nevím co mám dělat...
@alpinka1, je mi moc líto, ze prožívas něco takového, za mě bych Ti rada napsala, ze s největší pravděpodobnosti již nemá smysl vztah zachraňovat. Děti nemáte, takže je podstatně jednodušší z asi ne úplně fungujícího vztahu odejít. Jste mladí, oba mate šanci na lepší život s jiným partnerem se kterým třeba pořízení rodiny bude mnohem jednodušší.
Chápu, ze Ti musí být hrozně, ale brala bych to jako nový začátek další etapy Tvého i jeho života. A jestli jste rozumní, dokážete vše vyřešit v klidu, bez hádek, přetahování se o majetek atd. Znám páry, kde ti dva zůstali přátele. Preji hodně štěstí. 🍀
@andu Ja si myslim, ze a) mama na materske se bavi a sleduje, co se bude dit za reakce, kdyz bude trollit, b) osamela, zhrzena zenska, ktera skutecne kope kolem sebe.
Kazdopadne ani v jednom pripade terapeutka.
@priefi Ja si naopak myslim, ze za tech x let, co jsou spolu, uz vi, jaka je, a nepotrebuje mu v tuto chvili cokoli dokazovat nebo se nijak pretvarovat. Nemusi byt semetrika, ale v tuto chvili skutecne ani milujici zena. A ani bych mu nerikala, ze se odstehuju, a at si vsechno dobre rozmysli, proste z myho pohledu konec, zadny ''rozmysli se a dam ti cas''. Uprimne ani nechapu, proc, pokud chlap nevi, co chce, to nerekne zene az ve chvili, kdy to vi. Protoze tohle je proste zbabelost - ceka, ze za nej udela zivotni rozhodnuti nekdo jiny, protoze se sam boji jakekoli rozhodnuti udelat. Mel se rozmyslet v klidu a manzelce bud nerict nic a rozhodnout se pracovat na manzelstvi, nebo se rozhodnout manzelstvi ukoncit a takhle ji to rict.
@karlajasmine muzi tohle reknou manzelce, kdyz si potrebuji ulevit svedomi, nebo kdyz uz jsou rozhodnuti pro druhou (nebo pro obe a chteji zelenou).
Problemem dlouhodobych vztahu je, ze zevsedni. Je to takova ta jistota a uz nevnimas pomalu hodnotu toho druheho... pokud se do vztahu neinvestuje, aby nezevsednel, tak je zle. Kdyz jsi s nekym dlouho, tak to, co ze zacatku bylo super, pomalu prestavas vnimat jako super, ale jako normalku. To neco super bude super, az se to ztrati. Jen takovy priklad, ktery si vcera uvedomil manzel. Jsme spolu 12 let, manzele 3 roky, zacali jsme spolu bydlet po svatbe. Jelikoz v budoucnu chci, aby vecere byly spolecne jidlo s detmi,.zavedla jsem hned ze startu, ze udelam nam obema veceri a jime spolecne, zaroven mu udelam snidani a svacinu na dalsi den do prace. Manzelovi se to hrozne libilo. Nemusel si delat veceri sam, casem se to stala automaticke, uz to nebylo super... mi to nevadi, delam to rada. Ale uz jednou si uvedomil, ze je to bonus, kdyz mluvil se svou sestrou o necem a nejak z toho vyslo, ze ona mu s udivem rekla, Ty si vecere nedelas sam? Ale to jeste nebylo to, diky cemu si uvedomil, ze to asi nebude normalka. Vcera se bavil s kolekou v praci, co ma dlouholetou pritelkyni a dite, ve volne chvili o fotbalu a nejak z toho vyslo, ze ten kolega si dela vecere sam. No diky tomu si manzel uvedomil, jake ma doma zlato a ze si toho vazi, ze mu to jidlo delam. Jenze kdyz muz nedostane ten impulz, ze se ma vlastne dobre, tak po case si prestane uvedomivat, ze se ma dobre a i hodnoty partnerky budou normalkou.
Jenze my nevime, co je skutecne mezi temi dvema, co se u nich odehralo, co on chce, co mu chybi... My to tady bohuzel nevyresime.
@alpinka1 ono je podstatne zjistit, proc k tomu vlastne doslo, ze si zacina s jinou, co mu u Tebe chybi, nebo co mu vadi. Je treba si nalit cisteho vina. Nespokojit se s odpovedi, ze se to proste tak semlelo, protoze nikdy nic se nesemele bez priciny. A zda jeste vidi moznost, ze by znamost nechal byt a zustal s Tebou, anebo uz Vasi spolecnou budoucnost jako alternativu nevidi. Pokud chcete zachranit vztah oba, musite oba na tom zapracovat. Prvni krok ale je, zjistit, zda oba chcete manzelstvi zachranit, anebo tato faze uz je jen zacatek konce. Pripadne zkusit manzelskou poradnu. Ale s manzelskou poradnou opatrne, tohle muze chlapa vylekat.
@babanci můj dokonce vaří mně 😀
Děkuji všem za odpovědi, rady, názory. Je vás strašně moc, vážím si toho. Odpovím tak nějak hromadně na všechny připomínky a otázky, co jsem pochytila. O té druhé vím jen, že je jí 28 a poznali se v souvislosti s prací, ale kolegové prý nejsou. Nic víc mi o ní nechce říct. Přijde mi to trochu nefér, protože dle toho, jak si vykládám co říká usuzuji, že ona o mě naopak ví všechno a důkladně prolustrovala můj facebook a mluví s ním o mě! Poznali se prý před dvěma měsíci. Někdy kolem vánoc jsme měli menší (dle mého názoru) krizi, kdy mi přišlo, že o mě ztrácí zájem, bere mě jako samozřejmost, neváží si mě, nemá chuť se mnou trávit čas, cítila jsem se nemilovaná. Všechno jsem mu to opakovaně řekla, ale on nějak svoje chování nezměnil a svou chybu neuznal. Údajně tohle prý všechno způsobilo, že kdybych byla zticha, vůbec by nějakou krizi nepocítil a myslel by si, že žije ve spokojeném manželství a tedy by tu slečnu ignoroval a blíže by se s ní neseznámil. Ale protože jsem si dovolila mít námitky a zranila jeho ego, tak se jí svěřil a zjistil, že se mu s ní dobře povídá, chápe ho, je mu s ní dobře... Ano, chyba je i na mé straně. Varianta, že půjdeme od sebe je pro mě trochu složitější - dům je jeho, zdědil ho po rodičích a já moc nemám kam jít, rodinu i blízkou kamarádku mám daleko. To že jsem zhubla je myslím rád, ze začátku vztahu jsem byla štíhlá a líbilo se mu to. Potom přišla nemoc, léky, nemožnost sportovat a taky psychika kvůli potratům tomu nepřidala. Jen s tím, jak jsem zhubla začal žárlit, ale k tomu jsem mu nikdy nedala záminku, tím jsem si jistá. Za povýšení byl rád, podporoval mě v tom a vlastně usilovat o to vzešlo z jeho iniciativy ačkoli mě se do toho moc nechtělo. Zůstat se mnou prý chce, jen se bojím aby to nebylo spíš ze soucitu a ze zvyku. Sám je z toho prý zmatený a ví, že ať se rozhodne jakkoli přinese mu to smutek. A nechápe, že ta kdo je v té situaci na tom nejhůř jsem já. Připadám si jako hloupá husa! Beru to jako svou prohru. I přesto mi na našem vztahu záleží a chci v něm pokračovat, tím jsem si jistá! Ještě nikdy v životě jsem nevěřila někomu tak jako jemu, ani vlastní mámě (a to s ní mám hezký vztah a důvěřuji jí), vím, že se o něj můžu opřít. Já vím, že teď zním jako naivka, ale opravdu není ten typ, co by někoho podváděl a je vidět, že ho to trápí. Nechci ho bránit, to určitě ne, ale on je hrozně naivní, vždycky jsem ho všem vedla a teď se obávám, že v tom vidí víc, než to je, že si myslí, jak ho slečna strašně miluje, ale pak bude zklamaný. Jsem hloupá, ale mám potřebu ho chránit. Nemá už rodinu a jestli se rozhodne pro ní a ten jeho vztah mu nedopadne, zůstane sám.
@alpinka1 Manžel sice potřebuje dospět, ale naivní rozhodně není.
@alpinka1 Ty jo, z toho co jsi teď napsala - úplně jsem si vzpomněla na situaci, kdy kamarádky přítel narafičil aby našla v jeho telefonu kompromitující zprávy - za účelem vybudit žárlivost. Vše bylo smyšlené.
Tím ti nechci dávat nějaké falešné naděje, ale hrozně mi to tu situaci připomnělo 😀 a pak taky, tvůj chlap je asi jeden z milionu, který nemá potřebu zatloukat případnou nevěru - tvrdí vlastně, že s tou dotyčnou nic nemá, ale už ti o ní povídá, přitom opustit tě nechce?? Promiň, ale žárlivost v tobě chce vzbudit primárně - to 100%, ať už ta dotyčná existuje nebo ne - ať už ho miluje nebo to jen trochu přibarvil.........
Já nevím, ale pořád si stojím za tím co jsem napsala prvně....byť je to těžké.
@alpinka1 jestli Te muluje a chce s Tebou byt, tak co se tyka ruzovych bryli, ktere ted ma, bud je bude muset zahodit (sejde z oci, sejde z mysli), anebo bude muset zahodit Vas vztah. Ta zenska vse vyuzila a vyuziva ve svuj prospech. Klasika kamarad taky rad... ona je sama, co ona muze ztratit... zenaty chlap? No a co, to prece nemi nemoc. Nema deti, tak ani nema slecna vycitky a zaroven strach, ze by musela mit obcas v peci deti od cizi zenske.... je to hnusne, co ted pisu, ale je to tak... nechce Ti rict kdo je? Ma strach, ze bys ji vlitka do usmevu. Uz to, ze Tebe resil s ni jen co se seznamili je jasne, ze ona byla na lovu... Doporucuji dovcu s nim... dama bude zurit... pokud s ni nespal a myslis, ze Ti nekeca, je treba udelat vse proto, aby to ani neudelal. Nevim sice jak, kdyz nevis, kdo to je (chtelo by to nejake indicie dat dohromady), ale chtelo by to dat na odiv, ze se s manzelem mate radi, jenze i to je dvojsecna zbran, bude ho chtit zuby nehty dostat do postele. Ale za to, ze to je Tvoje vina, ze sis stezovala,.ze neni pozorny a on se dal do reci s jinou, aby si postezival, by zaslouzil par facek.... Copak se resi krize, ze se bezi k jine? Obdivuji Te, ze jsi tak klidna... ja bych byla zurici bestie..
@alpinka1 Ahoj holka. 🙂
"Ale protože jsem si dovolila mít námitky a zranila jeho ego, tak se jí svěřil a zjistil, že se mu s ní dobře povídá, chápe ho, je mu s ní dobře"
Tohle je pro mne pasáž, která je asi rozhodující. Životní partner,který nenaslouchá a zbaběle se uchýlí tam, kde ho evidentně "nikdo neotravuje" a má svojí pohodičku......to je prostě špatně a byť to bude asi náročné, zvážit odchod mi opravdu přijde jako nejlepší varianta. A jsem si téměř jistá, že pokud ta učiníš...bude to asi chvilku na prdlačku, ale jednou se pak otočíš zpět a budeš rozchod pokládat, za nejlepší věc co se ti mohla stát. Vedle tedy toho,že pak už budeš s chlapem který z tebe bude poprděnej a nosit tě na rukou do skonání světa. Věř tomu ! Držím Ti palce.🍀
@priefi mozna mas pravdu, kdo vi. Me napadl jiny scenar. Je proste uz unaveny z neustalych problemu a jejich reseni-a podle zakladatalky jich meli azaz. Jasne kazdy resi ve vztahu nejake problemy, ale takove "mensi" penize, vychova deti, nevyprane ponozky. Ted maji obdobi "klidu" a on uz nema silu na dalsi boj-IVF. Uprimne receno maji oba muj obdiv-on za to, ze nasel silu rict ji to aniz by ji podvedl- podle me je to obrovsky projev toho, ze si ji vazi. A ona za to, ze by ho nechala v klidu jit, aby mohl byt stastnejsi s jinou.
@alpinka1 je mi to fakt líto... Podle mě je hodně problém v tom, že jste spolu od puberty,předpokládám že v podstatě první láska, možná první sex... Po těch letech a po všech těch problémech (úmrtí, nemoc, ztráta dětí) může mít najednou pocit, že mu ujíždí vlak, že si nic neužil, že vlastně furt jen něco řeší... A najednou se kolem něj mihne pěkná baba, co mu zalichotí a co víc, ona mu přece taaaak " rozumí",. narozdíl od manželky, která má teď navíc nějaký problém se vztahem a jemu se to řešit nechce.. podle mě v tuhle chvíli má zamlženo vidinou nového začátku, toho, že si vynahradí to, že si vlastně " neužil" a jedině čas ho může vrátit do reality... Možná že nějaká odluka mu pomůže si uvědomit, co všechno máte za sebou, jak velkou oporu v tobě má a že mu to za nějaké poblouznění nestojí.. a nebo se samozrejme muze stát, že se mu ten novy začátek zalíbí.. podle mě teď,ale žádný boj nepomůže.. míč je na jeho straně, on si musí uvědomit, co vlastně od života chce,on se musí rozhodnout.. rozhodne bych ale netolerovala variantu, budu teď s vámi oba a uvidim... budeš to mít teď hodně těžké, ale podle toho jak rozumné píšeš, věřím, že to ustojis!!!
@letadylkokane Naprosto souhlasím ;)
@katkati jasne, nekdy je to na vrch huj a vevnitr fuj, ale kdyz se budes pozorne divat, poznas to. Nonverbalni komunikace vykeca vsechno. Takze brzy zjistis, kde je to pretvarka a kde jsou spolu partneri opravdu spokojeni.
@letadylkokane Ja som si bola taká istá svojim manželom, že aj keď ma niekedy napadlo, že ajaj, tak teraz takto nemusel reagovať, alebo naopak, prečo už nerobí niektoré veci ako predtým. Ale to som automaticky považovala za maličkosti, ktoré sú normálne v bežnom živote - únava, starosti s firmou a pod. Inak všetko v pohode. A stalo sa. Bol to šok, lebo všetko by ma napadlo, ale nevera nie. Každý by povedal, že ukážkový chlap a ukážkový pár. Ale verím tomu, že je dosť harmonických vzťahov bez nevery.
@katkati jj, urcite jsou. A neni jich malo 🙂
@katkati a zustali jste spolu?
@letadylkokane posledni dobou se mi zda, ze to je vymirajici druh 😔 ale pevne doufam, ze patrime k tem vernym parum
@alpinka1 mluvíš jako jeho maminka, ne partnerka - vedes ho, máš potřebu ho chránit, chceš s ním být i za cenu že tvoje štěstí bude ba druhém místě. Vlastně v něm vidíš naivního mladého kluka, a to mu neimponuje - chce vedle sebe slečnu, která k němu v tuto chvíli vzhlizi a vidí v něm chlapa. Zároveň nechce přijít o svoji "maminku", když tu svoji už nemá. Chce to jednak víc sebellasky - dát sama sebe na první místo, nikoli jeho, a jednak se k němu chovat jako k dospelemu svepravnemu chlapovi, který řídí svůj život, ne jako k malému klukovi, o kterého pečujes. Fakt nežij v tom, že s ním budeš za každou cenu - buď s ním jenom tehdy, pokud si tě zaslouží. V tyto chvíli si tě za takové chování nezaslouží a pokud mu to nedáš najevo tak budeš čím dál víc "maminka" a čím dál míñ atraktivní rovnocenna partnerka.
@alpinka1 nečetla jsem skoro žádné z příspěvků, ale odpovídám vlastní zkušeností.. S nyní exmanželem jsme spolu byli 16 let, od 18ti, vystudovali jsme, cestovali, po deseti letech se vzali, koupili byt, zrekonstruovali, starali se o domácí mazlíčky, cestovali, byli jsme víceméně šťastní,ale nikdy jsme nepoznali nic jiného. A pak jsme chtěli dítě, bylo nám 29, a ono to šlo, ale .. o dítě jsme přišli 5x .. 5 let nervů, stresu, nikdo nevěděl, kde je problém, spíš prý u mě. A já po těch pěti letech změnila práci, zacla sportovat, našla nové koníčky, ale manžel zůstal ve svém světě a tomu mému rozumněl čím dal méně .. A tak v našem případě jsem někoho potkala já, ten někdo ve vztahu, víceméně kvůli dítěti.. Moc jsme se do sebe zakoukali, dlouho se tomu bránili, až jsme podlehli. A já byla ve dvou vztazích půl roku. S manželem jsem se rozešla, bylo to tezké, ale po pár měsících si to sedlo a dokážeme se teď po roce a půl bavit naprosto normálně. Když jsem byla “sama”, mnohokrát jsme to s přítelem ukončili, nechtěla jsem ubližovat jeho rodině a on cm chtěl být se mnou, říkal, ze kvůli synovi odejít nemůže. Ale nešlo to, prostě nám spolu bylo jako s nikým jiným a vždy jsme se k sobě vrátili. A co se nestalo, o přes ochranu jsem otěhotněla. To byl naprostý šok, ale zároveň katalyzátor všech změn. I přes to,ze jsem tvrdila,ze z toho nic nebude,moje zkušenosti mi to říkali a první trimestr byl plný krvácení,takže jsem hazela flintu do zita, ale dítě bych si nechala,i kdybych byla sama. No a přítel? Trvalo mu to asi 10 dní se s tím srovnat a byl rozhodnutý, ze to řekne, protože beze mě být nedokáže. Pak už to mělo rychlý spád. Teď jsme v podstatě šťastní všichni. Jeho bývala přítelkyně se synem bydlí vedle svých rodičů v přírodě, tak jak vždy chtěla. S přítelovo synem travime co nejvíc času a hlavně má konečně bráchu.. Náš syn se nám narodil před necelými třemi měsíci. Od druhého trimestru bez komplikací, dokonce jsme byli kolem 20tt na tři týdny na Bali..
A můj bývalý muž? Už dva mesice po našem rozchodu u nej bydlela nová přítelkyně, s kterou jsou šťastnější, než my kdy byli, protože ona je vedle nej ta žena, která ho potřebuje a vzhlíží k němu.. Já tehdy byla ta, která táhla všechno v našem vztahu a vše rozhodovala, a upřímně, nebylo to dobře..
Tak asi tak .. snad náš happyend bude pokračovat i nadále ☺️
Jinak pisu to taky z vlastni zkusenosti, protoze presne takovyhle vztah ''laska az za hrob'' mi ztroskotal a zpetne vidim, ze jsem v nem videla naivniho kluka a pecovala o nej. O soucasneho manzela nepecuju, naopak k nemu vzhlizim, obdivuju ho, je to muj partner, pritel a kamarad a je to proste uplne jiny. Zaroven bych ho v pripade nevery okamzite kopla do haje a on me taky. Protoze ani jeden z nas nema zapotrebi se kvuli nekomu ponizovat.. presto, ze s nim opravdu chci jinak byt cely zivot.
Nechal omylom rozpísanu správu v e-maily, ktorý som občas používala aj ja. Bolo to dlhodobejšie, vtedy tvrdil, že aj s citmi. Teraz tvrdí, že nie, že ľúbi mna. Ale je to zložité. On nie je veľmi komunikativny človek a ja naopak, takže ja sa v tom ešte stále nejak mocem a reagujem niekedy pod vplyvom emócií a neviem ako to bude do buducna.

Ty vooole, tak k jiřině bych fakt chtěla do psychologické poradny. To je víc PSYCHO, než PORADNA, ne? 😜😂
Omlouvám se za off topic.
"Nanynka, čekající první dítě, na růžovém obláčku" 😂